I.

Mezi vynikajicimi mravnimi tahy jest se zminiti: Odpor proti tvrde a namahave telesne praci, silny smysl a laska ke kmeni, zjevny nabozensky instinkt, prorocka a mucednicka odvaha, spise nez odvaha kulturniho bojovnika a vojaka; znamenita schopnost udrzet se ve zmatkovych pomerech, sdruzena s vlastnosti zachovat rasove sourucenstvi; chytrost a lstivost v spekulativnim vydelku a hlavne v peneznich zalezitostech; orientalni zaliba v okazalosti, vysoka vaznost moci a prijemnosti vysokeho spolecenskeho postaveni; velmi vysoky prumer rozumovych sil.

Nova mezinarodni Encyklopedie.

Opet vzbuzuje Zid kritickou pozornost celeho sveta. Jeho vyniknuti za valky (I. svet., red.) ve financnich, politickych a vyssich spolecenskych kruzich je tak uplne a napadne, ze jeho postaveni, moc a cile jsou podrobeny nove, vetsinou nevlidne zkousce. Pronasledovani neni pro Zidy nic noveho, novym je vsak ono ostre vnikani do jejich povahy a do jejich nadnarodnosti. Zakusili sice pres 2000 let citelneho antisemitismu ostatnich ras; ale tento odpor nebyl nikdy jasne vedomy, aniz se mohl vyjadrit podle pojmu a rozumu. Dnes vsak Zid vstupuje jako pod mikroskop hospodarskeho pozorovani a toto dava chapat a seznavat duvod jeho moci, jeho odloucenosti a jeho utrpeni.

V Rusku je obvinovan z puvodcovstvi bolsevismu, obvineni, ktere se prijima podle toho, z kterych kruhu pochazi, jako oduvodnene, nebo neoduvodnene; my Americane, kteri jsme svedky zhave vymluvnosti a prorockeho zapalu mladych zidovskych apostolu socialniho a hospodarskeho prerodu, muzeme si utvorit klidny usudek, co za tim vezi. V Nemecku vytykaji zhrouceni sve rise zidovstvu; obsahla literatura a spousta jednotlivych dopisu nuti ctenare k zamysleni. V Anglii se tvrdi, ze je Zid skutecnym svetovym vladcem, ze Zidovstvo tvori nadnarod nad ostatnimi narody, ze panuje moci zlata a ze stve narod proti narodu, zatimco se skryva opatrne v pozadi. V Americe se poukazuje na to, v jakem rozsahu Zide - starsi ze ziskuchtivosti, mladsi ze ctizadosti - se rozsirili ve valecnych organizacich, hlavne v odvetvich, ktera se zabyvala prumyslovymi a jinymi obchody valecnymi a v jakem rozsahu vyuzitkovali k vlastnimu prospechu sve znalosti a zkusenosti jako vladni urednici.

Zid je svetovou hadankou. Ve svych masach chud, prece ovlada peneznictvi a svetovy kapitalismus. Ziv bez zeme a bez vlady, rozptylen, projevuje rasovou jednotu a houzevnatost, jake nedosahl dosud zadny narod. Stara proroctvi pravi, ze se Zide vrati do sve vlastni zeme a z tohoto strediska ze budou panovat svetu, ale teprve tehdy, az pry protrpi sjednoceny utok vsech narodu lidstva.

Zvlastni zpusob vydelku, jemuz dodava Zid vyssi procento, nez prislusnici kterekoli jine rasy, je obchod. At bezi o koupi nebo prodej hadru - je to vzdy obchod. Od prodeje starych satu az k ovladnuti mezinarodniho obchodu a financi, Zid projevuje zvlastni schopnosti. Vice nez kterakoli jina rasa projevuje zvlastni odpor k telesne praci remeslne a vyrovnava tento odpor prave tak rozhodnou schopnosti obchodni. Nezidovsky mladik hleda zamestnani v oboru remeslnem nebo technickem; mlady Zid zacne radeji jako poslicek, prodavac nebo priruci, pokud tato povolani maji vztah k obchodni strance vydelecneho zivota. Podle starsiho pruskeho scitani bylo ze 16 tisic Zidu 12 tisic obchodniku a 4 tisice remeslniku; z domorodeho obyvatelstva bylo pouze sest ze sta zamestnano v obchode.

Nejnovejsi scitani by ukazalo vedle obchodniku i silny prirustek v akademickych a literarnich povolanich, ale zadny ubytek podilu na obchodu a jen maly nebo vubec zadny prirustek mezi delniky. V Americe same skoro veskery velkoobchod, trusty a banky, prirodni bohatstvi a hlavni hospodarske vyrobky, zvlaste tabak, bavlna a cukr pod vladnoucim vlivem zidovskych financniku nebo jejich agentu. Mocnou skupinou jsou zde take zidovsti zurnaliste, "Velky pocet obchodnich domu jest v rukou zidovskych firem", pravi Zidovska encyklopedie; mnohe z nich, ne-li vetsina, pracuji pod nezidovskym jmenem. Zide jsou nejpocetnejsimi a nejvetsimi vlastniky mestskych pozemku. Prevladaji v divadelnictvi. Ovladaji nesporne zpravodajstvi cele zeme. Pocetne mensi, nez kazda jina mezi nami zijici rasa, maji denne k sluzbam rozsahlou a priznivou publicistiku; to by nebylo mozne, kdyby ji sami nemeli v rukou, kdyby ji sami nebyli zridili a vedli. Werner Sombart pravi ve sve knize "Zidovstvo a hospodarsky zivot": "Budou-li se pomery v Americe vyvijet nadale tak jako v poslednim stoleti, zustanou-li pristehovalecke cislice prirustkove kvoty ruznych narodnosti stejne, jevi se nam Spojene Staty po 50 az 100 letech v nasi fantazii zcela zretelne jako zem, obydlena pouze Slovany, cernochy a Zidy, ve ktere Zide prirozene strhli na sebe hospodarskou hegemonii". Sombart je ucenec, Zidomil!

Vynoruje se tedy otazka: Je-li Zid drzitelem moci - jak ji ziskal? Amerika je svobodnou zemi. Zide tvori az  tri procenta veskereho obyvatelstva; tri miliony Zidu ve Spojenych Statech stoji proti 97 milionum nezidu. Je-li Zid drzitelem moci - je to nasledek prevahy jeho schopnosti, nebo menecennosti a bezstarostnosti nezidu? Dalo by se na to jednoduse odpovedet: Zide prisli do Ameriky, zkusili sve stesti zde jako jini a projevili se v soutezi uspesnejsimi. Ale tato odpoved nebrala by zretel ke vsem skutecnostem. Drive, nezli bude mozno dati lepsi odpoved, musi byt vyliceny dva body. Prvni je: Ne vsichni Zide maji bohatstvi. Je jeste rada chudych Zidu; jenze pres svou chudobu vetsinou jsou vlastnimi pany. Je-li pravda, ze Zide jsou hlavnimi financnimi pany zeme, neni pravda, ze by kazdy Zid byl jednim z techto financnich vladcu. Ze se tyto dve tridy musi rozlisovat, stane se jasnym, budou-li zkoumany metody bohatych a metody chudych Zidu, jak se domahaji moci. Za druhe pusobi zidovska solidarita obtize, abychom mohli merit zidovske a nezidovske uspechy tymz meritkem. Bylo-li umozneno silne nahromadeni jmeni v Americe bohatou podporou kapitalu z Evropy, to jest, prisli-li zidovsti pristehovalci s financni oporou evropskych Zidu do Spojenych Statu, bylo by nespravedlive merit vzestup teto tridy pristehovalcu tymiz meritky, ktera plati pro vzestup treba Nemcu nebo Slovanu, kteri mimo svou pili a silu neprinesli sem niceho. Zajiste sem prislo mnoho Zidu odkazanych pouze na sebe; pres to vsak by bylo nepravdive tvrzeni, ze prevladajici ovladani vsech veci, ktere je provadeno zidovskym bohatstvim, se musi pripisovat osobni energii; toto vladnuti neni nez rozsirenim zidovskeho financniho panstvi za more. U tohoto bodu musi zacinat kazde vysvetlovani zidovskeho vlivu. Mame pred sebou rasu, ktera za sveho vlastniho narodniho obdobi tvorila rolniky, a jejiz pravlohy byly spise duchovniho nez materialniho razu, byl to spise narod pastyru nez obchodniku, a tato rasa, od casu kdy je beze zeme a vladni soustavy, kdy byla vystavena vsude nejakemu  pronasledovani, plati nyni jako prava, i kdyz skryta vladkyne zeme. Jak mohla povstat tak napadna obzaloba a proc je zdanlive opravnena tolika okolnostmi?

Vyjdeme od zacatku. Zide stali ve vyvoji sveho narodniho charakteru pod jednim zakonem, ktery znemoznoval nejen prilisne bohatstvi, nybrz i chudobu. Novi reformatori, rozvijejici na papire vzorne socialni soustavy, meli by nahlednout do spolecenskeho systemu, v nemz byli organizovani prvni Zide. Mojzisovsky zakon znemoznil penezni aristokracii, jakou tvori dnesni zidovsti financnici, zakon prijimani uroku, prave tak jako znemoznil trvaly, na cizi bide vymackany zisk. Tomuto zakonu a vylozene spekulaci nebyl prizniv zidovsky system. Tenkrat nebylo pozemkovych lichvaru; zeme byla rozdelena mezi lid a bylo-li mozno zavinenim nebo bidou ji pozbyti, byla prece vracena po padesati letech puvodnimu rodinnemu majetku. Tak zvanym milostivym letem pocalo tedy vzdy nove socialni obdobi. Za takoveho systemu byl nemozny vznik velkostatkarstvi a tridy peneznich vladcu, ackoliv doba padesati let skytala dosti prostoru osobni energii, aby se clovek uplatnil v pocestne soutezi.

Rozsireni mezi narody, aniz by vsak v nich zasli a aniz by kdy odlozili svou ostre ohranicenou osobitost. Zide meli po mnoho stoleti prilezitost provadet prakticky cizinecke zakony. Jako cizinci mezi cizinci, provadeli s timto zakonem jakysi druh vyrovnavaci spravedlnosti. A prece tato okolnost sama by nevysvetlila zidovske prevahy ve financnich vecech. Toto vysvetleni musi byt hledano spise v Zidovi samem, v jeho vlastni sile, vynalezavosti a zvlastnich vlohach.

Zahy shledavame v zidovskych dejinach, ze snaha Izraele smeruje k tomu, aby se stal vladnoucim narodem nad ostatnimi vazalskymi narody. Veskere prorokovani smerovalo sice zdanlive k moralnimu osviceni sveta Izraelem, ale vladychtivost stala zrejme tomuto cili v ceste. Alespon zda se vyplyvat z tonu Stareho zakona. Dle starych zprav Zide neposlechli boziho rozkazu, aby vyhnali Kananejske, aby nebyli poskvrneni jejich zpustlosti. Poznali, jake mnozstvi sil by bylo zniceno, kdyby byli Kananejske vyhnali a tak ucinili z nich otroky. "A stalo se, ze Izrael byl silny, ucinil si Kananejske povinne urokem a zcela jich nezapudil." Tato neposlusnost, tato zaliba v materialni vlade misto duchovniho vudcovstvi znaci pocatek nikdy nekonciciho se trestu a bidy Izraele.

Od 2 500 let trvajiciho rozptyleni Zidu mezi narody postupovalo podle spasitelskeho bozskeho umyslu, obmysleneho Zidum dle jejich Pisma. Duchovni vudcove moderniho zidovstva jeste dnes tvrdi, ze poslani zidovstva mezi narody je duchovniho razu, ale toto tvrzeni pusobi malo presvedcive, nebot chybi skutecnych dukazu, jez by je doprovazely. Izrael pohlizi za cele novejsi doby na nezidovsky svet z hlediska, jak by bylo mozno podrobit si jeho zivotni sily. Ale zaslibeni trva dale; vzdalen vlastni zeme, nepratelsky posuzovan kam obratil sve kroky, Izrael docka se jednou doby, kdy vyhnanstvi a bezdomovi se ukonci v nove Palestine a kdy se stane Jerusalem, jak starsi prorokove vestili, opet mravnim strediskem svetovym (?).

Kdyby se byl stal Zid tvurcim, pro jine spolupusobicim delnikem, nebylo by jeho rozsireni dosahlo pravdepodobne takoveho rozsahu. Protoze se vsak stal obchodnikem, hnal jej jeho instinkt po cele obydlene zemi. Jiz zahy byli Zide v Cine. Vynorili se v Anglii za doby saskeho panstvi. Zidovsti obchodnici byli v Jizni Americe sto let pred pristanim Otcu poutniku v Plymouth-Rocku. Zide otevreli jiz roku 1492 cukrove tovarny na  Sv. Tomasi. Byli v Brazilii jiz pevne usazeni, kdyz teprve stalo nekolik vesnic na pobrezich dnesnich Spojenych Statu. Jak daleko pronikli, ukazuje skutecnost, ze prvni v Georgii narozene bile dite byl Zid - Isaak Minis. Pritomnost Zidu po cele  zemi, jejich uzke kmenove sourucenstvi je zachovalo jako narod mezi ostatnimi narody, jako spolek, jehoz agenti byli vsude k nalezeni.

Jina vloha prispivala zatim hlavne jejich vzestupu k financni vlade; jejich  zrucnost ve vynalezani vzdy novych obchodnich metod. Dokud se zidovstvo neobjevilo na bojisti, odehraval se obchod velice jednoduse. Sledujme puvod mnohych obchodnich metod, ktere dnes obchod rozmnozuji a ulehcuji a najdeme nejpravdepodobneji na konci niti zidovske jmeno. Mnohe z nezbytnych kreditnich a smenecnych nastroju byly vymysleny zidovskymi kupci nejen k vzajemnemu pouziti, nybrz take aby do nich zapredli nezidy, s nimiz obchoduji. Nejstarsi smenka pochazi od Zida Simona Rubense. Dorucovaci smenka byla zidovskym vynalezem, taktez platebni poukaz "splatno majiteli".

- S timto "splatno majiteli" je spojen zajimavy kus dejin. Nepratele Zidu odnali jim, kde jen mohli, posledni gros, ale zvlastnim zpusobem se Zide vzdycky opet vzpamatovati a stali se opet zahy bohatymi. Jak se da vysvetlit toto rychle zotaveni se z vyloupeni a chudoby? Jejich aktiva se skryvala pod anonymnim "majitelem', a tak byl vzdy zachranen velky dil jejich majetku. V jiste dobe, kdy pricitano namornim lupicum k dobru pravo polapit zbozi urcene pro Zida, chranili se Zide tim, ze posilali sve zbozi po adresach, ktere nenesly jejich jmena.

Zidovska snaha smerovala k tomu, aby obchodovali ne s osobami, ale se zbozim. Drive byly vsechny pravni pozadavky osobniho druhu, tj. Zid poznal, ze byly vecne ceniny jistejsi nez osoby, s kterymi obchodovat, a tak to privedl tak daleko, ze se pohledavky tykaly vecneho zbozi. Mimo to mela tato metoda tu  vyhodu, ze se Zid mohl pokud mozno co nejmene ukazovat. To uvedlo prvek tvrdosti do obchodniho zivota potud, ze bylo radeji obchodovano se zbozim nez s lidmi a tato tvrdost trva dodnes.

Take za zalozeni fondove bursy svet dekuje zidovskemu financnimu talentu. V Berline, Parizi, Londyne Frankfurtu a Hamburku Zide vykonavali rozhodujici vliv na prvni bursy fondu, zatimco v nejstarsich zpravach je zminka o Benatkach a Janove jako o "zidovskych mestech", kde se daly vykonavat velke obchody a bankovni transakce. Bank of England byla zalozena za  rady a prispeni pristehovaleckych holandskych Zidu. Banka amsterodamska a hamburska dekuji za svuj vznik zidovskemu vlivu.

Dluzno zminit se zde o zvlastnim zjevu ve spojeni s pronasledovanim a stehovanim Zidu Evropou: Kamkoli sli, zdal se jiti s nimi i uzel dopravniho zivota. Kdyz Zide nabyli ve Spanelsku volnost, vzniklo tam stredisko zlata celeho sveta. Kdyz Spanelsko zahnalo Zidy, ztratilo financni nadvladu a nikdy jiz ji nedosahlo. Badatele v evropskych hospodarskych dejinach byli vzdy na rozpacich, slo-li o vysvetleni, proc se obchodni stredisko presunulo ze Spanelska, Portugalska a Italie do severnich zemi, Holandska, Anglie a Nemecka. Zadny z udanych duvodu se neukazal nalezitym. Dozvidame-li se vsak, ze tato zmena casove souvisi s vyhnanim Zidu z jihu a jejich utekem na sever, a ze s jejich prichodem do severnich zemi pocal obchodni rozkvet, nezda se ono vysvetleni obtiznym. Vzdy vystupuje do popredi skutecnost, ze svetove stredisko pro drahe kovy putovalo s nimi, kdyz se museli vystehovat.   ,

Toto rozsireni Zidu po Evrope a zemekouli, pri cemz kazda zidovska obec zustavala se vsemi ostatnimi spojena v bratrstvi krve, viry a utrpeni, umoznilo jim stati se v takove mire internacionalnimi, jak to nebylo mozno zadne rase nebo skupine kupcu za one doby. Nejen ze byli vsude, ale zustavaji vsude mezi sebou ve spojeni. Byli organizovani jiz pred dobou ostatnich vedomych mezinarodnich obchodnich organizaci, byli spojeni poutem nervoveho systemu spolecneho ziti. Mnohym stredovekym spisovatelum bylo znamo, ze Zide vedeli o udalostech v Evrope vice nez vlady. Dovedli nejlepe dati odpoved o nastavajicich vecech. Oni znali o politickych podminkach a vztazich vice nez statnici z povolani. Zpravy takoveho razu si podavali pisemne, skupina od skupiny, zeme od zeme. Tak polozili nevedomky zaklad k financnimu zpravodajstvi. Zajiste melo toto zpravodajstvi neobycejnou cenu pro jejich spekulace. V dobach, kdy zpravy byty spore, pomale a nespolehlive, melo vcasne uvedomeni neobycejnou vyhodu. Tato okolnost jim umoznila stati se prostredniky pro statni pujcky, coz byl druh obchodu, ktery oni timto zpusobem zavedli. Zid mel vzdy spadeno na staty, aby je ucinil svymi dluzniky. Statni pujcky byly uskutecnovany cleny teze financni rodiny v ruznych zemich; oni tvorili mezinarodni direktorium, ktere nastrcilo krale proti kralum, vladu proti vlade a vyuzitkovalo mazane narodnostni protivy k nemalemu zisku techto fiskalnich agentu.

Jednou z nejcasteji opakovanych vytek proti zidovskym financnikum v pritomne dobe je, ze prave teto sirsi financni oblasti davaji prednost. A skutecne veskere kritiky pokud se tyce Zidu jako obchodniku jsou namireny pomerne malo proti jednotlivemu obchodniku se soukromym zakaznictvem. Tisice malych zidovskych obchodniku pozivaji ve svem zamestnani plne ucty, taktez jsou cteny tisice zidovskych rodin jako nasi sousede. Kritika, ktera je namirena proti vynikajicim financnikum, nema podnetem rasovou zast. Na nestesti se plete rasovy prvek, ktery jako rasovy predsudek vede lehce k mylnym vykladum, do zminene otazky pouhou skutecnosti, ze retez mezinarodnich financi, vinouci se kolem sveta, vykazuje v kazdem clanku nejakeho zidovskeho kapitalistu, zidovskou financni rodinu nebo zidovsky orientovany bankovni system. Mnozi vidi v teto okolnosti soustavnou organizaci zidovske moci k ovladnuti nezidu; jini ji pricitaji rasovym zidovskym sympatiim, setrvacnosti ve vedeni rodinneho obchodu potomky a prirustkem vedlejsich vetvi. V reci starych pisem Izrael roste jako vinice, ktera vyhani vzdy nove a nove vetve a zene stare koreny vzdy hloubeji, tvorici vsak dohromady jen casti jedne revy.

Zidovska schopnost uzavirat s vladami obchody se da odvodit take od dob pronasledovani. Soucasne se Zid ucil znati moc zlata v jednani s prodejnymi protivniky. Kamkoli prisel, sledovala jej kletba probuzeneho odporu jinych narodu. Zide jako rasa nebyli oblibeni nikdy; ani nejhorlivejsi Zid toho nezapre, i kdyz ma proto nejake vysvetleni; Zid jako jednotlivec je snad vazen a nektere rysy zidovskeho charakteru jevi se cennymi pri blizsim nahlednuti. Nicmene je rasova neoblibenost jednim z bremen, ktere musi Zide nesti co rasa. Dokonce i v novejsi dobe, v civilizovanych zemich, v pomerech, ktere naprosto znemoznuji pronasledovani, tato neoblibenost trva. Pres to, zda se vsak, Zidovstvo malo dba, aby pestovalo pratelstvi k nezidovskym masam - snad pro drivejsi nezdary - pravdepodobneji vsak pro sve vrozene presvedceni, ze nalezi vyssi rase. At je kterykoli z techto duvodu pravdivy, hlavni snaha Zidovstva smerovala rozhodne vzdy k vladam. Nejaky "dvorni Zid", ktery dovedl si zjednat pomoci pujckovych obchodu a prostrednictvim dluzni klicky pristup do kralovskych predpokoju. Zidovskou taktikou vzdy byla "cesta do hlavni ho stanu". Zidovstvo se vubec nepokouselo, aby naladilo rusky lid smirliveji, za to se vsak snazilo ziskat rusky dvur. Prave tak se dalo s nemeckym lidem ale podarilo se proniknout k nemeckemu dvoru. V Anglii Zid krcil ramenem nad vyslovene protizidovskym smyslenim obyvatelstva; co mu bylo po tom? Nema snad za sebou veskere lordstvo, nedrzi v ruce provaz britske bursy? Tato taktika "jiti vzdy do hlavniho stanu" vysvetluje dobre dalekosahly vliv, jehoz zidovstvo dosahlo nad mnohymi vladami a narody. Tato taktika byla jeste stupnovana jeho obratnosti, jez spocivala v tom, ze Zide prinesli vzdy to, ceho vlady potrebovaly. Potrebovala-li vlada pujcku, zprostredkoval ji dvorni Zid pomoci Zidu v jinych financnich strediscich nebo hlavnich mestech. Chtela-li vlada jine vlade zaplatit dluh, aniz chtela sverit drahy kov treba nejake kolone soumaru nejistou krajinou, Zid provedl i tuto vec. Zaslal kus papiru a dluh byl zaplacen bankovnim domem v cizim hlavnim meste. Kdyz vojsko poprve bylo zasobovano modernim zpusobem vojenskych dodavatelu, stalo se tak prostrednictvim Zidovym: on mel kapital, mel system a mimo to i zadostiucineni, ze ucinil si narod dluznikem.

Tato taktika, ktera tak znamenite pomohla teto rase obtiznymi stoletimi, neukazuje znamek nejako zmeny. A mozno pochopit, ze Zid vidi svou rasovou Prevahu pri pohledu na rozsahly vliv, ktery vykonava dnes jeho ciselne nepatrna rasa na mnohe vlady, a uvazi-li se ciselny nepomer lidu k jeho moci. Budiz take uvedeno, ze se zidovska vynalezavost osvedcuje i dnes ve vzdy novych obchodnich formach, prave tak jako v schopnosti prizpusobiti se menici se situaci. Zide jako prvni maji ve zvyku zrizovat v cizich zemich pobocne zavody, aby zajistili zastupcum materskeho domu brzky zisk z otevreni takoveho zavodu. Za valky bylo mnoho hovoreno o "pokojnem dobyti", jehoz pry nemecka rise dosahla tim, ze tu neslo o nemecke, nybrz zidovske podniky. Stare nemecke obchodni domy byly prilis konservativni, aby se ve Spojenych Statech honily za zakazniky. Ale zidovske firmy nemely te konservativnosti, prisly primo do Ameriky a jiz se obchodovalo. Konecne prinutila soutez i predni nemecke obchodni domy, aby tomuto zvyku povolily. Ale puvodni myslenka byla zidovska, nikoli nemecka

Jina moderni obchodni metoda, jez za svuj vznik dekuje zidovskemu financnikovi, zalezi v tom, ze se slucuji pribuzne prumysly. Je-li napr. ziskan zavod pro vyrobu elektriny, ziska se take poulicni draha, jez se postara o spotrebu el. proudu. Hlavni duvod asi je: vlivem zavodu zvysit cenu dodaneho proudu pro spolecnost drahy, a taktez vlivem spolecnosti drahy zvysit cenu pro cestujici - tak ziska financni moc, ktera za tim vezi; zvyseni zisku cele spolecnosti. Spolecnost, ktera stoji spotrebiteli nejblize, prohlasi pak, ze se jeji vylohy zvysily; zamlcuje vsak, ze ceny byly zvyseny samymi majetniky a nikoli temi; kdoz stoji mimo kruh a kdoz byli k tomu prinuceni finacnim natlakem.

Nesporne dnes existuje ve svete ustredni financni moc, hrajici dalekosahlou, pevne organizovanou hru. Jeji svet je hraci stul a vkladem je opanovani sveta. Kulturni narody pozbyly veskerou duveru v tvrzeni, ze na vsech odehravajicich se zmenach jsou viny "ekonomicke pomery". Pod maskou "ekonomickych zakonu" jsou shrnuty mnohe zjevy, nezpusobene zadnymi "zakony", mimo zakon lidskeho sobectvi nekolika malo lidi, kteri maji umysl a moc ucinit z narodu  v nejsirsi mire sve poddane.

At je dnes cokoli nacionalni: v nacionalnost financnictvi neveri dnes nikdo. Je mezinarodni. Nikdo neveri, ze toto mezinarodni financnictvi stoji pod nejakou soutezi. Je sice nekolik nezavislych bankovnich domu a trustu; jeden ma ten, druhy onen prikaz. Ale mezi nimi nepanuje ruznost mineni, nikdo nezasahuje do metody druheho, zadna soutez v ruznych castech svetoveho obchodu. V pocinani hlavnich bank kazde zeme je prave takova jednotnost jako mezi ruznymi odvetvimi postovni sluzby Spojenych statu - jsou rizeny z jednoho a tehoz mista za stejnym ucelem.

Bezprostredne pred valkou Nemecko koupilo ohromne mnozstvi americke bavlny; obrovske masy lezely pripraveny k vyvozu. Kdyz vypukla valka, preslo majetnicke pravo za jedinou noc z zidovskeho jmena v Hamburku na zidovske jmeno v Londyne. Zatimco toto je psano (1920 - pozn. redaktora), kupuje se v Anglii bavlna lacineji, nez se ve Spojenych Statech prodava; tim jsou take stlaceny americke ceny. Kdyz jsou ceny dostatecne stlaceny, skoupi se bavlna lidmi do veci zasvecenymi, pak se vyzene cena opet vzhuru. Zatim tytez mocnosti, ktere zpusobily toto zdanlive nevysvetlitelne stoupani a klesani na bavlnarskem trhu, polozily ruku na porazene Nemecko, aby z neho ucinily svetovou mrchu. Jiste skupiny maji pevne v rukou bavlnu, zapujcuji ji k zpracovani do Nemecka, ponechaji tam male mnozstvi k zaplaceni prace a vyuzitkovavaji pak celeho sveta se lzi: bavlnu lze stezi dostat. A sleduji-li se tyto lidstvu nepratelske a na vysost nemravne metody az k jejich puvodu, ukaze se, ze ti, kteri jsou zodpovedni za to, maji spolecny znak. Lze se divit, nabyva-li noveho vyznamu volani z druhe strany more: "Pockejte, az bude Amerika upozornena na zidovskou otazku!"

Zcela jiste se jiz neda situace, ve ktere se svet prave ocita, vysvetlit hospodarskymi pricinami, ani "bezcitnosti" kapitalu. Nikdy predtim se kapital nenamahal, aby ucinil zadost pozadavkum prace, a prace zasla az k nejzazsi hranici, aby primela kapital k novym ustupkum - ale jakou vyhodu mely z toho obe strany? Prace az dosud myslela, ze kapital je temnym mrakem nad ni a prinutila tento mrak, aby pred ni ustoupil. Lec hle: nad nim se objevil vyssi mrak, jehoz nevidely kapital ani prace pri svych zapasech. A tento mrak nezmizel dodnes.

To, co se v Americe nazyva "kapitalem", jsou obycejne penize, pouzite k produktivnim ucelum, a kapitalistou je mylne nazyvan tovarnik, dilovedouci, dodavatel naradi a prace. Nikoli, neni kapitalistou v pravem slova smyslu. Take on musi jiti ke kapitalistum, aby jejich penezi financoval sve podniky. Take nad nim jest moc, jednajici s nim tvrdeji a nemilosrdneji, nez by se kdy opovazil on jednati se svymi delniky. Je to jedna z tragedii dnesni doby, ze "prace" a "kapital" se potiraji, ac neni v jejich moci, aby zlepsily pomery, proti nimz oba protestuji a pod nimiz oba trpi; naprava by mohla nastat, kdyby nasli prostredek, jak mozno vyrvat moc one skupine mezinarodnich financniku, kteri tyto pomery nejen utvorili, ale take z nich tezi.

Existuje jisty nad-kapitalismus, vedeny jedine silenstvim, ze zlato je stestim. Existuje jista nad-vlada, ktera neni zavazana zadne vlade, na nicem nezavisla a prece nad vsemi drzi svou pest jako bremeno. Existuje rasa, ktera nikdy a nikde nebyla vitana a ktere se preci podarilo, povznest se k moci, na jakou si necinily naroky ani nejpysnejsi rasy - ani Rim za casu sve nejvyssi moci. Stava se stale vice a vice presvedcenim celeho lidstva, ze delnicka otazka, otazka mzdy, pozemkova otazka, mohou byti rozreseny teprve tehdy, bude-li drive urovnana otazka teto internacionalni nadkapitalisticke vlady.