VIII.

Ve vsech vysvetlenich zidovskych vudcu, kteri maji slovo, kde chteji objasniti protizidovskou naladu, udavaji se tri duvody; jen tri, ne vice: konfesionelni predsudky, hospodarska zavist, spolecensky odpor. At to Zide vedi, nebo ne - kazdy nezid vi, ze neexistuje z jeho strany zadny predsudek ve veci konfese, viry. Mozna ze existuje hospodarska zavist, alespon tak dalece, jak upoutava ostrejsi pozornost vsestranny uspech Zidu. Nekolik zidovskych mluvcich hledi odvratiti pozornost tvrzenim, ze neexistuje ve financnictvi zidovska prevaha; tato loyalita pro svuj lid jde vsak prilis daleko. Svetove finance jsou pod vladou zidovskou; jich rozhodnuti a jich plany jsou pro nas zakonem. Avsak financni prevaha jednoho naroda neni jeste dostatecnym duvodem, aby byla predvedena pred kolbiste lidoveho predsudku. Je-li onen narod chytrejsim a schopnejsim, vytrvalejsim a pilnejsim nas, je-li vybaven schopnostmi, ktere jsou nam jako nizsi a tezkopadnejsi rase odepreny, nedava to jeste prava k vyzyvani tohoto naroda, aby o sobe skladal ucty. Hospodarska zavist muze vysvetliti neco z protizidovske nalady, nepostacuje vsak k vysvetleni pritomne zidovske otazky; nanejvyse potud, ze skryte duvody pro financni prevahu zidovskou tvori jedno pododdeleni celeho problemu. Pokud se tyka posleze spolecenskeho odporu - jest ve svete mnohem vice neprijemnych nezidu, nez neprijemnych Zidu, proste z duvodu, ze existuje vice nezidu.

Nikdo z zidovskych mluvcich nezminuje se o politicke pricine otazky; nebo, dotknou-li se ji jednou, omezuji a lokalisuji ji. Nebezi o patriotismus Zidu, ackoliv i ten vzbuzuje ve vsech zemich silnou pochybnost. Slychame o tom v Anglii, Francii, Nemecku, Polsku, Rusku a v Rumunsku, ba slycha se o tom s hruzou - ve Spojenych Statech. Byly napsany knihy, zpravy byly uverejneny a rozsireny, byly vydany obratne statistiky, aby se ukazalo, ze Zide vykonali svou povinnost k zemi, ve ktere bydleji. Pres to zustava skutecnosti, ze i pri techto horlivych a dobre zarucenych pokusech jest opacny nazor silnejsim, a dale se udrzuje. Zide, kteri v osvobozeneckem vojsku vykonali svou povinnost, a to s uprimnou laskou a oddanosti, nemohli smazat dojem, ktery zpusobili ti, kdyz sve povinnosti nevykonali, u dustojniku, muzstva a civilistu.

Ale o to zde nebezi, mluvime-li o politickem prvku v zidovske otazce. Neni tezko rozumeti, ze Zide smysleji mene hodnotne o narodnostech sveta, nez ti, kteri je tvori. Zidovske dejiny jsou dejinami putovani vsemi narody. Pozorujeme-li jen soucasne Zidy, neexistuje rasy na nasi planete, ktera by zila na tolika mistech, mezi tolika narody, jako Zide. Maji jasnejsi svetovy smysl nez kazdy jiny narod, protoze svet byl jejich zivotni cestou. A smysleji-li ve svetomernych nahledech vice, nez muze narod nacionalne vymezeny, Zid musi byt zprosten viny, nema-li vlastni narodni vernosti a sebevedomi v te mire, jako clovek domorody; od staleti jest svetoobcanem. Muze byti korektnim pod nejakym praporem pokud se tyce chovani, ktere se od neho pozaduje jako od obcana a spoluobyvatele: nevyhnutelne musi miti o praporech nahledy, ktere nemuze sdilet ten, kdo zna pouze jeden prapor.

Politicky prvek spociva ve skutecnosti, ze Zide tvori narod uprostred narodu ostatnich. Nekteri z jejich mluvcich, obzvlaste v Americe, to popiraji; ale sam zidovsky duch vzdy vinil ze lzi prehorlivost techto mluvcich. Proc se tato skutecnost narodnostniho odlucovani tak tvrdosijne popira, neni vzdy jasno. Kdyby Izrael dospel k nazoru, ze jeho svetove poslani neda se vyplniti prostredky zlateho telete, ukaze se snad jeho svetoobcanstvi v ohledu na lidstvo a jeho neubyvajici narodnostni uzavrenost v ohledu na nej sameho jako silny a zasluzny faktor, aby se utvorila lidska jednota, ktera je dnes znemoznovana ve vysoke mire v pritomne dobe celym zidovskym chovanim. Svet neshledava zavadnym skutecnost, ze Zide tvori narodnost uprostred narodnosti, ale zavadne jsou dusledky, jez se vyvozuji z tohoto nezmenitelneho stavu. Narodove se pokouseli, sliti Zidy s sebou v jeden celek; pokusy za tymz ucelem byly konany i Zidy  samymi; ale zda se, ze osud je urcil k vecnemu narodnostnimu odlouceni. Jak Zide, tak i ostatni lidstvo budou se muset s touto skutecnosti smiriti, melo by se v tom spatrovati slibne proroctvi a vsemi prostredky prispeti k jeho splneni.

Theodor Herzl, jeden z nejvetsich Zidu, byl snad jednim z nejdale vidicich verejnych zastupcu novoveku ve filosofickem prozkoumavani zidovske podstaty. U neho nebylo nikdy pochybnosti o existenci zidovskeho naroda. Spise ji hlasal pri kazde prilezitosti. "Jsme jeden lid - jeden narod," pravi. On poznal take zrejme, ze to, co nazyval zidovskou otazkou, jest politicke povahy. Ve svem uvodu k "Zidovskemu statu" pravi: "Verim, chapu antisemitismus, ktery jest hrozne zamotanym hnutim. Pohlizim na nej ze zidovskeho stanoviska, avsak bez bazne a nenavisti. Verim, poznavam, jake prvky jsou v nem sprosteho sportu, obycejne obchodni zavisti, zdedenych predsudku, nabozenske nesnasenlivosti a take domnele sebe- obrany. Verim, ze zidovska otazka jest prave tak malo socialni jako nabozenskou otazkou, i kdyz prilezitostne nabyva te neb one formy. Jest narodnostni otazkou, ktera muze byti rozresena jen tim, stane-li se politickou otazkou svetovou, ktera musi byti civilisovanymi narody zeme spolecne projednana a kontrolovana."

Herzl nejen ze prohlasil, ze Zide tvori jeden narod, nybrz rekl na otazku majora Evanse Gordona pred kralovskou britskou komisi pro cizinecke pristehovalectvi v srpnu 1902: "Chci dati sve pojmove urceni narodu, a vy muzete k tomu pridat pridavne jmeno "zidovskemu". Dle meho nazoru jest narod dejinnou skupinou lidi znatelne kohese, ktera se drzi pohromade prostrednictvim spolecneho nepritele. To jest dle meho soudu narod. Pripojite-li k tomu "zidovsky", mate to, co rozumim pod "zidovskym narodem". Ve svem liceni o pusobeni tohoto zidovskeho naroda na ostatni lidstvo dr. Herzl napsal: "Klesneme-li, staneme se revolucnim proletariatem, poddustojniky revolucnich stran. Stoupneme-li, stoupne take strasna moc nasich penez."

"Liberalismus a nacionalismus otevrely za hrmeni trub brany ghet a poskytly Zidum obcanskou rovnopravnost. Zid vystoupil z gheta do zapadniho sveta, videl jeho moc a jeho lesk, vyuzitkoval ho a polozil ruku prave na nervova centra jeho civilizace, vedl ji, dal ji smer, podmanil si ji - a odmitl pak nabidku ... Mimo to - a to jest pozoruhodne - jest Evropa nacionalismu a liberalismu, vedeckeho zpusobu vladnuti a demokraticke rovnosti snasenlivejsi k nemu, nezli stare utisky a pronasledovani despotismu... Pri pribyvajici konsolidaci zapadnich narodu neni dale mozno, pocitati s neomezenou snasenlivosti... Ve svete dokonale organizovanych, teritorialnich statnich utvaru ma Zid pouze dve utociste: bud musi zborit sloupy celych narodnostnich statnich systemu, nebo si musi sam stvorit teritorialni statni utvar. V teto moznosti volby spociva vysvetleni jak pro zidovsky bolsevismus tak i pro sionismus; nebot predevsim zda se, ze vychodni Zidovstvo potaci se nejiste sem a tam mezi obema."

"Zda se, ze ve Vychodni Evrope rostou si po boku bolsevismus a sionismus, prave tak jako zidovsky vliv behem 19. stoleti stmelil republikanske a socialisticke myslenky - az k mladoturecke revoluci pred sotva vice nez peti lety: ne proto, ze Zid se stara o positivni stranky radikalniho svetoveho nazoru, ne proto, ze bazi po tom, aby se stal podilnikem na nezidovskem nacionalismu nebo demokracii, nybrz proto, ze nenavidi kazdeho pritomneho nezidovskeho vladniho systemu."

Jake jsou duvody pro tuto rozvratnou cinnost? Predne naprosty nedostatek demokratickeho smysleni. Zid jest od prirody samopanovacnym. Demokracie je dobrou pro ostatni lidstvo; ale Zid tvori, at je kdekoliv, aristokracii bud toho nebo jineho druhu. Demokracie jest pouze slovnim nastrojem, jehoz pouzivaji zidovsti agitatori, aby se pozdvihli k vseobecne urovni tam, kde byli pod ni stlaceni. Jakmile vsak bylo teto urovne dosazeno, pocinaji ihned jejich snahy po zvlastnich vysadach, jakoby byli k tomu opravneni - postup, pro ktery zustane posledni mirova konference (po I. svetove valce - TP) nejstrasnejsim prikladem. Zide jsou dnes jedinym narodem, jehoz zvlastni a neobycejne vysady jsou vepsany ve svetove mirove smlouve. Avsak o tom jinde vice.

Mimo nekolika mluvcich, kteri neurcuji zpusobu mysleni u Zidu, nybrz kteri jsou predeslani za tim ucelem, aby ovlivnili nezidovske mysleni, nebude se nikdo odvazovati popirat, ze socialne a hospodarsky rozkladne prvky jsou vsude na svete vedeny nejen zidovskymi najemniky, nybrz ze jsou i jimi placeny. Tato skutecnost mohla byti dosti dlouho drzena v nejistote, diky energickemu popirani Zidy a nedostatku v objasneni se strany onech publicistickych zarizeni, od nichz ocekavalo obecenstvo vysvetleni. Ted vychazeji vsak tyto skutecnosti na svetlo. Herzlova slova ukazuji se pravdivymi: "Klesneme-li, staneme se revolucnim proletariatem, poddustojniky revolucnich stran." Tato slova byla poprve anglicky uverejnena v roce 1896, tedy pred 24 lety.

Ted' tedy pracuji tyto snahy ve dvou smerech, v jednom, aby rozbouraly vsechny nezidovske staty v celem svete; v druhem, aby zridily zidovsky stat v Palestine. Posledni plan ma nejlepsi blahoprani celeho sveta, ale docela ne nejlepsi blahoprani veskereho Zidovstva, nebo aspon vetsiny. Sionisticka strana dela o sobe mnoho hluku, jest vsak ve skutecnosti nepatrnou mensinou. Muze byti oznacena sotva jinak nez jako neobycejne ctizadostiva osidlovaci snaha. Slouzi nesporne jako velmi uzitecna kulisa ve verejnosti, aby za ni mohly byt uskutecneny tajne plany. Mezinarodni Zide, vladcove vladnich a peneznich mocnosti sveta, mohou sejiti se kdekoliv, v kazde dobe, ve valce i v miru; tim ze predstiraji, ze uvazuji pouze o prostredcich a cestach, jak by otevreli Zidum Palestinu, ujdou snad podezreni, ze jsou pohromade pro jiny obchod. Spojenci a nepratele nezidovskych, valku vedoucich narodu, schazeli se tak nerusene. Na jedne sionisticke konferenci - seste, v roce 1903 - byla posledni valka presne predpovedena, byl udan jeji prubeh a oznaceno predem postaveni Zidu k mirove smlouve.

Donald A. Cameron, posledni britsky generalni konsul v Alexandre, muz plny sympatii pro sionismus a citovany casto zidovskym tiskem, pravi: "Zidovsti pristehovalci (do Palestiny) brzy se toho nabazi, aby se vzajemne obirali o tri procenta; jich synove budou pospichati po draze neb po parnicich do Egypta, aby tam vydelali 10 procent ... Zid, v Palestine na sebe odkazan, snedl by si vlasy z hlavy, rozbil by svuj stat na kusy." Bezpochyby neprisel jeste okamzik k vystehovani - alespon ne duvod k nemu.

Politicka stranka zidovske otazky, ktera zamestnava nyni nejmene tri z velkych narodu - Francii, Velkou Britanii a Spojene Staty - ma co ciniti s organizaci zidovskeho naroda. Musi tento narod vyckavat, az bude v Palestine, aby mel svuj stat, nebo jest jiz nyni organizovanym statem? Vi o tom Zidovstvo? Ma oproti nezidum nejakou zahranicni politiku? Ma nejakou spravu, ktera tuto zahranicni politiku provadi? Ma tento stat zidovsky, at viditelny nebo neviditelny, existuje-li, ma nejakou hlavu? Ma nejakou statni radu? A je-li neco z techto veci, kdo vi o tom?

Takto zodpovedene otazky vyzaduji vsak dalsiho vysvetleni z uvah, pochopitelnych kazdemu. Neni-li zadneho vedomeho spolupusobeni Zidu ve svete, pak nemohou byti vlada, ktere si dobyli a politika, kterou sledovali, pouhym vysledkem rozmyslnych rozhodnuti, nybrz musi byti stejnou vlohou, ktera v nich vsech pusobi stejnym zpusobem. Mohli bychom na priklad rici: tim, ze hnala Anglicana touha po dobrodruzstvi na more, stal se velkokolonisatorem svetovym. Necinil si o tom promyslenych uvah, a nerozhodl se vyslovne, ze se stane kolonisatorem, nybrz prirozeny sklon ducha jemu vrozeneho, vedl jej na tuto cestu. Jest to vsak dostacujicim vysvetlenim pro britskou svetovou risi?

Zajiste, ze pohani take Zidy jich vnitrni sklony, aby kam prijdou, cinili to, cim se pred nasimi zraky vyznamenavaji. Ale vysvetluje to ony uzke vztahy, trvajici mezi Zidy vsech zemi, jich svetove  konference, jich uzasne predvadeni neobycejnych udalosti, ktere dopadaji zdrcujici silou na ostatni lidstvo a onen peclive pripraveny zpusob, s nimz se objevuji v danem okamziku v Parizi se svetovym programem, provazenym souhlasem vsech statu?

Zprvu podezrivali jen jednotlivci, pak tajna oddeleni vladni, pak vidouci lide v narode - ted stale vice a vice masy - ze Zide jsou nejen narodem, jenz se ostre od ostatnich lisi, jenz zvlastnim zpusobem neni s to, aby se zrekl sve narodnosti jakymkoliv prostredkem, jehoz by oni sami neb ostatni lidstvo chtelo k tomuto cili pouziti - nybrz, ze tvori take stat, ze maji nejen narodni sebevedomi, nybrz ze jsou take vedome spojeni k spolecne ochrane a k spolecnym ucelum. Vzpomenme jen urceni pojmu Zidovstva Theodorem Herzlem, jako naroda, stmeleneho spolecnym nepritelem, a pak se tazme, neni-li nezidovske lidstvo timto spolecnym nepritelem. Zustane tento narod, ktery se citi jako narod, neorganisovanym oproti teto skutecnosti? To by ostatne neodpovidalo zname zidovske chytrosti. Kdyz vidime, jak jsou Zide ve Spojenych Statech spojeni rozmanitymi organizacemi, jez tak obratne usporadali, panuje vseobecna duvera v jejich pusobeni, stava se aspon pochopitelnym, ze vsechno to, co mozno uciniti uvnitr jedne zeme, je mozne uciniti, neb ucineno jest ve vsech zemich, kde Zide bydli.

Bud jak bud Hermann Bernstein pise v "American Hebrew" z 25. cervna 1920: "Asi pred rokem predlozil mi jisty urednik ministerstva spravedlnosti opis rukopisu "Zidovske nebezpeci" profesora Nila, a prosil mne ve veci tohoto spisu za dobrozdani. Rekl, ze rukopis jest prekladem ruske knihy, vysle roku 1905, a pozdeji potlacene. Rukopis obsahoval, tusim, "Protokoly mudrcu sionskych" a byl  pry predcitan dr. Herzlem na tajne konferenci sionistickeho kongersu v Basileji. Rekl, ze dle jeho mineni jest spis asi dilem dr. Herzla... Pravil, ze mnoho americkych senatoru, kteri jej cetli, bylo podeseno, kdyz shledali, ze pred mnoho lety byl Zidy vypracovan plan, jenz se ted pocina uskutecnovati, a  ze bolsevismus byl jiz pred lety projektovan Zidy, kteri zamysleli zniciti svet."

Toto misto ma pouze poukazat na skutecnost, ze jisty urednik ministerstva spravedlnosti Spojenych Statu predlozil tento spis panu Bernsteinovi a pronesl o nem jiste sve mineni, totiz "ze spis pravdepodobne je dilem dr. Theodora Herzla". Taktez, ze mnoho americkych senatoru bylo podeseno, kdyz zjistili souhlas mezi tim, co navrhovala publikace z roku 1905 a tim, co se ukazalo roku 1920. Tento pripad je tim napadnejsi, protoze na nem byl ucasten urednik vlady, ktera jest dnes ve velke mire v rukou neb pod vlivem zidovskych zajmu. Je velmi pravdepodobno, ze byla cinnost onoho urednika, jakmile se stala znamou, zastavena. Ale prave tak pravdepodobne nebylo zastaveno badani pres vsechny vydane a vyplnene rozkazy.

Tento dokument byl nedavno v Anglii otevren za pruvodnich okolnosti, ktere upoutaly k nemu pozornost pres nestastny titul, pod nimz vysel. "Eyre and Spottiswoode", uredni knihtiskarna britske vlady, vydala tento spis. To bylo stejne, jakoby jej vydala vlada. Oproti obvyklemu kriku zidovskeho tisku, prohlasily londynske "Times" v jednom prehledu vsechny zidovske protiutoky za "neuspokojive". "Times" upozornily, co zde nyni nastane; ze zidovsti obhajci ponechaji text protokolu stranou, za to vsak silne zdurazni jejich anonymitu. Dotknou-li se vubec obsahu dokumentu, stane se tak formuli, vzdy se vracejici: "Jest to dilo zlocince nebo silence."

Tyto protokoly, bez jmena autorova, objevujici se tu a tam vetsinou v rukopisne forme, pracne ruka od ruky opisovane, bez opory nejake autority, ktera by se za ne postavila, peclive studovane v tajnych kancelarich vlad, ziji dale a vzrustaji svou jasnou, presvedcivou silou sveho obsahu trvale ve vliv a silu dojmu. Obdivuhodny vykon pro nejakeho zlocince nebo silence. Jediny dukaz pravosti nese dokument v sobe a na tuto vnitrni presvedcivou silu mela by se, jak take "Times" soudi, obratiti vseobecna pozornost. Ale prave od ni odvratiti jest veskerou zidovskou snahou.

Tyto protokoly vnucuji primo otazku: Maji Zide organisovany svetovy system? Co jest jeho Politikou? Jak jest rizen? - Na tyto otazky bran jest plny ohled v protokolech, at byl spisovatelem kdokoliv: mel znamenitou znalost lidske povahy, dejin a statnickeho umeni, vzbuzujici ve sve zarici vsestrannosti uzas, ale take strasnou pro ty, proti nimz smeruje jeji moc. Spisovatelem nemohl byti ani blazen ani mezinarodni zlocinec, nybrz spise znamenity, laskou k svemu narodu a vire prodchnuty duch, jsou-li vubec tyto protokoly dilem jednotlivcovym. Tento spis jest prilis strasnou skutecnosti, aby byl vymyslem, prilis pevne zalozen, aby byl pouhym dilem myslenek, prilis hlubokym ve sve znalosti tajnych pramenu zivota, aby mohl spocivati na podvodu.

Zidovske utoky na nej obzvlaste vytykaji, ze spis pochazi z Ruska. To neni spravne. Prisel pres Rusko. Byl obsazen V ruske knize, vydane roku 1905 profesorem Nilem, jenz chtel vysvetliti protokoly udalostmi, zbehnuvsimi se tenkrat v Rusku. Toto uverejneni a vysvetleni dalo knize rusky nater, coz prospelo zidovskych plnomocnikum zde a v Anglii, protoze se podarilo zidovske propagande zploditi v anglosaske mysli urcite predstavy o Rusku a Rusech. Zajiste ze nejhorsim podvodem, ktery kdy byl lidstvu povesen na nos, jest ten zpusob, kterym zidovsti agenti predstiraji obzvlaste americkemu lidu veci, tykajici se charakteru a ducha praveho ruskeho lidu. Podkladani, ze protokoly jsou ruske, ma tudiz pouze ten ucel, aby byly ucineny neverohodnymi.

Vnitrni stavba jasne ukazuje, ze protokoly nejsou psany Rusem, take ne zprvu v ruske reci, a ze nebyly sepsany pod vlivem ruskych pomeru. Nasly pouze cestu do Ruska a byly tam nejdrive uverejneny. Byly nalezeny diplomatickymi uredniky v reforme rukopisne ve vsech dilech sveta. Kde zidovska moc mohla, tam je potlacila, nekdy i trestnymi prostredky. (Za pouhe drzeni opisu Protokolu byly u nas v padesatych letech vysoke tresty vezeni - pozn. red.)

Jejich houzevnate zivotni trvani nuti k premysleni. Zidovsti mluvci vysvetluji vec tim, ze protokoly podporuji antisemitskou naladu a ze jsou za tim ucelem uschovavany. Avsak ve Spojenych Statech neexistovala ani siroce ani hluboce rozvetvena antisemitska nalada, ktera by tim mohla byti podporovana, nebo ktera by byla chtiva lzi, aby se tim udrzela pri zivote. Rozsireni protokolu ve Spojenych Statech da se vysvetliti jen tim, ze propujcuji skutecnostem jiz drive pozorovanym, vice svetla a zvyseneho vyznamu; tyto vlastnosti opet jsou tak napadne, ze prikladaji jinak neoverenym dokumentum jistou miru dulezitosti. Pouhe lzi nemaji dlouheho zivota, jich sila brzy vyprcha. Avsak protokoly projevuji vice zivota nez cokoliv; vnikly do vyssich mist nez kdy pred tim. Ony si tez vynutily oproti sobe vaznejsi stanovisko nez drive.

Protokoly nebyly by zajimavejsimi a cennejsimi, kdyby snad nesly jmeno Theodora Herzla. Jich bezejmennost nezmensuje jich ceny prave tak jako vynechani znacky malire na obraze. Jest lepe, ze pramen protokolu jest neznam Nebot i kdyby bylo presne znamo, ze kolem roku 1896 skupina mezinarodnich Zidu na jiste konferenci ve Francii nebo ve Svycarsku vytycila svetovy dobyvacny program, zbyvalo by jeste ukazati, ze tento program byl vice nez pouhym rozmarem a ze byl nesen a potvrzen take snahami k jeho naplneni. Protokoly jsou svetovym programem, o tom neni pochybnosti. Ci je to program, jest receno v protokolech samych. Co by vsak bylo cennejsi pro vnejsi cinnost, jeden nebo sest nebo dvacet podpisu - nebo petadvacetilety nepretrzity retez namah, aby se tento program uskutecnil? (psano pred r.1920 - TP)

Nas ostatni staty a narody nezajima, sepsal-li tyto protokoly "zlocinec nebo silenec", nybrz fakt, ze tento program po svem sepsani nasel prostredky a cesty, aby se ve svych nejdulezitejsich podrobnostech uskutecnil. Dokument sam je pomerne nedulezity; ale svrchovane vyznamny je cely stav veci  a okolnosti, k nimz upina svou pozornost.