XVII.

Ucel techto vyvodu jest dvoji: zjistiti, co rikaji protokoly o vztazich mezi tiskem a svetovym programem a uvesti do studia zidovskeho vlivu na tisk.

Zidovska rasa mela vzdy jasny pojem o vyhode, ktera se da ziskat z novinek. Byl to jeden z jejich mocenskych zivitelu v evropskem obchodu od nejrannejsich casu. Byti predem zpraven, vedeti co prijde drive, nezli nezide, mezi nimiz zili, bylo zvlastni prednosti Zidu, umoznenou uzkym stykem mezi daleko roztrousenymi skupinami a obcemi. Od zacatku byli Zide nejzrucnejsimi donaseci zprav. Byli vynalezci zpravodajskeho dopisu.

To vsak nerika, ze Zide byli predchudci nebo jen kmotry moderniho tisku. Nebylo jejich umyslem, rozsirovati mezi lidem zpravy, nybrz zalezelo jim spise na tom, aby je podrzeli pro sebe jako zvlastni tajnou vyhodu. Politicke, hospodarske a obchodni novinky, ktere se sirily Evropou od zidovske obce k zidovske obci s nepomernou rychlosti, byly spolecnym majetkem, z nehoz cerpala kazda obec, podavajici dale vsem ostatnim, co se udalo, at jiz bezelo o valku, obchod, nove udalosti neb cokoliv jineho. Po staleti byli Zide nejlepe informovanym evropskym narodem. Ze svych tajnych pramenu u dvoru a statnich kancelari, od privilegovanych Zidu, kteri byli vsude zahnizdeni v priznivych postavenich, cela rasa dostavala zpravy o svetovych udalostech. Vsude byli vydrzovani vyzvedaci. Daleko venku, v Jizni Americe, zili Zide jako predni straze evropskych obchodnich zajmu. Zeme byla vyspehovana v zajmu jejich rasy, tak jako na priklad nase planeta stoji pod bdelymi zraky zidovskych agentu - vetsinou nezidu - ve veci objeveni novych nalezist zlata.

Zajimavym a historickym prikladem zidovskeho umeni novinek jest zivotni draha Nathana Rothschilda. Tento zbudoval vsechny svoje plany na domnence, ze Napoleon, ktery tenkrate zil ve vyhnanstvi na Elbe, bude konecne vyrazen z evropskych politickych obchodu. Proti ocekavani Napoleon se vratil a zdalo se, ze za techto sto dni jeho vlady v roce 1815 zhrouti se cela financni budova Rothschildova. Tento financnik horecne podporoval Prusko a Anglii a kdyz doslo k bitve u Waterloo, nebyl nikdo tak zucastnen na jejim konci jako on. Byl muzem, ktery nesnesl pohledu na krev, osobne zbabelym, a kazda znamka nasilnosti jej porazila, ale jeho zajem na bitve, na niz zavisel jeho osud a jmeni byl tak premocny, ze pospichal do Belgie sledovati postup britskych vojsk a kdyz bitva zacala, schoval se v bezpecnem koutku v Hougemontu, odkud sledoval po cely den stridave bitevni stesti. Prave ve chvili, kdyz Napoleon podnikl posledni zoufaly utok, byl usudek Rothschilduv pevny. Rekl pozdeji, ze v tomto okamziku zvolal: "Dum Rothschilduv vyhral bitvu." Spechal z bitevniho pole, jel na koni v nejvetsim trysku do Bruselu, aniz promluvil slova k zvedavym lidem, ktere potkal na ceste. Najal si kone za nejvyssi cenu a spechal do Ostende. Tam zurila prudka boure a zadny lodnik nechtel se odvaziti preplavby do Anglie. Rothschild sam, strachuje se jinak, pred kazdym nebezpecim, zapomnel pri vyhlidce na Fondskem trzisti svuj strach. Nabizel 500, 800, konecne 1000 franku tomu, kdo jej preveze. Nikdo se neodvazil. Konecne nabidl se jeden namornik, ze se pokusi, zaplati-li Rothschild jeho zene 2000 franku do rukou. Polomrtvi dosahli oba anglickeho pobrezi, ale Rothschild bez zastavky objednal si spesne spojeni a padil do Londyna. Na teto ceste nebylo setreno bice ani ostruh. Tenkrate nebylo telegrafu, ani rychlych spojeni. Anglie byla rozcilena, dochazely nepriznive povesti. Z rana dne 20. cervne 1815, kdyz se objevil Rothschild na svem obvyklem miste v burse, Anglie nevedela niceho o tom, co jemu bylo znamo. Byl bledy a zhrouceny. Jeho vzezreni svedlo ostatni navstevniky bursovni k vire, ze dostal spatne zpravy z fronty. Pak videli, jak klidne prodal sve cenne papiry. Jakze - Rothschild pousti papiry? Kursy klesly, prava panika zmocnila se jobberu, trh byl zaplaven statnimi pujckami - a vse, co bylo nabizeno, skoupili Rothschildovi agenti! Tak tomu bylo dne 20. a jeste 21. cervna. Druheho dne pri obchodni uzaverce byly Rothschildovy truhly nacpany cennymi papiry. Vecer pribyl do Londyna kuryr se zpravou, ze Wellington zvitezil a Napoleon ze je na uteku. Ale Nathan Rothschild shrabnul 40 milionu korun a lide, od nichz koupil, byli o stejne tolik chudsi. Vse nasledkem jedne novinky!

Mimo vyznam, spocivajici ve veci same osvetluje tuto Rothschildovskou historii tez okolnost, ze zatimco byli Zide horlivymi sberateli skutecnosti, nebyli zadnymi publicisty: pouzivali zprav pro vlastni ucely, ale nerozsirovali jich. Kdyby to bylo byvalo zaviselo na jejich vlivu, nebyl by se nikdy vyvinul verejny tisk. Protoze Francie nemela mimo Pariz zadneho tisku, stala se moznou francouzska revoluce. Lid venku byl udrzovan v nejistote, protoze nebylo zadne spolehlive vymeny zprav. Sama Pariz dozvedela se o utoku na Bastilu teprve pristiho dne. Kde neni verejneho zpravodajstvi, dobudou mensiny snadno vlady - jak dokazuje zidovsko-bolsevicka revoluce v Rusku.

Jednim z nejnebezpecnejsich vyvoju pritomnosti jest neduvera obecenstva k tisku. Kdyby prisel den, kdy by bylo potrebi rychlych spolehlivych a autoritativnich zprav pro vsechen lid v zajmu verejne bezpecnosti a spolecneho jednani, ocitne se ve stavu bezmocneho ochromeni, nenabude-li nove duvery v denni tisk. Ne-li z jineho duvodu, tedy aspon proto, ze svobodny tisk byl by ochranou proti vlade mensiny, mela by byti odstranena vsechna omezeni svobodneho zpravodajskeho styku mezi ruznymi castmi zeme.

Jiz ve 2. protokole je zminka o tisku. Je priznacno, ze deje se to v temze programu, ve kterem bylo vydano 20 let pred svetovou valkou (prvni - pozn. red.) heslo "zadne anexe", a v nemz se prohlasuje  ze nezidovska knizata smeji si jeste nejakou chvilku hrati s lidem, zatim co se zidovska moc organizuje za jejich truny, v temze protokole, kde citan je darwinismus, marxismus a nietscheismus mezi nauky nejvice demoralizujici z tech, jichz se zmocnil zidovsky vliv. Zvlastni tvrzeni, ale nemene zvlastni nez to, co potom se stalo skutecnosti. V 2. protokole stoji:

"V rukou modernich vlad spociva moc, tvorici urcitou naladu v lidu, tisk. Jeho ukolem musi byti, sdelovati udajna prani a zadosti, oznamovati stiznosti z lidu a pusobiti nespokojenost. Triumf svobody slova (zvaneni) patri tisku. Ale vlady jsou neschopne, aby pouzily spravne teto moci, a ona padla do nasich rukou. Ji ziskali jsme svuj vliv a sami jsme zustali v temnu. Diky ji nahromadili jsme hory zlata, ackoli to stalo proudy krve a slz."

V temze protokole oznacen jest "nas tisk" jako pomocna osa, jejimz  vyuzitim   byly roztrusovany ony "svetove nazory, jez jsme jim (nezidum) vstipili jako pozadavky vedecke". "Za tim ucelem vynasnazime se naseptati slepou duveru v ony teorie pomoci sveho tisku." Pak nasleduje tvrzeni, ze darwinismus, marxismus a nietzschismus se osvedcily jako ony tri podvratne teorie z oboru prirodnich ved, narodohospodarstvi a mravnosti.

V protokole lici se ucast tisku k podpore svetoveho programu takto: "Musime prinutiti vlady nevericich, aby prijaly opatreni, slouzici k tomu, aby privedly dalekosahly nas plan blize k jeho viteznemu cili; musi trpeti natlak vydrazdeneho verejneho mineni, vytvoreneho nami pomoci tak zvane velmoci tiskove. Az na male bezvyznamne vyjimky jest tisk jiz v nasich rukou." Dvakrate domahaji se tedy naroku na ovladnuti tisku: "Padl do nasich rukou", pravi se ve druhem, "jest jiz v nasich rukou", v 7. protokole. Ve druhem lici se tisk jako podporovatel podvratnych, prirodovedeckych, narodohospodarskych a filosofickych teorii, zatim co se dle sedmeho protokolu pouziva tisku k tomu, aby byly vlady nuceny pod natlakem umele vydrazdeneho "verejneho mineni" trpeti opatreni, "privadejici nas dalekosahly plan k viteznemu zakonceni".

Musi byti pripojeno slovo vysvetleni k tvrzeni 2. protokolu: "Diky jemu (tisku) nahromadili jsme hory zlata, ackoli to stalo potoky krve a slz." Toto tvrzeni da se potvrditi mnohym zpusobem: "Ackoliv nas to stalo proudy krve a slz", jest priznanim, jimz dostavaji se protokoly do jasneho svetla, osvetlujiciho zvlastnim zpusobem soucasne tvrzeni: "Jiz z ohledu na nevyslovne utrpeni vychodnich Zidu za svetove valky (1914-18, pozn. red.) nemohla svetova zidovska financni moc tuto valku chtiti." Protokoly uznavaji verejne, ze mohou take Zide trpet pri zarizovani svetovlady, ale utesuje je myslenka; ze padnou jako vojaci za spasu Izraele. Smrt jednoho Zida, rika se nam, jest pred Bohem cennejsi nez smrt tisice "goju" - jedno z milych pojmenovani nezidu.

Vztah k nahromadeni zlata jest jasny. Nejde pri zpravodajstvi jen o novou drzbu novinek a zisku, jichz se tim bezprostredne dociluje, nybrz take o uzitek, jehoz se dosahne jich zamlcenim neb uverejnenim pro plany zidovskeho mezinarodniho financnika. Rothschildove kupovali casopisecke nakladatele prave tak, jako kupovali vysoke politiky. Jako duvod ke kazdemu podniku, do nehoz se pustili, zajistili si predevsim mlceni nebo hlasite doporuceni casopisu. At ve vecech valky nebo miru, nebo ve veci odstraneni vlad, ktere smyslely nepratelsky se zidovskymi financnimi a politickymi plany; at v odhaleni nebo zapuzeni nezidovskych nastrcencu, jichz se chteli zidovsti pani zbavit, nebo postupne vyrobe "budoucich slavnych muzu", vyhlednutych pro urcite zamyslene dilo - ve vsech techto a podobnych vecech ma tisk svuj poradny podil na konecnych uspesich mezinarodniho spiknuti.

"Jakou roli hraje vlastne tisk? Slouzi k tomu, aby rozdmychal vasne sobeckych soubezniku jak toho vyzaduji nase zajmy. Tisk je melky, prolhany a nestydaty; mnozi ani nechapou, jakym ucelum slouzi."

V tom projevuje se tyz stupen opovrzeni jako v projednavanem jiz oceneni lidske povahy.

Zvlastni osvetleni pada na prvni vetu timto zidovskym vyrokem o britskem programu ve veci Palestiny: "toto prohlaseni zaslal zahranicni urad lordu Walteru Rothschildovi ... Velkym castem zidovskeho naroda bude se zdati, ze prislo neocekavane; tech vsak, kteri byli cinni v sionistickych kruzich, to neprekvapilo. Slovni usporadani tohoto prohlaseni pochazelo za zahranicniho uradu, ale text jeho byl prezkousen v sionistickych kancelarich americkych a britskych. Britske prohlaseni je sestaveno ve forme, v jake si jej prali sioniste."

3. Literatura a zurnalistika jsou dve vychovne mocnosti, a proto nase vlada uvede vetsinu casopisu a novin do sveho vlastnictvi. Ponechame-li deset z nich v soukromych rukach, zalozime tricet vlastnich atd. Obecenstvo nesmi o tom niceho tusiti; proto budou vsechny nami ovlivnene casopisy a noviny zastupovati na venek nejprotichudnejsi nazory a snahy, ziskaji timto zpusobem duvery a privabi nase nic netusici protivniky, ktere tim zpusobem dostaneme do pasti,kde budou ucineni neskodnymi."

Tento plan je zajimavy hlavne vzhledem k obranne valce, jiz nyni tolik pouzivaji mnohe zidovske casopisy. Treba jen pozorovati casopisy, ktere jsou zidovskym majetkem neb stoji pod zidovskym vlivem: jak ruzne jsou jejich politicke nazory a jak rozchazeji se jejich mineni." Zajiste - "na venek", jak pravi 12. protokol; avsak jednotnosti, trvajici pod povrchem, nebude lze nikdy nesnadno nalezti.

a) Aby byl spisovatel prinucen, napsati tak obsahle prace, ze jich nikdo necte, je o takove spisy postarano dani, ktera "pri knihach o mene nez 30 stranach ma miti dvojnasobnou vysi." Cim delsi clanek, tim mene je cten, tak rikaji protokoly. Avsak: "Co uverejnime sami, abychom utvorili verejne mineni, bude lacine a daleko rozsirene. Dan udusi ciste literarni ctizadostivost; na druhe strane strach pred trestem ucini tyto spisovatele nam povolnymi. I kdyby se jeste nasel nekdo, kdo by chtel proti nam psati, nikdo by mu jeho spisu nevytiskl." (Mnohy americky spisovatel mohl by o tom zpivati svou pisnicku.)

Na treti misto budou postaveny charaktery zdanlive opozicni. Nejmene jeden musi zaujmouti stanovisko zretelne opozicni. Nasi pravi protivnici budou povazovati tuto zdanlivou opozici za smysleni pribuzne a odkryji nam tak sve karty.

Nas tisk bude vsak pouze povrchne kritizovati nebo potirati nase vyvody, aniz by jim sel na kloub, povede jen zdanlivou vojnu proti urednim novinam, cimz da nam prilezitost, abychom se v odpovedi mohli vyjadriti obsirneji nez v prvnim vyvodu. To bude upraveno podle nasi potreby.

Tak by tomu bylo, kdyby byly vsechny listy staly pod zidovskym vlivem. V pripade techto clanku (minen Dearborn Independent - red.) zdaji se vsak role vymeneny; tentokrate selhal zidovsky tisk uplne v tom, aby vyvratil skutecnostmi nebo dukazy nase vyvody.

Do jake miry ovlada zidovsky vliv casopisy Spojenych Statu?

Pokud bezi o samotne uziti slova "Zid", nevykazuje tento vliv skoro zadnych mezer. Nakladatel, ktery pouzije tohoto slova, pociti brzy vliv Zidu. Vyhledaji jej, a reknou mu - jako protivu k tomu, cemu uci Zida - ze slovo Zid znaci clena nabozenskeho vyznani a ne clena rasy, a ze pouzije-li se tohoto slova ve verejnych vyrobcich u nekoho, ze je to prave tak zavrzenihodno, jako kdyby se v podobnych pripadech zretelne mluvilo o "baptistovi", "katolikovi" nebo "protestantu".

Zidovi ovsem rikaji jeho vudcove vzdy, ze jest bez ohledu na nabozenstvi neb rod, silou sve krve prislusnikem sve rasy. Stranky by se mohly vyplniti dotycnymi vyroky vysoce smerodatnych Zidu. Co vsak rikaji Zidovi jeho vudcove, a co rika nakladateli zidovsky vybor, ktery jej navstivi, jest dvoji a odporuje si. Zidovsky tisk muze halasne do sveta hlasat, ze profesor N., nebo soudce O., nebo senator P. jsou Zide; rekne-li vsak totez nezidovsky casopis, dostane navstevu rozhorceneho a vyhrozujiciho vyboru.

Jisty americky casopis prinesl jako pouhou novinku, vytah z jednoho z techto clanku. Druheho dne vypadl jisty pocet anonci nedostatkem prikazu. Dotazem se zjistilo, ze firmy, ktere casopis bojkotovaly, byly vesmes zidovske, a duvodem k tomu byl onen nevinny clanek. Jak se dale ukazalo, byl sberatel insertu, ktery jinak odevzdaval inserty techto firem, taktez Zid, ktery zastaval urad v tajnem zidovskem spolku, na zaklade cehoz kontroloval  vyhradne casopisy ve veci ,zprav, tykajicich se Zidovstva. Tento pak vyjednaval s nakladatelem. Prislo kroutlive odvolani, ktere vyznelo ke chvale Zidu. List dostal opet sve inserty a zustava pouze otazka, bylo-li toto jednani s nakladatelem spravne ci nikoli. Pocitil sice moc Zidovstva, ale pouzita taktika byla spatna; byla mu tim dana jista opera, ze muze konstatovati zidovsky okruh moci.

Snad kazdy casopis prijme zidovske namitky na podobne clanky. Nekde bohuzel naletly na lziva tvrzeni. Nektere otevrely sve sloupce proti propagande, pochazejici ze zidovske strany. Potud je to vse v poradku. Ale nezidovsky zajem pri tom si vsima pramalo otazky, dokonce i v pripadech, kdy vydavatel dobre pochopil celou otazku. Prumerny vydavatel mel by zde v kazdem pripade dobrou prilezitost pozorovati, co se u nas deje.

Chceme-li vedeti, kdo vykonava smerodatny vliv na casopis, je potrebi, abychom znali jeho syndikat a zajmy; dale spolecenske vztahy hlavnich redakcnich vudcu; pak inzertni agenty, zprostredkujici spoustu zidovskych anonci a konecne smer jejich strany neb jejich politickou nezavislost. Ovladani tisku Zidy neni pouze veci penezni; zalezi spise v tom, aby se obecenstvu jiste veci zamlcely nebo aby bylo obecenstvo o jistych vecech presvedceno.

Nahledneme v "Zidovske encyklopedii" do listiny nekolika novin, jez se odvazily nariznouti zidovskou otazku, a pak zanikly. Kdyz stary baron Moses Montefiore rekl v Krakove: "O cem zvanite? Pokud nemame v rukou tisk celeho sveta, potud je marno vse, co podnikate. Musime ovladnouti noviny veskereho sveta, neb aspon podrobiti svemu vlivu, abychom narody oslepili neb klamali" - vedel, co rika. "Oslepenim" mysli, aby narodove nevideli Zidu, a "klamanim" chtel rici, ze narodove maji spatrovati v jistych svetovych udalostech neco urciteho, zatim co tyto   ve skutecnosti znamenaji neco zcela jineho. Lidu ukazuji se nahodne souvislosti, ale ne to, co se odehrava za kulisami. Lid nedozvi se, proc se vlastne sbehly jiste udalosti, ktere zasahly jeho zivotni nerv. Ale toto "proc" jest zcela dobre znamo v jistych kruzich, jichz zpravodajstvi neni nikdy tisteno, ba ani psano.

Zidovsky zurnalista, ktery seje nepokoj a jehoz  literarni ctizadosti jest udrzovati ve svych ctenarich stav kvasiciho vzruseni, jehoz vtip jest spinavy a jehoz zivotni  nazor jest negaci - prave tak jako zidovsky pisatel romanu a novel, pozdvihujici svuj narod do nebes, zatim co soucasne seje tajne do socialniho a hospodarskeho zivota nezidu seme rozkladu: tito vsichni musi byti pocitani k agentum svetoveho programu, kteri maji a chteji privesti lidskou spolecnost pomoci "ideji" k zhrouceni. Jest napadno jejich mnozstvi a obratnost, s niz dovedou zastriti sve umysly ve svych dilech. Misty stalo se ve Spojenych Statech nedavno moznym, aby bylo slovo "Zid" uvedeno jako nadpis k clanku a oznameno zidovskemu vyboru, ktery se druhy den ohlasil, ze nase zeme je dosud svobodna. Jisty pocet casopisu nechal klidne dojiti k zkousce takovychto drzych vlivu ve svych obcich a odmitl je.

Redaktor, ktery muze poslouziti skutecnostmi, nema se ceho obavati. Ten vsak, ktery jednou povoli, bude na sobe stale vice a vice pocitovati natlak. Muz, hajici odvazne a cestne sveho mista, pozna brzy neco, co neni vseobecne znamo, totiz, ze za hrmotnym vystupovanim vezi dobry dil podvodu, a ze zlomeni retezu na jednom miste je pocitovano v celem systemu jako rana.