III.

Dejiny Zidu v Americe pocinaji s Kristofem Kolumbem. Dne 2. srpna 1492 bylo vice nez 300 tisic Zidu vyhnano ze Spanelska; touto udalosti se pocina pomalu mocenske postaveni spanelske. Pristiho dne Kolumbus vyplul k zapadu; v jeho druzine byl jisty pocet Zidu. Nebyli to snad uprchlici, nebot plany smeleho namornika jiz dlouho predtim vzbudily zajem vlivnych Zidu. Sam Kolumbus vypravuje, ze se hojne stykal se Zidy. Prvni psani, v nemz licil sve objevy, bylo adresovano Zidovi. A skutecne veskera cesta, udalostmi tak bohata, jez darovala lidskemu vedomi a blahobytu druhou polokouli, byla umoznena Zidy. Pekna povidka o tom, ze kralovna Isabela financovala vypravu svymi skvosty, musela zmizet pred strizlivym badanim. Na spanelskem dvore vykonavali nejvetsi vliv tri Marmani neboli tajni Zide, Luis de Santegel, vlivny kupec ve Valencii a pachtyr kralovskych dani; jeho pribuzny Gabriel Sanchez, kralovsky strazce pokladu, a jejich pritel kralovsky komori Juan Cabrero. Tito licili kralovne Isabele prazdnotu kralovske pokladny a zpracovavali ustavicne jeji fantazii skvelymi vyhlidkami, kdyby Kolumbus odhalil bajecne zlate poklady Indie, az se kralovna rozhodla, dati sve skvosty v zastavu za penize, potrebne k vyprave. Ale Sarnagel prosil za dovoleni, aby smel sam penize zapujcit: 17 tisic dukatu. Pujcka pravdepodobne presahovala vylohy podniku.

S Kolumbem se plavby zucastnilo nejmene pet Zidu: Luis de Torres jako tlumocnik, Marco jako ranhojic, Bernal jako lekar, Alonso de la Calle a Gabriel Sanchez. Astronomicke pristroje a mapy pochazely od Zidu. Luis de Torres vystoupil prvni na zem, odhalil jako prvni pouzivani tabaku; usadil se na Kube, a mozno jej oznacit za otce zidovskeho ovladnuti dnesniho tabakoveho obchodu. Priznivcum Kolumbovym Luisi de Santagel a Gabrielu Sanchezovi se dostalo za jejich podil na vyprave mnohych vyhod; Kolumbus sam se stal obeti Bernalovych pletich, a za odmenu trpel bezpravi a zalarovani.

Hned z pocatku Zide pohlizeli na Ameriku jako na mnohoslibnou oblast a jejich pristehovalectvi do Jizni Ameriky, zvlaste Brasilie, pocalo ve sporu mezi Brasilii a Holandany. Zide uznali za vhodne se vystehovat a tahli do holandske kolonie, kde dnes stoji New York. Peter Stuyvesant, holandsky guverner, nebyl zcela srozumen s jejich usidlenim se mezi jeho lidmi a vyzval je, aby odtahli. Ale jak se zda, Zide uciniti opatreni, aby byli prece pripusteni, nebot  pri odvolani vypovidaciho rozkazu Stuvesanstova uvedli reditele holandske obchodni spolecnosti jako duvod pro pripusteni Zidu velke kapitalie, ktere tito ulozili v akciich spolecnosti. Pres to vsak jim byl zakazan vstup do verejnych uradu a maloobchodu, coz zpusobilo, ze se venovali vyvozu, v nemz brzy dosahli monopolniho postaveni vzhledem ke svym evropskym spojenim.

To je jedna z tisicu zkousek zidovske vynalezavosti. Zakaz v jednom smeru prinasi jim skvele uspechy v jinych. Kdyz bylo Zidovi zakazano, aby obchodoval s novym odevem, obchodoval se starym - to byl pocatek organizovaneho obchodu obnosenym satstvem. Kdyz mu byl zakazan maloobchod, pustil se do velkoobchodu; Zid je zakladatelem velkoobchodu se zbozim svetovym; byl zakladatelem pojistovaciho systemu pri ztroskotani lodi; i pod troskami civilizace hledal a nasel blahobyt. Ukazal lidem, jak se pouzivaji hadry, jak se cisti stare peri, jak se zuzitkuji dubenky a kralici kozky. Mel vzdy zalibu v obchodu kozesinami, ktery dodnes ovlada a jemu vdecime za velke mnozstvi kozesin, prichazejici do obchodu pod ruznymi jmeny jako zbozi velice cenne. Idea "udelati opet novym' stala se prostrednictvim Zidu v obchode beznou. V hadrnicich, kteri piskaji v nasich mestech a sbiraji stare zelezo, stare lahve, papir a hadry, spatrujeme vnuky onech Zidu pred nami, kteri dovedli promenit haraburdi v cenne predmety.

Nevedomky dobry Peter Stuyvesant prinutil Zidy, aby ucinili z New Yorku hlavni americky pristav. Trebaze za americke revoluce vetsina Zidu utekla z New Yorku a Philadelphie, prece se pri nejblizsi prilezitosti vetsina vratila; instinkt zdal se jim rikat, ze toto mesto bude jejich obchodnim rajem. A tak se take stalo. New York se stal hlavnim strediskem Zidovstva. Tam je vypravna, kde se vycliva veskery americky vyvoz a dovoz, kde denne prace, vykonana po cele Americe, sklada ucty peneznim panum. Veskera puda, na niz New York stoji je v zidovskych rukou. Nelze se divit, volaji-li vzhledem k tomuto bezprikladnemu vzestupu, vzhledem k nezadrzitelnemu vzrustu bohatstvi a moci nadsene zidovsti spisovatele, ze Spojene Staty jsou proroky predpovedena, zaslibena zeme a New York ze je Novym Jeruzalemem. Nekteri jdou dokonce jeste dal a  velebi hroty horskych skal jako horu Sion - a ne nepravem, vzpomeneme-li sachet a uhelnych dolu zidovskych.

Plan noveho pruplavu, ktery by kazde velke mesto u Velkych jezer promenil v morsky pristav a ubral tak New Yorku na vaznosti, je v soucasne dobe predmetem vasniveho sporu. Nejsilnejsi pohnutkou proti tomuto nadmiru dumyslnemu hospodarskemu zlepseni je vsak ta, ze mnoho z bohatstvi, ktere je ulozeno v New Yorku neni vubec realnym bohatstvim, nybrz ze velikost zdantivych hodnot zavisi na tom, aby New York - zustal tak jak je. Kdyby se melo stat neco, co by z New Yorku ucinilo pouhe pobrezni mesto a nikoli mesto, v nemz sedi velci prijemci dani, zmizelo by mnoho zidovskeho bohatstvi, jez bylo jiz pred valkou pohadkove. Cim je dnes, sotva se statistikove odvazi odhadnout.

V padesati letech vzrostlo zidovske obyvatelstvo Spojenych Statu z 50 tisic na vice nez 3,3 milionu. V cele britske risi je pouze 300 tisic Zidu, v Palestine pouze 100 tisic (udaje k roku 1920 - red.). Ze pocet Zidu ve Velke Britanii neni vetsi, je pro ne samotne stastnou okolnosti, nebot pri velke a napadne vlade, kterou tam ve vsech dulezitych vecech tak krasne provadeji, mohli by ubozi Zide, kdyby se vyskytli ve vetsim mnozstvi, nabyti hodne neprijemnych zkusenosti. Neobycejne informavany Anglican pravi, ze pri dostatecne pricine by mohl v Anglii kazdym okamzikem vypuknout antisemitismus; ale ten nemuze vypuknout proti onem bohatym Zidum, kteri panuji v politice a v mezinarodnich financich. Patrne jsou nejvseobecnejsi pricinou antisemitismu pusobeni mezinarodniho Zida, ktera casto nejsou zretelne poznana a prece jsou vzdy jiste pocitovana - ovsem nevinnou obeti jsou chudi Zide. Ale o antisemitismu bude pojednano az v pristi kapitole.

Ciselny pomer zidovskeho obyvatelstva ve Velke Britanii a ve Spojenych Statech ukazuje, ze ona obrovska moc, kterou vykonavaji mezinarodni zidovsti financnici, neni ani nasledkem jejich poctu, ani na nem neni odvisla. Stale stejna skutecnost, pokud jde o Zidy, je bezprikladna moc pri pomerne malem poctu. Existuje priblizne jen 14 milionu Zidu na celem svete, asi prave tolik jako Korejcu. Toto porovnani jejich poctu osvetluje tim vyrazneji napadny zjev jejich moci.

Za casu George Washingtona byly v zemi (USA-red.) asi 4 tisice Zidu, vetsina z nich byla radnymi obchodniky. Nejvetsi cast z nich stala na americke strane (pri bojich o nezavislost na Anglii - pozn. red.). Haym Salomon pomohl koloniim v kritickem okamziku pujckou celeho sveho jmeni. Ale sve zvlastnosti neodlozili, nezabyvali se ani obvyklymi zamestnani mi ani hospodarstvim, nikdy nekladli vahy na to, aby zhotovovali predmety denni potreby, nybrz pouze na to, aby obchodovali s hotovymi vecmi.

Teprve v novejsi dobe se Zid odhodlal tu a tam k produkci; kde je cinny, tam se jeho prace projevuje jako vysledek jeho obchodniho pusobeni. I pri vyrobe zbozi ma svuj zisk. Vysledkem snad neni zmenseni vyloh pro spotrebitele, nybrz zdrazeni. Je pro zidovske obchodni metody priznacne, ze hospodarske zjednoduseni a uspory neplynou ve prospech spotrebitele, nybrz ve prospech obchodniho podniku. Druhy zbozi, u nichz nastalo nejneomluvitelnejsi a nejprehnanejsi stoupani cen a z druhe strany obchodni odvetvi, kde bez kazde vysvetlitelne zmeny vseobecne situace nasledovaly nejprikrejsi poklesy cen, jsou ty, v nichz byli Zide smerodatne cinni.

Tento zjev nepochazi z zidovske zatvrzelosti srdce, nybrz z zidovskeho tvrdeho obchodniho pojeti. Pri obchodu bezi o penize, ne o lidi - podle zidovskeho pojmu. Trpi-li clovek nouzi, muze jej Zid zcela uprimne politovat; bezi-li vsak soucasne o dum postizeneho, jevi se dum a clovek jako dve zcela rozdilne veci. Podle sveho obchodniho pojmu by Zid nevedel, jak by se mel lidsky stavet k domu a jednal by s tim clovekem zpusobem, ktery by jini nazvali tvrdym. Zid by asi nepocitoval spravedlivosti teto vytky; rekl by, ze zde jde pouze o "obchod".

Timto zpusobem daji se snad take vysvetliti newyorske "potirny". Kdyz cituplni lide lituji chudych Zidu v newyorskych vyderacskych dilnach, zajiste nevedi, ze vynalezci a pouzivateli techto metod potirenskych jsou opet Zide. Jest pychou nasi zeme, ze nikdo neni pronasledovan pro svou rasu nebo barvu, neb pro svou viru, ze kazdy ma pravo na svobodu. Naproti tomu musi zjistit kazdy, kdo se veci podrobne zabyva, ze tvrde zachazeni bez srdce, jehoz musi Zide zakouseti ve Spojenych Statech, pochazi od lidi jejich vlastniho kmene, od jejich dozorcu a panu. Pri tom zda se, ze ani utisteny ani vyderac nemaji pritom pocitu nelidskosti nebo bezcitnosti - jest to "obchod". Vydirany nebo vydirani ziji v nadeji, ze budou jednou mit take takovou dilnu plnou lidi, kteri budou pro neho nebo pro ne siti. Jich neomezeny zivotni zajem a jejich nikdy neklesajici ctizadost, aby vystoupili po zebriku a stali se pany sve dilny, zpusobuje, ze konaji svou praci bez nejmensiho pocitu bezpravi nebo vyderacstvi, jenz je vlastne zakladem nejvetsi trpkosti chudoby. Zid nevidi v praci nikdy nestesti, tim mene povazuje podrizene postaveni za trvale sobe primerene. A tak sazi veskere sily, aby se vysinul vysoko, misto aby narikal nad tezkostmi sve okamzite situace; snazi se ji zlepsiti.

To vse, osobne posuzovano, zasluhuje oceneni - se stanoviska spolecenskeho jest vsak povazlive. Jen tak se stalo, ze do nedavna byly spodni druhy zamestnani bez jakekoli socialni pece, zatim co vyssi kruhy necitily potreby, aby zridily socialni reformy a dobrocinna zarizeni. Podil Velkozidu na dobrocinnosti jest uctyhodny, jich ucast na socialnich reformach se rovna nule. S doporucenihodnym soucitem pro sve lidi odevzdavaji cast sveho zisku, aby zmirnili lidskou bidu, povstalou ve skutecnosti jich zpusobem nabyvani zisku. Ale zdanlive neprislo jim jeste na mysl, aby zmenili neco na metodach, jichz pomoci dosahuji svych zisku, aby tim povstalou bidu zmirnili nebo odstranili. Aspon nenalezame oproti mnohym dobrodincum zadnych jmen mezi bohatymi Zidy, kteri by se zasadili o  skutecne, pusobive zlidsteni prumyslove prace, jejich metod a jejich zpetnych pusobeni.

Jest to neblahe, ale pochopitelne; ano co vice, objasnuje to mnohe veci, pro nez jsou Zide karani temi, kteri nerozumi jich podstate. Zid muze jiti dosti daleko v odevzdavani plodu svych uspechu; jeste vsak nikdy neucinil kroku, krome pripadu vnejsi ho natlaku, aby ze sveho vydelku nebo ze sveho rostouciho bohatstvi neco pustil. A kdyby nasledek byl zcela stejny jako pri pusobeni krute bezcitnosti a nelidskosti, nutno rici, ze vetsinou se tak nedeje z takovych citu, nybrz z vrozeneho nazoru zidovstva na hru stesti v "obchode". Mnohe reformni nazory k dobru delnictva zdaji se mu prave tak blaznivymi, jako kdyby mel z duvodu lidskosti hrac fotbalu pripsati svemu protivnikovi k dobru jeden gol. Americky Zid se neasimiluje. To musi byt konstatovano ne jako vycitka, nybrz jako skutecnost. Zid by mohl splynout s americanstvim, ale nechce. Jestlize trva mimo pocit znepokojeni, ktere vzbuzuje jeho obrovske obohacovani se, vubec nejaky predsudek proti nemu v Americe, jest to pro jeho odloucenost. Zidovi neda se vytykati nic, ani pokud jde o jeho osobu, ani pokud jde o jeho viru, ani pokud bezi o jeho rasu. Jeho idealy jsou spolecne s ostatnim svetem. Presto se neasimiluje; svou odloucenosti utvrzuje mineni, ze nepatri k ostatnim lidem. To jest jeho prednost; v jistem smeru mozno v tom spatrovati vynikajici ostrovtip. Pak ale nesmi uciniti ze sveho odlouceni stiznostni bod proti nezidum v celku. Bylo by lepe, kdyby jednou pro vzdy priznal se v teto otazce k stanovisku poctiveho Zida, jak jisty mlady Zid pravi: "Veskery rozdil, ktery existuje, jest rozdil mezi americkym Zidem a zidovskym Americanem. Zidovsky American hraje roli domorodce, odsouzeneho zustati navzdy parasitem".

Ghetto neni americkym dilem, nybrz vlastni dovezene zbozi Zidu. Oddelili se tak ostre jako odloucena spolecnost. O tom pravi "Zidovska encyklopedie": "Spolecenska organizace Zidu v Americe lisi se podstatne malo do svych organizaci v ostatnich zemich; bez jakehokoliv natlaku davaji Zide prednost zivotu v uzke pospolitosti. Tato zvlastnost trva stale".

Kdybychom meli sestaviti druhy obchodu, ovladanych Zidy ve Spojenych Statech, znamenalo by to vypocisti nejdulezitejsi zivotni oblasti, jichz je opravdu k zivotu potrebi a ony oblasti, jichz potrebnost nastala zjemnelosti zvyku. Divadelnictvi jest prirozene, jak vseobecne znamo, vyhradne zidovskym. Herectvi, obchod vstupenkami, vse, co souvisi s divadlem, jest v rukou zidovskych. To snad vysvetluje skutecnost, ze ve vsech dramatickych dilech za dnesni doby nutno najiti ucel propagacni, nekdy i otevrene obchodni vychvalovani, nevychazejici z hercu nybrz ze spisovatelu.

Americky lid by byl nadmiru prekvapen, kdyby spatril, ze v galerii americkych obchodniku, kteri v zahranici jsou ochranci nasi vaznosti v obchode - cini vetsinu Zide. Oni maji jasne porozumeni pro cenu americkeho jmena. Vstoupime-li v cizim pristavu do kancelare, oznacene "Americka importni spolecnost" nebo "Americka obchodni spolecnost", neb podobnym nenapadnym jmenem, najdeme tam Zida, jehoz pobyt v Americe byl pravdepodobne velice kratky. To vrha postranni svetlo na vaznost, jake se tesi "americke obchodni metody" v mnohych castech sveta. Kona-li 30 nebo 40 ras obchody pod jmenem "American" a sice pravoplatne, nelze se diviti, ze prave americke obchodni metody, nazyvane v zahranicnim tisku americkymi, nejsou jako takove poznavany. Take Nemci stezuji si jiz davno, ze jsou venku posuzovani dle nemecky mluvicich obchodnich agentu zidovskych.

Priklady zidovskeho blahobytu ve Spojenych Statech neznamenaly by nic napadneho. Ale blahobyt, jako poctiva odmena za podnikavost a pili, neda se zamenovati s vladou. Blahobytu, jak jej ukazuji Zide, muze dosahnout kazdy, kdo za nej zaplati Zidum cenu - zpravidla jedno k druhemu velice vysokou cenu - ale zadne nezidovske spolecnosti nepodarilo by se za okolnosti jinak stejnych, dosahnouti onoho stupne vlady, jako Zidum; nezidum schazi stejna schopnost prace ruku v ruce, jisteho druhu cilevedomeho spikleneckeho spolku a one jednotnosti, vysoko vystupnovaneho rasoveho sourucenstvi, jake vyznacuji Zida. Nezidovi nevadi, je-li kdo jeho druhu nebo ne; pro Zida jest rozhodujici, ze muz pred jeho dvermi jest Zid. Nutno-li uvesti priklady zidovskeho blahobytu, jest to synagoga Emmanuelova v New Yorku: tato mohla roku 1846 sehnati stezi 1520 dolaru k svemu vydrzovani; r. 1868 po obcanske valce mohla vybrati 708 755 dolaru za najem 231 sedadel. A zidovsky osacovaci monopol, jako jeden z prvnich vysledku teze obcanske valky muze byt veden jako priklad zamoznosti plus narodni a mezinarodni vlady.

Mozno rici, ze vse, co podnikl Zid ve Spojenych Statech, se mu postestilo - vyjma zemedelstvi. Bezny zidovsky vyklad pro to zamestnati zidovsky mozek; proto nema dostatecneho zajmu, aby mohl uspesne hospodariti; v mlecnem a dobytkarskem hospodarstvi, kde je potrebi vice mozku, ma pry uspech. V ruznych krajich USA pokouseli se casteji zaloziti retezem nezdaru. Jedni svaluji vinu na techto neuspesich na nevedomost Zidu v racionelnim zemedelstvi, jini na to, ze schazi zemedelstvi spekulativni prvek. Jiste vykonavaji v neproduktivni cinnosti vice nez v zakladacim produktivnim zemedelstvi. Badatele v tomto oboru pravi, ze Zid nebyl nikdy sedlakem, nybrz vzdy obchodnikem. Jako dukaz pro to jmenuji prave volbu Palestiny pro vlast Zidu - one oblasti, ktera tvorila most mezi Vychodem a Zapadem, pres nejz vedl obchod tehdejsich kulturnich zemi.