JSOU ZIDE NARODEM?

"Chci vam pripomenout, co minim slovem narod, a vy muzete pripojiti privlastek "zidovsky". Narod jest, dle meho nahledu, dejinnou skupinou lidi neomylsneho souhlasu, udrzovanou pohromade spolecnym nepritelem. Pripojte k tomu slovo "zidovskym" a mate, co minim zidovskych narodem."

Theodor Herzl

"Chceme zjistiti, ze my Zide jsme zvlastnim narodem, jehoz prislusnikem jest bezpodminecne kazdy Zid, at ma jakekoliv bydliste, jakekoliv povolani neb jakoukoliv viru."

Louis Brandeis

Dalsi vyroky objasni, co si Zid sam mysli o sobe, pokud se tyka rasy, nabozenstvi, statniho obcanstvi.

Rabin Morris Joseph, Londyn: "Israel jest velkym narodem... zadna pouha sekta nebo nabozenska obec nemohla by opravnene nesti toto jmeno... Popirati zidovskou narodnost znaci popirati existenci Zidu."

(Israel jeden narod.)

Arthur Lewis: "Pravi-li nekteri Zide, ze spatruji v Zidech nabozenskou sektu, jako katoliky neb protestanty, neopisuji tim presne svych citu a postaveni... Da-li se Zid pokrtiti, nebo uprimne se obrati na krestanstvi - coz vsak nutne neni totez (!) - bude malo tech, kteri jej nebudou potom povazovati za Zida. Jeho krev, jeho temperament a jeho dusevni zvlastnost zustanou nezmeneny."

(Zide jeden narod.)

Advokat Bertram B.Benas: "Zidovska podstata jest narodni."

(Sionismus, narodne zidovske hnuti.)

Leon Simon: "Myslenka, ze Zide jsou nabozenskou sektou jako katolici a protestante, jest omylem."

(Studie o zidovskem nacionalismu.)

Prof. Graetz: "Dejiny Zidu i kdyz ztratili zidovsky stat, maji jeste narodnostni povahu; nejsou pouhymi dejinami viry nebo cirkve."

Moses Hess: "Zidovske nabozenstvi jest predevsim zidovskym patriotismem... Rozlusteni problemu spociva ve skutecnosti, ze Zide jsou vice nez pouhymi privrzenci jisteho nabozenstvi: jsou rasovym bratrstvem, narodem... Zid patri ke sve rase a tudiz k zidovstvu, pres skutecnost, ze on nebo jeho predkove odpadli od viry.

(Rim a Jerusalem.)

Vsichni tito spisovatele - a jich pocet dal by se libovolne rozmnoziti mezi starymi i mezi novymi - tvrdi, byt i nepopirali zidovskeho nabozenskeho spolecenstvi, souhlasne, ze Zid, at chce nebo nechce, jest clenem jednoho naroda. Mnozi jdou dale a nazyvaji tuto sounalezitost rasovou. Vyrazu "rasa" je pouzivano vyhradne vynikajicimi zidovskymi spisovateli, zatimco se jini spokojuji pojmem "narod". Jest souhlasnym zidovskym minenim, ze: Zide jsou zvlastnim narodem, rozdilnym od ostatnich ras charakteristickymi telesnymi a duchovnimi znaky; maji jak narodni dejiny, tak i narodni zivot a snahy.

  V pristich vyrocich vystupuje do popredi souhrn rasy a narodnosti, tak jako ve vyrocich predchazejicich spojeni narodnosti s nabozenstvim.

Brandeis, vudce sionistu a soudce u nejvyssiho soudniho dvora Spojenych Statu: "Neni poprenim skutecnosti narodnostni, rekne-li se, ze Zide nejsou absolutne cistou rasou. V onech trech tisicich letech naseho dejinneho vyvoje doslo prirozene k primiseni cizi krve. Ale snatky s nezidy vedly jen k tomu, aby byli mnozi odpoutani od zidovskeho, spolecenstvi, ne vsak, aby je rozmnozili. Proto je dnes procento cizi krve v Zidovstvu velice nizke. Pravdepodobne neni zadna z dulezitych evropskych ras prave tak cista."

Arthur Lewis: "Zide byli nejprve narodem, maji vsak, vice nez vetsina narodu, prvek narodnostni ve zvysene mire - prvek rasovy... Na Zidovi je snaze videti, ze jest Zidem, nez na Anglicanu jeho anglosasstvi."

(Zide jeden narod.)

 

Moses Hess: "Zidovsky nos neda se preformovati, cerne, vlnite vlasy zidovske nezjasni se krtem, jeho kucer nelze vytrvalym cesanim uhladiti. Zidovska rasa jest prastarou, ktera si zachovala pres nepretrzite zmeny okoli svou zvlastnost; zidovsky typ podrzel svou cistotu staletimi."

Jessie E. Sampter v "Pruvodci k sionismu": "Toto bremeno (pusobeni sionismu v USA) bylo ve cti snaseno, castecne diky znamenitemu vedeni muzu jako Louis Brandeis, Julian W. Mark, rabin Stephan S. Wilse oddane obrovske praci sionistu, pysnych na minulost, ve vyborech jako Jakob de Haas, Louis Lipsky, Henriette Szold, castecne probuzenemu rasovemu vedomi masy americkych Zidu."  

Disraeli pouziva ve sve kratke predmluve k patemu vydani "Coningsby" ctyrikrat vyrazu "rasa" u Zidu. Sam byl pysnym, ze jest rasovym Zidem, ackoliv byl pokrten.

Dr. Cyrus Adler pise v predmluve k "Zidovske Encyklopedii": "Protoze toto dilo pojednava o Zidech jako o rase, bylo nemozno vylouciti ty, kteri k teto rase patri, nehledic k jejich konfesionalni prislusnosti."

Tyto skutecnosti nepripousteji pochybnosti o dvojjazycnosti zidovskych politickych vudcu, kteri, misto aby se priznali poctive k zidovskemu problemu, snazi se uvesti zmatenymi udaji nezidy v omyl.

Takzvani reformni Zide mohli by  poukazati na to, ze uvedeni svedkove jsou vetsinou sionisty. To je mozno; jest i velice pravdepodobno, ze jsou dva zidovske programy ve svete: jeden pro Zidy a jeden pro nezidy. Aby bylo jasno, ktery jest pravy, je treba zjistiti, podle ktereho se ridi: jest to program sionisticky. Byl uznan Spojenci, mirovou konferenci, nyni Svazem narodu. To by se nebylo stalo, kdyby vlady nebyly byvaly presvedceny, ze poslouchaji tak rozkazu skutecnych knizat Judy. A tito zastavaji rasovou a narodnostni zvlastnost zidovskou.

Idea, ze Zide tvori jeden narod jest - mezi nimi - nejzrejmejsi. Citi se narodnosti, jiz nepatri pouze minulost, nybrz i budoucnost. Jeste vice: citi se  nejen narodem, nybrz i nadnarodem. Na zaklade nepopiratelnych zidovskych svedectvi mozno jiti dokonce jeste o krok dale a rici: Budouci formou zidovskeho naroda bude kralovstvi.

Israel Friedlander dokazuje rasovou a narodnostni odloucenost Zidovstva od nejstarsich dob a podava o ni mezi jinym dva priklady z dejin. Predne Samaritany, "kteri dle rasy byli polozidy a touzili po tom, aby se stali uplnymi Zidy - nabozenstvim", byli vsak odmitnuti Zidy, "kteri uzkostlive dbali, aby ochranili sve rasove cistoty." Za druhe podle knihy Esra, deskovy pozadavek predku a rozluka smisenych snatku. Dle Friedlandera byla v pobiblickych dobach "jeste vice zduraznena rasova odluka zidovska." "Prestoupeni k zidovstvi" nebylo nikdy, jako u jinych nabozenskych obci, pouhou otazkou viry. Velice zridka byvali ziskavani proselyte; byli-li v nejkrajnejsim pripade pripusteni, dalo se tak pouze se zretelnym urcenim, ze se musi vzdati sve rasove zvlastnosti."

"Pro pritomne zkoumani postaci, vime-li," pravi Friedlander, "ze Zide citili se vzdy jako zvlastni, od ostatniho lidstva ostre se lisici rasa. Kdo popira se strany zidovske rasove urceni Zidovstva na minulosti, nezna bud skutecnosti zidovskych dejin nebo je lici umyslne falesne."

Na budouci politickou moc zidovskou narazel Moses Hess, kdyz psal - roku 1862! - v knize "Rim a Jerusalem": "Zadna narodnost nemela by byti lhostejna vuci skutecnosti, ze v nastavajicim evropskem osvobozeneckem boji muze jiny narod miti pritelem nebo nepritelem." Mini se tim zrejme pod plastikem "politicka svoboda" provozovani emancipace Zidu a "demokratisace" statu, aby se staly zralymi pro Zidovstvo.

Sir Samuel Montagu, britsky Zid, urceny za palestinskeho guvernera, pouziva casto vyrazu "znovuzrizeni zidovskeho kralovstvi."

Achad Ha-Am, jenz vypracoval a rozvinul co nejrozhodneji zidovskou ideu, jak vzdy existovala, a jehoz vliv nesmi byti podcenovan, byt i bylo jeho jmeno malo znamo mezi nezidy, zastava se zvlaste durazne zvlastniho postaveni Zidu jako nadnaroda. Leon Simon podava presny nazor velkeho mistra takto: "Ac zidovske mysleni je seznameno s ideou nadcloveka, nejbeznejsi a nejvyznacnejsi pouziti teto ideje nesmi se vztahovati k jednotlivci, nybrz spise k narodu - k Israeli jako nadnarodu nebo vyvolenemu narodu."

Moses,Hess: "V pohranicnich zemich mezi Orientem a Okcidentem, v Rusku, v Polsku a Rakousku ziji miliony nasich bratri, vericich vroucne v znovuzrizeni zidovskeho kralovstvi, prosicich za ne vasnive ve svych dennich motlitbach."

Podle techto usudku s ruznych stran a dob nemuze jiz byti pochybnosti, jak a co Zid o sobe mysli: Poklada se za prislusnika zidovskeho naroda, jsa s nim spjat krevnimi pouty, jichz nemuze rozvazati zadna zmena viry, citi se dedicem minulosti tohoto lidu, bojovnikem za jeho politickou budoucnost. Patri jedne rase a jednomu narodu; touzi proto po kralovstvi na zemi, ktere ma vladnouti nad vsemi risemi, s Jerusalemem jako hlavnim mestem svetovym.

Vytka nabozenskeho predsudku dotyka se vzdy citelneho mista prislusniku civilisovanych narodu. V jasnem poznani teto okolnosti zduraznuji zidovsti mluvci obracejice se k nezidum, vzdy obzvlaste vyznacne bod nabozenskeho predsudku. Bude tudiz ulevou neznym a neobeznamenym myslim, zvedi-li, ze zidovsti plnomocnici sami verejne pripousteji, ze zidovske obavy nemaji nikdy puvodu v jich nabozenstvi, ze nejsou pronasledovani pro sve nabozenstvi. Pokus, kryti Zidy stitem jejich nabozenstvi, jest se zretelem ke skutecnosti a jich vlastnimu priznani nepoctivosti.

I kdyby chybelo techto dokladu z zidovskych ust a per, zustal by prece jeste jeden nepopiratelny dukaz rasoveho a narodnostniho sourucenstvi: Bezpodminecne zastani se vsech Zidu jednoho Zida pri kazde prilezitosti. Zabyvame-li se kriticky zidovskymi kapitalisty, ihned pozvednou se na obranu Zide i z nejnizsich trid. Mluv o Rothschildovi, a revolucni Zid ghetta pociti tuto kritickou uvahu jako osobni urazku a bude hlucne protestovati. Poukazme na nektereho Zida, zneuzivajiciho sveho statniho uradu vyhradne k uzitku svych rasovych soudruhu a ke skode vseobecnych zajmu - ihned spechaji mu ku pomoci socialisticti a vlade nepratelsti Zide. Vetsina jich snad ztratila zivou souvislost s naukami a zvyky sveho nabozenstvi, ale svou narodnostni soudrznosti ukazuji, co jest jejich pravym nabozenstvim.