Rozhovor s PG

Rozhovor s šéfredaktorem Poslední Generace

Před několika měsíci se na naší NS scéně objevil nový magazín Poslední Generace, který si mezi čtenáři rychle získal oblibu. Dnes Vám přinášíme exkluzivní rozhovor, který nám poskytnul šéfredaktor a vydavatel tohoto magazínu. Jsme rádi, že Vás můžeme seznámit nejen se zákulisím tvorby Poslední Generace, ale i s osobními názory jednoho z předních lidí, kteří svou prací spoluurčují vývoj celé naší NS scény.

NSEC: Můžeš se nám představit ?

Otázka tohoto typu mi bude asi vždy dělat velké problémy, protože o sobě moc nemluvím ani ve svém osobním životě a mnoho lidí mne ani pořádně nezná z mé soukromé stránky. Pokusím se o sobě ale něco říct. Pocházím z generace, která zažila v dětství komunismus a také rodící se havlokracii. Po vychození základní školy jsem se začal více zabývat pronárodní činností, i když na začátku to bylo spíše hledání správné cesty a utváření si názorů. V té době mi hodně pomohlo to, že jsem měl dobrého učitele a také to, že jsem poznal Národní Boj. To byl jeden z nejdůležitějších okamžiků života, i když nějaké věci na jeho stránkách pro mne nebyly tím pravým. Ale díky redakci N.B. jsem se dostal k dalšímu důležitému zinu mého života, a to byl White Victory, který vycházel v Čechách. Jeho náklad však nebyl velký a mnoho čtenářů bude znát spíše jeho slovenského jmenovce. Byl 100% NS a na tu dobu byly názory redakce více než pokrokové. Jen tak z hlavy si vzpomenu, že v tom časopisu byly články od G. Laucka a zprávy o jeho zatčení, nějaké články o NS scéně z Rakouska, Dánska, revizionizmus, úvahy, historie atd. Po přečtení tohoto zinu jsem si řekl, že moje cesta je jasná a to NS. Po čase jsem měl možnost poznat tvůrce tohoto časopisu a myslím si, že tento okamžik mne hodně ovlivnil. Pak přišla doba, kdy jsem musel jít na vojnu, a tak jsem spoustu kontaktů ztratil a za rok se také spousta věcí změní. Ovšem za ten rok jsem mohl přemýšlet o tom, co budu dělat po vojně. Po návratu z vojny jsem zase poznal několik nových lidí a začal jsem si psát i za moře, takže jsem za ztracené kontakty získal náhradu a mnoho se mi jich povedlo i obnovit. Poznal jsem spoustu aktivních lidí i v mém okolí, do kterých bych to třeba ani před vojnou neřekl. Pak začala fungovat i Národní Aliance, a tak jsem mohl snad co měsíc jezdit na demonstrace a poznávat nové lidi, což byl další důležitý okamžik mého života. Tehdy jsem cítil, že NA je cesta k našemu vítězství (Ale bohužel kde je dnes NA ? Nicméně jsem rád, že jsem mohl být u toho, když se NA objevila.), a tak jsem se ji rozhodl plně podpořit, hlavně když jsem dostal dopis od vůdce NA a pak jsem si mohl osobně pohovořit s Vladimírem Skoupým. Měl velké plány a pevně jsem věřil, že se mu je podaří i uskutečnit. V té době jsem byl hodně v kontaktu třeba s člověkem, se kterým jsme se snažili vést takový soukromý boj propagandou proti systému. Sice to byl boj ve stylu David vs. Goliáš, ale aspoň se něco dělo. Tehdy jsme vytvořili po vzoru anglických nacionalistů list Poslední Generace – hlas ulice, který byl výlepovým letákem, jenž se objevil v některých městech, ale nic velkého. Nápad, který se povedl uskutečnit, ale časem se vytratil, protože přišly jiné starosti a trápení, ale nepřestali jsme být aktivní. Časem NS scéna začala upadat a největší krizi jsem poznal asi tak před rokem a půl, kdy už skoro nic nevycházelo. Když jsem se bavil s několika lidmi, kteří byli tímto stavem znepokojeni, tak jsem navrhl, zda by neměli zájem podílet se na vydávání časopisu a oni souhlasili. Tak jsem začal dělat na časopisu a pojmenoval jsem ho podle listu, který jsme dělali předtím, protože dle mého názoru je to dobrý název a vždy se mi líbil. Tak se koncem prázdnin objevilo s velkými technickými problémy první číslo Poslední Generace. Jinak co mohu říct o prvním čísle, tak obsah jsem si představoval trochu jinak, ale nikdy to nebude na 100%. Možná je to i tím, že přispívatelé jsou trochu jiní, než jsem si myslel na začátku, ale podle ohlasů, co jsem dostal na první číslo, tak si myslím, že lidem se to čtení líbí. V této době mám již skoro hotové druhé číslo a dovoluji si říct, že pokud se lidem líbilo první číslo PG, tak druhé se jim bude líbit ještě víc. Je obsahově bohaté a také jsme zmenšili velikost písma a je tam i příloha a je tam i víc stránek (před zveřejněním rozhovoru už druhé číslo vyšlo; pozn. NSEC). Jinak se podílím na několika dalších aktivitách, ale o některých není zatím vhodné mluvit. Možná si o nich naši čtenáři budou moci přečíst jednou na stránkách PG. Některé aktivity jsou teprve v zárodku, ale pokud se podaří aspoň část uskutečnit, tak to bude, myslím, stát za to, protože přicházejí noví lidé, s nimi i možnosti a já také nesedím na jednom místě, ale snažím se zdokonalovat a maximálně využít lidí a věcí, které se mi nabídnou. To je způsob, jak účinně aspoň trochu stíhat to, co je potřeba, ale to již odbíhám od tématu otázky.

NSEC: Magazín Poslední Generace se na první pohled liší od toho, co si obvykle člověk představí pod slovem zin. Říkáš, že sis první číslo představoval jinak. Můžeš nám rozdíl mezi tou představou a skutečností nějak přiblížit ?

Sice nevím, co si obvykle člověk představí pod slovem zin, ale PG možná podvědomě zrcadlí časopisy, které se mi v minulosti líbily, ať už české jako White Victory, Akce, White Warrior, Thunderbold, Man of the Circle atd. anebo zahraniční, jako třeba Aryan Bay, Final Conflict, Calling Our Nation atd.

Na moje přesné představy si už nevzpomenu, protože je to již nějaký měsíc nazpět a už jsem se smířil s takovou PG, jaká je, ale ta představa byla spíše ohledně konkrétních článků, které jsem tam chtěl dát, ale nakonec z toho sešlo, protože hodně lidí bylo dost zaneprázdněno a mělo jiné starosti, takže jsem tam dal články, které se zrovna naskytly. Jinak PG jsem si přestavoval určitě spíše z větší části jako informační občasník, který by informoval o novinkách na NS scéně jak u nás, tak ve světě, ale ono by bylo vhodnější sehnat si nějaké dopisovatele ze světa, což se mi třeba časem naskytne. Již mám pár doporučených kontaktů na lidi ze světa, kteří by možná byli ochotní spolupracovat. Takže se uvidí.

Začátek nebyl těžký, horší bylo vytrvat až do finální podoby prvního čísla PG, když se vyskytly překážky. Jelikož jsem měl nějakou představu, jak by měla asi PG vypadat, tak jsem zapnul počítač a začal jsem shánět a psát články do mého časopisu. Některé jsem postupně upravoval podle toho, jak mi docházely nějaké nové informace. Snažil jsem se o to, aby velká část článků v časopise tvořila spíše takový celek. Když jsem to měl zhruba napsané, tak jsem to nechal opravit a zde se vyskytly první problémy. Můj počítač pracoval ve staré T602 a když se to otevřelo v jiném textovém editoru, tak to nečetlo českou diakritiku. Tak to jsem myslel, že se na to vykašlu, ale osoba, co dělala opravy, si s tím dala tu práci a rozluštila to, ačkoliv to déle trvalo. Takže asi po dvou měsících byly opravy hotové a pak jsem hledal někoho, kdo má Word, abych to mohl konečně dotvořit. Našel se dobrák, který se obětoval a dal to se mnou dohromady. Protože nás tlačil čas, tak jsme to sfoukli během chvilky, i když jsem musel čekat asi tak měsíc na to, až se tomu člověku uvolní jeho dost plný program. Jak jsme byli hotoví, tak jsem to uložil na několik disket. Ani jsem to netiskl, protože jsem si říkal, že tak ušetřím lesy, protože si ten můj výtvor přečte jen pár skalních bláznů, kteří mi to stejně omlátí o hlavu a když to bude na disketě, tak si to lidé mohou přečíst a pokud se jim to nebude líbit, tak to vymažou a disketu použijí na něco jiného a když se jim to bude líbit, tak si to vytisknou. Jak jsme to dokončili, tak jsem chtěl odstranit několik chyb, které jsem si ještě později uvědomil. Proto jsem to dal známému, aby mi tam udělal nějaké opravy, ale nakonec jsem na to neměl čas pro změnu já, takže se to opět zdrželo o dobrý měsíc. A tak nakonec vyšlo první číslo po dlouhých trampotách koncem letních prázdnin. Takže největší potíže byly s počítačem a s konečnou úpravou článků do finální podoby, kvůli kterým se muselo dlouho čekat, ale tyto problémy jsou již, doufám, odstraněny, takže se zkrátí čekací doba při finálních úpravách.

NSEC: V Poslední Generaci jsou i materiály ze zahraničí. Jak těžké je takové materiály sehnat ? Setkává se redakce vždy s ochotou autorů poskytnout tyto věci ?

Materiály v době internetu není problém sehnat, horší je to s jejich překlady do češtiny, ale vždy se to dá nějak skoulet. Hodně materiálů ze zahraničí bude ve druhém čísle. Někdy ani nevím, kdo jsou jejich autoři, protože si s několika známými posíláme e-mailem různé články a odkazy, takže se mi dostane do schránky zajímavý článek a ani třeba nevím, kdo je jeho autorem. Další zahraniční materiály byly použity z různých e-mailových zpravodajů a stránek. Autoři jsou obvykle rádi, že se jejich články dostanou i do jiného jazyka, než je angličtina. Případně požádáme lidi přímo o napsání článku do PG. Zde je sice menší pravděpodobnost, že dotyčný bude mít čas a napíše článek pro PG, ale za pokus to stojí. V prvním čísle mi vyšla třeba vstříc manželka pana Ernsta Zündela paní Ingrid Zündelová (nevím, jestli používá toto příjmení a nebo používá své původní Rimlandová - známá mimo jiné jako spisovatelka, která píše romány o 2. sv. válce a je například autorkou trilogie Lebensraum), když mi napsala článek o uvěznění pana Zündela. V budoucnu bych chtěl oslovit doporučené kontakty, o kterých jsem mluvil již v předchozí odpovědi.

NSEC: Jaké jsou tvé plány ohledně budoucnosti PG ? Mám na mysli její šíření, obsahovou stránku, vytvoření nějaké stabilní redakce apod.

Plány ? No jsou tu nějaké plány, ale myslím si, že nemá cenu o nich mluvit, protože stejně hodně věcí dopadne úplně jinak. Nevím tedy, jestli má smyl o nich mluvit, ale můžu se pokusit. Neberte mne moc vážně, protože jsou to jen plány.

Co se týče šíření PG, tak jsou tři formy, jak se šíří, které nejsou naznačeny v prvním čísle, ale ujasnily se až po vydání prvního čísla. Myslím si, že tedy nebude na škodu, když se o tom zmíním. První cestou, jak bylo možné získat PG, bylo to, že jsem udělal pár disket a rozdal jsem to lidem s prosbou, aby se to poslalo dál přes elektronickou poštu nebo aby to vytiskli. Pak se mi ozval můj známý, že se mu PG líbí a že by to chtěl dát na svoje web stránky. Pak z toho bohužel sešlo, protože vyvstaly nějaké problémy a jeho stránky byly zrušeny, ale v té době jsem měl už rozjednanou spolupráci s NSEC. Další způsob, jak získat PG, je tedy stáhnout si jí ze stránky NSEC do svého počítače a poslední možný způsob je ten, že je možné si o PG v tištěné podobě napsat na Dr. Goebbels press. Tady bych ale chtěl upozornit, že se může stát, že vaše objednávka nebude vyřízena kvůli bezpečnostním podmínkám. Chtěl bych lidi poprosit o pochopení, ale doba je zlá (a bude ještě hůř). Když o tom tedy mluvím, tak bych chtěl touto cestou poděkovat všem, co se na šíření PG podílí.

Co se týče tématické stránky, tak o té představy mám a pokud se mi to povede, tak bych ji chtěl udržet přibližně asi takovou, jaká je u druhého čísla PG. To jest, že by tam měly být nějaké úvahy, revizionistické články, články o nějakých zajímavých lidech a organizacích a proti sionismu a jeho následcích. Pokaždé bych tam chtěl dát průřez nějakou zajímavou knihou, co lze sehnat a co se mi líbila, samozřejmě čtenářský koutek a pokud se mi to povede, tak nějaké slovo na úvod (byl jsem varovaný, že s tím budu mít časem větší a větší problémy :-).

Stabilní redakce o velikosti třeba sedmi lidí by nebyla špatná a myslím si, že lidi by na to i byli, ale horší je to s časem, protože každý má svých starostí dost. Jsem proto rád za každého člověka, který mi pošle nějaký článek nebo překlad se slovy, že se pokusí do každého čísla poslat aspoň jeden kus. Pokud by se našlo ještě několik takových lidí, tak by mohla PG vycházet třeba i o nějaký ten měsíc dříve. Další plány ohledně tohoto: jsou již vybíráni lidé ze zahraničí, kteří by čas od času poslali článek o dění v jejich zemi.

Jinak mi bylo naznačeno, že by nebylo špatné udělat i anglickou verzi PG, ale na to nejsou bohužel lidi a ani čas na to, aby se někdo trápil nad překladem, přestože hodně věcí by se ani překládat nemuselo. No možná časem, až vyjde tak patnácté číslo.

Jinak jeden z plánů do budoucnosti je vydávat PG, dokud to je půjde. Možná pokud bude trochu čas, tak snad web stránky PG a kdyby bylo moc času, tak i třeba jednotýdenní e-mailový zpravodaj, ale to jsou už plány do daleké budoucnosti PG.

No jinak po vítězství v Nacionálně Socialistické revoluci bych chtěl z PG udělat deník. Mám již slíbené, že mi po arizaci připadne majetek nějakých novin, které budou patřit do té doby Židům, a tak budu mít z čeho vybírat, ale viděl bych to na majetek Rudého Práva, protože tyto noviny mají tradici v zabavování a ve změně v redakci :-). Pardon, pane Fraňku, to byl jen takový suchý vtip (s tou arizací) – tak jako jsou suché ty vaše sloupky.

NSEC: Poslední Generace má poměrně široký tématický záběr. Pro jaký typ čtenářů je vlastně určena ?

Velkou část článků a informací vybírám já a vybírám články a materiály, které se mi líbí a jsou pro mne zajímavé. Když jsou zajímavé pro mne, tak si myslím, že jsou zajímavé i pro čtenáře. Jenže tohle si myslím do té doby, než uvidím PG vytištěnou na papíře. Pak jsem s ní hodně nespokojený, zdá se mi nezajímavá a pokaždé, když v ní čtu, tak mám z toho hrůzu, protože tam pořád nacházím něco, co se mi nelíbí. Proto když ten časopis vyjde, tak ho už raději ani moc nestuduji. Teď už ani pořádně nevím, co je v prvním čísle. Ale zpět k otázce. Takže snažím se, aby obsah tohoto časopisu byl zajímavý a aby si tam každý našel nějaký svůj článek, protože bych chtěl oslovit a zalíbit se co nejvíce čtenářům.

NSEC: Jste poměrně nový magazín. Máte už nějaké zkušenosti s represemi sytému ?

Snad každý, kdo se podílí na PG, zažil ve svém životě nějaké represe ze strany systému. Pokud mohu mluvit za sebe, tak jsem je sice zažil taky – ale nic vážného. Co se týče PG celkově, tak mi není známo, že by proti nám nějak úřadoval systém. Asi o nás moc neví nebo čekají na vhodnější okamžik k útoku nebo si myslí, že první číslo je také poslední, a tak nemá cenu se s námi zabývat a přidělávat si práci navíc. Nějakou reakci od systému ale čekáme a ta určitě přijde, jestli ne teď, tak jistě později a jsme na to připraveni. Třeba jen pro zajímavost, co chvíli posílám e-mailem dalším pěti lidem aktualizaci obsahu rozdělané PG; to pro případ, že bych ji nemohl osobně dokončit, aby ji mohli dokončit oni za mne a věřím, že by se pokusili udělat i další čísla. Možná by byla v jiném duchu, než kdybych měl hlavní slovo já, ale bylo by to pokračování něčeho, čeho se systém bojí. Takže si myslím, že systém by odstranil konkrétní lidi, ale ne Poslední Generaci. Nemůžou nás věznit na věky a od prvního okamžiku bych přemýšlel nad tím, že jednoho dne se dostanu zpět a systém za to zaplatí.

NSEC: Takže se PG ještě nesetkala ani s nějakými výhružkami, ať přes redakční mail nebo jinak ?

Tak to zatím ne, i když občas mi dojde nějaký e-mail, který mi nedává vůbec smysl, ale spíše se jedná o nigerijské dopisy, které nabízí nějakou spolupráci. Převedeme na váš účet peníze a... jistě to znáte z televize. To chodí asi hodně lidem, co jsou na ziplipu. Tak se tím ani nezabývám. A naštěstí má ziplip malou kapacitu, takže se mi tam moc těchto dopisů nevejde, ale teď mi psal jeden člověk ze zahraničí, že mu došlo asi tak pět stovek e-mailů a on strávil půl dne jejich mazáním. I takovou podobu může mít židovský boj proti jejich odpůrcům.

NSEC: Ve svém magazínu věnujete slušný prostor i otázce historického revizionizmu. Vzpomeneš si, jak jsi se k této problematice dostal ?

Moje první setkání s revizionizmem, to bylo dávno. Byl to zřejmě revizionistický leták v angličtině, který jsem si přeložil a byly to pro mne nové informace, i když ten překlad nebyl nic moc. Pak jsem se s revizionizmem setkával docela běžně, ať už na stránkách časopisů nebo v knihách a brožurách, ale nejcitlivěji jsem začal toto téma vnímat až po přečtení brožury Osvětim - fakta verusus fikce, což je docela pochopitelné, protože se na toto téma dívala z úhlu jako doposud žádná jiná kniha či článek anebo brožura: z úhlu českého čtenáře. To byl asi klíčový okamžik mého života, kdy jsem se o toto téma začal plně zajímat a je jedním z mých koníčků, kterému věnuji spoustu času a myslím si, že tomu tak bude i nadále, protože revizionizmus je zajímavý a obsáhlý obor a těší mne, když najdu nového člověka nebo zdroj, který o tomto tématu má nějaké informace a rozšíří můj obzor vědomostí. Proto má i tato skutečnost vliv na obsah Poslední Generace. Myslím si, že revizionizmus je téma, o kterém se člověk v češtině nemá moc možností dozvědět, a tak se to snažím aspoň trochu napravit. Obdivuji lidi jako je Ernst Zündel a mnoho dalších revizionistů, kteří jsou si vědomi, jak nebezpečné je přinášet lidem historickou pravdu, a přesto se obětují. Třetí číslo bych chtěl věnovat těmto lidem a uzpůsobit tomu obsah. Bude obsahovat seznam, na kterém bude přes čtyřicet jmen revizionistů a lidí, kteří se rozhodli říct pravdu a byli vystaveni židovskému teroru. Člověka až zaráží, co se některým stalo a čeho jsou sionisté schopni. Když se mi dostal do rukou tento seznam, uvědomil jsem si, jak obsáhlé téma je revizionizmus. Když jsem se začal tímto oborem zabývat, tak jsem si uvědomil, jak minulost souvisí s přítomností a že revizionizmus není jen o druhé světové válce nebo jen o holocaustu, ale tato témata tvoří jen malou kostku ve velké mozaice židovských lží a pokud ji budeme chtít rozbít, budeme muset napřed plně pochopit tyto lži, které spolu souvisí. Počínaje Starým zákonem a politikou dnešních dnů konče. Zničit tyto lži bude velmi těžký úkol, spíše nemožný, pokud se nestane něco výjimečného, protože oni mají mocnější prostředky. Jeden můj známý a člověk, kterého si nesmírně vážím, mi velmi rozšířil můj rozhled a hodně mě naučil o sionismu, když mi napsal svůj názor na brožurku Osvětim: „Mohu Vám říct, že obsah je mi velmi dobře znám a bylo o tom již hodně napsáno, ale Židé a jejich přátelé to dokázali umlčet a rozpustili všechno jako bublinu v moři.“ S těmito slovy musím jen souhlasit, protože se jim povedlo zavést do našich zákonů i zákon o zpochybňování holocaustu. Mám strach, že se jim povede zavést tak za deset let i zákon, který bude zakazovat šířit pravdu o sionismu. Pokud to ovšem dopustíme...

Jinak co se týče revizionizmu, tak to není jen záležitost na mezinárodním poli. Česká historie je také plná lží, které začínají už historkami o příchodu Čechů do Čech, i když tento případ lze brát jako legendu, která neovlivňuje přítomnost (aspoň myslím). S tím začaly až události v minulém století.

NSEC: O Nacionálních Socialistech vládní propaganda rozšiřuje bludy, jako například naší údajnou nevzdělanost, patologickou nenávist vůči kdekomu apod. Tyto věci nás mají diskreditovat v očích veřejnosti. Stává se ti, že na Poslední Generaci, potažmo na tebe, reagují lidé pod vlivem mediální propagandy nějak negativně ?

Tak na svojí nevzdělanost jsem a budu hrdý, ale rozeberme si, co vlastně znamená být vzdělaný. Podle převládajícího názoru je vzdělání mít aspoň maturitu. Teď jsem slyšel, že za osm tisíc se dá získat papír, který dokládá, že má člověk maturitu. Takže osm tisíc je minimální cena pro to, aby byl člověk vzdělaný a maximální cena pro to, aby byl vzdělaný, je strávit ještě dva roky studiem po vyučení, takže být vzdělaný je jen mít nějaké potvrzení, že člověk udělal nějakou školu. Ono je jedno, jaká škola to je a jak ji udělal, nejdůležitější je to, že to vůbec má na papíře. Člověk, který má maturitu, který má titul inženýr, doktor, docent a já nevím co ještě, je lvem společnosti, ale znám spoustu lidí, kteří mají nějaký ten titul a jsou úplně v pasti, když jim člověk třeba vysvětluje jednoduché účetnictví a nebo když mají něco udělat podle nějakého návodu (myslím konkrétní případy). Takže když člověk má před sebou nějakého doktora, to už je jedno čeho, měl by si uvědomit, že má před sebou vzdělaného člověka, ale i když je to doktor, tak to nemusí být žádný chytrák, protože je to třeba doktor práv a může rozumět dobře právům, ale tím, že strávil několik let studiem práv a doposud se v nich vzdělává (protože zákony se neustále mění) se může stát to, že může mít úplně minimální přehled o ostatních věcech, jelikož na ostatní věci nebude mít jaksi čas. Kdesi jsem četl a už nevím kde, že vzdělání je mozková kastrace. Další případ vzdělání je to, že synáčka nebo dceru na studia dokopali páni rodičové, a tak se může stát, že dotyčný člověk na to nebude mít, tak se jen tak naostro šprtá a bojuje s každou zkouškou, aby tak tak na konci prolezl. Za rok po škole je úplně stejně chytrý, jako předtím, než na tu školu šel. I takové lidi společnost považuje za vzdělané, ale jak se říká, komu není shůry dáno, tomu není pomoci.

Pro lepší představu toho, jak je pojem nevzdělanosti pomíjivý, můžou posloužit dva historické příklady dvou totálních „nevzdělanců“. První je člověk, který nestrávil ve škole víc jak půl roku. Hodně lidí by tohoto člověka odsoudilo, ale život bez jeho nápadů si dnešní člověk ani nedokáže představit. Druhý „nevzdělaný“ člověk nedokončil šestou třídu, mnoho lidí se ho snažilo za jeho života špinit, ale on se z ničeho a bez vlivných „přátel“ a jejich lichvy dokázal vypracovat na jednoho z nejbohatších mužů Ameriky. V prvním případě to byl Edison a ten druhý je Henry Ford. To mluví samo za sebe.

Jinak skutečný význam slova vzdělaný je trochu jiný, než jak je dnes všeobecně vnímán. Toto slovo je odvozeno od latinského „educo“, což znamená odvodit, vynést na povrch, rozvinout směrem ven. Takže člověk nemusí mít v hlavě, aby byl vzdělaný, ale aby věděl, kde má potřebné informace hledat a najde je.

Na tohle téma bychom si mohli dlouho povídat, ale to není smyslem tohoto rozhovoru, takže to shrnu. Jedno staré islámské moudro praví, že „není důležité, kolik knih jsi přečetl, ale kolik jsi toho procestoval“. Myslím, že to mluví za všechny předchozí řádky, protože teorie není pro člověka tak důležitá jako to, jak se člověk zachová v praxi.

Co se týče nesnášenlivosti ke všem a všemu. Osobně jsem spíše takový „humanista“. Nevadí mi jednotlivé rasy, národy, víry a kultury, pokud neohrožují existenci mé vlastní entity a myslím si, že každý má nárok na svou existenci (ale ne na úkor druhých). Třeba na stránkách Poslední Generace si člověk může přečíst dobré články od Židů stejně jako od nežidů, i když tyto články nebyly napsány přímo pro Poslední Generaci. Bernard N. Nathanson v prvním čísle, ve druhém je to rozhovor s Johnem Sackem a do třetího čísla mám v plánu článek od Dr. Alfreda M. Lilienthala. Co se týče nesnášenlivosti, zeptejte se těch, co jim patří média, proč oni rozdělují lidi na Židy a goje a košer a nekošer. Tomu já říkám nesnášenlivost. Nechte se naverbovat do domácnosti nějakých Židů jako sluhové a udělejte jim radost, umyjte jim nádobí, ze kterého oni jedí. Uvidíte, co se bude dít. První z okna vyletí to nádobí a pak za tím nádobí poletíte vy, protože jste se dotkli jako nežidi jejich košer vybavení a teď je znečištěné. Nebo se zeptejte, proč člověk, který chce vstoupit do židovské náboženské obce, musí mít židovského otce, když je to náboženská obec ? A to ani nemluvím o Talmudu. Tomu já říkám nesnášenlivost. A pokud by mne chtěl někdo označit za člověka, který někoho nesnáší, tak ať si nachystá uspokojivé odpovědi na tyto otázky (na které mi nedokázal odpovědět ani pan Mertl z židovského web časopisu Chaverim (viz příloha druhého čísla PG) a pak mne může označit za člověka, který někoho nesnáší. Ovšem v porovnání se sionisty jsem velký humanista.

A tak osobně s těmito uvedenými jevy žádné problémy nemám. Hodně lidí třeba prokouklo tu jejich mediální židovskou hru.

NSEC: Které subjekty na české NS scéně jsou ti blízké ?

Na české NS scéně. Hm. Já moc nemám možnost sledovat českou scénu, protože pokud něco funguje, tak se mi to ani nedonese, protože na internetu surfuji spíše v mezinárodních vodách (a tak pokud tento rozhovor čtou činitelé nějakého NS subjektu, tak mi můžou o sobě dát vědět, budu jen rád a taky jim rád poskytnu prostor v PG pro prezentaci jejich subjektu), a proto jsem doposud nenašel žádný subjekt, o kterém bych mohl říct: To je on ! A snad ho už ani nehledám. Možná mi svého času byla velmi blízká Národní Aliance, ale ta je již dávno nenávratně pryč.

Ale jsem rád i za to, že existují subjekty, které nejsou třeba pro mne to pravé a mám k nim nějaké výhrady, ale jsem nesmírně vděčný za to, že s nimi mohu aspoň v nějaké formě spolupracovat a že vůbec existují.

Myslím si, že není moc vhodná doba na zakládání nových subjektů a pokud by měl vzniknout nový subjekt, tak bych uvítal takový, který by sjednotil všechny organizace a jednotlivce a podporoval naší společnou věc, která by měla být tím hlavním, ne to, kdo nás dovede k jejímu uskutečnění. Ale mnohokrát jsem přemýšlel nad tím, proč se hledá víc to, co nás rozděluje, než to, co nás spojuje a došel jsem závěru, že příliš hodně lidí chce být pánem na svém pískovišti a raději si bude stavět na svém pískovišti podle sebe (a pro sebe) hrady z písku namísto toho, aby podpořili možná trošku rozdílné ideje, spojili se s někým druhým a místo hradů z písku společně postavili skutečný dům. Těmto lidem nejde ani tak o nějaké ideje, ale o to dělat si vše po svém. Jednoduše řečeno příliš hodně lidí chce být vůdci. Nad těmito slovy by se měl zamyslet každý, protože toto není žádná hra na pískovišti, ale skutečný boj o přežití. Já říkám, že jsem ochotný spojit se i s ďáblem, pokud to přinese nějaký viditelný zisk pro přežití naší rasy, protože jak řekl David Lane: „Ekonomické, politické a náboženské systémy mohou být zničeny a znovu vzkříšeny, ale smrt naší rasy bude věčná.“ Myslím si, že poslední generaci bílých dětí bude jedno, jestli se spojí někdo s někým a bude mít třeba trochu rozdílné ideje, protože nás bude proklínat za to, že jsme to neudělali ve jménu přežití naší rasy už dřív...

NSEC: Podle zprávy MVČR česká NS scéna stagnuje, i když osobně vidím pravý opak. Jak to vnímáš ty ?

Nečetl jsem zprávu MVČR, ale něco jsem, myslím, zaslechl tak v polovině roku, a tak se k tomu můžu vyjádřit. Takže co si pamatuji bylo to, že se podařilo zamezit koncertům s mezinárodní účastí a dle mých informací vím aspoň o dvou koncertech, kde hrály mimo jiné zahraniční kapely a dokonce hned týden po sobě. Sice to bylo až po této zprávě, ale to jen dokazuje, že se MVČR chválilo, aniž by na to mělo. Jinak jsem zaslechl, že koncert se zahraniční účastí se konal i před touto předběžnou zprávou MVČR a pokud tomu tak bylo, tak to jen dokazuje, že MVČR nemá scénu plně podchycenou. Potom tam, pokud si pamatuji, zaznělo, že nevychází žádný časopis. To byla možná pravda, ale zase MVČR zapomnělo na jednu skutečnost, totiž že žijeme v době internetu a mnoho věcí je na internetu. I když to nejsou třeba klasické časopisy, tak si myslím, že na internetu je spousta věcí. Takže myslím, že MVČR se v té zprávě trochu seklo. A také chválilo dne před večerem.

Jinak co se týče stagnace NS hnutí, tak musím říct, že třeba ještě před třemi měsíci jsem se na toto díval trošičku jinak a byl jsem také přesvědčený o stagnaci NS hnutí, protože jsem tak věci viděl, ale teď si myslím, že naše scéna je opět v pohybu a věřím, že tomu tak bude i nadále. Podle mého názoru jsou tyto stavy stagnace pravidelné periody, kdy se čeká na to, až nová krev posílí tu starou a pak se dají věci opět do viditelnějšího pohybu, protože každá akce vyvolá reakci. To je staré a osvědčené pravidlo, které funguje ve všech formách a NS hnutí netvoří žádnou výjimku. Kdyby ano, tak by nemohlo přežít až do dnešních dnů.

Teď se mi doneslo, že zrovna dnes byl zrušen koncert (29. 11. 2003), ale to je zase perioda, kdy na Grosse zatlačila média, a tak muselo jeho ministerstvo židovské sebeobrany něco viditelného vykonat, aby měl zase klid na duši. Možná se teď bude silněji vystupovat proti koncertům, ale to zase časem pomine, protože je to práce jako každá jiná a ta časem zase přestane bavit.

NSEC: Když už jsme u těch koncertů – co říkáš na to, že jsou monitorovány osoby účastnící se těchto koncertů a následně zanášeny do policejních černých listin, nehledě na to, že tam kolikrát pořádá manévry zásahová jednotka ? Osobně jsem nikdy neviděl tolik policejních hlídek například v cikánských čtvrtích měst jako je Ústí nad Labem, Ostrava a další, kde jsou jistě potřebnější. Grossovo ministerstvo pro likvidaci opozice má asi na starosti důležitější věci než vraždy, krádeže atd. Například rozkódování další zakázané nášivky je vysloveně prioritou v bezpečnosti státu... Myslím, že jako teror komando na zábavách slušných lidí policie bezpečnost v tomto státě nezvýší.

Tak na tuto otázku jsi odpověděl z velké části sám. Na to si budeme muset zvyknout, protože to je důležitý krok v agendě NWO – kontrola a ničení opozice. Myslím si, že hodně lidí si může z tohoto pohledu uvědomit, co je v této demokracii největší zločin – nejsou to vraždy, dětská pornografie, drogy... ale myšlenka, která nezapadá do toho jejich NWO, protože neprošla schválením jejich NWO architektů. Nemusím se o tom nějak rozepisovat. Každý poznal jistě nějakou tu zvůli policejního šikanování. Usmívejme se, bude hůř...

NSEC: Jaký máš vlastně pohled na NS kapely ? Máš nějakou oblíbenou ?

Hudbu poslouchám dost často. Hudba je mocné médium, které může hodně lidem mnoho říct. Hudba je silná zbraň. O tom byl již napsán článek v PG. Takže co se týče NS kapel, tak v tom vidím velký přínos. Pokud jde o mně, tak já osobně poslouchám hudbu, která se mi líbí. Hodně lidí poslouchá NS kapely jen proto, že jsou NS. Na jednu stranu je dobře, že podporují tuto scénu, ale myslím si, že je to stejně nakonec časem přestane bavit. Moje oblíbené kapely ? Je jich hodně. Některé třeba ani nejsou NS, ale jejich hudba mě oslovila a líbí se mi a je v ní nějaký nápad/myšlenka (mluvím o hudbě a ne o textech) a to je důležitější, protože ten trend poslouchání kapel jen kvůli tomu, že jsou NS a nebo si na to aspoň hrají, mi připadá dost ubohý. Stejně tak třeba to, že si někdo koupí CD kapely, kterou nikdy neslyšel, ale viděl na to jen reklamu v televizi a ta kapela „teď vážně frčí“. Podle mne tento trend zbytečně živí několik primitivních kapel (jak po hudební stránce, tak po stránce jejich chování), které by nepřežily na jiné scéně a pokud chceme do naší scény dostat kvalitní lidi, tak je jistě nezískáme na hudbu, která nemá kvality. Jako odstrašující příklad bych mohl vyjmenovat několik kapel, ale nechci si o nikoho otírat hubu. Vím, že v dnešní době je každá snaha hodnotná, ale vážení, na co ty růžové brýle ? Některé snahy jsou kontraproduktivní. Chtělo by to nějaký hudební časopis a pořádné kritiky, aby každá kapela viděla své chyby a mohla se třeba polepšit nebo se na to vykašlat a věnovat se něčemu jinému, protože si myslím, že někteří lidé jsou ochotní spolknout i docela podprůměrnou kapelu. Pokud chceme vybudovat kvalitní scénu, musíme pracovat ve všech směrech a netolerovat kapely, které zpívají stupidní písničky o tom, jak Židé budou trpět (mírněji řečeno), protože tyto kapely jsou kontraproduktivní a díky nim si Židé mohou hrát na chudáčky – mnoho lidí jistě tuší, na co narážím...

...Buďme konkrétní - máš na mysli kapelu Agrese 95, která v mnoha textech oslavuje prokázaný mýtus holocaustu ? Co říct k tomu, že tato kapela prakticky podporuje židovskou lež a ničí práci lidí, kteří se snaží bojovat za historickou pravdu ? Myslím, že když sionisti slyší tyto texty, musí si mnout spokojeně ruce, jak dobrou práci ve vymývání mozků odvedli...

...Na tuto otázku nemusím odpovídat. Z velké části jsi na ni odpověděl sám. Mnohokrát jsem se bavil na toto téma s lidmi. Nebudu nějak rozebírat chování těchto jedinců a ani hudební kvality a podobně. Kdo je aspoň trochu soudný, nenosí růžové brýle a zná tyto lidi osobně, tak si udělá svůj názor sám. Tuto hudbu neposlouchám a ani nikterak nepodporuji a podporovat nehodlám. Tito lidé by měli jít příkladem, ale opak je pravdou. Je to ten typ lidí, kterým můžete říkat pětkrát, co by neměli dělat a udělají to po šesté, po sedmé ... po milionté. To je kapitola sama pro sebe a dalo by se o tom napsat mnoho řádků a stránek. Pokud teď mají problémy, tak se nemohou divit. Co se týče jejich textů, tak jsou kvalitní propagandou sionismu a také je to výsměch lidem, kteří přinesli světu historickou pravdu a mnohdy ztratili svůj majetek a svobodu, byli mrzačeni a v nemálo případech i zabiti.

Ale to jsme nějak odběhli od mé odpovědi na to, co poslouchám. Moje nejoblíbenější hudba je bájný a fantastický skotský folk Steva McDonalda. Keltský a severský folk u mne tvoří velkou část hudby, co poslouchám, jako třeba Eric Owens, Clannad, Aine Ui Cheallaigh, Triona Ni Dhomhnaill, Doleres Keane, Mary Black, Halagaz Runedance, Asonance, Tales, hudební projekty od vydavatelství Excalibur (BNP)... Pak poslouchám ambient, což je podobné jako folk, takže z tohoto stylu uvedu Wojnar, Kraina Bez Wiatru, Peorun, Perunwit, Lord Wind, Hugin..., dále poslouchám balady, Frank Rennicke, Jörk Hähnel, Sleipnir, Andre Lüders, Nordmacht, Griffin..., hodně se mi líbí kapely s ženským zpěvem Symphony of Sorrow, Hel, Midgard, Valkyria..., dále poslouchám kapely Buldok, Wolfheart, Rahowa, Berserker, Attack, Triskelon, Iron Youth, Terror Machine, Titkolt Ellenálás, Honor, Kindred Spirit, Ravens Wing, Atria..., pak poslouchám gothic/doom metal jako třeba Therion, Theatre of Tragedy, Kristyna... a v neposlední řadě pagan/black metal jako třeba Burzum, Graveland, Nordreich, Inferno, Svardenvyrd, Aryan Triumph, Algor, Saltus, Nokturnal Mortum, Kristallnacht, Thors Hammer, Sunwheel, Infernal War, Odal, Contyna Kry, Immortal Hammer, Absurd, Falkenbach, Hate Forest, Wolf`s Moon, Temnozor, Selbstmord, Moonblood, Dub Buk, Moontower... je toho vážně hodně.

NSEC: Tak kapely jistě budou rády za reklamu :-) Když jsme u hudby - vidíš třeba nějaké prostředky, jak do našich řad získávat mládež ?

Sám jsem nad tím nějak moc nepřemýšlel. Nevím, ale ano, existuje možnost. Myslím si, že dnešní doba nabízí mladým lidem mnoho možností, jak trávit svůj volný čas. A naše NS scéna by měla nabídnout mládeži alternativu, která by mohla konkurovat dnešnímu konzumnímu životu a byla by jeho plnohodnotnou náhradou. Myslím si, že zásadní problém není v tom, jak získat novou krev do žil našeho hnutí, ale problém bych spíše viděl v tom, jak si udržet mládež v našich řadách, když se již jednou rozhodne posílit naše hnutí. A to je úkol pro nás starší. Když se objeví nějaký nový člověk v našem okolí, tak by se mu měla věnovat pozornost a neměl by, jak tomu v mnoha případech je, být ignorován (i když v dnešní době není opatrnosti nikdy dost !!!) a pokud se ukáže, že stojí za to, tak mu věnovat i čas a trochu námahy, aby tento člověk pocítil, že je důležitý a někam patří. Možná to zní přesně jako ta verze, kterou židovská média říkají o NS, že nově přicházející získají v našich řadách pocit, který doposud neměli: že někam patří a jsou důležití. Ale já bych se této skutečnosti nikterak nebránil, protože se stačí zamyslet nad tím, co nabízí konzumní život a jaké pocity může mít dvacetiletý narkoman, který kvůli partě fetuje od patnácti let a nenávidí svou matku. Proč ? Protože je to tak módní, aspoň o tom zpívá ten bílý černoch Eminem. My nenabízíme nic, co by si normální člověk mohl za deset let vyčítat, ale konzumní společnost toto říct nemůže. Mohl jsem se ve svém životě porovnat s mnoha lidmi – s typickými figurkami konzumní společnosti – kteří se mnou chodili třeba do třídy atd. a vždy se „raduji“, protože vidím jen bezcenné trosky, které jsou psychicky zbržděné a vymazané drogami. Drogy jsou dobrá mozková kastrace.

Takže když už se objeví nějaký nový člověk, tak je nejdůležitější umožnit mu trávit čas tím, aby nemusel poslouchat hudbu konzumní společnosti, brouzdat na internetu po stupidních stránkách a číst knihy o druhé světové válce, které jsou spíše sionisticko - komunistickou propagandou.

NSEC: Setkal ses ve svém okolí s někým, koho tlak systému zlomil nebo se zrádci či infiltrátory ? Co si o těch lidech myslíš ?

Lidí, které jsi vyjmenoval, je jistě v naší scéně hodně. Osobně bych mohl vyjmenovat několik příkladů. Nechci je nějak odsuzovat, protože zase neznám celé pozadí jejich případů. Co si o nich myslím ? No nikdo není dokonalý – naštěstí. Jenže podobní lidé nejsou jen v naší scéně, ale jsou všude, protože všude je ten stejný druh nedokonalých lidí, a tak se třeba dostanou informace i z jiných míst do „nepovolaných rukou“. Jinak v životě je snadné odsoudit člověka, který nás zradil a otočil se k nám zády, ale není lehké si přiznat skutečnost, že na tom můžeme mít sami podíl. Pro příklad George Eric Hawthorne, zakladatel Resistance record a kapely Rahowa. Hodně lidí ho jednoduše odsoudilo a vyřklo nad ním ortel, ale málokdo se ho zeptal, proč udělal to, co udělal. Osobně mě to zklamalo, protože Rahowa byla lepší a lepší a těšil jsem se na jejich novou desku. Bohužel ji už neuslyším. Ta scéna, kterou si vysnil a budoval (věřím, že jeho Resistance record tu bude ještě pěkně dlouho), se začala pěkně špinit a každý pomlouval každého. Pokud si pamatujete spory mezi Resistance, Nordland, Blood and Honour, Hammers skins, Combat 18, No Remorse, Paulem Burnleyem a já nevím mezi kým ještě, kdy se hádali a pomlouvali a kvůli penězům byli někteří ochotní zabíjet (usuzuji tak ze skutečnosti, že někteří dostali dopisové bomby - myslím si, že tento konflikt udělal víc škody, než jakákoliv přímá akce Z.O.G. proti této scéně – Židé z něj jistě měli velkou radost), tak se nemůže člověk divit, že se někdo sebere a odejde ze scény ve kterou věřil a která se nakonec ukáže plná špíny a sraček. Hawthorne pro mě bude navždy osobnost, protože dokázal to, co by mnoho z nás nedokázalo ani za sto let a jeho změna idejí byla pro naši scénu velkou ztrátou.

NSEC: V květnu tohoto roku vstupujeme do nového Sovětského Svazu, tedy EU. Co od toho očekáváš ? Předpokládáš, že to bude „s EU na věčné časy a nikdy jinak ?“

EU, tak od toho neočekávám nic. Zrovna teď jsem slyšel zajímavou myšlenku na toto téma, když jsem slyšel skupinku železničářů bavit se o EU: „Každá změna je jen změna k horšímu.“ Nebudu se rozepisovat o tom, jak výstižná je tato věta, ale mohu říct, že za vstup do EU moc rád nejsem a každý člověk snad již pocítil „výhody“ tohoto vstupu na vlastní kůži a bojím se, že ještě tvrdě pocítí. Nějak moc se o toto téma nezajímám, protože si myslím, že bychom tam vstoupili, i kdybychom řekli ve většině své NE. Ale je mi z toho docela smutno, protože mám strach, že se naplní apokalyptické vize, o kterých čtu na stránkách tiskovin Pro Fide Catolica, která se docela hojně zabývá tématem EU (vydávají brožury v němčině, ale některé spatřily světlo světa i v češtině, např. 666 číslo šelmy anebo NE Maastrichtu znamená ano Evropě). Je to smlouva s ďáblem a ďábel, ten nedává možnosti na odstoupení. Jen hlavu tvé milé Mefisto ti někdy vrátí... (toť z pera klasika).

NSEC: Na politické scéně získávají stále silnější vliv komunisti. Vidíš to jako reálnou hrozbu, nebo myslíš, že je jedno, kdo u nás bude mít silnou pozici, když o nás už stejně budou rozhodovat panáci z Bruselu ?

Komunisti, ODS či ČSSD ? Není to jedno ? Co jsme jako Češi získali za vlády ODS či ČSSD ? Nic co bychom mohli považovat za zisk. Sametová revoluce byla jen podvod a co načali komunisti, dokončili klausovci a zemenovci a jim podobní. Nakonec přijde NWO agenda Evropské Unie, která bude posledním krokem do hrobu našeho lidství a nakonec budeme jen otroci a bezvýznamná čísla, která si budou myslet, jaké svobody se nám dostalo a dostává. To je moje vize, která se naplní a nebo se spíše už pomalu naplňuje – tak pomalu, že si toho ani nevšímáme a neprotestujeme.

NSEC: Považuješ legální nacionalistické strany za něco, co nám může prospět nebo je to jenom součást hry na demokracii a platí, že systém nelze změnit, když jsi jeho součástí ?

Národní strany jsou pro nás každopádně přínosem, pokud jsou to opravdu strany se skutečným lídrem – osobností (která není omezená svým stupidním egem) v čele a pokud se nejedná o stupidní skupinu několika postaviček, které na svých schůzích kecají o blbostech a propírají své špinavé prádlo (pomlouvají své další pobočky) a přemýšlí nad tím, kdo jim ublížil nebo hledají záminky, proč s tím nebo jiným nespolupracovat. To nikam nevede a taková strana není ani stranou, ale spíše klubem pivařů či kaktusářů. Takový spolek nikam nedojde a po čase začnou nespokojení lidé z této strany zakládat své nové strany, sdružení a různé projekty. Tak vznikají nové a menší strany o velikosti deseti lidí a podobně. Tak tohle nám určitě neprospěje. Jinak, jak jsem již řekl předtím, tak pokud by měla vzniknout nějaká nová strana, tak taková, která by všechny sjednotila a to nejenom tím, že by to měla v názvu. Ten není vůbec důležitý, ale důležitější jsou činy. Obdivuji práci třeba Nicka Griffina a jeho BNP. Tento příklad by mohl posloužit všem, kteří by se chtěli zabývat politickou činností, ale i mnoho dalších světových pronárodních stran by mohlo posloužit jako příklad. V legálních, skutečně fungujících stranách bych viděl možnost, jak zbrzdit nákazu úpadku a jak dostat část našich idejí mezi obyčejné lidi. Nemáme možnosti dostat se do parlamentu, ale pokud by se chtělo a trochu víc zapracovalo, tak by se dalo jistě dostat do městských zastupitelství a ovlivňovat události aspoň tímto způsobem a možná za deset za dvacet let poctivé a usilovné profesionální a pronárodní práce, která by využívala stále se zvětšující bídu, bychom se mohli dostat i do parlamentu. Nějaká možnost a řešení by tu jistě bylo, ale muselo by se chtít a bylo by to možná i o penězích (ale s tím bych si nelámal hlavu, protože znám spoustu lidí, kteří si vybudovali své profesní pozice a jsou ochotní přispět nějakou tou korunou, ale muselo by se opravdu něco dít) a hlavně o lidech a taktice. Myslím si, že každý systém jde zničit a i kdyby byl ten jejich nesmrtelný, tak to stojí za to vyzkoušet.

NSEC: Podle ČSÚ za první 3 čtvrtletí roku 2003 činí přirozený přírůstek obyvatel -11 137, ale přistěhovalo se 27 030 cizinců, takže celkový přírůstek obyvatel je +15 893. Už tedy nastala alarmující situace, kdy samotný český národ rychle vymírá a nahrazují ho přivandrovalci převážně z jihu a východu !!! Myslíš, že je ještě čas tento trend zvrátit ?

Řešení by se jistě našlo a čas je, myslím, vždy, jen by byla potřeba změna politického ovzduší, protože je zde nevhodné klima pro české obyvatelstvo. Ono by stačilo, myslím si, pořádně podpořit české rodiny a zajistit celkově více jistot pro lidi. Ono je to jedno s druhým. Jenže to je špatná politika dneška. Potřebovalo by to nové koště – to nejlíp mete, protože jen tak lze dosáhnout nějakého výsledku a ne s politiky, kteří se řídí heslem po nás potopa. Jinak si myslím, že přistěhovalectví není řešení, jak to tvrdí Špidla, protože než se takový přistěhovalec začlení do české společnosti, stojí to stát ohromné peníze a kdyby se použily tyto peníze někde jinde, tak by se udělalo lépe, protože by to jistě přineslo hmatatelný výsledek. Nedivím se, že se mladým nechce zakládat rodinu, když si v dnešní době nemohou být jisti ničím.

NSEC: Co bys označil za největší problém, který dnes trápí ČR ?

Za největší problém ČR bych označil samozřejmě vládu ČR a také samotné obyvatele ČR, protože naše vláda je podle mého názoru obrazem nás samotných. Dnešní svět je ale hodně zkažený, a tak si myslím, že nadávat na vládu a na obyvatele ČR je podle mne zbytečné plýtvání energií. Stačí se podívat do novin a vidíte to svinstvo nazývané politika sami. To nepotřebuje komentáře. A pak že Protokoly jsou výmysl...

NSEC: Kdyby sis měl vybrat jednu osobu, se kterou by ses chtěl setkat, kdo by to byl a proč ?

Rád poznávám nové lidi, kteří mají stejné nebo podobné názory a také lidi, kteří mne mohou něco naučit. Jen jednu ?! Tak to je těžké odpovědět. Ale já jich řeknu tedy trochu víc. Takže z již mrtvých bych se chtěl setkat samozřejmě s postavami Třetí Říše. Rád bych se jich zeptal, kam schovali pozůstatky těch šesti milionů Židů, ale jistě by bylo hodně o čem povídat. Dále bych si chtěl povykládat s Robertem Mathewsem, protože byl pro mně vzorem. Další zajímavý člověk na pokec by byl Leon Degrelle, protože jeho kniha je úchvatná. Pokud jste od něj nic nečetli, tak vám vřele doporučuji si od něj přečíst vše, co se vám dostane do rukou. Jinak z žijících to je složitější, před šesti lety jsem chtěl poznat osobně Toma Metzgera z WAR, protože jsem ho obdivoval. Později to byla Katja Lane a její rodina, byla jednou z prvních osob, se kterou jsem si psal ze zahraničí. Také by nebylo špatné poznat Clinta Mathewse – syna Robert Mathewse a nebo jiné lidi z The Orderu. Teď nad tím moc nepřemýšlím, ale asi bych na ten seznam připsal Davida Dukeho, Ernsta Zündela a mnoho dalších osobností.

NSEC: Zkus vyslovit svojí vizi, jak bude vypadat naše NS scéna za 10 let, případně jak by sis přál, aby vypadala.

To je složité, nejsem jasnovidec. Budoucnost naší scény záleží jen a jen na nás. Při troše pesimismu NS scéna bude skoro stejná jako dnes. Osobně nemám vizi, která by naznačovala budoucnost. Abych pravdu řekl, momentálně nevidím dál než do třetího čísla PG. Já si nedělám nějaké daleké cíle, ale spíše se snažím rozvrhnout vše na malé etapy, což se mi zase ve většině případů vyplňuje. Aspoň to, co záleží na mně a co opravdu chci. Ovšem jistě bych si přál, aby měla NS scéna silné zázemí, aby byla jednotná a aby se udělal velký kus práce. To je mé skromné přání, ale myslím si, že pokud se naplní, tak by to byl jistě velký úspěch, protože to je ta základní kostra, od které se odvíjí ostatní úspěchy. To je ovšem úkol pro každého z nás.

NSEC: Chtěl bys na závěr něco vzkázat našim čtenářům, někoho pozdravit atd. ?

V první řadě bych chtěl poděkovat tobě za zájem o rozhovor se mnou a také za spolupráci, kterou se podílíš na PG, stejně jako všem čtenářům a spolupracovníkům PG. Také chci poděkovat Národnímu Odporu, že se rozhodl využít hostingu na stránkách NSEC, protože cesta jednoty a spolupráce (třeba byť jen bezvýznamné) je ta, kterou musíme jít, pokud chceme vzdorovat systému. Každá taková spolupráce je pořádné plivnutí do tváře systému a pokud někdo usiluje o něco jiného a hledá věci, které nás spíše rozdělují, je ubohý egoista, který se bude nakonec jen litovat a namlouvat si, že se proti němu ti druzí spikli a jeho činnost nakonec vyšumí. Já nemohu soudit ostatní, ale znám spravedlivého soudce, který pokaždé ukázal, co má nějakou hodnotu, a tím soudcem je čas. Uvidíte. Ten zpětně ukáže, co je marné, bezvýznamné a ubohé. Možná bude PG odsouzena a za rok si nikdo nevzpomene, že něco takového vycházelo, ale teď ještě vychází a já mohu slíbit za redakci, že pokud nám to síly dovolí, bude vycházet dál. Každý z vás nám může pomoci, protože PG není můj magazín, ani jejich, ale je to magazín nás všech a historie se nepsala jen včera nebo v jiných dnech, které jsou dávno nenávratně pryč. Píše se pořád, píše se právě teď a na vás zaleží, zda budete jen obyčejní svědci toho, jak se píše historie nebo to budete právě vy, kdo bude historii svými činy psát. Na vás je ta volba, na nikom jiném to nezaleží a pokud si myslíte opak, tak necháváte druhé, aby řídili váš život a myslím si, že je čas skončit s tím vazalským životem a být svobodným člověkem. Neznám vhodnější okamžik pro rozhodnutí o tom, do jaké skupiny lidí se zařadit: do té, co bude jen stát opodál a přihlížet nebo do té, co bude vepředu, i když to má svá rizika. Ten vhodný okamžik je právě teď. Třeba jen bezvýznamný krok může z vás - z člověka, co stojí opodál a přihlíží - udělat toho, kdo píše historii revoluce za naše přežití. I malý kámen, který vyhodíte do vzduchu, musí někam dopadnout a malý kámen může začít velkou a ničivou lavinu. Stačí pevně věřit ve smysl skutků a věcí.

Per terra, cruor, plebs, gens, fides, panis ac mea honor.

Děkujeme za rozhovor a přejeme Poslední Generaci mnoho dalších úspěšných čísel a spokojených čtenářů !

Za NSEC připravil : Sedlis-Diehard