V.

Za timto ucelem musime organizovat; organizovat v prvni rade tak, aby svet nabyl dukazu o dalekosahlosti a sile naseho pozadavku svobody. Za druhe, organizovat, aby prameny nasi sily mohly byti poznany a zuzitkovany... Organizovati, organizovati, organizovati, az bude kazdy Zid pozvednut a pocitan - pocitan na nasi strane, nebo aby se vrhnul vedome nebo nevedome na tech malo, kteri jsou proti svemu vlastnimu lidu.

Kazdy, kdo ve Spojenych Statech nebo jinde se pokousi resit zidovskou otazku, musi byti pripraven, ze bude povazovan s vycitkou za antisemitu, aneb s opovrzenim za stvace proti Zidum. Nemuze ocekavati podpory ani od lidu, ani od tisku. Lide, kteri byli vubec na tento predmet upozorneni, vyckavaji radeji, jak se vec vyvine. Zajiste ze ani jeden casopis americky, aniz oznamovatelske listy, ktere se nazyvaji "Magazine", nebudou miti te odvahy, aby upozornily trochu vazneji na skutecnost, ze takovato otazka existuje. Tisk vseobecne jest otevren v pritomne dobe nabubrelemu vychvalovani vseho zidovskeho, (ukazky lze nalezti vsude), zatimco zidovsky tisk, ve Spojenych Statech velice cetny, obstarava tupeni a peskovani.

Jako jedina moznost verejneho projednani zidovske otazky zbyva ono nahodne: ze spisovatel, nakladatel neb zajemce jsou lidmi, kteri Zidu nenavidi. Zda se to byti fixni ideou; u Zidu jest dedicnou. Nezidum ma se vtisknouti nepretrzitou propagandou predsudek, ze kazdy spis, ktery nekape sladkosti vuci vsemu zidovskemu, spociva na predsudku a nenavisti. Podle toho jest takovy. spis plny urazek, lzi, nadavek a stve k pogromum. Tyto vyrazy nalezneme v kazdem zidovskem clanku, jejz namatkou vezmeme do ruky.

Bylo by, lze mezi samotnymi Zidy rozeznavati presne ctyri strany. Predne ty, jichz vasnivou vuli jest, aby udrzeli beze zmeny zidovskou viru a zivot, i za cenu kazde obeti na oblibe neb uspechu. Za druhe ty, kteri jsou pripraveni prinest jakoukoliv obet pro zidovske nabozenstvi, ale nekladou tak velke vahy na tradicni zvyklosti zidovskeho zivota. Za treti ty, kteri vubec nemaji nejakeho pevneho presvedceni, nybrz jsou oportunisty a jez shledavame vzdy na strane uspechu. Za ctvrte ty, kteri veri a hlasaji, ze jedine reseni protivy mezi Zidy a ostatnim lidstvem jest uplne splynuti zidovske rasy s jinymi rasami. Ctvrta strana jest co do poctu nejmensi, nejneoblibenejsi a nejmene vsemi vazenou.

Mezi nezidy jsou ve veci teto zvlastni otazky pouze dve tridy. Jedna, jejiz prislusnici nemohou Zidy snest, aniz by mohli rici proc. Druzi chteji jasno a uznavaji zidovskou otazku alespon jako problem. Obe skupiny jsou vydany vytce antisemitismu, pokud se davaji otevrene postrehnouti.

A.

Neni konecnym rozsudkem nasledkem doznani, ze nejaka zidovska otazka existuje. Kdyby tomu tak bylo, mohli bychom tvrditi, ze velka masa americkeho lidu se stane antisemitskou, nebo  pocina chapati, ze zidovska otazka zde jest, a bude tak ciniti stale mocneji a rozsireneji, nebot tato otazka vtira se ji z ruznych stran praktickeho zivota. Otazka jest zde. Je mozno skutecne, aby clovek byl proti tomu slepym. Je mozno o ni uzkostlive mlcet. Mozno ji dokonce z necestnych duvodu popirati. Ale je zde. Behem casu budou ji muset vsichni uznat. Konecne nebude "pst, pst" precitlivelych a zastrasenych kruhu vice dosti silnym, aby ji potlacilo. Ale uznat ji, neznamena zahajiti po ni tazeni nepratelstvi a nenavisti proti Zidum. To znamena pouze, ze jisty proud proteka nasi civilizaci a ze dosahl tento proud takove sily, ze tim vzbuzena pozornost vidi se postavenu pred ulohou, aby ucinila patricne rozhodnuti a pozadovala rizeni, ktere nebude sice opakovati chyby minulosti, ale prece odstrani predem kazde mozne budouci ohrozeni spolecnosti.

2. Take verejne projednavani zidovske otazky neni antisemitismem. Verejnost ma lecivou moc. Dosavadni zachazeni s zidovskou otazkou neb jednotlivymi jejimi zjevy vedlo na prilis falesnou cestu. Byla projednavana vice nez kdekoliv jinde v zidovskem tisku, ale bez uprimnosti a bez dalekozrakosti. Obe hlavni pisnicky, zaznivajici s jednotvarnou pravidelnosti vzdy opet v zidovskem tisku, jsou: Nizke smysleni nezidu a krestanske predsudky. To jsou zdanlive oba hlavni zjevy, vtirajici se zidovskym spisovatelum, kdyz prehlizeji rady sve vlastni rasy. S veskerou uprimnosti musi byti receno, ze jest pro Zidy priznivou okolnosti, neni-li zidovsky tisk prilis rozsiren mezi nezidy, jinak mohla by propaganda, ve Spojenych Statech jiz rozsirena, vzbuditi protizidovskou naladu, aniz by musela svuj program byt i nepatrne rozsirit, pouze vseobecnym rozsirenim zidovskeho tisku mezi nezidy. Zidovsti spisovatele, kteri pisi pro Zidy, skytaji neobycejne bohatou latku k poznani rasoveho sebevedomi ve spojeni s opovrzenim k jinym rasam. Amerika je sice stale chvalena v takovych vyrobcich, ale ne jako Amerika americkeho naroda, nybrz jako zeme zidovskeho zdaru.

V dennim tisku nebylo dosud vubec vazneho pojednani. To neprekvapuje a nemuze byti ani karano. Tento tisk pojednava pouze o "palcivych" dennich  otazkach. Zmini-li se vubec o Zidech, ma pro to zasobu hesel na sklade: Tento vykon pocina obycejne s listinou Zidu, kteri se stali v dejinach slavnymi a konci doporucujicimi poukazy na Zidy, usazene v miste, jichz oznameni jsou umistena nezridka v jine casti listu. Zkratka: verejne projednavani teto otazky u nas spociva v zavadejici kritice nezidu zidovskym tiskem, a zavadejici chvalou Zidu nezidovskym tiskem. Nestranny pokus, budujici na skutecnostech, aby se tento predmet verejne projednal, nesmi byti vykladan jako antisemitismus, i kdyz nektera zjisteni v nem vzbudi nevoli zidovskych ctenaru.

3. Take neni antisemitismem, vyslovi-li se, ze v kazdem kulturnim velkomeste panuje podezreni, a jistym poctem vazenych muzu je vytceno urcite tvrzeni, ze ve svete pusobi zamer k opanovani sveta, ne dobyti zemi, ne valecnymi udalostmi, ne vladnim nasilim, ani ekonomickymi prostredky ve vedeckem smyslu, nybrz opanovanim obchodniho mechanismu a bursy. Neni antisemitismem, vyslovi-li se to, ani uvedou-li se potvrzujici priklady, ani je-li nastoupen dukaz pravdy. Ne lepe by jej mohli vyvratit mezinarodni Zide sami, ale neucini tak. Necini tak ani Zide, jichz idealy shrnuji v sobe duchovni majetek celeho lidstva bezvyhradne, nejen duchovni majetek jedne rasy. Snad povstane jednoho dne prorok a prohlasi, ze zaslibeni, dana staremu Izraeli, nemohou byt splnena Rothschildovskymi metodami a ze zaslibeni, podle nehoz vsichni narodove maji byti pozehnani Izraelem, nemuze se naplnit tim, ze se stanou vsichni narodove hospodarskymi namezdnimi podruhy Izraele. Az tato doba mine, bude se nepochybne zidovska zivotni sila vylevat do prutoku, kterymi jsou dnesni prameny zidovske otazky privadeny k vyschnuti. Prozatim to vsak neni antisemitismus, ba je mozno, ze tim se prokaze zidovstvu neobycejna sluzba, bude-li vrzeno svetlo na zamery, urcujici jeho horeni kruhy.

B.

1. Jest antisemitismus, existujici z pouheho odporu proti Zidovi jako osobe, nehledic k tomu, cim jest a jakym jest. Tento vyskytuje se casto u lidi vsech stavu; nejvice vsak prave u tech, kteri prisli se Zidem malo do styku. Pocina nekdy jiz v mladi s pocitovym odporem proti slovu "Zid". Tento pocit jeste stupnovan zneuzitim slova "Zid" jako nadavky, nebo jako nazvu pro vseobecne skodlive pletichy. Tento pocit se nelisi od pocitu, chovanych proti takovym nezidum, o nichz je znamo neco neprizniveho, ale lisi se v tom, ze zasahuje celou rasu neznamych zidovskych osob, a neni omezen na takova individua, oproti nimz je takovy pocit opravnen.

Sympatie nezavisi na nasi vuli; pocit odporu muze byt podroben prezkouseni. Kazdy spravedlive smyslejici musi nekdy uvazovati, neni-li snad clovek, ktery jest mu protivnym, prave tak dobrym, ne-li lepsim, nez on sam. Nas odpor vyjadruje pouze vysledek mezi pritazlivosti a odpuzovanim, jak panuji mezi jinym clovekem a nami samymi; tento odpor nedokazuje, ze druhy zasluhuje nevaznosti. Kde se poji prirozena zkusenost s instinktivnim protivenim se spolecenskemu styku s prislusniky zidovske rasy, nelze dobre hovoriti o predsudku, vyjimajic lidi, kteri tvrdi, ze zadny Zid neni hoden vaznosti. V takovem nanejvyse zamitavem stanovisku jsou jeste jine prvky nez pouze prirozeny odpor. Nemusime byt Zidu nakloneni, aniz bychom byli antisemity. Neni to dokonce nic neobycejneho, nachazime spise viry casteji, ze sami duchovne vzdelani Zide nemaji velkeho poteseni, musi-li obcovati se svymi vlastnimi lidmi, vyjimajic vysoke vzdelance. Tento zjev vyzaduje, abychom upozornili na zvlastnosti a zvyky prumerneho Zida a na pohorslive tahy jeho chovani, ktere sami Zide casto bezohledne kritizuji. Tato charakteristika je vsak vyhrazena pozdejsi kapitole.

2. Druhy stupen antisemitskeho smysleni lze oznaciti jako nepratelstvi a nenavist. Nutno sledovati shora uvedene, ze zminena nelibost, jez neni nenavisti, nemusi byti take nepratelstvim. Nekdo ma nerad cukr v caji, aniz by tim cukru nenavidel. Jiste jsou vsak lide, kteri musi byt oznaceni pri nejmensim jako nastavajici antisemite, protoze se v nich prohloubil pocit nelibosti k prislovecnemu predsudku, snad take nasledkem nelibych zkusenosti s prislusniky zidovske rasy (dobry milion Americanu byl v posledni zime obcovanim s zidovskymi kupci priveden k nenavideni Zidu). Takove pocity jsou nestestim pro lidi, kteri je nosi v sobe, protoze jim tyto brani, aby jasne pochopili prvky zidovske otazky a pouzili jich spravedlive a ucelne. Jiz pro sebe sama nemel by nikdo dati odchyliti jehle sveho rozumoveho kompasu vasnivosti, byt i pokuseni bylo sebevetsi.

Nenavist u kormidla ohrozuje plavbu. Nepratelstvi povstava zidovstvem vice nez kteroukoliv jinou rasou; duvod tohoto nepratelstvi jest vsak jednou z nejvetsich hadanek vsech dob. Zidovsky charakter, jak pred nami lezi ve starych a novych dejinach, neni bez viny na tomto nepratelstvi. Kde prichazi Zid do styku s arijskymi rasami, ktere nezadrzovany kulturnimi a mravnimi vlivy, oddavaji se svemu prirozenemu citu, vyzyva a vzbuzuje nepratelstvi. Tento osud Zidu za vsech dob zamestnaval odedavna hlavy badatelu. Nekteri chteji jej vysvetlovati biblicky: jako kletbu Jehovovu nad svym vyvolenym narodem pro jeho neposlusnost proti zakonu, jimz je chtel ucinit narodem proroku pro lidstvo. Znaci-li toto pohorseni cast zidovskeho dedictvi, platilo by i zde krestansko-biblicke slovo: Musi prijiti pohorseni, ale beda tomu, skrze nehoz pohorseni prichazi.

3. V nekterych dilech sveta a za rozlicnych dob vedl tento pocit zaste k vybuchum vrazednych cinu, jez vzbudily, jako kazde utrpeni mas, hruzu a rozhorceni lidstva. To jest nejzazsi forma, kterou se antisemitismus projevil, a kazdemu verejnemu projednani zidovske otazky dostava se vytky, ze se ji zamysli neco podobneho. Ony vybuchy jsou ovsem neomluvitelne, ale daji se dostatecne vysvetliti. Zide vykladaji si je obycejne jako vyraz konfesionelni nenavisti; nezide jako vzepreni se hospodarskemu jhu, do nehoz Zide lid uvrhli. Zvlastni je, abychom jmenovali zemi - ze ony casti Ruska, kde dochazi nejcasteji k antisemitskym nasilnostem, jsou nejbohatsi krajiny, zidovskou podnikavosti tak vzkvetajici, ze Zide verejne prohlasili, ze maji moci uvrhnouti tyto krajiny do hospodarske bidy, vystehuji-li se z nich. Bylo by nanejvyse blahovym, chtiti popirati tuto skutecnost. Jest vzdy potvrzena lidmi, kdoz plni hnevu nad stanoviskem Rusu proti Zidum tam sli - tento nazor najdeme obycejne u anglosaskeho tisku - a kteri po svem navratu vrhaji jine svetlo na tyto nasilnosti, i kdyz jich neomlouvaji. Nestranni pozorovatele shledali take, ze nektera z techto pronasledovani byla vyvolana Zidy samymi. Jisty, pro sve horlive ujimani se pronasledovanych ruskych Zidu znamy zpravodaj, citil se vzdy vydan nejostrejsim utokum ze strany Zidu, kdykoli musel zjistiti ony priciny, i kdyz jim vysvetloval, ze by se mu neverilo, kdyby nepripustil jejich neprava, a dokazoval jejich nevinu. Do dneska je tezko v jakekoli zemi pohnouti pozvolna Zidy, aby pripustili vubec neco pokarani hodneho. At je obzalovan kdo chce - oni maji vzdy nejakou omluvu. Tento rys musi predevsim zmizeti, chteji-li napriste prispivati - v predpokladu, ze to dovedou - k odstraneni tech vlastnosti, jez vzbuzuji u ostatnich narodu nepratelstvi. Jinak se presune neomezene nepratelstvi proti Zidum na hospodarskou zakladnu. To vede k otazce, musi-li Zid znicit v sobe vlastni zidovstvi a vzdati se zvlastnich vloh pro sve uspechy drive, nez  si dobude naklonnosti narodu. Tato otazka budiz vyhrazena pozdejsimu pojednani.

Pokud se tyce konfesionalniho predsudku, jejz Zide zpravidla nejochotneji priznavaji, jest jisto, ze ve Spojenych Statech tohoto predsudku neni. A prece jej vytykaji zidovsti spisovatele Americanum prave tak bez obalu jako Rusum. Kazdy nezidovsky ctenar muze sam na sobe zkusiti opravnenost teto vycitky, otaze-li se, pocitil-li vubec nekdy ve svem celem zivote nenavist proti Zidum pro jejich nabozenstvi. V predmluve, ktera pred nedavnem byla pronesena v jiste zidovske lozi a v zidovskem tisku  byla uvedena, tvrdil recnik: Kdybychom na ulici namatkou zastavili sto nezidu a tazali se jich, kdo jest Zid, odpovedela by vetsina: Jest vrahem Kristovym. Jeden z nejznamejsich a nejvaznejsich rabinu Spojenych Statu rekl nedavno ve svem kazani, ze deti v krestanskych skolach nedelnich se uci videti v Zidovi Kristova vraha. A totez opakoval pri jiste zabave o nekolik tydnu pozdeji. Naproti tomu prohlasili by krestane pravdepodobne smahem, ze slyseli tento vyraz nyni poprve z zidovskych ust a ze ho dosud sami nikdy nepouzili. Toto tvrzeni jest holym nesmyslem. Tazte se dvaceti milionu deti v krestanskych nedelnich skolach USA a Kanady, bylo-li neco podobneho do nich vpravovano. Budiz bez vahani konstatovano, ze neni v krestanskych cirkvich zaujatosti proti Zidum pro jejich vyznani. Naopak, trva nejen hluboky cit dekovne povinnosti, nybrz i pocit ucasti na zidovskem nabozenstvi. Nedelni skoly krestanskych cirkvi veskereho sveta uci v tomto roce po sest mesicu mezinarodnim ukolum, venovanym kniham Ruth, prvni a druhe knize kralu; a v kazdem roce uci se ze Stareho zakona

Pri tom necht uvazi jednou zidovsti nabozensti vudcove: na strane zidovske jest vice zrejme ostrosti a nabozenske zaujatosti proti krestanstvi, nez bylo by mozno v americkych krestanskych cirkvich. Srovnani mezi cirkevne americkym a zidovskym tiskem neponechava nas v pochybach. Zadny krestansky spisovatel nepovazoval by za chytre a spravne, aby utocil na zidovske nabozenstvi, ale asi sest mesicu trvajici pozorovani zidovskeho tisku vedlo by k nalezeni spousty utoku a zaujatosti. Nad to nestaci zadna viditelna nabozenska rozhorcenost oproti Zidum, kteri prestoupili ke krestanstvi. Blizi se jakemusi druhu posvatne vendety. Prestoupi-li krestan na zidovskou viru, uznavaji se jeho pohnutky: nikdy vsak, kdyz se Zid stane krestanem. Toto jednani tyka se nejen prisne vericiho, ale i volnomyslneho kridla zidovstva. - Tedy ne pro viru je Zid napadnym, nybrz z jinych duvodu. A prece, kdyz se Zide dozvedi o pocitech, ktere proti nim panuji, vraci se vzdy s nikdy neprerusenou jednotvarnosti ono tvrzeni, ze tyto pocity spocivaji na trech duvodech: prvni a nejvyznamnejsi jest jejich vira. Snad jest to pro ne potesujici pocit, ze mohou trpet pro svou viru - ale neni to pravda. Kazdy rozumny Zid to vi. A mel by dale vedet, ze v kazde krestanske cirkvi, kde byla stara proroctvi uznavana a studovana, panuje zivy zajem o budoucnost lidu izraelskeho. Jeste se nezapomnelo, ze mu o jeho budoucim postaveni ve svete byla ucinena zaslibeni, v jichz splneni se veri. Budoucnost Zidu, jak ji prislibili proroci, souvisi tesne s budoucnosti teto planety a krestanska cirkev - alespon jeji evangelicke kridlo, ktere Zide nejvice zatracuji - veri v znovupovyseni vyvoleneho naroda. Kdyby Zide nejvice ve sve vetsine vedeli, s jakym porozumenim a soucitem studuje cirkev ona stara proroctvi, jak se jim veri a v to, ze prostrednictvim Zidu ma se dostati lidstvu spasy (podle Stareho zakona - pozn. red.), pohlizeli by na cirkev jinyma ocima. Aspon by se dovedeli, ze se cirkev nepovazuje za nastroj k obraceni Zidu - bod, o nemz jsou zidovsti vudcove na velkem omylu a jen zpusobuje vice nez cokoli jineho rozhorcenost - nybrz ze toto obraceni se ma stati zcela jinymi nastroji a za zcela jinych okolnosti, totiz prostrednictvim vlastniho zidovskeho Mesiase, ktery je uskutecni (S.Z. - pozn. redakce), nikoli vsak "divoky olivovy strom" pohanu.

Existuje zvlastni odstin antisemitismu, ktery se zabyva nabozenstvim, ale ne ve forme shora zminene. Jest neco malo lidi s atheistickymi snahami, kteri tvrdi, ze vsechna nabozenstvi jsou zidovskym svindlem za tim ucelem, aby podrobili ducha a mysl lidi povere, vysilujic nervy. Tento nazor jest pro hlavni otazku bez vyznamu, protoze je prilis extremni.

C.

1. Antisemitismus prijde do Ameriky podle pravidla, podle nehoz konaji, zda se, duchovni hnuti a ideje svou cestu v zapadnim smeru kolem sveta. Severne od Palestiny, kde Zide nejdele bydleli, a kde jeste dnes sidli ve velkem mnozstvi, jest antisemitismus jasne pochopen a zahrocen. Zapadneji v Nemecku dosahl taktez jasne formy, ale schazelo mu do revoluce na sile mohutnosti. Jeste zapadneji, ve Velke Britanii, jest zanedbatelny, ale pri pomerne malem poctu Zidu na britskych ostrovech a pri jich uzkem spojeni s panujici tridou, jevi se tam spise citove nez jako hnuti. Ve Spojenych Statech neni tak pevne vyhranen, projevuje se vsak v jistem neklidu, ve stalych otazkach a v trenici mezi americkou tradicni otevrenosti a uctou pred chladnymi skutecnostmi.

Protoze zde nabyva tato otazka povahy stale nalehavejsi, mel by kazdy jasne vidouci clovek prozkoumati kratkozrake protesty Zidu, a priciniti se o to, aby ji i jini narodove rozumeli. Jest verejnou povinnosti, aby tento problem hned s pocatku byl spravne pochopen a jistym zpusobem trenovan, tj. nutno pripraviti se pro nej zpusobem pro jine narody prikladnym tak, aby jim mohl poskytnouti nejpodstatnejsi latku pro trvale reseni. To se muze stati jen tehdy, rozlozime-li jasne, spravne rozpozname a projedname zcela verejne vsechny okolnosti, jimiz se narodove dosud bezmocne trapili - protoze jim schazela vule nebo prostredky, aby pronikli az ke korenum problemu.

2. Druhy duvod, proc nabyva zde zidovska otazka dulezitosti, jest vedome rizeny, velky priliv Zidu. Jiz v tomto roce (1920 - pozn. prekl.) lze pravdepodobne odhadnouti jeden milion Zidu; cimz zidovske obyvatelstvo dosahne okrouhle poctu 4,5 milionu. To neznamena jen nastehovani lidi, ale take ideji. Zadny zidovsky spisovatel nevytknul dosud prehledne a uplne, jake stanovisko zaujimaji Zide k nezidum, jak smysleji ve svem nitru o "gojich". Mame jiste priznaky o tom, ale je lepe zanechati pokusu, sestavovati na jich zaklade smysleni Zidu o nezidech - to by mel za nas radeji uciniti Zid sam. Byl by vsak jiste ze sveho lidu vypuzen, kdyby se teto ulohy zhostil s uzkostlivou peclivosti k presne skutecnosti.

Tito pristehovalci spatruji - a maji k tomu snad duvod - v nezidovi sveho dedicneho nepritele a domnivaji se, ze musi dle toho upraviti sve jednani. Oni vsak nejsou tak bezmocni, jak se zda. V tezce zkousenem Polsku, kde bylo za valky Zidum vzato vse do posledniho, dostavuje se jich denne na sta k americkym konsulatum, aby se postarali o preplavbu. To jest pozoruhodne. Pres sve domnele utrpeni a chudobu mohou podniknout dalekou cestu a dosahnouti sveho prestehovani. Cestovati v takovem mnozstvi, nedovedou prislusnici zadneho jineho naroda. Ihned uvidime, ze v zadnem pripade nejsou odkazani na dobrocinnost. Jich zivotni lod zustala v bouri dobre zachovana, zatimco u jinych narodu se ztroskotala. To dobre vedi a raduji se z toho. Prinaseji vsak zdejsi vetsine tytez pocity, jake chovali ve svych dosavadnich sidlech. Treba ze radostne pozdravi zemi americkou, oproti vetsine americkeho lidu budou miti sve vlastni myslenky. At si stoji v listinach zaneseni jako Rusove nebo Polaci nebo cokoli jineho; jsou Zide v plnem vedomi a my je jako takove pocitime.

Vsechno toto musi mit sve ucinky. Neni to rasovy predsudek, pripravujeme-li se na to a naznacime-li samotnym americkym Zidum, aby tento pripad uvazili a prispeli k rozreseni problemu.

Kazda idea, jez jednou panovala v Evrope, byla pri svem presazeni do Ameriky podrobena zmene. Tak tomu bylo s ideami svobody, vlady, valky. A tak tomu bude take s antisemitismem. Cela otazka nalezne zde sve stredisko a bude zde rozresena, budeme-li jednati opatrne a nedame-li se odstrasiti. Jisty zidovsky spisovatel vyjadril se nedavno takto: "Zidovstvi znamena dnes hlavne americke zidovstvi ... Vsechna drivejsi strediska zidovstva byla za valky znicena a prelozena do Ameriky". Problem stava se tudiz americkym, at chceme nebo ne. Jakym smerem se ponese? Mnoho zavisi na tom, co muze byti vykonano, nezli zde vec prijme prilis prikre formy. Prvnim zjevem bude zajiste vyraz nevole proti zidovskym hospodarskym uspechum, hlavne proti zvlastnosti, pomoci niz se dostavuji. Nas lid spatri dejiste jednoho naroda uprostred druheho v takovem stupni, v jakem toho u Mormonu nikdy nebylo, a ten lid si toho nebude prati. Mormoni odtahli; Izrael vrati se do Egypta, aby si jej podmanil.

Druhou formou vyrazu antisemitismu bude bezpochyby pocit odmitnuti a jeho stupnovani. Trebaze ma vetsina vzdy pravdu, nejedna vzdy rozumne ve vlastnim smyslu. Tato predpojatost, jejiz existenci pripousteji Zide i nezide, muze nabyti nejostrejsich forem k litosti obou stran, nebot ani nositel ani predmet predpojatosti nemohou dosahnouti one svobody, ktera spociva v dusevni rovnovaze.

Proto muzeme urcite pocitati s vlivem spravedlnosti. Kdyz dosahla otazka tohoto bodu, bude cela podrobena posudku americkeho ducha. Jeho vrozeny smysl pro spravedlnost prisel vzdy ku pomoci zjevum, jez vzbudily nejprve zlobu Americanovu. Citove pusobeni netrva u nas dlouho; reakce rozumu a mravniho usudku rychle nasleduje. Americky duch nikdy se nezastavi pred tim, aby se zastaval nepratelskeho smysleni proti jednotlivci. Zapusti sondu hloubeji. Tento postup da se jiz dobre pozorovati ve Velke Britanii a v Americe. Jest nasi vlastnosti, ze se nezastavujeme pred osobami, bezi-li o neco zasadniho.

Pak bude nasledovati zkoumani skutkove podstaty; tato muze zustati nejaky cas nepovsimnuta, pak ale doda klic k labyrintu. Koreny vsech zmatku vyjdou na svetlo, aby zahynuly jako vsechny koreny, vytazene z temnoty zemske. Pak bude pouze na Zidech samotnych, aby se podridili novym usporadanim veci. Neni potrebi, aby se zrekli sve zvlastnosti, aby sve cinorodosti dali zakrnet; neb aby dali pohasnouti svemu lesku - ale musi svesti vsechny tyto sily do cistsich pruplavu: jen tak mohou ospravedlnit svuj narok na prevahu. Rasa, ktera muze v materialnim oboru dosahnouti toho, ceho dosahli Zide - pri cemz se povazuje za duchovne vyse stojici - muze toho dosahnouti zpusobem mene spinavym a mene spolecensky nepratelskym.