XIV.
PREDVIDALI ZIDE VALKU?
Drive nez pristoupime k podrobnemu studiu souvislosti mezi napsanym programem "protokolu mudrcu sionskych" a skutecnym programem, tak jak se da sledovati v zivote narodu, chceme vziti zretel k onem planum, jichz provedeni v case sepsani protokolu patrilo jeste budoucnosti. Je treba, aby bylo nam jasno, ze to, co bylo v letech 1896 a 1906 budoucnosti, muze byti dnes jiz minulosti, ze to, co bylo tenkrate pripravovano, muze byti dnes jiz vyplneno. Vzpomenme slov ve 22. protokole: "Snazil jsem se odhaliti peclive tajemstvi minulych a budoucich udalosti, a ony dulezite pripady blizke budoucnosti, kterym spechame vstric v proudu tezkych krizi." Nektere z techto "dulezitych pripadu" jiz se staly a vrhaji ostre svetlo na otazku, zde projednavanou.
Jeden prukazny priklad poskytovala valka, kterou mame jeste vsichni ve svezi pameti (1. svet. valka - pozn. TP). Zidovska kritika techto clanku hledela vzbudit velkou pozornost tim, ze na zaklade jednoho z clanku, jenz pojednaval o zidovske otazce v Nemecku, snazila se zmast lid tvrzenim, ze tyto clanky nejsou nez chytrou nemeckou povalecnou propagandou. Ve skutecnosti se vec ma tak, ze rada clanku, jenz mely pojednavat o zidovske otazce v ruznych zemich, musela byti zprvu odlozena, aby mohl
byti americky lid bez prutahu obeznamen s zidovskou otazkou samotnou. Nemecko jest dnes (1920 - pozn. TP) snad s vyjimkou Spojenych Statu, onou zemi sveta, jez stoji nejsilneji pod zidovskym vlivem- zevnitr i navenek; dukazy toho mohly byti podany v daleko presvedcivejsi plnosti nez ve 2. kapitole. (Ony dukazy byly ostatne popreny zprvu zidovskymi mluvcimi ve Spojenych Statech, pozdeji vsak pripusteny.) Od teto doby verejna nalada odstranila v Nemecku Zidy z vetsi casti verejnych uradu. Nemecka vule snazila se vsemi silami vloziti politickou spravu opet do nemeckych rukou. Bylo tim Nemecko osvobozeno od Zidu? Naprosto ne. Nebot jejich zahnizdeni se vedlo dale a hloubeji, aby se omezilo pouze na provadeni bezprostredni verejne moci. Jich vliv na hlavni prumysl, na finance a budoucnost Nemecka nepovolil ani castecne; tkvi stale neochvejne.Nemecko je zde uvadeno ve spojeni se zidovskou otazkou ze zvlastni ho duvodu: Je znamo, ze odtamtud vyslo poprve zvolani po "anexich" a to v dobe, kdy byla veskera nemecka valecna cinnost a nalada pod zidovskym vlivem. "Anexe" byl onen krik, ktery rval jednoho dne po celem svete. A ze Spojenych Statu, ktere tenkrate nebyly vubec ucastny valky, zaznelo volani zpet: "Zadne anexe!" A tak se stala cela otazka otazkou svetovou. Brz
y zapomneli narodove potoku krve, bitev, valecnych zbohatliku a jinych desnych skutecnosti, a pojednavaji jeste pouze o predmetu, ktery patril na konec a ne na zacatek valky - otazce "anexi". Vime-li, kdo to byl, jenz urcoval valecne cile nemecke, a kdo soucasne byli hlavnimi radci zahranicni politiky ve Spojenych Statech, stane se pro cely svet velice zajimavym vydane heslo "anexe", ale nestane se jeste uplne pruhlednym.Teprve kdyz procteme protokoly, vyjasni se nam vse - a tyto udaje, zname nyni svetu, pochazeji pravdepodobne z roku 1896. Ze byly napsany nejpozdeji roku 1905 je naprosto nesporne.
Druhy protokol zabyva se valkou; uvodni slova zni:
"Jest nezbytno pro nase ucely, aby neprinasely valky zadneho uzemniho zisku. Tim budou presunuty valky na hospodarskou kolej a narodove pociti silu nasi prevahy v pomoci, ktere k tomu poskytujeme."
Kdo pomyslel roku 1896 a 1905, ze noveho hesla "zadne anexe" ma byti pouzito za valky? Snad nekdo z nas? Nektery statnik? Vime, ze generalni staby se zabyvaly plany a operacemi budouci mozne valky. Vime, ze statnici, kteri byli si vedomi sve zodpovednosti, pracovali k tomu, aby zjednali rovnovahu zajmu, jimiz se mely stati valky velice nepravdepodobnymi. Kdo vyradil z boje vsechny tyto lidi dalekozrakosti a planovitosti
jasnym programem "zadne anexe"?Na stesti davaji nepopiratelne zidovske prameny samy odpoved na tuto otazku. "American Jewish News" (Americke zidovske noviny) z 19. zari 1919 prinesly toto sdeleni na uvodnim miste:
"Kdyz mluvi proroci"
(clanek od Litmana Ro
senthala)Pred mnoha lety Nordau prorokoval Balfouruv projev. Litman Rosenthal jeho duverny pritel, o tom vypravi v poutave vzpomince:
(Clanek pocina na str. 464): "V sobotu, dni to po konci 6. kongresu, obdrzel jsem od dr. Herzla telefonicke vyzvani, abych jej navstivil." Tento udaj urcuje dobu. 6. sionisticky kongres konal se v srpnu 1903 v Basileji. Clanek pokracuje: "Pri vstupu do hotelove predsine setkal jsem se s Herzlovou matkou, ktera mne prijala se svou obvyklou milou privetivosti a tazala se mne,
je-li jiz klidnejsi nalada ruskych sionistu.""Proc prave ruskych sionistu, pani Herzlova?", tazal jsem se, "proc se ptate prave na tyto?"
"Protoze," vysvetlovala, "muj syn ma svrchovany zajem o ruske sionisty. Vidi v nich kvintesenci, hlavni zivotni silu, zidovskeho naroda."
Na 6. kongresu nabidla britska vlada (Herzl a jeho agenti zustali ve styku s anglickou vladou - Zidovska encyklopedie, sv.12, str. 678) Zidum kolonii v Ugande ve vychodni Africe. Herzl byl naklonen nabidku prijmout, ne jako nahradu za Palestinu, nybrz jako krok blize k jejimu ziskani. Tento bod byl hlavnim predmetem zabavy mezi Herzlem a Litmanem Rosenthalem v basilejskem hotelu. Herzl pravi dle onoho clanku Rosenthalovi: "Jest rozdil mezi konecnym cilem a cestami kterymi mame jiti, ab
ychom tohoto cile dosahli." Pojednou vstoupil Max Nordau - ktery se stal nastupcem Herzlovym na posledni londynske konferenci - a rozmluva s Rosenthalem se skoncila.Necht sleduje ctenar pozorne nejdulezitejsi cast Rosenthalovy zpravy:
"Asi o mesic pozdeji jel jsem obchodne do Francie. Na ceste do Lyonu zastavil jsem se v Parizi a navstivil jsem jako obycejne nase sionisticke pratele. Jeden z nich mi vypravoval, ze tyz vecer ma dr. Nordau podavati zpravu o 6. kongresu. Prirozene jsem prerusil svou cestu, ab
ych se mohl zucastniti shromazdeni a slysel Nordauovu zpravu. Kdyz jsme vstoupili vecer do salu, nasli jsme jej preplneny a vsichni ocekavali velkeho mistra Nordaua, ktery byl uvitan pri vstupu bourlivym jasotem. Aniz se staral o ovaci, Nordau pocal hned prednaseti a pravil: "Vy vsichni prichazite sem s otazkou, ktera hori ve vasich srdcich a kterou mate na rtech a skutecne jest tato otazka velika, a velke zivotni dulezitosti: chci ji zodpovedeti. Co se chcete otazati, jest: Jak mohl jsem ja - jako jeden z tech, kteri sepsali basilejsky program - jak mohl jsem se opovaziti mluviti v zajmu anglickeho navrhu pokud bezi o Ugandu: jak mohli jsme Herzl a ja zraditi svuj palestinsky ideal. Zajiste si myslite ze jsme jej zradili a ho zapomneli..Ale poslyste, co vam mam rici. Mluvil jsem ve prospech uvazil a prijal navrh anglicke vlady, navrh, ktery byl ucinen zidovskemu narodu sionistickym kongresem, a ma duvody - avsak misto svych duvodu chci vam vypraveti radeji jistou politickou historku na zpusob alegorie.Chtel bych mluviti o dobe, dnes uz skoro zapomenute, o dobe, kdy se rozhodly evropske mocnosti vyslati lodstvo proti pevnosti Sevastopolske. V te dobe nebylo jeste Italie, spojeneho kralovstvi Italskeho. Italie byla ve skutecnosti jen malym knizectvim sardinsky
m, a velka, svobodna a sjednocena Italie byla jeste snem, horoucim pranim, vzdalenym idealem pro vsechny italske vlastence. Vudcove sardinsti, kteri zabyvali se myslenkou svobodne a sjednocene Italie a za ni bojovali, byli tri narodni hrdinove: Garibaldi, Mazzini a Cavour.Evropske mocnosti vyzvaly take Sardinii, aby se zucastnila demonstrace pred Sevastopoli a vyslala lodstvo k oblezeni pevnosti. Garibaldi a Mazzani nechteli vyslati Anglii a Francii lodstvo na pomoc a rekli: Nasim programem, nasim dilem, ke kteremu jsme se zavazali, jest svobodna a sjednocena Italie. Co je nam do Sevastopolu? Sevastopol, neni nicim pro nas, a je treba, abychom soustredili vsechny sve sily na svuj puvodni program, takze bychom mohli v brzku uskutecniti svuj ideal.
Avsak Cavour, tehdejsi nejlepsi, nejschopnejsi a nejbystrejsi statnik sardinsky, nalehal na to, aby jeho zeme vyslala lodstvo a s ostatnimi mocnosti oblehla Sevastopol, a uplatnil svou vuli. Bude vas snad zajimati, zvime-li, ze prava ruka Cavourova, jeho pritel a radce, jeho sekretar Hartum byl Zidem a mluvilo se s rozhorcenim o zidovske zrade v kruzich, ktere staly v opozici k vlade. A na jednom shromazdeni italskych vlastencu volalo se rozcilene po Cavourove radci Hartumovi, jenz vyzvan, aby obhajil sva nebezpecna a zradna politicka jednani. A on pravil: Nas sen, nas boj, nas ideal, ideal, za ktery jsme zaplatili jiz krvi a slzami, starostmi a zoufalstvim, zivoty svych synu a smrtelnou bazni svych matek, nase jedine prani a cil jest svobodna a sjednocena Italie. Vsechny prostredky jsou svate, vedou-li k tomuto velikemu a slavnemu cili. Cavour vi zcela dobre, ze po bojich u Sevastopole bude drive nebo pozdeji konana mirova konference, a ze na teto konferenci budou zastoupeny mocnosti, ktere se zucastnily boju. Sardinie nema sice bezprostredniho zajmu o Sevastopol, ale pomuzeme-li nyni svym lodstvem, budeme sedeti na budouci mirove konferenci a pozivati stejnych prav jako ostatni mocnosti, a na teto mirove konferenci bude Cavour proklamovati svobodnou a nezavislou, sjednocenou Italii.
Tak stane se nas sen, pro nejz jsme trpeli a zemreli, konecne nadhernou, stastnou skutecnosti. A jestlize se mne tedy jeste jednou zeptate, co ma Sardinie co ciniti se Sevastopolem, chci vam prisunovati tato slova jako stupne jednoho zebriku. Cavour, Sardinie, oblezeni Sevastopolu, budouci evropska mirova konference, proklamace svobodne sjednocene Italie.
Cele shromazdeni stalo pod kouzlem Nordauovy krasne, opravdu, poeticke a nadsene reci a jeho elegantni, hudebni francouzstina uchvatila posluchace radosti skoro smyslnou. Recnik odmlcel se na nekolik vterin a obecenstvo uplne omameno jeho skvelou reci, tleskalo vasnive na souhlas. Ale zahy Nordau prosil o klid a pokracoval:
Ted tedy nabidla velka, pokrokova velmoc Anglie, po pogromech Kisinevskych jako dukaz sympatie k nasemu ubohemu lidu, prostrednictvim sionistickeho kongresu zidovskemu narodu nezavislou kolonii Ugandu. Avsak Uganda lezi v Africe, a Afrika neni Sionem a nikdy Sionem nebude, abych uzil vlastnich slov Herzlovych. Ale Herzl do
bre vi, ze sionisticka vec neni tak cenna jako pratelske vztahy k mocnosti, jako je Anglie, a tim cennejsi, protoze hlavni zajem Anglie smeruje k Orientu. Nikde neni precendencni pripad tak ucinnym jako v Anglii a proto jest veci na vysost dulezitou, obdrzime-li z rukou Anglie kolonii a utvorime tak precendencni pripad ve svuj prospech. Drive nebo pozdeji musi byti rozresena orientalni otazka a tato zahrnuje otazku palestinskou. Anglie, ktera formalni politickou notu zaslala sionistickemu kongresu, ktery je vazan k basilejskemu programu - Anglie bude miti rozhodne slovo v konecnem reseni orientalni otazky, a Herzl povazoval za svou povinnost, aby pestoval cenne vztahy k teto velke a pokrokove moci. Herzl vi, ze stojime pred hroznym otresem celeho sveta. Snad brzy bude svolan jakysi druh svetoveho kongresu, a Anglie, tato velka, svobodna a mocna Anglie, bude pokracovati pak v dile, zapocatem velkomyslnou nabidkou 6. kongresu. A otazete-li se mne nyni, co bude delat Izrael v Ugande, opakuji slova statnika ze Sardinie, pouzita vsak pro nas pripad a prizpusobena nasemu nazoru. Reknu vam slova, jako bych vam ukazoval pricky zebriku, ktery vede vzdy vyse a vyse: Herzl, sionisticky kongres, anglicka nabidka Ugandy, budouci svetova valka, mirova konference, kde pomoci Anglie bude utvorena svobodna, zidovska Palestina."Jako by mocny hrom zaburacel, zasahla nas tato slova, trasli jsme se vsichni udivem a uctou, jako bychom byli u videni. A v mem sluchu ozyvala se slova naseho velikeho bratra Achada Haama, ktery rekl pred Nordauovou predmluvou na prvnim kongresu: "Citim, ze mluvil k nam jeden z velkych, starych proroku, ze sestoupila tato slova se svobodnych hor Judeje a nase slova horela v nas, kdyz jsme slyseli jeho slova, plna zazraku, moudrosti a videni."
Nelze se ubraniti udivu, ze smel byti tento clanek Litmana Rosenthala vubec tisten. Ale byl tisten teprve po Balfourove vyjadreni o Palestine a nebyl by byval vubec tisten, kdyby Zide neverili, ze je cast jich programu splnena. Zid neprozradi se nikdy, dokud nemysli, ze vyhral hru, teprve pak je mu uverejneni lhostejno. Pouze Zidum byl roku 1903 sdelen "zebrikovy program": Budouci svetova valka - mirova konference - zidovska Palestina. Kdyz se domnivali, ze jsou na vrcholu zebriku, mohlo se o veci verejne hovoriti.
Podobne osvetleni podava svrhnuti carovo. Kdyz se tato udalost stala znamou, vyvolala v New Yorku nejvetsi radost a nezid svetove povesti proslovil rec, ve ktere chvalil jisteho Zida vysoke nacionalni vaznosti za to, ze pripravil svrzeni carovo penezi, jimiz byla provadena propaganda za rusko-japonske valky mezi ruskymi zajatci v Japonsku. Tato skutecnost byla prozrazena teprve po zdarilem ukladu. Nesmi ujiti pozornosti,ze poslednimi, kteri provedli zaverecny akt spiknuti, vrahy Mikulase Romanovice, jeho choti, jeho mladych dcer a nemocneho syna, bylo "pet sovetskych delegatu", vsech pet Zidu. Co bylo pocato americkym financnikem, koncilo sovetskymi delegaty.
Predvidali mezinarodni Zide roku 1903 valku? Rosenthalovo priznani jest proto jen zlomkem dukazu. A predvidali ji pouze? Bylo by dobre, kdyby bylo zustalo jen u predvidani, a kdyby zde nepodavaly k dukazu take zkusenosti, ze mezinarodni Zide tuto valku privodili.
Pro tento okamzik prosim ctenare, aby podrzeli na zreteli dva body Rosenthalova clanku: "Snad vas bude zajimati, zvite-li, ze pravou rukou Cavourovou, jeho pritelem a radcem byl Zid, jeho tajemnik Hartum." Tak mluvi dokonce i zidovsky tisk. Kdyby nekdo prozkoumal seznam sekretaru mocnych ve svete a ucinil za jejich jmeny poznamku: jeho sekretar - Zid, zajiste by vydala zidovska protipomlouvacna spolecnost proti tomu protestni prohlaseni. Podle zidovskeho pravidla pro nezidy plati naprosto to, co je Zidum po chuti. Kdyby se verejne psalo o Hartumovi, byl by oznacen jako "Ital".
Meli zidovsti tajemnici, jichz byl pred valkou, za valky a za mirove konference hezky pocet, mensi schopnosti nez Hartum? Nebylo zadnych Hartumu v Anglii, Francii, Nemecku, ba dokonce v Rusku, (ve Spojenych Statech jich bylo mnoho), kteri videli "zebrikovy program"? Zapomnel ho Max Nordau v roce 1914 a 1918, videl-li jej zcela zretelne roku 1903? Vime: "Zide predvidali na basilejskem kongresu nastavajici svetovou valku." Jak mohli vedeti, ze to bude ale jiste ne pozdeji nez roku 1905, politiku "zadnych anexi".
Prisla svetova valka. Prislo i heslo "zadne anexe". Co tenkrat bylo v zidovskych svetovych programech budoucnosti, jest ted minulosti.
V protokolech nalezneme dva druhy vyjadrovaci: "ucinili jsme" a "ucinime". Mluvi-li tajny vrchni mluvci svetoveho programu tohoto roku k svym zasvecenym rasovym druhum, bude museti na mnohych mistech, kde mluvci roku 1896 rekl "ucinime", rici ted "ucinili jsme". Mnohe se splnilo.
"Budeme se vydavati za osvoboditele delnicke tridy" - to se stalo a deje se jeste. "Odvratime myslenky nevericich k prumyslu a obchodu." To se take stalo. "Utvorime silnou centralizovanou spravu, abychom meli pevne v rukou vsechny statni sily." Jest snad vsude uskutecneno. "Postavime se na svobodomyslnou stranu vsech stran a hnuti a dodame sve recniky." Stalo se. "Vynutime zvyseni mezd a soucasne zpusobime stoupnuti cen vsech nutnych zivotnich potreb." Stalo se. "Podkopeme take zaklady produkce tim, ze naockujeme delnikum anarchisticke ideje." Stalo se.
"Abychom docilili zotroceni evropskych vlad nevericich, ukazeme jim svou moc zlociny a nasilnostmi, to jest hruzovladou." - Prot. 7. Kdo hledi na Rusko a zpritomni si chovani vedoucich ministru anglickych, francouzskych a italskych oproti sovetum, a "zotroceni" statniku pomery stale spletitejsimi, cim vice se jimi zabyvaji; kdo vidi Evropu, churavici ranou, jejiz hojeni je umyslne zamazovano - rekne: I to se uskutecnilo!
"Nase plany neznici najednou vsech stavajicich zarizeni. Pouze jich pouziti bude zmeneno, a jich cela cinnost bude upravena dle nasich planu." To se stalo. "Osedlame si tisk a budeme jej drzeti pevne na uzde." Stalo se. Uzda ve Spojenych Statech je pevne pritazena, o tom by mohl zpivati pisnicku mnohy skladatel.
"I kdyby chtel nekdo psati proti nam, nikdo mu neotiskne jeho clanku." To se stalo vetsim dilem. Stalo se to v plne mire u tisku, ktery jest pouhym obchodem.
"Jako pobidku k spekulaci povzbudime u nevericich snahu po bujnem, svudnem, zpusobu zivota." - Stalo se.
"Kazdemu pokusu o odpor predejdeme tim, ze jakoukoli zemi, ktera se opovazi nam se protiviti, zapleteme do valky s jejimi sousedy. Kdyby se meli vsichni sousede sjednotit tak, aby se obratili spolecne proti nam, rozpoutame svetovou valku." (Protokol 7.) Vyraz "svetova valka" jest tyz, jehoz uziva Nordau a Rosenthal. "Herzl vi," pravi Nordau roku 1903, "ze stojime pred strasnym otresem celeho sveta."
"Je treba, abychom zpusobili v cele Evrope, a prostrednictvim jejim v ostatnich dilech svetovych znepokojeni, rozkol a vzajemne nepratelstvi." Stalo se. "To ma pro nas dvoji vyhodu, nebot touto metodou ziskame si uctu vsech zemi, nebot budou souditi, ze mame moc vyvolavati dle libosti neporadek a nastolovati opet poradek." I to se stalo. ,
Recnik z roku 1896 mluvil pravdu, kdyz hovoril o "dulezitych udalostech, do kterych se zeneme proudem tezkych krizi." Ukazalo se pokud mozno pravdivym nejen heslo "zadne anexe", jak tomu chtely protokoly, ale uzrala tim soucasne i rada dalsich planu. Heslo "zadne anexe", jako vyraz politicke mravnosti, jest veci o sobe: necim jinym jest hlasati "zadne anexe", jezto se tim "stanou z valek veci ciste hospodarske a ze narodove poznaji moc nasi prevahy na pomoci, ktere poskytujeme." Svet spatroval v programu "zadne anexe" vyraz politicke mravnosti; druhy program, ktery pouzil tohoto mravniho nazoru jen jako prostredku, zustal ukryt.
Je treba, aby se v teto kapitole jeste pokracovalo. Nejprve vnucuje se otazka, zdali, po vyplneni programu protokolu v tolika podrobnostech, nebyl sveren mudrci jich zakum novy protokol, nejake prodlouzeni zebriku, a ma-li snad svet ocekavati dalsi odhaleni. Mohlo by se, stati, ze znalost zidovskych planu, ktera jest jiz ted dana, povede k probuzeni narodu, cimz bude znicen program, nyni platny a znemozneny jednou pro vzdy eventuelni programy. Lec pred Judou se vynoruje jasna hvezda.