XVIII.

e) Rozsetim rozkladnych ideji se setbou praveho pokroku, nybrz hospodarskych klamnych obrazu a podvratnym smyslenim.

Drive, nez uslysime, co rikaji protokoly o volbe a kontrole statnich ridicu, podame k objasneni nazory, vyjadrujici tyto dokumenty o jinych castech politiky. To snad bude zajimati plnomocniky, kteri ve vsech svych prohlasenich nikdy se nedotknou obsahu protokolu, zvedi-li, ze daleko jest vzdaleno, zastavati se snad monarchistickych vladnich forem, zastupuji vzdy pouze neomezeny a nezodpovedny "liberalismus". Mocnosti, vezici za protokoly, zdaji se tomu pevne duverovati, ze mohou ciniti s lidem, co se jim zachce, kdyz se mu jednou namluvilo, ze ma "vladu lidu".

Protokoly davaji prednost caste zmene: miluji volby, caste ustavni zmeny, caste zmeny lidovych zastupcu. Tak pravi se v 1. protokole: "Nejasny pojem svobody umoznil nam presvedciti masy, ze vlada jest pouze obchodvedoucim pro vlastniho pana zeme, a ze tento obchodvedouci muze byti vymenen jako par rukavic. Casta zmena lidovych zastupcu postavila nam tyto k dispozici a ucinila z nich zrudy pro nase ucely." Toto vyuziti zmen opakuje se opet ve 4. protokole, ktery popisuje vyvoj republiky: "Kazdy republika kraci po nekolika stupnich vyvojovych: Prvni stupen jest bezesmyslne radeni, podobne radeni nemocneho horeckou, ktery se hazi ze strany na stranu. Druhy jest poblouzneni lidu (demagogie), plodici anarchii a vedouci nevyhnutelne k despotismu - ne k onomu spravedlivemu, otevrenemu a naprosto zodpovednosti plnemu despotismu, nybrz k neviditelnemu a nezodpovednemu despotismu, ktery neni mene tizive pocitovan, je provaden tajnou  organizaci. Takovato vlada libovule muze jednati tim nerozvazneji protoze se kryje za maskou svych agentu, jeji zmena neni na skodu nasi tajne moci, naopak jeste ji prospiva, protoze tak casta zmena zbavuje organizaci zavazku, proplytvati sve prostredky odmenami za dlouholete sluzby."

Tato "zmena" zrizencu neni nezmama ve Spojenych Statech. Jeden byvaly senator mohl by dosvedcit, kdyby vedel, kdo tu zmenu privodil. Byla doba, kdy byl nastrojem onoho Zida, ktery jej navstevoval v senatnich klubech. Jeho hladky jazyk cinil zajimavym a jasnym kazdy duvod, jimz chtelo Zidovstvo vystoupiti proti umyslum vladnim. Oklikami dostalo se senatorovi uznani z velice vysokeho mista, uznani silne kovove prichuti. Prisel okamzik, kdy bylo zadoucno senatora setrasti. Pisemny dukaz jeho "uznani" nalezl cestu ze skrytu do verejnosti; jisty casopis, ktery se vzdy osvedcil jako povolny organ americkeho Zidovstva, vec odhalit a ostatni dokoncilo rozhorcene obecenstvo. Aby byl odpraven, musel byti sam odhalen; pak musel zahajiti cinnost casopis - to vse by se nebylo stalo, kdyby tomu nebyli chteli darci senatorovy odmeny.

Ve 14. protokole lici se, jak konecne ztrati nezidovsti narodove nadeji na zlepsovani situace nepretrzitou zmenou vlady a proto s radosti prijmou slib stalosti, k nemuz pak protokolovi lide otevrou vyhlidku: "Masy se tak nabazi nepretrzitych zmen ve vlade - zmen, ktere jsme sami zpusobili mezi nevericimi, kdy  jsme podkopavali jejich statni zrizeni - ze od nas prijmou vse."

Protokol 5. obsahuje podivna tvrzeni. Zde nekolik otazek: "Protestuje-li dnes nektera vlada proti nam, deje se tak pouze pro formu: vzdyt stoji pod nasi kontrolou a cini tak z naseho narizeni, nebot jeji antisemitismus je nutny, maji-li byti nasi spodni bratri udrzovani v poradku. Nechci toho dale rozvadeti, protoze to bylo jiz predmetem castych nasich rozhovoru."

Stav veci je jasny: Vlady existuji jeste pod svymi starymi jmeny, a vykonavaji jeste nad svymi narody statni moc; avsak vrchni vlada ma nesporny vliv nad nimi vsemi ve vecech, spadajicich do oblasti zameru mezinarodnich Zidu. 8. protokol ukazuje, jak se to ma provesti: "Pro pritomnost a na tak dlouho, nez budeme moci sveriti svym zidovskym bratrim zodpovedna vladni mista, sverime je lidem, jichz minulost a charakter jsou takovymi; ze utvareji mezi nimi a lidem propast lidem, jimz, kdyby neuposlechli nasich rozkazu hrozi soud nebo klatba; tak jsou nuceni, chraniti nasich zajmu do posledniho dechu."

O stranickych penezich rika 9. protokol: "Rozstepeni stran ucinilo nam tyto vsechny do te miry povolnymi, pokud jest potrebi penez k provedeni nejakeho stranickeho boje a my ty penize mame." .

Nyni se lide casto tazi, proc tomu tak bylo. Prvni odpoved zni: Zide, jimz byla sverena bezprostredne ruzna mista obchodni valecne spravy, byli pry prave znalci, nejlepsi odbornici, jake bylo lze najiti. Na otazku, proc tak znacny dil zahranicni politiky Spojenych Statu je zavisly na radach jiste zidovske skupinky, odpovedelo se taktez: Jsou pry lidmi, kteri si vedi rady, nikdo pry nevi tolik jako oni; vzdyt pry maji urednici, zvoleni narodem, pravo, prijmouti nejlepsi a nejobratnejsi rady, jake lze nalezti.

Dobra, necht plati vysvetleni, ze ve Spojenych Statech pouze Zide jedine byli shledani schopnymi prekonati vsechny objevivsi se problemy s mistrovskou lehkosti. Protoze na tomto miste nema byti hovoreno o valce, budiz zde pouze konstatovano faktum, ze valecna vlada byla cistokrevne zidovska. Snad vrhne na tento predmet svetlo 2. protokol: "Urednici, ktere si vybereme pro jejich povolnost z masy narodni nejsou vzdelani k vladnuti a proto budou lehce slouziti jako sedlaci v sachove hre, kterou hraji nasi uceni a nadani radcove, specialiste, vychovani jiz od mladi, aby se zabyvali svetovymi zalezitostmi. Vime, ze nasi specialiste ziskali potrebne znalosti k vladnuti."

Nezidovsky urednik, nemajici predbezneho vzdelani, musi prirozene dostati pomoc. A kdo se muze lepe hoditi, nez ten, kdo se nabizi ku pomoci? Masam bylo vstipeno, aby neduverovaly statnim urednikum, kteri maji v politice a vlade opravdovou zkusenost. To cini ovsem sta veci dvojnasobne lehcim tem, jichz specialistou jest, poskytovati pomoc. A prave oni zajemci, jichz zajmum predevsim tito slouzi, ocitnou se opet v nejkrasnejsim svetle!

10. protokol uvadi k hlavnimu predmetu: Kresli vyvoj statnich kormidelniku od samovladce az k presidentovi, a statu od monarchie az k republice.  Rec tohoto mista jest obzvlaste povznasejici, stoji vsak prece jeste daleko za tonem soucasne zidovske literatury, hyrici pocity mocenskeho vedomi. Jak odpornym je cele to tvareni, tak cennym jest  videti, v jakem svetle spatruje druzina protokoloveho programu nezidy a jejich hodnostare. Je treba miti pritom na zreteli, ze zidovskym idealem neni president, nybrz knize, kral. Rusko-zidovsti studenti tahli roku 1918 zpivaje ulicemi: "Dali jsme vam boha a nyni vam dame take krale." Nova palestinska vlajka, vlajici nyni bez prekazek nese jako vubec kazda synagoga vrchnostenske znameni zidovskeho krale. Jest zidovskou nadeji, ze trun Daviduv bude opet postaven, jak se dle vsech znamek take stane. Zadna z techto snah nema byti ani v nejmensim nepriznive kritizovana, ani snad jinak pozorovana, nez se sympatickou uctou, ale nutno ji pouziti ke srovnani se zjevnym opovrzenim oproti nezidovskym prezidentum a statnim zrizenim.

K prezidentskemu tematu pravi 10. protokol: "Pak stal se moznym pocatek republikanske doby a misto jednoho panovnika nastrciti jsme pitvorny obraz prezidenta, vybraneho z masy... Tak zalozili jsme podkop pod narod nebo presneji, pod staty nevericich."  

S uzasem a podivem cteme, ze lide s jistou "minulosti" maji miti prednost pri kandidature na prezidentske misto. Ze taci lide byli prezidenty v ruznych zemich, vcetne Spojenych Statu, jest nepochybne. V nekterych pripadech byl vseobecne znam onen necestny cin, ktery tvoril skvrnu minulosti; v jinych  pripadech zahalili jej v mlceni a bludne povesti. V nejmene jednom pripade vedela o tom klika muzu, kteri zatim co chranili spatne povesti sveho kandidata pred verejnym odhalenim, dali si od neho za tuto milostivou sluzbu bohate zaplatit. Muzove s ne zcela bezuhonnou minulosti nejsou nicim neobycejnym; casto neznepokojuje tak jejich minulost, jako starost o odhaleni a v zavislosti na verejnem usudku upadaji tito muzove obycejne do jineho otroctvi, do otroctvi politickych a financnich vytahovacu zatek.

"Privodime zvoleni presidentu jichz minulost obsahuje skrytou temnou aferu, nejakou "Panamu": tito stanou se pak poslusnymi vykonavateli nasich rozkazu ze strachu pred odhalenim, a z prirozeneho prani, aby pozivali dale prednosti, prijmu a hodnosti, spojenych s prezidentskym mistem."

Pouziti slova 'Panama' poukazuje na spinave zalezitosti, odehravsi se ve francouzskych kruzich pri financovani zamyslene stavby panamskeho pruplavu v prostrednich letech minuleho stoleti. Kdyby byla prave nynejsi forma protokolu byvala porizena pozdeji, mohly se tyto protokoly vztahovat k zalezitosti Marconiho v Anglii - kdyby si to  v tomto pripade nebyly rozmyslely: nebot pri tom byli zucastneni take lide, kteri nebyli nezidy. Herzl, onen velky zidovsky vudce sionistu, uziva vyrazu Panama take v "Zidovskem state". Pri zmince o financovani Palestiny pravi, ze spolecnost Zidu "bude dbati toho, aby se podnik nestal Panamou, nybrz vitezstvim." Ze se tyz vyraz objevuje u Herzla a v protokolech, je pozoruhodny ; nebot nekdo, kdo pise dnes pro sirsi obecenstvo, neuzil by slova "Panama", pokud bezi o minulost nejakeho muze, protoze by mu jiz vice nerozumeli.

Prave zvyklost, povazovati se povinovanym nekomu, cini pocestnemu spisovateli obzvlaste nalehavym, rici uplnou pravdu o lidech, uchazejicich se o verejne urady. Nestaci rici o takovem kandidatu: "Pocal jako chudy hoch a koncil jako hotovy clovek." Jak k tomu prisel? Jak vysvetluje se vzrust jeho jmeni? Nekdy vede cervena nit az do rodinneho zivota kandidatova. Tak vime napr. o jednom, ktery pomohl druhemu z uzkych, pojav jeho zkompromitovanou zenu za chot, zacez obdrzel okrouhlou sumu. Jiny se dostal do uzkych prilis pratelskymi styky k zene tretiho. Z teto mrzute situace osvobodilo jej mazane zasahnuti vlivnych pratel, jimz se ovsem citil pro vzdy zavazan. Je zvlastni, ze prevlada, alespon v "americkych aferach" zenska nota: v nasich vyssich postavenich vyskytuje se casteji nez kterakoli jina, casteji nez "nota" penezni.

Tot cele tema jest na vysost odporne, lec pravda ma casto chirurgicke ukoly a zde mame co ciniti prave s jednim. Sledujeme-li na priklad shromazdeni tak svetove rozhodujici jako byla mirova konference, vezmeme-li na musku obzvlaste muze, podlehajici nejsilneji zidovskym vlivum a probudime-li presne jejich minulost, muzeme skorem bez obtizi urciti okamzik, kdy se ocitli v one osudne situaci, ktera jim prinesla sice pomijejici vyhody, ale ucinila z nich nevyhnutelne otroky minulosti, skryte pred verejnosti. Podivna cinohra, v niz videti vedouci statniky anglosaske rasy huste obklopeny a stale ovlivneny knizaty semitske rasy, da se vysvetliti pouze znalosti temnych bodu onech muzu a slovy protokolu: "Privodime volbu prezidentu, jichz minulost obsahuje skrytou temnou aferu."    

Jen tak doslo k tomu, ze bezi-li o otazku pro neco, vyjadruje se zidovskemu spolecenstvi nazor vetsiny a mineni mensiny - pravdepodobne obycejne nepatrne mensiny. Avsak jedna-li se o otazce proti necemu, jest zidovske spolecenstvi vzdy zajedno. Tuto skutecnost dokaze kazdy rozvazny politik. V politickem zivote muze to kazdy o sobe zkusiti verejnym prohlasenim, ze se neda ovlivniti Zidy ani kymkoliv jinym. Pouzije-li v tomto vyroku slova Zid, nemusi jiz cisti niceho o zidovske solidarite: brzy ji pociti.

Hlavnim znakem vuci Zidum v politickem zivote a v tisku jest strach. Je tak veliky, ze nikdo neodvazuje se hovoriti nekde o Zidech, jako se mluvi o Armenech, Nemcich, Rusech nebo Indech. Cim jest tento strach nez dukazem, ze zidovska moc a jeji nemilosrdnost v provadeni jsou zname? Mozna, ze neni antisemitismus, jak mnozi zidovsti zurnaliste  tvrdi, nicim jinym, nez  nejvyssim strachem. Hruzou pred necim neznamym. Bezprikladny pohled na domnele nebohy nazor, ktery je bohatsim vsech ostatnich, pohled na nepatrnou mensinu; ktera jest mocnejsi nez vsichni ostatni, muze vykouzliti strasidla v jejich vzrusene obrazotvornosti.

Byl by jiz velky krok ucinen, kdyby se lide osvobodili o teto zidovske bazne. Avsak prave tento osvobozovaci postup potiraji zidovsti mluvci a zurnaliste; nazyvaji jej "antisemitismem", jimz ovsem naprosto neni; jest spise jedinym vyvojem, ktery zabranuje antisemitismu. Tento vyvoj se uskutecnuje v nekolika stupnich: Dluzno ukazati zidovskou moc v celem jejim rozsahu. Proti tomu zdviha se ovsem velmi tuhy zidovsky odpor, tim vetsi, ze vyvraceni je nemozne.

Pak je treba vysvetliti tuto existujici moc. Da se vysvetliti pouze zidovskou vladychtivosti, nebo dobre promyslenym programem, jimz se ridi Zide na sve ceste k moci. Vysvetlenim teto metody zlo jest jiz z polovice odstraneno. Zid neni nadclovekem. Jest chytrym, vytrvalym, jeho zivotni nazor mu dovoluje, aby vykonal mnohe, ceho se jini zaleknou. Ale za stejnych podminek neni nadclovekem. Yankee se mu vice nez vyrovna, avsak Yankee se kloni svymi vlohami k zachovavani pravidel hry. Zvedi-li lide konecne, jakymi prostredky se tato moc ziskava, zvedi-li na priklad, jak se Zide ve Spojenych Statech zmocnili politicke vlady, Zide ztrati pri takovem odhaleni metody teto moci svuj nimbus a vec se objevi jako hodne spinavy obchod.

Zasluhuje-li metoda, uvedena v protokolech, povsimnuti nebo ne, bude zaviset na tom, bude-li potvrzena skutecnymi pritomnymi udalosti. Tomu jest tak, obe veci spolu souhlasi. Bylo by ovsem vyhodnejsim pro Zida, kdyby se jeho stopa nedala nalezti ani v psanem ani v cinnem programu; ale tato stopa jest zde, a Zid jedna  nelogicky, obzalovava-li nekoho jineho misto sama sebe. Nedokazujeme naprosto niceho proti skutecnostem, spilame-li tomu, kdo je zjistil. Uznavame, ze Zid jest chytry, ale preci neni dosti chytrym, aby mohl skryti stopy sve cinnosti.

I on ma sve slabe misto, z nehoz lze konecne odhaliti veskere jeho konani. A mel by se snad obavati nejakeho odhaleni, kdyby bylo to, co se odhali, dobre a spravne? Slabym mistem zidovskeho programu vsak jest: Je naprostym bezpravim. At jsou uspechy Zidovstva sebe vetsi, nejsou tak velke, aby jim lidstvo nemohlo poruciti, aby se zastavily; lidstvo je prave nyni v tomto velkem obrannem hnuti, a existuji-li jeste proroci mezi Zidy, meli by ukazati svemu narodu jinou cestu.