Zidovsky problem ve Spojenych Statech je v podstate mestske povahy. Je priznacno pro Zidy, ze se schazeji ne tam, kde jest zeme volna nebo kde se dobyvaji suroviny, nybrz tam, kde bydli nejvetsi mnozstvi lidi pohromade. To dluzno miti na zreteli vzhledem k zidovske stiznosti, ze jsou vsude vylucovani, a prece tahnou prevazne tam, kde jsou nejmene vitani. Nejcastejsi vysvetleni jest: spociva v jich podstate, ziti z jinych lidi a na jinych lidech; ne ze zeme, ne ze zpracovani surovin v zivotni potrebe, nybrz bezprostredne z lidi. Nech  jini obdelavaji pudu: Zid bude ziti, kde muze, z obdelavatele pudy: Necht se jini trapi v remesle a zivnosti: Zid dava prednost tomu, ze prisvojuje si plody jich prace. Musi tedy tento prizivnicky sklon spocivati v jich podstate.

V zadnem meste Spojenych Statu nelze studovati s takovym uspechem Zidovsky problem jako v Novem Yorku. Zde zije vice Zidu nez v cele Palestine. (Vsechny udaje k roku 1920 - pozn. TP.). Obecni registratura zidovskeho obecniho uradu (kahal) udava pocet Zidu asi na 1,528.000. Nejblize nejvetsi zidovska obec, varsavska, cita 300-330.000 clenu, tedy petinu novoyorskych. Odhaduje-li se pocet vsech Zidu na 14 milionu, zije kazdy desaty Zid v New Yorku.

Jako skupina obyvatelstva Zide tohoto mesta projevuji vice moci, nez na kteremkoliv jinem miste krestanskeho letopoctu, vyjma pritomne Rusko. Zidovsky prevrat v Rusku byl pripraven a vyzbrojen z New Yorku. Pritomna vlada ruska byla skoro uplne dodana ze spodnich vychodnich casti newyorskych. Newyorske ghetto jiz davno prekrocilo hranice sve mestske casti. Brownsville, Brooklyn jest jedno zidovske mesto, s vlastni mluvou, tiskem a divadly. I horni vychodni cast jest jiz vetsim dilem zidovskym ghettem. Bohaty zapad a stredni cast mestska severne od Ustredniho parku jsou zidovske.

S vyjimkou velkeho obchodniho domu a nekolika malych kramku veskere obchody jsou v zidovskych rukach. Panske a damske odevy, pradlo, kozeluzstvi, veskery obchod potravinami jsou zidovskym monopolem. Pravnicky stav jest prevazne zidovsky. Ze 27 tisic casopiseckych prodejen, obstaravajicich rozdeleni cetby mesta, jest kolem 25 tisic v zidovskych rukach. Jen 360 synagog stoji ve vychodni casti mesta.

Newyorsky kahal jest mocnou organisaci; neni presne znam pocet jeho clenu. Mozno jej nazvat zidovskou mestskou vladou. Byl zrizen roku 1908 dle zjisteni tehdejsiho policejniho presidenta, podle nehoz dodavalo 600 tisic hlav citajici zidovske obyvatelstvo polovinu vsech zlocincu mesta. Statni urady se museji obraceti na kahal ve vsech vecech, tykajicich se zidovskeho zivlu. Jeho moc jest velice znacna, a jeho pusobeni saha daleko.

Drzeni moci neni duvod k pohorseni; bezi o to, jak se ji pouziva nebo zneuziva. Nejde-li o zneuziti, mozno dokonce drzeni moci doporuciti. Kdyby Zide, proudici do New Yorku, stali se Americany, a kdyby se neustale nesnazili znetvoriti americanstvi, kdyby pomahali upevnovati zasady a dobre tradice zeme a ne jedny zfalsovati a druhe odstranovati - musel by usudek o nich byt priznivy.

Ve Wall-Streetu jest zidovsky zivel hojny a mocny, jak se da ocekavati od rasy, ktera od nejrannejsich casu hrala dulezitou roli ve vsech financnich zalezitostech svetovych. Tim vsak neni receno, ze zidovsky vliv prevlada v americkem financnim zivote. Hrozil stati se jim jednoho dne, avsak americky financni svet dal si pozor na mezinarodni zidovske financniky a zkrizil jejich hracske plany. Nekdy zdalo se, jakoby se boj obracel ve prospech Zidu, avsak v nastavsich bojovych prestavkach ukazalo se, ze americke financnictvi uhajilo sveho postaveni, trebaze jen v malem stupni. Tak byli vrzeni Rothschildove jako prubojnici zidovsko -mezinarodni penezni moci na americkou pudu; nicmene dejiny jich skryte ruky v americkem financnictvi a diplomacii jsou obsahle. Avsak ani jejich finesy nezmohly niceho proti solidni hodnote americkeho smyslu obchodniho - ani ono americke "business" dnes svetove proslule, kde tisice Zidu v celem svete se vydava za americke obchodniky, ackoliv dovedou mluviti sotva  anglicky: nybrz americky obchodni duch, jenz se projevuje jako spojeni americke dukladnosti a svedomitosti. Utrpela-li povest tohoto ducha, toz pouze proto, ze pod americkym stitem roztahovalo se neco zcela jineho.

Zasadne lisi se zidovsky financni obchod od nezidovskeho tim, ze zidovsti bankeri jsou vesmes peneznimi pujcovateli. Zajiste prebiraji velke pujcky zeleznicnim spolecnostem a prumyslovym podnikum od vlad a obci; ale pouze potud, aby je ihned prodali dale. Vse je vypocteno na nejrychlejsi obrat. Obecenstvo prevezme papiry, zidovsky banker ma opet sve penize doma Zridka ma trvaly zajem na podnicich, je  financuje. Nezidovsti bankeri povazuji obycejne za svou povinnost zustati ve styku s podnikem, ktery financovali, aby zajistili odberatelum a majetnikum papiru radne zpracovani fondu; pokladaji za svou povinnost prispivati k uspechu vkladu, ktere spravuji za sve zakazniky.

Jeden z prednich vedoucich bankovnich domu ve Wall-Streetu jest dum Kuhn, Loeb a Co. Hlavou teto velke firmy byl zemrely Jakub Schiff, spolecniky byli jeho syn Mortimer, Otto H. Kahn, Paul M. Warburg a jini, kteri meli vynikajici ucast na verejnem zivote a na obrovsky financnich obchodech. Jine soukrome bankovni domy zidovske jsou: Speyer a Co., J. a W. Seligmann a Co., bratri Lazardove, Ledenburg, Thalmenn a Co., Knauth, Nachod a Kuhne, Goldmann, Sachs a Co., a jine, pomerne mensiho vyznamu. Tyto firmy pozivaji dobre povesti pro svou financni bezuhonnost. Jsou to opatrni financnici, obratni ve svych podnicich, nekdy znameniti v pripravach a provedeni svych planu.

Zidy zastoupena financni moc ve Wall-Streetu vykona mocny vliv na prumysl; na mnohych trzich kovu ma vyhradni postaveni. Velke kvetouci maklerske firmy najdeme vsude. Cim dale prichazime do smeru - spekulativniho podnikani, tim hojnejsim a cinnejsim stava se zidovsky zivel, zvlaste v podnicich spolecnosti a v obchodu s naftovymi a dulnimi ceninami:

Proc tomu tak jest? Proc obklopily se mocne bankerske rodiny Wall-Streetu tak peclive nezidovskymi spolecniky? Proc je vytycena tak ostra rozhranicujici cara mezi cleny zidovske a nezidovske rasy na financnim poli, jez ma v rukou peneznictvi veskere zeme? Odpoved jest dana bdelosti silnejsich a zdravejsich financnich vudcu. Jen misty v reditelstvich mensich bankovnich ustavu najdeme Zida jako reditele.

Snad se da tento zjev vysvetliti take pouhym citovym chovanim obecentva. Zda pravem ci nepravem - obecenstvo nerado sveruje sve penize bankovnim ustavum pod zidovskym vedenim. V nekterych okresech newyorskych jest nekolik bank mistniho razu, ktere jsou zidovsky vedeny. Avsak i Zide davaji sva deposita radeji do bank bez zidovske hlavy. Mozna take, ze hraji v tom roli spatne zkusenosti, jichz ziskalo obecenstvo drive u zidovskych bank. Vice velkych bankovnich upadku ucinilo je neduverivymi zidovskemu zivlu. Jeste nebylo zapomenuto velkeho upadku Josefa G. Robina, vlastne Robinovice. Pochazeje z Odesy, zridil vbrzku ctyri velke depozitni banky. Vsechny ucinily upadek. Tento bankrot vzbudil velke vzruseni a privodil nescislne ztraty. Pripad Robinovicuv osvetlil nejen pronikave schopnosti a energii ruskych Zidu, postaviti na podvodu velke podniky, nybrz i jejich nesvedomitost a padousstvi pri nezdaru. Zivotni draha tohoto bankere koncila v kobce kaznice.

Povstavsi z malych zacatku, zalozena byla newyorska bursa roku 1818 asi v teze podobe, jakou ma dnes. Bylo to soukrome spolecenstvi, jisty druh klubu komisionaru, a nema prava verejneho spolku. Pocet jejiho clenstva je omezen na 1100. Vne stojici muze dosahnouti pouze dvema cestami mista na burse: bud vykonavatelem zaveti nektereho zemreleho clena, nebo koupi od odstupujiciho nebo upadleho clena. Takove misto stoji 100 tisic dolaru. Spravni vybor sklada se ze 40 clenu. Dlouho zadny Zid nepatril tomuto vyboru.

Avsak do oci bijici vlastnosti zidovske rasy jest jeji houzevnatost. Ceho nedosahne toto ,pokoleni, vymuze pristi. Dnes porazena, nemusi podlehnouti zitra. Vitezove nad nimi zemrou; Zidovstvo neomylne kraci svou cestou dale, nezapomina a neodpousti nikdy, nikdy se neodchyli od sveho stareho cile, svetovlady v te neb one forme. Zda-li se pri platnosti nynejsich narizeni nemozno, aby byl pocet zidovskych bursovnich clenu rozmnozen - jest skutecnosti, ze se mnozi, pomalu ale jiste. Jakym zpusobem? V spatnych casech, kdy klesa cena mist, zidovsti uchazeci nabidnou vyssi sazbu. Nebo nektery clen musi vystoupit pro bankovni upadek. Spravce konkursu musi hledet i bursovni misto zpeneziti pokud mozno nejvyse. Take zde nabidne Zid vzdy nejvyssi cenu. Jeste jeden prostredek se nabizi, treba ze zakernickeho druhu. Spociva ve zmene jmena, nebo jen krtu. Zasterkove jmeno hraje v politice sebeukryti velkou roli. V oznamenich, na kupeckych stitech, v nadpisech novinarskych a casopiseckych clanku slouzi jmena jako Smith, Adams, Robins znamenite k rozptyleni neduvery. Divadelni jeviste jsou zaplavena zidovskymi herci a hereckami, avsak jejich jmena jsou vznesene anglosaska. Mnohy nezid uzasl by pri blizsim nahlednuti, do jake miry ma byt pri blizsim nahlednuti, do jake miry ma obchodne co ciniti se zidy, jichz jmena neprozrazuji niceho zidovskeho. Tento system vynesl jim take jiz nekolik clenskych mist na burse. Roku 1872 citalo se na 1009 clenu 60 Zidu. Za dnesni doby jest jich 276 pres nezmenene, prisne prijimaci podminky. Dle techto priznaku jest jich vlada nad bursou jen otazkou casu - bude-li jejich pocet stoupati v stejnem pomeru.

Naproti tomu presahuje v newyorskem financnim svete znacny pocet zidovskych spekulantu nezidovske. Spekulace a bursovni hra jsou pevne historicky zjisteny jako pronikave znaky zidovske rasy. Zatim co mnozi Zide davaji prednost nezidovskym bankovnim firmam, velka masa sleduje ve spekulaci vudce sve rasy. V Evrope, kde jest jejich penezni moc jiz silneji upevnena a delsiho trvani, zasahne Zidy pri spekulaci zridka nehoda. Nekdy jsou zapleteni do spekulacnich skandalu, ale zridka v nejakem, ktery by jim prinasel snad ztraty.

Dale pak v temnejsich ulicich a polozastrcenych kancelarich setkavame se s cetnymi prislusniky zidovske rasy, provozujicimi sve obchody ve vsemoznych papirech pro bursu neschopnych. Jsou to pravi prizivnici Wall-Streetske konciny, pravi maroderi. Zabyvaji se podvodnym obchodem a efekty s takovou horlivosti a takovou energii, kterou nic nedovede odradit. Jich cilem jest shrabovati penize bez prace a bez protivykonu, v cemz maji uzasne uspechy. Jest nepochopitelno, jak mohou mnozi z nich dociliti touto cestou nejvetsiho jmeni; prave tak je nepochopitelno stale vzrustajici mnozstvi neopatrnych, neznalych a nich zleho netusicich nezidu, posilajicich ze vsech dilu Spojenych Statu sve penize za bezcenne hadry papirove, jimiz obchoduji zidovsti podvodnici. Jest to bidacky obchod. Dokonce ani zchytralost nevezi za timto dabelskym pocinanim. Pracuji prostrednictvim posty nebo telefonu, vydavaji "bursovni zpravy", jich pomoci hledi se zbaviti svych shnilych papiru za ceny pokud mozno hodne vysoke, pod zaminkou nezistne rady pro ukladajici hledace. Tyto bursovni zpravy jsou neskodnymi pro znalce, ale osudnymi pro desetitisice nic netusicich lidi bez vlastniho usudku.

Jsou jeste temnejsi hlubiny, kde se provadi pouhe zlodejstvi a lupicstvi. Lide tam prebyvajici, jsou nahoncimi nejnizsiho druhu spekulantu. Zlocinecke historky wall-streetske, dlouha to a desna rada, vsechny se zvlastnim rasovym a banditskym naterem, vzbudily jiz casto pozornost veskereho sveta, ale jak tomu obycejne byva pri reprodukci takovychto historek v tisku - byvaji vynechany body, ktere jedine mohly by celek objasniti!-

Zmineny, mlcky provadeny odpor americkeho financniho sveta proti sve semitske vlade jest snad jedinou nezidovskou dohodovou formou v Americe. Jest protismyslna americkemu citeni, lec byla mu vnucena proti utocnemu semitskemu pocinani jako obrana. V tomto tichem boji neprevysuje jeste zidovsky svaz nezidovskeho protivnika, boj stoji. Nahledne-li se vseobecne, oc jde, bude snad pro vzdy zastaven.

Boj zivlu, nepratelskych poradku, proti kapitalu pod prolhanym heslem "pokrok a svoboda" smeruje vyhradne proti nezidovskemu kapitalu. Financnici, na nez se utoci ve Spojenych Statech, jsou nezide. V Anglii jest tomu prave tak. Ctenar novin vi, jake nepretrzite usili bylo tam vynakladano, aby byly drahy a doly privedeny ke zhrouceni radou stavek. Ceho vsak nevi, jest, ze zeleznice a doly jsou tam jeste v nezidovskych rukach, a ze stavky, rozdmychavane bolseviky, jsou zidovskou zbrani k rozruseni teto formy nezidovskeho majetku, aby se mohl pak stati lehkou koristi Zidu.