Zidovske vysoke financnictvi prislo poprve ve styk se Spojenymi Staty Rothschildy. Mozno dokonce rici, ze Spojene Staty polozily zaklad k Rothschildovskemu jmeni a sice, jak jest tomu tak zhusta u zidovskeho bohatstvi, valkami. Prvnich 20 milionu dolaru, jichz Rothschild ziskal k volnemu pouziti, tvorilo kupni penize pro hessenska vojska, nucena bojovati proti americkym koloniim.

Zatim spadl castecne tajuplny zavoj se jmena Rothschildova; hlas lidu nazyva valecne financnictvi zcela spravne "krvavymi penezi"; mnoho obchodu, jichz pomoci se vysinuli penezne mocni na skutecne panovniky narodu, je nyni rozestreno v plne nahote na dennim svetle. Lec stara rothschildovska metoda zplsteni zidovskych bank vsech zemi dohromady byla podrzena, protoze se osvedcila. Vztahy newyorskych firem k Frankfurtu, k Hamburku a k Drazdanum, jakoz i k Londynu a Parizi jsou lehce poznatelny jiz na stitech firem: tvori jednotu.

Prave skoncena valka (prvni svetova - pozn. TP) byla, jak znamo, nekolikrate odlozena na zadost mezinarodnich penezniku. Kdyby byla vypukla drive, mohlo se snad stati, ze by byvaly nektere staty, jez mely byti zatazeny do valky, zustaly stranou. Proto bylo nutno mezinarodnim financnikum casteji tlumiti bojovny enthusiasmus, rozdmychany jejich vlastni propagandou. Muze byti snad pravda, ze Rotschild psal roku 1911 psani nemeckemu cisari proti valce: 1911 bylo jeste brzy. V r. 1914 nenapsal jiz zadneho dopisu.

Jest nesporna souvislost mezi zidovsko-mezinarodnim financnictvim a valecnymi a revolucnimi udalostmi. Pro minulost je tato souvislost zcela zrejma ocividne a jasne; pro pritomnost plati nemene. Liga proti Napoleonovi byla napriklad zidovskym dilem. Jeji hlavni stan byl v Holandsku. Kdyz Napoleon vpadl do teto zeme, byl hlavni stan prelozen do Frankfurtu nad Mohanem. Jest pozoruhodno, kolik zidovskych mezinarodnich penezniku prislo z tohoto mesta: Rothschildove, Schiffove, Speyerove - jmenujeme namatkou jen nekolik.

Tato mezinarodni spojeni smeruji nejen k ovladnuti cisteho penezniho trhu, nybrz i prumyslovych odvetvi, obzvlaste uzce spjatych s financnim oborem. Jako pravidlo plati: Je-li dosazeno vlady, budou vytlaceny vsechny nezidovske zajmy. "Zidovska encyklopedie" pise o tom: "Zridka kdy byly zidovske financni zajmy spjaty s prumyslovymi, vyjimajic drahokamy a kovy. Tak kontroluji Rothschildove rtut, Bratri Barnatove a Warner, Brett a Co. diamanty, firmy Bratri Lewisohnove a Guggenheim med a do jiste miry stribro." K tomu treba pripojiti jeste "kontrolu" nad koralkou, bezdratovou telegrafii, divadlem, nad evropskym a zcasti i americkym tiskem a jine. "Zidovska encyklopedie" pokracuje: "Zatim pusobila zretelna prevaha zidovskych penezniku v oboru statnich pujcek. To dalo se, jak jiz receno, dusledkem mezinarodnich vztahu vetsich zidovskych firem."

Pokud se tyka Spojenych Statu, je tomu tak. Pred valkou byl stav zidovskych financnich firem ve Wall Streetu silnejsi nez je dnes. Valka vytvorila pomery, jez vrhly nove svetlo na internacionalismus zidovskeho financnictvi. Za doby americke neutrality bylo lze pozorovati rozsah zahranicnich spojeni jistych lidi a take az do jake miry ridily se narodni povinnosti mezinarodnimi peneznimi obchody. Valka vsadila nutne veskery nezidovsky kapital na jednu stranu proti jistym skupinam zidovskeho kapitalismu, jez vsadily na obe strany. Rothschildovo napomenuti: "Nedavej vsech svych vajec do jednoho kose" stava se uplne jasny, vztahujeme-li je k narodnim a mezinarodnim vykonum. Zidovske financnictvi zachazi stejne s politickymi stranami a opozicemi, sazi na obe a neztraci tak nikdy. V dusledku tehoz jednani tudiz zidovske financnictvi neprohrava take zadne valky. Stojic na obou stranach, musi dosici vzdy vyherni stranky, a jeho mirove podminky budou take, aby jimi byly uhrazeny zalohy jeho lidi na strane prohravajici. To byl vyznam a ucel prilivu Zidu k mirove konferenci.

Mnohe zidovske bankovni domy ve Wall Streetu byly drive pobocnimi zavody starych obchodu v Nemecku a Rakousku. Tyto mezinarodni firmy vypomohly si kapitalem a udrzovaly i jinak uzke vztahy. Nektere byly mezi sebou spojeny snatky. Ale nejsilnejsi paska byla rasova. Vetsina z nich utrpela za valky tezke ztraty, protoze jejich zamorsti pratele nevsadili na spravnou stranu. Lec to plati jen jako zjev prechodny a brzy budou stati zidovsti financnici pohotove, aby zahajili boj o uplnou financni vladu ve Spojenych Statech. Zda s uspechem, rozhodne budoucnost, avsak zda se, ze lpi na vsech zidovskych snahach po ovladani zvlastni neblaha vec. Prave kdyz ma byti vsazen posledni kamen do triumfalni brany, prihodi se nejaka nehoda a budova se zhrouti. To opakovalo se v zidovskych dejinach jiz castokrate; Zide to vedeli a patrali po vysvetleni. V mnohych pripadech skyta "antisemitismus" nejpripadnejsi omluvu, ale ne vzdy. I tentokrate, kdy valecny pozar osvetlil tak mnohe, co mohlo byti drive ukryto ve stinu, nazyva se probuzeni vseobecne pozornosti antisemitismem a vysvetluje se tim, ze po kazde valce ucinili Zida kozlem za hrichy. Nevtira se tu otazka: Proc?

Heslo 'antisemitismus' nedostacuje k vysvetleni nezdaru zidovskych financnich mocnosti v jejich snaze po neomezene vlade v zemi, jako jsou Spojene Staty. Antisemitismus nezasahuje tech, kteri jsou dobre ohrazeni za naspy sve penezni moci. Napriklad mlcky provadeny odpor nezidovskeho sveta financniho ve Wall Streetu a odpor newyorske bursy nejsou "antisemitske". Tento odpor nebrani Zidum v provozovani jich  obchodu, obraci se pouze proti zjevnemu programu neomezene vlady ne ve prospech vseobecneho blaha, nybrz rasoveho sobectvi.

Jeste pred nekolika lety mel obchodni dum Khun, Loeb a Co. dle vseobecneho mineni vyhlidku na brzke zaujeti prvniho mista jako emisni a pujcovni ustav. Mnoho duvodu svedci o tom, mimo jine skutecnost, ze tato firma poskytovala penize Harrimanovi v jeho boji o zeleznici proti J. Hillovi. A prece nesplnila tohoto ocekavani. Nastaly nepredvidane prihody, jez se sice nedotykaly obchodniho tvoreni firmy, za to vsak vystavily ji v jiste nefinancni veci svetlu nezadouci verejnosti.

Vyse, nez v teto firme, nestouplo zidovske financnictvi. Prece vsak v posledni dobe podniknuto pobocni hnuti, jez snad priblizi zidovskou ctizadost vice k cili. Zastaveni ve Wall Streetu, zidovsti peneznici vrhli se na jina americka, ba i zahranicni strediska, jichz budouci vliv na americke veci slibuje stati se znacnym. Prvni pobocne hnuti cili k stredni a jizni Americe. Financni podpora a rady, jichz se dostalo Mexiku v posledni dobe choulostivych vztahu k Spojenym Statum, pochazely od zidovskych financnich skupin. Zda se, ze pokus, dosahnouti vlivu na Japonsko, neskoncil tak zcela hladce. Jak znamo, Jakob Schiff podporoval penezne Japonsko ve valce s Ruskem. To se da vysvetliti: Byl to dobry obchod a soucasne prilezitost pomstiti se na Rusku za spatne zachazeni se Zidy. Schiff pouzil soucasne prilezitosti k seznameni ruskych valecnych zajatcu v japonskych taborech s nazory, jez pozdeji vzrostly v bolsevismus. Lec zda se, ze hlavnim cilem bylo pripojeni vzrustajici japonske moci k retezu zidovskych financnich podruci jako noveho clanku. Zidovske financnictvi zakotvilo jiz v Japonsku; zda se vsak, ze nesplnily se zcela nadeje pane Schiffovy v tomto smeru. Japonci vedi zrejme vice o "zidovskem nebezpeci", nez Americane; mimo   to jsou na vysost neduverivi. Pojimali obchod prisne obchodne, coz pry se panu Schiffovi velice nelibilo. To jest pozoruhodne v pritomne dobe a vzhledem k propagande, ktera hledi stale vyvolavati trenice mezi Spojenymi Staty a Japonskem.

Jizni Amerika jest asi jejich pristim cilem. Zidovstvo pouziva dvou prostredku, aby dosahlo svetovlady: penez a lidi. Zadna vlada, zadna cirkev nedovedla by vesti 250 tisic, pul, ba cely milion lidi z dilu sveta do jineho, preloziti je, jako vojevudce preklada sve vojsko; Zidovstvo to dovede a provadi to nyni. Jest to pouze otazka lodniho prostoru. V Polsku - kde vsemocna mirove konference vdiktovala do statni ustavy zvlastni zidovske vysady, kde by tedy meli Zide miti vsechny duvody zustati - pripravuje se velke presunuti ve smeru zapadnim. Cast mas je dirigovana do Jizni Ameriky. Cast tech, kteri se pristehovali do Spojenych Statu, ma byti po jiste pripravne dobe taktez prepravena na Jih.

Bylo by spinavou historkou podavati zpravu o darebactvich Robinu, Lamaru, Arnsteinu a jinych, kteri prispeli svym dilem k dlouhe rade zlocincu, jichz bidacka cinnost odehravala se v temnych koutech Wall Streetu. Hlavni bod techto historek spocival by v tom, ze tento zpusob zlocinnosti jest prevazne zidovsky. Nemuzeme rici, ze by s nim souhlasila zidovska obec; za to vsak zachovavala tato a jeji vudcove vzdy mlceni vuci temto financnim zlocincum, misto aby jim dala pocititi sve rozhorceni. Kazdy statni navladni zna slepou horlivost Zidu v obhajovani kazdeho prislusnika sve rasy, bez ohledu na stupen a tihu jeho   viny. Pri vysetrovanich, konanych pred nekolika lety, jichz vysledek prokazal, ze obchodne provozovana nerest byla Zidy monopolizovana, pomahali sice take poctive smyslejici Zide. To vsak nemohlo zabraniti, aby nebyl kladen nejprudsi odpor uverejneni techto skutecnosti v tisku.

Nedavno byla zeme prekvapena zpravou, ze efekty a pujcky svobody v cene 12 milionu dolaru ztratily se planovite provedenou kradezi banditu z Wall Streetu. Vysetrovanim vyslo najevo: Cenne papiry, jimiz se obchodovalo mezi bursou a bankovnimi zavody, byly donaseny spolehlive mladymi posly (mesenger boys), kteri casto nosili ceniny o 250.000 dolarech, pokladna od pokladny. Tato frekvence odehravala se v prostorove uzce omezene bankovni ctvrti Wall Streetske. V lete 1918 byli tito mesenger boys povolani k vojenske sluzbe. Museli byti prijati jini poslove. Brzy ukazaly se znepokojujici zjevy. Posel za poslem zmizel tajuplnym zpusobem, nikdy jiz se o nem neslyselo. Byla ucinena vsechna bezpecnostni opatreni. Poslove museli choditi po dvou, hlidky byly vsude rozestaveny, nejzkusenejsi detektivove pribrani - poslove mizeli stejne jako drive. Tak tomu bylo az do jara 1920. Castky do te doby zmizele, cinily 12 milionu dolaru. Konecne zdarila se nektera zatceni. Z priznani vysla najevo existence daleko rozvetvene zidovske loupeznicke bandy. Sestavala z jisteho poctu zamoznych Zidu ve spolku s remeslnymi zidovskymi zlocinci. Tento generalni stab pouzival mladych, hlavne z Ruska pristehovalych Zidu, kteri se uchazeli pod prostymi anglosaskymi jmeny o mista poslu ve Wall Streetu, aby pak zmizeli se sverenymi hodnotami. Tyto byly pak nacelniky v jinych mestech podloudne prodavany dale.

Vec vysla najevo nezidovskym poslem, jehoz penezni tisne vyuzitkovali, aby jej ucinili spoluvinikem, ackoliv mu hrozili smrti. Jisty pocet poslu se dostal do vezeni, strujci usli trestu utekem nebo pomoci mocnych tajnych vlivu. Chovani se zidovskeho tisku a zidovskeho obyvatelstva vuci nim stoji ve znameni sympatie a obdivu. Proc by ne? Obetmi techto loupezi byli jen gojove a hlavni obeti nezidovsky kapitalismus. Newyorsky kahal presel tento pripad mlcenim. Pri uzke souvislosti vsech zivlu v meste mohl tento pripad vysvetliti spolecny pokus a mnohou jinak neobycejnou udalost. Rasovy instinkt chrani ocividne trestne stihanych rasovych soudruhu, byt i zaslouzili v hojne mire trest.