XVI.
JAK SE DOTYKA ZIDOVSKA OTAZKA POLNIHO HOSPODARSTVI
Kazdy zna zidovskou pozemkovou lichvu; tato netvori vsak pouze jedineho "pozemkoveho programu" zidovskeho. Nasledkem zidovske spekulace v pozemkovem majetku zmenil se charakter americkych mest v poslednich patnacti letech uplne, a ve vychodnich mestech bylo zjisteno, ze nedavne neslychane a vyderacske zvyseni najmu bylo z vetsi casti dilem zidovskych majitelu domu. Guverner jednoho z nasich nejdulezitejsich obecenstvi nebyl naklonen vynosu, ktery by byl upravil najmy. Jeho vahavost byla podporovana velice ostrym natlakem, ktery byl na neho vykonavan prostrednictvim nejzavaznejsich zidovskych zajmu v jeho state i ve statech sousednich. Konecne rozhodl se prece podepsati tento vynos a dati mu zakonnou moc a to na zaklade osobnich dotazu a patrani svych uredniku. Ve stech pripadu bylo totiz zjisteno, ze bylo mezi zidovskymi domacimi beznou praxi, prenesti tyz pozemek po rade na vsechny cleny rodiny a kazda zmena majetnika byla pak pohnutkou k novemu zvyseni najmu. Oci lidi byly ruznym zpusobem otevreny " pro zidovskou otazku. Prave liceny postup dal statnimu guvernerovi prohlednouti.
Zatim vsak neni to zvlastni vlastnost pouze zidovskych majetniku domu; i nezidovsti domaci pouzili teze finty. Ale domovni majetek jest zidovskou domenou; Zid jest domacim panem Ameriky. Vsichni pachtyri a najemnici americti, vyjma na Zapade, mohou to potvrditi.
Take neni domovni majetek naprosto nicim zavrzenihodnym, pokud neni antisocialnim a antiamerickym. Zde vezi vsak hacek. Mnoha z nejstarsich a posvecenych mist amerikanismu na Vychode ztratila uplne svuj vlastni charakter vpadem ne "cizincu", nybrz Zidu.
Cim vice dovidame se o tomto vpadu, tim vice musime neduverovati cislicim udavanym Zidy o zidovskem obyvatelstvu ve Spojenych Statech.
Kdo vedel, ze jedina narodnost, branici vlade Spojenych Statu v kladeni otazek o pristehovatelstvi, jakoz i o statistice prijmove, jest narodnost zidovska?
Kdo vedel, ze chce-li vlada Spojenych Statu dozvedeti se neceho o Zidech, je nucena obratiti se k statistikam, ktere obdrzi svuj material od Zidu?
Tvrdi-li nektery narod, ze neni - jak to cini Zide - zvlastnim narodem a nema zvlastni narodni statistiky, kterou by mohla uciniti pristupnou vlade na uredni pozadani - proc jedna pak jako zvlastni nar
od a vede sve vlastni zaznamy?Zide Spojenych Statu, prave tak jako Zide vsech evropskych zemi, jsou narodem pro sebe, s vlastni vladou, politikou a urednim spojenim; a vlada Spojenych Statu vyjednava s zidovskou vladou v Americe prostrednictvim zvolenych Zidu - o tom netreba pochybovati.
Pohled na rychlou zmenu tak mnohych americkych mest ve vsech dilech zeme vede k presvedceni, ze zidovske statistiky, vedene Zidy a urcene pro informovani nezidu, predstavuji skutecnosti uplne falesne, a toto presvedceni zesili jeste zkusenosti, ze statistiky vyhotovene Zidy pro nezidovske ucely jsou velmi rozdilne od statistik, urcenych pro svet vnitrni.
Zaliba v domovnim majetku da se vysvetliti sklonem Zidu k spekulaci a jak znamo, stal se pozemkovy majetek hlavnim oborem spekulace, treba ze jest to zavrzenihodne a hanebne. - Nemuzeme odsouditi Zidy, stanou-li se majetniky domu, byt i nejvyznamnejsimi; netreba jich prikreji odsuzovati nez jejich nezidovske spoluviniky pro zneuziti, ktere provadeli v tomto remesle. Jest to
vsak veci americkou, aby se nestala mesta, o nichz se uci nase mladez ze skolnich knih, ze je ma povazovati za rodiste svobody a vysoke hrady americanstvi, financne a politicky semitskymi mesty a dodavkovymi okresy pro svetovy bolsevismus.Do nedavna Zid se nestaral o venkov. To jest priznacne. Zid neni rolnikem. Byly vydany znacne castky, aby jim byl ucinen, ale produktivni hospodarstvi nemelo dosud pro neho zadneho puvabu, a nema ho dosud. Vazi si pozemku, ktery dodava zlato z dolu, a ktery vynasi rentu.
Zeme, poskytujici pouze brambory a psenici, nezajimala ho jeste nikdy.Otazka pudy byla sice v zemich jako Polsko a Rumunsko prevazne zidovskou. Ale zadny zakon proti zidovskemu nabyti pudy nemohl ji ucinne zameziti v techto zemich, aby nevykoristila cele provincie. Ne, ze by Zide bazili najmouti si pudu. Davali prednost najimani pachtyru. Zastiranim, a nezidovskymi zadaky dovedli vzdy dosahnouti rozhodovani o pude nad pudou, a ovladanim sedlaku mohli usporadati pomery tak, jak se jim hodilo. To take cinil
i. Tak vypada tedy zidovska otazka v techto zemich. Ziskani pudy ne pro hospodarske ucely, nybrz proto, aby zabavili v zemich, provozujicich hospodarstvi, hlavni prameny blahobytu a aby oddelili masy od jejich prirozenych, domacich vudcu.V zemich, kde existuje usedla nebo duchovni slechta, v niz lid spatruje sve vudcovstvi, program Zidovstva sledoval vzdy dvoji ucel, odstraniti vudcovstvi tim, ze se zmocni pudy. To prinasi jeden uzitek: prihledneme-li vsak k provedeni planu, vychazi vzdy jeste neco jineho nez zisk. Rafinovanou stranku zidovskeho planu svetovlady jest, ze jeho provedeni nevyzaduje obeti jako jine plany, nybrz ze v kazdem oddilu sveho provadeni prinasi velky uzitek - cim vetsi jest jeho zvonici uspech, tim jistejsi jest take vyhlidka na dosazeni cile.
V Americe nebylo aristokracie pri dobyti zeme, kterou by bylo treba vypuditi. Zidovska cinnost ve Spojenych Statech omezila se az do nedavna na kontrolu plodin po znich: zidovske zajmy nesmeruji tak receno k honbe na kozesinova zvirata, nybrz k obchodu s kozesinami.
Hovorime-li prave o kozesinach: vec jevi se opravdu smesnou, sledujeme-li, jak se nekdy utvari. Za valky bylo natropeno mnoho hluku o nemeckem ovladnuti americkeho kozesinoveho trhu. A skutecne byl americky kozesinovy trh ovladan z Nemecka; ale ne Nemci, nybrz Zidy! Pak bylo zase horlive pecovano, aby tento "nemecky" obchod byl uchopen, vyvlastnen a preveden na Americany. Americane, kteri tento obchod koupili, byli Zide! Skutecne majetkove pomery se nikdy nevymenily; zisky nachazeji ces
tu pred tim, jak po tom do kapes "mezinarodnich". Ale kozesiny byly jen prikladem. Zidovsky zajem nesmeruje k tomu, aby sklidil zrni, nybrz aby s timto zrnim obchodoval. Ceho Spojene Staty nutne potrebuji, jest priruckou "zidovskeho financnika", aby mohl lid vyhledavati v knize, cte-li: ten a ten zpusobil zaveru obili nebo vazanost obili. Tito financnici, kteri si privlastnili blahobyt, vyrobeny Americany, a kteri nuti nyni americke spotrebitele, aby platili a platili a zase platili, mohli sve dilo volne a otevrene provesti, pri uplne slepote americkeho ctenare novin. Nebot, podavaji-li americke casopisy verohodne zpravy, ze tento muz je Ital, onen Polak, treti Anglican, nikdy nereknou, ze ctvrty jest Zidem. V kazdem meste, at malem nebo velkem, jest pohotove zidovska organizace, aby tomu zabranila, a to se deje nasilnymi prostredky, kopajicimi hroby americkemu idealu svobody.Tak nalezel pred nedavnem plan ve Spojenych Statech proste v teorii, aby zbozi bylo zachyceno presne v bode sve cesty od vyrobce k spotrebiteli, kde bylo mozno z neho vytlouci nejvyssi zisk a docileno jeho ovladani. Lid neplatil svymi penezi za uzitecne a potrebne sluzby, nybrz za zabaveni zbozi prostredkovatelem!
Ted povstal novy vydelecny druh ve Spojenych Statech. Zidovskych milionu pouziva se ted k ziskani nesmirnych ploch americke pudy. Drive spokojili se "kontrolovanim" bavlny, jako se kontroluje denni chleb, ale ted smeruje snaha k tomu, aby ziskali bavlnikovou pudu. Operace se peclive taji, nezidovsti zadaci jsou skoro vyhradne
nastrkovani; kdo vsak sleduje stopu vsemi falesnymi a slepymi ulickami, narazi na konec na mezinarodniho Zida, jehoz trun stoji v Londyne. (Psano r.1920 - pozn. TP).Mnoho Zidu psalo casopisu "Dearborn Indenpendent", ze nevedi niceho o zidovsko-rasovych planech svetovlady. Muzeme jim to radi a ochotne veriti. Jedinym ucelem tohoto casopisu jest, aby o tom byli zpraveni. Ale jiste kazdy Zid pocituje zadostiucineni v postupnem hnuti sveho naroda k moci. Na tento pocit spoleha naprosto mezinarodni Zid, a prot
oze tento pocit je vseobecne rozsiren, jest mezinarodnimu programu zajistena nejvyssi mira uspechu za nejnepatrnejsiho nebezpeci nezdaru. Statni formou zidovskou neni lidovlada, nybrz vlada libovule. Ovsem ze prumerny lid o tom niceho nevi. Proc vsak laje nezidovi, ktery mu to chce rici? Neuzavre-li se Zid umyslne proti dukazum tohoto spisu, nalezne ve svem vlastnim vedeni dosti potvrzeni hlavnich dukazu, a bude pak snaze schopen spolupusobiti na reseni zidovske otazky.S obdivem pro chapani povinnosti redaktorskych nekterymi lidmi, cetl "Dearborn Independant" nektere pretisky svych clanku. Preklady jsou houfne rozsireny hlavne v reci "jiddisch" mezi Zidy, kteri anglicky nerozumeji, a tyto clanky nejen nesouhlasi s originalem, nybrz obsahuji i cele state, ktere vubec nejsou v originalu obsazeny. Boji se snad, ze by mohl tyto clanky cisti prumerny Zid? Ti, kdoz chteji utvoriti zakladnu pro reseni zidovske otazky v Americe, nepreji si niceho, nez aby kazdy Zid ve Spojenych statech poznal tyto clanky dopodrobna. Jiz dlouho byl Zid svymi vudci klaman.
Existuje tedy jasna a dosti daleko dospela snaha, dostati do rukou bavlnikove pozemky Spojenych Statu. Prvnim krokem bylo tlaceni trzni ceny techto pozemku pokud mozno hluboko. Tento natlak byl proveden jistymi bankami, ktere omezily uver pestitelu bavlny. Rika se jim, ze jim bude uver odepren, zvetsi-li osevnou plochu pro bavlnu. Sazeni bavlny ma klesnout, zatim co maji stoupat jeji ceny; uzitku nemeli farmari, nybrz ti, kteri meli bavlnu v ruce od prvniho trhu az ke spotrebiteli. Vynosnost bavlnarskeho pestovani byla snizena, zatimco se stala spekulace s bavlnou tim vynosnejsi. Obecenstvo muselo dati penize, za nez zidovsti vladcove koupili pudu. Zkratka, stalo se vynosnejsim prodavati bavlnikove pozemky nez bavlnu.
Tato zjisteni omezuji se umyslne na obchod s bavlnikovymi pozemky. Zidovsti financnici v New Yorku a Londyne mohli by podati vysvetleni, i kdyby o tom nevedeli niceho zidovsti casopisecti nakladatele a rabini. O tomto vyvoji vedely davno jiste tridy obchodnicke, nekteri museli je dokonce podporovati pod tak zvanym tlakem pomeru, ale nemohli si vysvetliti vyznam tohoto vyvoje. Teprve pred nedavnem vysvetlil se vyznam mnohych udalosti vyznacnejsim nezidovskym kupcum Spojenych Statu. Mnoho k tomu prispela valka, ktera jim otevrela oci.
Jako "protokoly", zname zvlastni dokumenty, se svym pevnym sevrenim vsech zivotnich prvku, neprehledly ani pozemku ani pudy. Pozemkovy program je obsazen v 6. protokole, jednom z nejkratsich, ktery uvedeme zde v plnem rozsahu, abychom ukazali jeho vztah k drivejsim udajum:
"Brzy pocneme zrizovati obrovske monopoly, obrovske nadrzky jmeni, na nichz budou zavislymi az do jisteho stupne i velke majetky nevericich, takze zhrouti se v den, ktery bude nasledovati po politicke katastrofe, prave tak jako statni uver. Zde pritomni ekonomiste musi uvaziti peclive vyznam tohoto planu. Vsemi prostredky musime postaviti do praveho svetla vyznam sve vrchni vlady a vydavati ji za ochrankyni a dobrodejku vsech, kdoz se nam dobrovolne podrobi.
Aristokracie nevericich, jako politicka moc, jest odstranena. K ni nemusime jiz brati zretele. Jako vlastnice pudy jest nam vsak potud obtiznou, protoze jest tim, ve svem zivobyti nezavislou; proto je treba, abychom ji oloupili v kazdem pripade o majetek pudy. Nejlepsim prostredkem k tomu jest zvyseni dani a hypotekarniho zadluzeni. Tato opatreni uvedou pozemkovy majetek v bezpodminecnou zavislost. Nemohouce udrzovati svuj zivot malymi dedictvimi, aristokrate zmizi brzy mezi nevericimi.
Soucasne musi byti durazne podporovan obchod a prumysl a zvlaste spekulace jakozto cinnost, ktera ma pusobiti jako protivaha proti samostatnemu prumyslu. Bez spekulace prospival by prumysl prirustku soukromeho kapitalu a zlepseni stavu polniho hospodarstvi tim, ze by osvobodily pozemek a pudu od zadluzeni u hypotecnich bank. Prumysl musi zbaviti zemi jak delniku tak i kapitalu, aby ve spojeni se spekulaci svedl penize veskereho sveta do nasich rukou a tim stlacil neverici do rad proletariatu. Pak musi se pred nami skloniti, aby mohli vubec ziti.
Abychom znicili kazdy zdravy vydelecny zivot nevericich, musime jako drazdidlo spekulace stupnovati u nich touhu po vsem moznem druhu prepychu. Vynutime stoupnuti mezd; tyto budou vsak pro delniky bez uzitku, protoze zpusobime soucasne stoupnuti cen vsech nutnych zivotnich potreb pod zaminkou, ze jest to nasledek poklesu zemedelstvi a chovu dobytka. Dale podkopame hluboko a umele pramen tvorive prace tim, ze naockujeme delnikum anarchisticke ideje a povzbudime je k pozivani alkoholu. Soucasne postarame se, aby vsechny duchovni sily nevericich byly ze zeme vypuzeny.
Aby skutecny stav veci nebyl nevericimi vcas poznan, budeme jej maskovat zdanlivymi snahami ve prospech pracujicich trid a rozvineme velke hospodarske boje o principy, pro nez se provadi ziva propaganda prostrednictvim nasich hospodarskych teoretiku."
Ale tim jeste neni program vyplnen, jde dale. Zidovstvo bude trpeti i monarchy, pokud jich bude potrebovat. Bezpochyby to bude anglicky trun; ktery musi byti opusten jako posledni; nebot citi-li se anglicke vedomi na jedne strane pocteno tim, ze je patronem Zidovstva, aby se stalo spoludedicem pozehnani, ktere z toho plyne, bude zde z druhe strany dle zidovskeho nazoru velice prizniva okolnost k pouziti teto svetove rise k podpore zidovskych ucelu. Ruka ruku myje a toto spolecenstvi potrva tak dlouho, az Juda bude pripraven, aby prepadl a porazil Britanii, coz muze uciniti skoro kazdym okamzikem. Jsou znamky, ze Britanie stoji pred pocetim teto posledni ulohy.
Zakladni a trvale prvky v protokole jsou vsak pozemek a puda, Zide a nezide. Jest potrebi trochy vysvetleni k tvrzeni, ze nezide patri k trvalym prvkum zidovskeho planu. Protokoly nemaji totiz na zreteli hubeni nezidu; domahaji se vsak spise nezidovskeho sveta, ovladaneho Zidy - Zide jako pani, nezide jako drevorubci a nosici vody - politika, znama kazdemu ctenari Stareho zakona jako typicky zidovska, jez vzdy byla a jest pricinou boziho soudu nad Izraelem.
Pozorujme tedy pozemkovy program: "Majetnici pudy jsou nam na obtiz, . , pokud jsou svym zivobytim nezavisli". To jest hlavni veta protokolu. Nevadi, jsou-li majetnici nezidovskou aristokracii, polskymi sedlaky nebo severoamerickymi farmari - majetek pudy cini nezavislym. KAZDA forma nezavislosti jest vsak vitezstvi svetoveho programu na ujmu, jdouc ve svete skutecnosti tak obsahle proti jeho uskutecneni.
Pozornost neni obracena k rolnikum, obyvatelum venkova, ani pachtyrum nebo rolnickemu lidu venkovskemu, nybrz k majetnikum pudy - k teto tride, protoze jest nezavisla ve svem zivobyti. V dejinach Spojenych Statu nebylo doby, kdy farmar mohl zdanlive snaze nabyti.. pudy, jako nyni. Hypoteky patri skoro do rise pohadek. Vsude, kde to chcete slyseti, rika se nam, ze farmari "bohatnou".
A prece jeste nikdy nebylo tolik opustenych farem - "Proto v kazdem pripade musime je oloupiti o jejich pozemek a pudu." - Ale jak? - "Nejlepsi prostredek, jak toho dosici, jsou dane a hypotekarni zadluzeni." - Vysoke dane pri nabyti zeme a nutnost, vypujciti si penize na jeji vzdelavani. - "Tato opatreni uvrhnou zemi v bezpodminecnou zavislost." Chceme slyseti od farmaru Spojenych Statu, deje-li se tento vyvoj ci ne. Pozdeji bude nutno ukazati, ze vzdy, kdykoliv se lide pokouseji opatriti za primereny urok farmarum penize, nebo ulehciti tize hypotecniho zadluzeni, zasahne zidovsky financni vliv, aby tomu zabranil, nebo, kde se to nepodari, aby dilo alespon pokud mozno znesnadnil.
Rozmnozenim financnich obtizi farmaru na jedne strane, a pritazlivosti prumyslu na strane druhe, uskutecnila se jiz znacna cast programu. V protokole je to takto vyjadreno: "Prumysl musi zabaviti pudu jak delniku tak i kapitalu." - Stalo se to? Ve Spojenych Statech urcite. Farmar muze obtizneji sehnati penize nez kdokoli jiny, a delniky nemuze vubec dostati. Jaky je vysledek obou techto vlivu, z nichz jeden,pusobi na hospodarstvi, druhy na mesta? Tyz v protokole zamysleny: "Zvysene mzdy, jez presto maji malou kupni silu: "Soucasne zpusobime zvyseni cen vsech nutnych zivotnich potreb pod zaminkou, ze jest to nasledek poklesu zemedelstvi a chovu dobytka."
Zid, ktery sepsal tyto protokoly, byl financnikem, narodohospodarem a filosofem prvniho radu, rozumel svemu oboru. Zidovska cinnost ve vydelecnem zivote ukazuje, ze vule a moznost jsou v souladu. Jak ucelne pusobil tento 6. protokol- pred ocima kazdeho, kdo dovedl videti - a jak pusobi jeste ve veskerem lidskem konani a provozovani.
Farmari Spojenych Statu pocali se uplne a ucinne odpoutavati od velkych financnich mocnosti. Velikou farmarovou prednosti jest, ze je jako majetnik pudy ve svych zivotnich potrebach nezavislym. Puda jej zivi, at se to libi mezinarodnim zidovskym financnikum nebo ne. Jeho postaveni jest nedobytne, pokud sviti slunce a meni se rocni pocasi. Proto muselo se stati neco, co by otraslo touto kvetouci nezavislosti. Cinili mu pri brani uveru vetsi potize nez komukoli jinemu. Delnici byli lakani z venkova do mesta. Obdelavani pudy oznaceno jako "zpatecnicke", takze synove se stydeli za otcovskou praci. Obilni syndikaty, pracujici proti farmarum, jsou pod zidovskym vedenim. Srovname-li, co se dnes deje v polnim hospodarstvi s tim, co o tom stoji psano v protokolech, jest pro farmare Spojenych Statu na case, aby se o tuto otazku zajimali.
Kazdy, kdo se vazne pokousi objasniti nezidum zidovskou otazku, dozvi se brzy, ze zmate nezidovske chapani. Nezide nejsou s to, aby sledovali vudci nit dlouhymi, bludnymi a temnymi cestami. Propracovana dokonalost zidovskeho programu, padnost podrobnosti, unavuje jejich ducha.
Tato okolnost vice nez sama smelost programu skryva v sobe nebezpeci, ze program se splni.
Dusevni tezkopadnost jest nejsilnejsim spojencem svetoveho programu.
Nezid kona obycejne neco z jednoho duvodu; Zid cini casto totez ze tri nebo ctyr duvodu. Nezid muze treba chapati, proc je snahou zidovskych financniku dostati pudu do sve moci, aby tim zabranili nezavislosti polniho hospodarstvi, ktera by se jim mohla stati obtiznou. Tyto duvody jsou naprosto jasne. Existuje vsak jeste druhy duvod. Nalezneme jej ve 12. protokole. Nema nic jineho na zreteli, nez aby v one vysoke hre, ktera se odehrava, pustil mesto a venkov proti sobe. Uplne ovladani mest prumyslovou pakou, venkova pak pakou zadluzovaci, umoznuje skrytemu hraci rici jednou venkovu, ze mesta kladou ten a ten nespravedlivy pozadavek, aby pak byli mestaci podrazdeni tvrzenim o sedlacich, ze maji tu a tu nespravedlivou zadost. Tim se nici prirozena pospolitost mezi venkovem a mestem a obe strany jsou stvany proti sobe.
Vsimneme si jasnosti a smelosti a soucasne chladne jistoty, s jakou byl plan vymyslen: "Nase vypocty sahaji daleko, hlavne ve venkovskych okrscich. Tam nutno vzbuditi a stupnovati zajmy a snahy, smerujici proti mestakum, a tyto denuncujeme opet, venkovanum jako ctizadostive snahy, smerujici proti nezavislosti provincii. Ovsem ze pramen toho vseho je jeden a tyz: pochazi od nas. Je treba, drive nez dosahneme uplne moci, riditi veci tak, ze cas od casu mesta citi se ohrozena zdanlivymi panovacnymi snahami venkovskych okresu: tyto panovacne snahy jsou opet umelym dilem nasich agentu."
Zde jest udana predehra: Pustiti mesto a venkov proti sobe, aby spiklenci nakonec videli, kdo z obou se osvedci zpusobilejsim, aby pomohl uskutecniti zidovsky plan. V Rusku byly ucineny oba pokusy. Stary rezim, ktery vladl jeste v mestech, byl prinucen, aby svou moc slozil, ponevadz pry tak chteji sedlaci. Kdyz pak meli bolsevici mesta v rukou, podrobili si sedlaky tvrzenim, ze mesta tomu chteji. Mesta poslouchala venkov a ted venkov posloucha mesta.
Kdo se setka s nejakym pokusem o odlouceni mest od venkova, necht uvazi horejsi odstavec z 12. protokolu. Jed jiz pusobi. Nerika se nam, ze zakaz alkoholu byl vnucen zalesackym okresum? Coz neslysime neustale, ze vysoke zivotni vydaje pochazeji z premrstenych zisku farmarskych? - Zisky, kterych farmar nikdy nedocilil!
Tento program svetovlady mohl by utrziti tlustou bouli, kdyby se mesta a venkov pokusily o sblizeni, ne pomoci prostredniku, kteri se k tomu sami nabidnou, nybrz primou cestou. Mesta a venkov jsou oddalovany umelymi nedorozumenimi a z trhliny, stale se rozsirujici, vystupuje stin svetoveho programu: Obratte, farmari, sve zraky pres hlavy nezidovskych nastrcencu a pres body hlavniho obchodu k opravdovym strujcum v pozadi.