Valka prerusila snad na cas vztahy zidovskych bankovnich domu ve Wall Streetu k jich zamorskym obchodnim pratelum, rozmnozila vsak znacne zidovske bohatstvi ve Spojenych Statech. Dle zidovskeho pramene jest v meste New Yorku ze sta valecnych milionaru 73 Zidu, Zidovstvo vyslo ve Spojenych Statech z valky mocnejsim, nez bylo drive, jeho vzestup je znatelny v celem ostatnim svete.

Jest zvlastni skutecnosti: Na zemich, ktere mohou byti pravem nazvany antisemitskymi, spociva ruka Judova tiziveji nez kdekoliv jinde. Cim vetsi odpor jest proti nim, tim vetsi je zidovske rozvinuti mocenske. Nemecko jest dnes antisemitske. Pres vsechny namahy nemeckeho lidu osvoboditi se z viditelne moci zidovske, Zidovstvo zahnizdilo se jeste pevneji nez drive, nezasazitelno vuli lidovou.- Francie stava se postupne antisemitskou; se stoupanim tohoto proudu objevuje se zidovsky prezident. Rusko jest az do korene antisemitske, a prese upi pod zidovskou tyranii. A v okamziku - jak nas ujistuji mluvci Zidovstva - kdy celym svetem probiha vlna antisemitismu - timto slovem oznacuje se probuzeni narodu k vedomi sve situace - Zid stava se hlavou Svazu Narodu, ktery byl tvoril svetovladu, kdyby Amerika k nemu pristoupila. Nikdo nevi spravne proc; nikdo si to nedovede vysvetlit. Ani jeho schopnosti, ani vule vseobecnosti neurcily ho k tomu, ale - jest zde!

V teto dobe Zide dokazali, ze i bez Wall Streetu ovladaji americky lid. Muz,  ktery poslal tento dukaz, nalezi vsak do Wall Streetu. Byl nazyvani "prokonsulem Judy v Americe", sam se pry oznacuje jako Disraeli Spojenych Statu. Pred jistym zvlastnim vyborem kongresu prohlasil: "Mel jsem ve valce pravdepodobne vice moci, nez kdokoliv jiny; to jest bezpochyby pravdivo." Temito slovy neprehanel: mel vice moci - ne vzdy a zcela zakonnou a ustavni moc - to priznal. Vztahovala se na kazdy dum, vsechny obchody, tovarny, banky, zeleznice. Obsahla armady a vlady! Moc, bezmezna a - nezodpovedna. Prinutila nezidovske obyvatelstvo, aby se dalo vysvleci timto muzem a jeho pomocniky do kosile a poskytlo ji vedomosti a tim i vyhod, jakych nemohly vyvaziti miliardy.

Sotva jeden mezi 50.000 Americany slysel o nem pred rokem 1917, a nebude jich vice, kteri o nem nyni vedi neco blizsiho. Vynoril se z temnoty, ktera zustala neosvetlena nejakymi ciny pro obecne blaho, aby zaujal panovnicke misto nad narodem ve stavu valecnem. Ustavni vlada mela pri nem malo prace mimo povolovani penez a vykon jeho narizeni. Domnival se vsak, ze bylo mozno pres jeho hlavu obratiti se na prezidenta Wilsona, o coz se nepokusil zadny znalec pomeru.

Jeho jmeno jest Bernard M. Baruch.

Syn lekare, narodil se roku 1870, navstevoval universitu v New Yorku a opustil ji v 19 letech. Za to pouzil "mnohych let" zvlaste k "ekonomickym studiim". Blizsiho o nem nemozno se dozvedeti. Asi v 26 letech vstoupil jako spolecnik k firme Housma a Co., roku 1902 zase vystoupil, dosahnuv misto v newyorske burse. O sve obchodni praxi pravi: "Neuzaviral jsem jineho obchodu, nez pro sebe. Studoval jsem zarizeni jistych vyrob a fabrikaci, a lidi v nich cinne." Obchodoval v efektech a podnicich. Tyto nekupoval, aby v nich pracoval, nybrz aby je opet prodaval pri vhodne prilezitosti; zadny podnikatel, zadny kupec - ciste kapitalisticky typ obchodnika. Zabyval se tabakovymi tovarnami, slevarnami, kaucukem, oceli. "Byl jsem interesovan na koncernech." Svou hlavni pozornost venoval obchodu medi. Tim dostal se do spojeni s obema monopolovymi firmami Guggenheimem a Lewisohnem. Vyznam tohoto spojeni se jeste ukaze.

Vyhybal se otazkam, jaka byla jeho vlastni a hlavni obchodni cinnost bezprostredne pred valkou: mel pry umysl vzdaliti se pokud mozno obchodu. Proc? Aby pripravoval jeste vetsi?! Jeho umysl odejiti do ustrani "byl prerusen mym jmenovanim clenem poradniho vyboru (Advisory Commission), aniz bych byl mel pred tim o tom tuseni, nebo aniz bych se byl o to uchazel." Byl tedy objeven. - Proc?- Kym?

V teto dobe mirove vule veskereho americkeho lidu ustavil se poradni vybor - aby pripravoval valku! - pod Wilsonem, ktery roku 1916 dekoval za sve znovuzvoleni lzi, ze chce uchraniti zemi od valky.

Odpovedi na otazky ve veci jeho znamosti a osobnich vztahu k prezidentovi jsou vyhybave. Nechtel ji vedeti, kdyz vyjednaval pred svym jmenovanim ve valecnem poradnim vyboru naposledy s prezidentem. To jest napadno: rozmluva s prvnim muzem republiky nemohla tak lehce vymizeti z pameti, lec by se takove rozhovory tykaly obycejnych veci, coz by znamenalo, ze se konaly zhusta. - Ve vztahu k tomuto prohlasil: "Ovsem ze bylo dluzno pamatovati na mobilizaci prumyslu zeme, nebot lide nebojuji pouze svymi armadami, je jim treba take zbrani." "Veril jsem, ze valka prijde, davno pred tim, nez prisla."

To bylo roku  1915! Tenkrate, kdyz americky narod pohlizel na valku jako divak a chtel v teto uloze setrvati - jiz tenkrat Baruch byl presvedcen o zasahnuti Ameriky do valky, ktera vypukla o dva roky pozdeji, a pripravoval ji! A vlada Wilsonova, ktera se zavazala, nezatahnouti zeme do valky" jiz tenkrate se radila s Baruchem, jenz teprve vytvoril atmosferu pro valku! Kdo vzpomene roku 1915 a pripoji k obrazu dodatecne tahy, jez mu tenkrate byly neznamy, totiz cinnosti Baruchovy, uzna, ze tenkrate nevedel niceho o nejdulezitejsich udalostech, trebaze cetl velice pozorne denne sve noviny.

Baruch vedel v roce 1915: "ze budeme do valky zapleteni." Kdyz si takto predstavoval vyvoj, nastoupil "dlouhou cestu". "Na teto ceste citil jsem, ze je treba uciniti neco pro prumyslovou mobilizaci a vymyslil jsem plan, jak byl potom proveden, kdyz jsem se stal predsedou poradniho vyboru." Tento plan prednesl Wilsonovi, tento pozorne naslouchal a schvalil jej. Wilson cinil, co Baruch chtel, a Baruch chtel poloziti svou panovacnou ruku na veskerou americkou produkci, coz se mu take podarilo. Podarilo se mu to dokonce uplneji nez Leninovi v Rusku. Nebot ve Spojenych Statech nevidel narod niceho, nez vlasteneckou stranku; zidovske vlady nad sebou nevidel:

Byla dosazena "rada narodni obrany" - roku 1915! Nebyl to ustavni sbor slozeny z Americanu, nybrz samovolny vytvor s Zidem v popredi, - taktez Zide na vsech dulezitych mistech. Patrilo mu sest statnich sekretaru a podrizen mu byl "poradni vybor" sedmi osob, z nichz byly tri Zidy; Baruch byl jednim z nich. Tento vybor opet mel pod sebou sta zrizencu a mnoho podvyboru. Jednim z nich byla "valecna prumyslova rada". V teto byl Baruch nejprve clenem, pak neomezenym vladcem. Tato "valecna prumyslova rada" zatlacila behem casu vsechna ostatni zarizeni, ovladala veskeren zivot Spojenych Statu ve vsech odvetvich. Baruch byl v tom strujcem celku.

Proc to byl prave Zid, ktery si ziskal a vykonaval tuto absolutni vsemohoucnost nad stomilionovym narodem?

Vsechna zarizeni, vytvorena Zidy, mela prisne autokrativni povahu pod vyvesnim stitem demokracie. Tak mel prilezitost kazdy Zid v cele nektere valecne organizace, at maly nebo velky, vycviciti se v uloze neomezene, rozkazy vydavajici osobnosti.

Toto sotva predstavitelne mnozstvi moci spocivalo v ruce jednoho muze: "Tedy veskere nitky moci sbihaly se ve vasich rukou?" tazal se Jefferis. "Ano, mel jsem  ve valce pravdepodobne vice moci nez snad kdokoliv jiny, tot naprosta pravda." A na jinem miste: "Konecne rozhodnuti zaviselo na mne."

Mylny jest nazor, vseobecne rozsireny, ze prezident Wilson jednal samovolne; tento nazor prehlizi zidovskou vladu, ktera stale radila prezidentu ve vsech vecech. - Kdo jej nazyva autokratem, jest slepym vuci neobycejnemu mnozstvi moci, kterou prenesl na cleny zidovske valecne rady. Nestaral se ani o ustavu ani o Kongres; vyradil Senat, ba i cleny kabinetu. Neni vsak pravda, ze neprijal zadne rady. Ani pri vedeni valky ani pri mirovem vyjednavani nejednal na vlastni pest. Idea, privesti Ameriku do valky nebyla jeho myslenkou, prave tak zpusob valceni a uzavreni miru. Vzadu za nim stal Baruch; doprovazel jej do Parize a opustil teprve s nim evropskou pevninu na lodi "George Washington" - kdyz bylo vse odbyto tak, jak si pral Baruch a jeho lide, kteri utvorili kolem Wilsona pevny kruh. Jediny zurnalista, ktery behem valky mel staly pristup k prezidentovi, jeho oficielni hlasna trouba, byl Zid David Laurence.

(Americke Zidovstvo stalo pri demokraticke strane, pokud se dalo jeste neco vytlouci z Wilsona, pak jej opustilo s rychlosti, s jakou krysy opousteji tonouci lod - a stalo se republikanskym. Pred poslednimi volbami tato strana provadela zivou propagandu pro vysetreni valecnych vyloh. Od te doby se o veci mlci: ne nadarmo Zide hrnuli se k republikanske strane.)

Jedno slovo oznacuje plne a dukladne Baruchuv rozsah moci - diktatura. On sam se vyslovil, ze by to byla jiz v miru nejlepsi forma vladni pro Spojene Staty; snaze ovsem da se provesti v dobe valecne - z duvodu vseobecneho vlasteneckeho hnuti.

Organizace pouziti kapitalu nalezela dle jmena "vyboru pro pouziti kapitalu"; jeho predsedou byl Zid Eugene Meyer jun. Take jeden neznamy, az byl objeven k tomuto snad nejdulezitejsimu mistu. Kazdy, kdo potreboval behem valky penez pro hospodarske podniky, musel poloziti otevrene sve karty pred Meyera a Borucha. Tato organizace v rukou nekolika Zidu se stala tak  nejdokonalejsim vyzvedacskym systemem, jaky si lze predstavit, a jaky kdy existoval v obchodnim zivote. Peniz 8 milionu dolaru, jehoz potrebovalo mesto New York pro skolni ucely, byl zamitnut.  Jisty zidovsky  divadelni podnikatel dostal penize a prostredky k novostavbe obrovskeho  divadla. Nezidum zamitli prostredky k produktivnim ucelum; po nejakem case dostali Zide povoleni pro tyz ucel.

V pouziti materialii (surovin,  polotovaru nebo hotoveho zbozi) mel  Baruch v cele rade sve osobni odborne znalosti. Jak jich pouzil, na kterych prumyslovych odvetvich byl za valky osobne ucasten; nevyslo nikdy jasne najevo. Kde sam nebyl odbornikem, tam mel sve poradce. Tak byl J. Rosenwald pro zivotni potreby vcetne odevu; jeho zastupcem byl Eisenmann.. Ridil ,opatrovani stejnokroju, urcoval kvalitu a ceny latek tovarnikum vetsinou Zidum. Rozhodovani o upotrebeni medi mel zrizenec medeneho monopolisty Guggengeima, a tato firma mela nejvetsi valecne dodavky medi. Bez povoleni "valecne prumyslove rady"; to jest Barochovy, nemohl nikdo staveti dum  v cene, presahujici 2.500 dolaru; nikdo nemohl obdrzeti sudu cementu, ani  nejmensiho mnozstvi zinku.

Baruch zjistil, ze asi 350 prumyslovych druhu  stalo pod jeho kontrolou a ze tato kontrola uzavirala vpravde veskere suroviny sveta. "Mel jsem konecne rozhodovani." "Z duvodu sluzebnich byl jsem v kazdem z vyboru; mym ukolem bylo ohlednouti se ve vsem po pravem a udrzovati se vsemi spojeni." Urcoval, kam ma byti posilano uhli, komu se smela prodavati ocel, kde se mely zrizovati prumyslove zavody anebo kde se zastavily. S kontrolou potrebnych k tomu kapitalii mel soucasne v ruce veskere suroviny. Tato kontrola byla halena do umeleho vyrazu "priorit"; jez predstavovaly, dle vlastnich slov Baruchovych, "nejvetsi moc ve valce".

Vypocital americkemu valecnemu sekretariatu tridy lidi, ktere mely byt zarazeny do vojska. "Stanovili jsme, aby mene dulezite prumyslove zavody byly zastaveny, a lidske sily, takto uvolnene byly dodany vojsku." Rozhodovani o zivote a smrti celych industrii a o statisicich americkych delniku mel tento jeden muz - Zid. Urcil ceny zbozi a mzdy; ceny vsech zivotnich potreb, bavlny, vlny a jinych surovin, pro 354 industrii - jednotne ceny.

A opet se vtira otazka: Jak se dostal prave Baruch k teto roli? Kdo mu ji pridelil? Ci nastrojem byl? Ani jeho minulost, ani dosud poznana jeho cinnost nevysvetluji a neospravedlnuji jeho ustanoveni. Kdyby byl byval jednim z vetsiho poctu odborniku; kteri by byli preskupili za vedeni ustavnich mocnosti zemi a narodohospodarstvi, bylo by to vysvetlitelno. Nevysvetlitelnym vsak zustava, ze on byl muzem, ktery se ucinil ohniskem valecne rady a podridil vlastni vladu svym diktatum.

Sel s Wilsonem do Parize a zustat tam az do 28. cervna jako "hospodarsky odbornik pri mirove misi". Na otazku poslance Grahama: "Radil jste se tam casto s panem prezidentem?" znela odpoved: "Kdykoliv mne zadal za radu, poskytl jsem mu ji. Mel jsem take co  ciniti s udobrovaci naladou. Byl jsem urednim zastupcem v tak zvanem hospodarskem oddeleni, jakoz i v nejvyssi hospodarske rade pro suroviny." Graham: "Sedel jste v rade s pany, kteri se radili o miru?" "Ano, nekdy .." Graham: "Tedy ve vsech vyborech mimo Radu peti." (Nejvyssi instance). Baruch: "Casto i v teto."

Zidovsky svetovy program byl jediny, ktery prosel bez jedineho skrtu ve Versailles. Francouzove, kteri pozorovali s uzasem, jak tisice Zidu ze vsech dilu sveta hrnou se do Parize a spolupusobi jako vyvoleni poradcove statnich hlav, nazvali mirovou konferenci "koser konferenci". Zvlaste v mirovem poselstvi americkem byl  pocet Zidu tak napadny, ze to vzbudilo vsude pozornost. Anglican Dillon pise ve sve knize "Vnitrni dej mirove konference" toto: "Mnohemu ctenari bude se to zdati podivnym: jest vsak nesporno, ze znacny pocet vyslancu konference veril ve skutecnost semitskych vlivu na anglosaske narody." Lici, ze pro Wilsonovy navrhy ve veci tak zvanych "prav mensin" byly smerodatne pouze zidovske pozadavky, ze tato prava hluboce a tezce zasahovala do vrchnostenskeho prava statu jimi postizenych a ze byla tato prava formulovana Zidy, "kteri byli shromazdeni v Parizi, aby uplatnili svuj: peclive promysleny program, coz se jim take plne zdarilo. (Vsechny tyto udalosti ukazuji zarazejici shodu s radkami, ktere jsou obsazeny v sionistickych protokolech. Viz 1. svazek "Svetovy problem".) Vyslanci statu, temto pozadavkum podrobenych, rikali: "Od nynejska bude svet ovladan Anglosasy (Anglie a Amerika); tito budou ovladani svymi zidovskymi zivly."

Jeste ke kapitalu "medi". Dle vlastni vypovedi "interesoval se" Baruch o obchody s modi. Guggenheimove a Lewisonove jsou "medenymi krali" sveta. Pred vypuknutim valky Baruch "navstivil" tyto pany. Za valky rozdelili  se o obchod; konkurence byla vyrazena: Pan Baruch jako zastupce vlady, prosil ji o to! Lewisonove - vicepresident jejich spolecnosti nazyval se Wolfson - dostali americky trh, Guggenheimove zahranicni. Vlada Spojenych Statu sama koupila za valky asi 600   milionu liber medi: Vlada; to jest Baruch, usnesla se  vyjednavati o medi pouze s Lewisonovou spolecnosti. Mensi spolecnosti medarske tudiz, chtely-li se zbaviti sve medi, musely se obratiti na sve velkokonkurenty - na rozkaz vlady zastupovane Eugenem Meyerem, ktery zastupoval Mr. Barucha. Take E. Meyer byl znacne "interesovan" o med. Porad medarskych producentu v New Yorku zucastnili se: Roseristamm, Vogelstein, J. Loeb; Wolfson, Drucker a E. Meyer; zastupci vojska a namornictva nebyli prizvani. Ve Washingtone byl u vlady spolecny zastupce Lewisonu a Guggenheimu Mr. Moschauer.

"Vladni" vybor, ktery dosadil Baruch, aby vyjednaval s medarskymi producenty sestavat ze tri osob: temito byli zrizenci firmy Guggenheim! "Ano, ti medarsti velkoproducenti byli ve vyboru. Zvolil jsem je, protoze byli vynikajicimi muzi." Tak "vysvetlil" Baruch toto zvlastni jednani. Zidovsky medarsky monopol byl na obou stranach Atlantickeho oceanu bez mezery.

Suskalo se o tom vselicos. Musel se tudiz stati spasny cin. Lewisonove prohlasili, ze by dodali vlade (prosim za pozornost!) jakekoli pozadovane mnozstvi medi za kazdou ustanovenou cenu. Aby doslo k shode ve veci ceny, vzali jsme prumernou cenu poslednich let: 16 - 3/4 centu... V dobe vyjednavani obchodovalo se medi s 32-35 centy za libru. Dostala tedy vlada svou med za polovinu platne ceny? Tak bylo alespon soucasnemu svetu hlasite oznamovano, a tento svet byl dojat, Baruch vyjadril to takto: "Nabidka ukazala, ze bylo pranim, zrici se uplatnovani vlastniho prospechu, pokud se tyka potreb vlady. Dejte nam co chcete - bylo stanoviskem producentu." Nejdrive obdrzela vlada tolik medi, kolik chtela; cena - nezavazna. Nyni se opet radili, jakou cenu maji platiti soukromnici; sjednotili se na 27 centech. Protoze vsak (prosim opet za pozomost) Baruch postavil jako nejvyssi zakon jednotnou cenu pro vsechno zbozi, at jsou kupci soukromnici nebo vlada, musela vlada z ohledu na tento princip zaplatiti take 27 centu! Pres tuto malou zmenu se ve verejnosti preslo.