II.

Pokrocila lidskost se zabyva otevrene druhy nemoci, o kterych se lide drive domnivali, ze je treba zahalit je do zavoje studu nebo mlcenlivosti. Politicke lekarstvi dosud tak znacne nepokrocilo.

Hlavni pricina onemocneni nemeckeho narodniho tela se pricita zidovskemu vlivu. Bylo-li to jiz desetileti znamo jasnejsim hlavam, budiz to dnes osvetleno i prostejsim lidem. Veskery politicky zivot je tim otresen, a skutecnost se neda dale skryvat. Podle mineni vsech trid nemeckeho naroda je zhrouceni se po primeri a revoluce, z jejichz nasledku se nemuze zotavit, dilem zidovske lsti a zidovskeho zameru. Tvrdi se to s jistotou, uvadi se mnozstvi potvrzujicich skutecnosti, veri se, ze dejiny to jednou plne dokazi.

Na Zida se v Nemecku pohlizi jako na hosta; proti tomu Zid se pohresil snahou, ucinit se panem. Neni na svete silnejsich protiv nez jsou ciste germanska a  ciste semitska rasa; proto neni mezi nimi svornosti. Nemec vidi v Zidovi hosta, Zid rozhorcen, ze mu nejsou priznana veskera prava domorodeho cloveka, je pln nepratelskeho smysleni proti svemu narodu hostitelu. V jinych zemich se Zid mohl snaze vmisit do obyvatelstva a nerusene zvetsovat svou moc, v Nemecku bylo tomu jinak. Proto Zid nenavidel nemeckeho lidu a proto vykazovaly zeme, ve kterych meli Zide nejsilnejsi vliv, za politovani hodne svetove valky nejvetsi nenavist proti Nemecku. Zide drzeli v rukou skoro vyhradne tiskovy aparat, jehoz pomoci bylo delano "verejne mineni" o nemeckem narode. Jedini vyherci valky byli Zide.

Ale tvrzeni nestaci, musi byt dokazana. Zkoumejme tudiz skutkovou podstatu. Co se stalo bezprostredne pri prechodu ze stareho do noveho rezimu? V kabinetu sesti muzu, ktery vstoupil na misto risske vlady, vykonavali hlavni vliv Zide Haase a Landsberg. Haase vedl veci zahranicni, jemu byl dan k ruce Kautsky, cesky Zid, ktery roku 1918 jeste ani nemel nemecke obcanske pravo. Dale Zide Cohn a Herzfeld. Zid Schiffer se stal ministrem financi, Zid Bernstein jeho asistentem. Statnim sekretarem vnitra se stal Zid Preuss, jemu po boku stal Zid Freund. Zid Fritz Max Cohen, zpravodaj listu "Frankfurter Zeltung" v Kodani, se stal sefem zpravodajstvi.

Tento stav veci dosel v Prusku druheho vydani. Zide Hirsch a Rosenfeld ridili kabinet; Rosenfeld obdrzel ministerstvo spravedlnosti, Hirsch ministerstvo vnitra Zid Simon se stal vicesekretarem ministerstva financi. Pruske min. financi bylo Zidy uplne obsazeno a rizeno. Reditelem vychovatelstvi se stal rusky Zid Futran za pomoci Zida Arndta. reditelem kolonialniho uradu se stal Zid Meyer-Gerhard. Zid Kastenberg se stal reditelem oddeleni pro umeni. Valecny zasobovaci urad se dostal do rukou Zida Wurma, v ministerstvu hospodarstvi sedeli Zide dr. Hirsch a tajny rada dr. Stadthagen. Radu delniku a vojaku vedl Zid Cohen; v nem meli ruzna mista Zide Stern, Herz, Lowenberg, Frankel, Izraelowitz, Laubenheim, Seligsohn, Katzenstein, Lauffenberg, Heimann, Schlesinger, Merz a Weyl.

Zid Ernst se stal policejnim prezidentem v Berline; v temze urade ve Frankfurtu n. M. sedel Zid Sinzheimer, v Essenu Lewy. Zid Eisner udelal se prezidentem bavorskym, jeho financnim ministrem se stal Zid Jaffe. Bavorsky obchod, drahy a prumysl byly podrizeny polozidu Brentanovi. Zide Thalheimer a Heimann byli cinni v ministerstvu pro Wurttembersko, zid Fulda v Hessensku.

Dva vyslanci na mirove konferenci byli Zide, treti byl znamym nastrojem zidovskych zajmu. Mimo to hemzilo se to v nemeckem poselstvu zidovskymi znalci a rady: Max Warburg, Dr. von Strauss, Merton, Oskar Oppenheimer, Dr. Jaffe, Deutsch, Brentano, Bernstein, Struck, Rathenau, Wassermann a Mendelsohn-Bartholdy.

Zidovsky vliv vstoupil v Nemecku za valky (l.svet.-red.) silne do popredi. Prisel s jistotou a presnosti vrhaci miny, jakoby bylo jiz vse byvalo pripraveno. Nemecti Zide nebyli za valky nemeckymi vlastenci. Treba ze tato okolnost neni v ocich Nemecku nepratelskych narodu veci pritezujici, prece vrha svetlo na ujisteni vernosti Zida zemi, ve ktere zije. Jeste z jinych duvodu, ktere musi byt blize pozorovany, povazuji vazeni nemecti myslitele nemoznym, ze by Zid mohl byt vlastencem.

Hlavni zidovsky vliv, jemuz se pricita zhrouceni nemeckeho statniho poradku, se da shrnout do tri skupin: a) bolsevismus, ktery se skryval pod maskou nemecke socialni demokracie, b) zidovske vlastnictvi a rozhodujici vliv tisku, c) zidovska kontrola zivotnich potreb a prumyslu. Je jeste jedna ctvrta, ukazujici jeste vys, ale ony tri pusobily bezprostredne na lid.

Jiz v druhem roce valky prohlasili nemecti Zide, ze porazka Nemecka je nutna pro vzestup proletariatu. Strobel pravi: "Doznavam otevrene, ze uplne vitezstvi zeme nebylo by v zajmu socialni demokracie". Vsude bylo prohlasovano, ze pozdvizeni proletariatu po vitezstvi by bylo zhola nemozne. Techto nekolik pripadu nechce snad znovu rozvijet valecnou otazku, nybrz ukazat, jak tak zvani nemecti Zide zapomneli na vernost ke sve zemi, kde zili, a sjednotili se s ostatnimi Zidy k zhrouceni Nemecka. A sice ne proto, jak uvidime, aby zbavili nemecko militarismu - cehoz si kazdy rozumny Nemec pral - nybrz aby vrhli zem do zmatku, ktery jim umoznil zmocnit se vlady. Nemecky tisk si privlastnil tyto umysly zidovskych vudcu zprvu pokradmu, pak zcela otevrene. "Berliner Tageblatt" a "Muncher Neueste Nachrichten" byly za valky uredni a polouredni vladni tiskove organy. Byly v zidovskych rukou a pod zidovskym vlivem prave tak, jako byla "Frankfurter Zeitung" a spousta mensich casopisu v zidovskem podruci. Tyto casopisy, jak se tvrdi, nebyly nicim, nez nemeckym vydanim zidovskeho tisku dohodoveho (protinemecka valecna koalice, tzv. Dohoda - red.), a jeho ucel byl stejny. Tato spoluprace zidovskeho tisku, ktery plati za verejny tisk, by mela byt po celem svete vazne prozkoumana, aby se ukazalo lidstvu, jak jeho cetba - a k jakym tajnym ucelum - se denne pripravuje.

S vypuknutim valky presly potraviny a vojenske dodavky do zidovskych rukou a vzapeti se rozsirila takova nepoctivost, ze znicila duveru bojovniku na frontach. Jako vsechny vlastenecke narody take Nemci vedeli, ze valka znamena obeti a utrpeni a byli odhodlani nest tento vseobecny osud. Nyni vsak videli, jak jsou vysavani tridou Zidu, kteri pripravili vse, aby z vseobecne bidy mohli tezit. Kde se jen dalo spekulovat potrebami lidu nebo dosahnout mezivydelku, v bankach, ve valecnych spolecnostech, v pomocnych darech, v ministerstvech jez zadavala dodavky - vsude se vynorili Zide. Zbozi denni potreby, ktereho bylo relativne dost, zmizelo, aby se (silne zdrazeno) opet objevilo. Valecne spolecnosti byly veskrze zidovskymi domenami. Kdo mel penize, mohl dostat vsechno bez listku, treba ze se vlada velice snazila, aby je rovnomerne rozdelila ve vseobecnem zajmu. Zide ztrojnasobili ceny zbozi, jez za zady obstarali, a tak vtekal proud zlata do jejich pokladen. Ponevadz zasoby byly uschovany a spekulanti se z nich zasobili, zustavaly vsechny uredni potravni odhady nespolehlivymi. Verejna mravnost byla znepokojena; pocaly zaloby a zavedeno trestni rizeni - jakmile vsak melo dojit k rozhodnuti, vyslo najevo, ze obzalovany a soudce byli Zide, a vec vyznela naprazdno. Byl-li vsak pristizen nemecky spekulant, byl zpusoben povyk, a trest jemu ulozeny by byl stacil pro vsechny ostatni. Prohledejte Nemecko krizem krazem, poslouchejte reci, studujte naladu lidu a shledate, ze vzpominka na toto zidovske zneuziti moci se vpalilo horkym zelezem do pameti lidu.

Bohaty nemecky Zid mohl, pomoci sve financni moci nad odvetvimi hospodarskeho zivota, koupit si zadouci postaveni ve spolecnosti; jak ale dosahl uznani, jehoz se dozadoval chudy Zid? Nebot vsichni Zide jsou prodchnuti stejnym pudem, jenz jim vezi v krvi, zene je chtivosti vladnout? Vysvetluje-li se takto dobyti vyssich kruhu zidovskou penezni moci, zbyva Zidum jeste dobyti lidovych mas, ktere nemaji jinych penez nez tech, ktere mohou polapit ve zmatku jimi zpusobenem.

Zid neni anarchistou ani nicitelem - pripustme. Pres to vsak; je svetovym bolsevikem a ve vynikajici mire puvodcem revoluce v Nemecku a Rusku. Jeho anarchismus nema prave barvy, kazda politicka idea je mu pouze prostredkem k jistemu ucelu. Bohaty Zid neni anarchista, protoze muze dosahnout sveho umyslu jemnejsimi prostredky. Chudy Zid vsak nema jinych pomucek. Ale bohati a chudi Zide jdou po dlouhe trati spolecne; svazek sympatie mezi nimi se nikdy nepretrhne, nebot ma-li anarchie uspech, chudy Zid zaujme misto vedle bohateho; nema-li uspech, aspon jsou zde nove oblasti, na nez muze nyni bohaty Zid pusobit.

Chudy Zid v Nemecku mohl hraze jej obklicujiciho nemectvi premoci jen tim, ze je vyhodil do povetri. O Rusku plati totez. Socialni rad drzel Zida uzavreneho v situaci, ve ktere, jak zkusenost uci, mohl natropit mene skody. Tak jako priroda obaluje do tela vnikle cizi teleso, cinily   narody se Zidy. V novejsi dobe vsak Zid nasel prostredek, aby hraze poboril, uvedl narodni stavbu do neporadku a v nastavsi temnote a vzpoure pak obsadil misto, po nemz tak dlouho touzil. Kdyz se Rusko zhroutilo - kdo prisel nejdrive na svetlo? Zid Kerensky-Kirbis. Ale jeho zamery nebyly dosti radikalni, proto prisel po nem Trocky-Bronstein, americky Zid. Trocky poznal, ze socialni stavba v Americe je prilis pevna, aby ji mohl prolomit.- prorazil v Rusku na nejslabsim miste a odtud chtel ovladnout cely svet. Kazdy komisar v Rusku je dnes Zid. Lide, kteri lici ruske pomery, vypraveji o nich tak, jako by   se Rusko rozpadavalo. Snad je tomu tak, ale u zidovske vlady v Rusku tomu tak neni. Ze svych ukrytu vyrazili rusti Zide v bitevnim poradku jako mina, vrzena do umele zpusobeneho neporadku, jako by bylo byvalo jiz predem kazdemu urceno jeho misto.

To vysvetluje, proc Zide podporuji po celem svete energii podvratnych hnuti. Jak znamo, hlasaji mladi Zide ve Spojenych Statech ideal, jehoz  uskutecneni by znamenalo totez jako odstraneni tohoto statu. Jejich utok ovsem smeruje na 'kapitalismus', to jest na nynejsi nezidovskou vladu. Skutecni svetovi kapitaliste, kapitaliste pro kapital, jsou Zide. Muzeme sotva mit za to, ze tito lide chteji znicit kapitalismus: domahaji se vsak samovlady nad nim a od delsi doby jsou na nejlepsi ceste k cili svych prani.

V Nemecku jako v Rusku, je tudiz treba rozeznavat metody bohatych a chudych Zidu; Jedna je namirena na vlady, druha na lidovou naladu - obe jsou vsak namireny k temuz  cili. Jednani dolnich zidovskych trid neurcuje pouze snaha, ukoncit utiskovani, nybrz dobyti vlady - tato vule k moci urcuje jejich podstatu. Presvedceni Nemcu v tomto bode se da vyjadrit asi takto: Revoluce je vyrazem zidovske vule k moci. Strany jako socialiste, demokrate, volnomyslenkari apod. jsou pouhe nastroje zidovske vule k dosazeni moci. Tak zvana 'diktatura proletariatu' je hlavne diktaturou Zidu.

Tak se nahle Nemcum otevrely oci, tak bourlive a vzpurne zacal protitlak, ze v nemeckem Zidovstvu bylo vydano heslo: Stahnout se do druhe linie! Veskera mista, ktera byla v bezprostrednim styku s lidem, byla (jako by to bylo smluveno) vydana. To vsak neznamena prozatim take vzdani se moci. Co v Nemecku nastane, tezko predvidat. Nemci budou sveho ukolu schopni a naleznou pusobivy mocensky prostredek. Co se vsak bude dit v Rusku, o tom se da tezko pochybovat. Nenastane-li tam obrat osudu, mraz hruzy probehne celym svetem.

Sprava tohoto vsezidovskeho statu je uzasne organizovana. Prvnim jejim sidlem byla Pariz, ktera vsak dnes je odsunuta na treti misto. Pred valkou byl Londyn jejich prvnim New York druhym hlavnim mestem. Dluzno vyckat, nepredhoni-li New York Londyn - proud smeruje k Americe (mozno jen konstatovat, ze soucasnost plne odhad autora potvrzuje - red.).

Protoze Vsezid nemuze udrzovat stalou pozemni a namorni armadu (stat Izrael vznikl az roku 1948 - red.), musi se o to postarat jine staty. Jeho namornictvo je britske; to zajistuje zidovske svetove hospodarstvi, pokud zavisi na namorni doprave. Opacne zarucuje svetovy Zid Britanii nerusene politicke a teritorialni panstvi. Vsezid dostal Palestinu pod britskou kontrolu a zezlo. Kdekoli byla zidovska pozemni moc - lhostejno ve kterem stejnokroji - pracovala ruku v ruce s britskou moci namorni.

Protoze si mezinarodni Zid podridil zpravodajske prameny svetove, muze take pripravovat mineni lidi pro sve pristi zamery. Nejvetsi nebezpeci spociva ve zpusobu, jak se zpravy vyhotovuji a jak formuji naladu celych narodu pro urcity ucel. Prijde-li se vsak mocnemu Zidovstvu na stopu a ukaze-li se na jeho ruku ve hre, zazni okamzity krik nad "stvanim" a z celeho svetoveho tisku zvuci ozvena. Prava pricina pronasledovani - totiz utlacovani narodu peneznimi machinacemi zidovskymi - nepronikne nikdy na verejnost.

Vsezid ma sve vice-vlady v Londyne a New Yorku. Kdyz vykonal svoji pomstu na Nemecku, pripravuje se k ujarmeni jinych narodu. Britanie mu jiz nalezi. V Rusku o tuto vladu bojuje (1920 - red.), ale vyhlidky pro budoucnost jsou spatne. Spojene Staty se svou dobromyslnou snasenlivosti oproti vsem rasam skytaji slibne pokusne pole. Jeviste udalosti se meni, ale Zid zustava po staleti stejny.