VI.

Clen jiste americke universitni fakulty cestoval pred lety do Ruska. Byl odbornikem ve velice dulezitem oddeleni prislusne vedy a bystrym pozorovatelem. Prisel do Ruska s nazory na nakladani se Zidy tamni vladou, jak existuji prumerne v Americe. Zil tam tri leta; vratil se na rok, a odebral se tam znovu na temer stejnou dobu. Po svem druhem navratu do Ameriky povazoval za nutne obeznamit americky lid nalezite se zidovskou otazkou v Rusku. Napsal velice peclivy clanek a poslal jej nakladateli prvotridniho casopisu ve Spojenych Statech. Nakladatel dal si jej zavolati, vyjednaval s nim skoro dva dny, byl se vsim, co vyslechl, mocne  dojat - ale prohlasil, ze nemuze clanek uverejniti. Totez se opakovalo u mnoha jinych nakladatelu vynikajicich casopisu. Ne snad proto, ze by onen profesor nebyl dovedl psati; nakladatele by radi prijali jeho praci. Presto nemohl dosahnouti prijeti a otisteni sveho clanku v New Yorku.

Mr. William Hard pouzil v cervnovem cisle "Metropolitanu" ucelne tohoto clanku, tak dobre jak dovedl, a jest jisto, ze telegrafni a korespondencni kancelare, bdici starostlive nad kazdou pochvalou udelenou Zidum, blahoprali chrabrym vydavatelum "Metropolitanu" za jejich pomoc v dalsim uspavani obecenstva.

Predne - zidovska otazka je zde. Pan Hard pravi, ze se o tom hovori v salonech londynskych a parizskych. Neni zcela jisto, ma-li zminka o salonech dokazati, ze predmet je bez dulezitosti, nebo ze pane Hardovy dalekosahle vztahy v teto otazce jsou tim objasneny. Vypravi dale, ze jisty spis o zidovske otazce putoval dosti daleko v jistych urednich kruzich ve Washingtonu. Pak zminuje se o kabelove zprave, newyorskym "Worldem" uverejnene o teze otazce. Jeho clanek se objevil pravdepodobne prilis casne, nez aby mohl prinesti jeste zpravu londynskych "Timesu" o zminenem spise. Zajiste vsak prozradil ctenari, kteremu jde o skutecnost, ze zidovska otazka existuje, ani ne pouze  pro chvalu, nybrz v onech kruzich, kde jsou dany dukazy zidovske moci a vlady co nejhojneji. Ba, otazka tato je dokonce projednavana - pan Hard to obsirne potvrzuje. Ale nejde-li dale a nevypravi nam, ze tato otazka je velice vazne projednavana na vysokych mistech a lidmi nacionalniho a internacionalniho vyznamu, upousti od veci z dvou duvodu: bud toho nevi, nebo povazuje zminku o tom pro svuj clanek za neucelnou.

Ctenar clanku me dojem, ze otazka ma spikleneckou povahu. Spisovatel pravi, ze v hromadne spiknuti neveri. Toto priznani prijimame s velkou ulevou, nebot nemuze byt nic smesnejsiho pro nezidovske mysleni, nez hromadne spiknuti, protoze nelze nezidovskemu duchu mysliti nic nemozneho. Pan Hard je nezidovskeho puvodu a vi tudiz, jak by bylo nemoznym na delsi dobu i nejslechetnejsi spiknuti pro nejaky pocet nezidu, zasluhujici zminky. Nezide toho nejsou schopni. Jejich spiknuti by se rozpadlo jako babovka z pisku. Nezide nemaji ani ve sve krvi ani ve sve snaze zaklady sourucenstvi jako Zide. Jiz od prirody nedovede si Nezid uciniti predstavu o spiknutich; neuveri v jejich moznost vubec, bez nutneho dukazu.

Pri hledani skutecnosti v Hardove clanku dovidame se dale, ze existuji jiste spisy, obsahujici pry jednotlivosti jisteho spiknuti neb domnely zidovsky plan k uplne svetovlade. To jest priblizne vse, co se ctenar o techto spisech dovida, vyjimajic, ze pan Hard je oznacuje jako "zvlastni a strasne". Zde jest politovanihodna mezera v liceni, nebot pise sice, aby odhalil dokument, ale nerika nam o nem takrka niceho. Hanebne veci vydavaji se obycejne samy opovrzeni; ale uvedeny dokument nemuze k tomu najiti prilezitosti. Ctenar musi spolehnouti na slovo pane Hardovo. Myslici posuzovatel nebo kritik spatroval by vsak v uverejneni dokumentu lepsi zakladnu k samostatnemu usudku. Ale upustme od toho: v kazdem pripade pan Hard tvrdi verejne, ze existuji takove spiklenecke dokumenty.

Pan spisovatel pojednava obzvlaste obsirne o udalostech v Rusku. Nekdy jakoby se zdalo, ze je postavena zidovska otazka na uroven se sovetskou otazkou- cemuz vsak neni, jak zajiste pan Hard dobre vi; treba ze stoji obe otazky k sobe ve zcela zrejmych vztazich; pak jde vsak o dobre promyslenou klicku, vytycuje-li se tato identita umele, aby byla pak zdeptana ve prospech zidovske veci. Pres to jsou skutecnosti panem Hardem uvedene dosti zajimave - nehledic ke konecnym zaverum, jez z nich odvozuje.

Pozorujme tedy napred rusky pripad. On nam pravi, ze v kabinetu sovetskeho Ruska je pouze jeden Zid: to jest Trocky. Jsou vsak zajiste jeste jini ve vlade, ale pan Hard mluvi pouze o kabinetu. Nemluvi o komisarich, kteri jsou pravymi vladari Ruska, ani o rudem vojsku, ktere je vlastni moci vlady Trockeho a Lenina. Ne: pro pana Harda existuje pouze kabinet. - Prave tak existoval v Madarsku pouze jeden Zid na vudcim miste; to byl Bela Kuhn. Pak zustava nezodpovezena pouze otazka, proc cela Evropa, pres pouhe dva jedince zidovske, Trockeho a Kuhna, je presvedcena o silnem razu zidovskem v bolsevismu. Takovato prostinka domnenka nezidu byla by prece jeste nemoznejsi, nez myslenka pana Harda o zidovskem spiknuti. Maji-li byti vsichni nezide slabomyslnymi, proc bychom nemeli prave tak dobre povazovati Zidy za chytraky?

To jsou skutecnosti, zjistene Hardem. Zide, jichz jmena uvadi, vedou tri velke skupiny politickeho zivota v Rusku. - Tak vidite, vola, jak jsou Zide rozstepeni. Jak by mohlo existovat mezi lidmi spiknuti, kdyz se navzajem potiraji! Jineho mohlo by spise napadnouti, vzhledem k temto udalostem, jak Zide ovlivnuji kazdou cast politickeho zivota v Rusku. Neopravnuje to do jiste miry k nazoru, ze usiluji vsude o vladu?

Tim ale nejsou jeste vycerpana ona pouceni, jez muze badajici ctenar nalezti ve clanku pane Hardove. On obraci se k Spojenym Statum a cini nektera velice zajimava zjisteni : "Zde jest Otto Kahn," pravi spravne, "nekdy jest Otto Kahn zde, nekdy take pri dulezitych mezinarodnich zalezitostech v Parizi a nekdy obstarava v Londyne spojeni mezi britskym a americkym kapitalem - podniky, ktere ve znacne mire maji co ciniti s evropskymi politickymi zalezitostmi. Pan Kahn plati za kornzervativce, coz je snad v jistem smeru pravdive. Clovek jest konservativnim, nebo neni, podle zorneho uhlu, pod kterym je pozorovan. Nejkonservativnejsi lide v Americe jsou v praxi nejradikalnejsi; jich pohnutky a jich metody jdou az na koren veci, na svem vlastnim poli pusobnosti jsou radikalni. Muzove, kteri panovali v poslednim republikanskem konventu, jsou nazyvani jeste konservativnimi temi, jichz obzor jest uzavren jistymi omezenymi hospodarskymi zajmy; jsou vsak nejradikalnejsi z radikalnich, byli za cerveneho stadia cervenymi a jsou bilymi ve stadiu bilem: kdybychom znali posledni umysly pane Kahnovy, kdyby tak sestavil listinu svych planu a zameru, muselo by zniti heslo, ktere jej tak pripadne oznacovalo, zcela jinak. V kazdem pripade vime od pana Harda: "Zde jest pan Kahn".

"Na druhe strane," pravi Hard, "jest Rosa Pastor Stokesova". Uvadi soucasne Morrise Hillquita. Podle jeho rozdeleni jsou to radikalove. Proti nim stavi jmena dvou nezidu, Eugena V. Debse a Billa Haywooda, a stavi je do takoveho svetla, jakoby byli dvema daleko mocnejsimi vudci nez zprvu jmenovani. Kdo se zabyva nejnovejsim politickym vyvojem - a jak se zda, patril pan Hard jiz davno k takovym lidem - smysli o veci jinak. Ani Debs ani Haywood nestvorili za cely zivot frakce s tak ovladajicim vlivem jako pani Stokesova a pan Hillquit. Debs a Haywood maji svuj vliv od techto.

A prostredni strana "liberalni stred", jak je pan Hard nazyva, spojujici vsechny, kdoz stoji mezi ostatnimi, nabizi ve svem clanku jmena Brandeis, Mack a Felix Frankfurter, pany, jichz cinnost od primeri tvorila by velice zajimavou kapitolu.

To nechce byt naprosto uplnou listinou, ale prece vyvola dojem. Tim ale nabyvaji dokumenty, jez chce pan Hard prohlasiti za smesne bezcenne, vyssiho vyznamu. Jest nasnade myslenka, ze ty spisy byly jen proto tak peclive zkoumany, protoze jich ctenari nepozorovali a neodhalili pouze skutecnosti panem Hardem pripustene, nybrz jeste jine a hodnejsi uzasu, ze tyto dokumenty potvrzuji a vysvetluji jich pozorovani. Jini ctenari, nepozivajici vyhody, jez spociva v znalosti celeho obsahu dokumentu, mohou ocekavati, ze jich vyvolany zajem bude take ukojen.