OVLADANI DIVADLA
Divadlo jest odedavna hlavnim prostredkem k vykonavani vlivu na vkus a verejne mineni. Jest neunavnym spojencem, ktery rozsiruje den za dnem vsechny nazory, jez chteji muzove za kulisami vstipiti lidem. Neni to nahodou: v Rusku; kde sotva maji neco jineho, bolsevici podporuji divadlo, vedene v jich smyslu; vedi, ze jeho ucinek v hneteni a utvareni "verejneho mineni" jest prave tak silny a hluboky jako ucinek v tisku.
Ze je divadlo pod zidovskym vlivem, je vseobecne znamo. Kazdy citi, ze americky duch z nej vyprchal; za to pronikla dusna orientalska atmosfera.
Nejen jeviste vlastni, ale i kino - jehoz aparat zabira prumysl na patem miste! - jest uplne zezidovstele. Prirozenym nasledkem jest, ze cela zeme se pozdvihuje proti zplostelym a znemravnujicim ucinkum, vychazejicim z techto "chramu umeni". Ceho se chopi Zid, at jest to alkohol, nebo divadelni obchod, okamzite se vyvine v mravni (ci lepe receno nemravni) problem.
Kazdeho vecera obetuji statisice lidi cas a penize divadlu. Miliony: lidi proudi do kin. To znamena den co den jsou podrobeny miliony Americanu zidovskemu nazoru na zivot, lasku, praci, vstrebavaji do sebe sotva zastrenou propagandu Zidu pro jejich cile - coz jest postup, pro zidovskeho masera "verejneho mineni" primo idealni. Jeho jedinym zarmutkem jest, ze jeho verejne poznani jake takove- ho ztizi mu budoucne ponekud jeho obchod.
Divadlo jest zidovske nejen ve vedeni, nybrz take v literarni latce a v predstaveni. Stale vice a vice kusu prichazi na jeviste, jichz spisovateli, rezisery a hlavnimi nebo vedlejsimi interprety jsou Zide. Nejsou to umelecka dila a nemaji trvaleho uspechu. To jest zcela prirozeno: zidovsky divadelni zajem nesmeruje k dobyti umeleckych uspechu, aby udrzel na vysi americkou scenu, neb aby pripoutal vyznacne herce stareho druhu. Naprosto ne: zidovske zajmy jsou financniho a rasoveho druhu - aby vylakaly z nezidovskych kapes penize a nad to, aby zezidovstily vkus a smysleni. Chlubive clanky v casopisech skytaji pevneho dokladu, jak dalece jsou tyto snahy jiz korunovany uspechem.
Az asi do roku 1885 bylo americke divadlo jeste v rukou nezidovskych. Tenkrate stal se prvni zidovsky prulom. Zmenou majetniku pocal take upadek sceny jako umeleckeho a moralniho ustavu a byl uspisen v te mire, v jake se rozsiroval zidovsky vliv. Vyznam tohoto vlivu jest: vse bylo peclive a promyslene odstraneno z americkeho divadla - mimo menecenne a toto postoupilo na prve misto.
Velka doba americkeho divadla minula. Velci predstavitele zemreli, nenasli rovnocennych nastupcu. Vysoky, slechetny Duch z drivejska jiz nebyl obliben. "Shakespeare kazi obchod," rekl jeden zidovsky reditel. "Mravnustkarstvi" jest jiny vtip, jimz se chce zesmesnit povznasejici tendence stare sceny. Oba tyto vyroky maji byti vsazeny jako nahrobni kameny na zanikle divadelni umeni.
Potrebovali bychom duchovni vyse trinacti- az osmnactileteho chlapce, abychom chapali dnesni predstaveni. Nutno pry potesiti "unaveneho obchodnika"- tim se oduvodnuje uplna nepritomnost ducha. Vse je pristrizeno na duchovni stav a mysl bezcharakternich lidi, davajicich se nejsnaze zlakati reziserskymi triky. Dava-li se tu a tam pekny zdravy kus, vyhovuje se prani zanikajiciho pokoleni divadelnich navstevniku; pritomne pokoleni divadelnich navstevniku jest obmysleno jinou stravou; predstavy charakteru s hlubsim obsahem, nez jej muze pochopit detska hlava,jsou vynaty z obehu. Komicka opera stala se zrudou zmatku svetelnych efektu a vykloubeni udu; hudba, chlipne sileni. Sensacni, hloupe a sproste - to jest heslem. Soulozeni jest hlavnim, tematem. Vystavy naheho masa ve vystupech, mamicich smysly. Roje zenskych tel - tot moderni umeni za zidovske rezie.
V mnohych americkych mestech projevuje se vzepreni tech, kdoz touzi po pravem umeni, tim ze se zakladaji ochotnicka divadla. Dramaticke umeni, zahnane z verejnych jevist, naleza pristresi v tisici divadelnich a ctenarskych spolcich. (Tento zpusob obrany nesl by i u nas blahodarne ovoce. - pozn. prekladatele.) Protoze nelze jiz spatriti dobre kusy, ctou se. Tak shromazduji se obce ctitelu praveho umeni v malych dramatickych krouzcich ve mestech a na venkove, schazeji se ve stodolach a kostelich, ve skolach a ve spolkovych salech.
Zmeny, jez zpusobil Zid v divadle, jez muze potvrditi kazdy soudny navstevnik divadla z vlastni zkusenosti, jsou ctvereho druhu.
Predne vypracoval mechanickou stranku, zatlacujici lidskou hru a talent. Misto aby scena podporovala, dostava vlastni, realisticky vyznam. Velci interpreti nepotrebovali scenickych masinerii. Sameckove a samicky, hrajici role zidovskych kusu, jsou ztraceni bez scenickeho aparatu. Scena utlacuje vkus. Zid vi: dobri herci stavaji se stale vzacnejsimi, protoze zidovska divadelni politika znamena smrt talentu; oni stoji take mnoho. Proto vlozi radeji sve penize do dreva, platna, barvy latek a cetek. Tyto veci se nemohou take zarditi studem a zlosti nad jeho idealy mazala a jeho zradou na umeni.
Tak Zid ucinil z divadla chlipnou podivanou; za to vypovedel z neho vsechny hlubsi ideje. Kdo navstevuje divadlo, muze si snad pozdeji vzpomenouti na nazev kusu, nikoli vsak na jeho obsah, ani na jmena vynikajicich predstavitelu. Jedno ke druhemu: zpatecnictvi a zanik.
Za druhe Zid se muze honositi, ze dal orientalske smyslnosti schopnosti pro jeviste. Coul za coulem stoupala spinava vlna po zadech americkeho divadla a zaplavuje nyni vsechny sceny. Najdeme v "lepsich divadlech" vice nezahalene neslusnosti nez drive v nejobycejnejsich tingl-tanglech. V New Yorku, kde jsou zidovsti reditele cetnejsi, nez mohli byti kdy v Jerusaleme, posunuje se vzdy dale hranice divadelnickych odvazlivosti do oblasti drivejsich nemoznosti. Nedavne vypraveni "Afrodity" znamenalo asi dobre promysleny a pripraveny frontalni utok na posledni bastu moralni tradice - spisovatelem byl ovsem Zid. Ani stopa po idejich; povrchni narazky, choulostive situace, odvaznost vystupu byly plodem dlouholeteho studia v umeni svadeti lidi. Volny prodej narkotickych prostredku je zakazan, naseptavani zakerneho moralniho jedu nikoliv.
Darebne kabarety a pulnocni zabavy jsou ciste zidovskym zbozim. Parizske boulevardy a Montmartre nemaji niceho z onech oplzlosti, jez by nenasly napodobeni v New Yorku. Pariz ma vsak alespon Comedie Francaise jako protivahu proti spine; New
York nema ani te.Kde by meli vazni dramaticti spisovatele nejmensi vyhlidku v takovem bahne? Kde interpreti, hodni vazneho a radostnejsiho umeni? Jeviste stoji ve znameni choristek a statistek.
Dovoli-li se nekdy pristup na jeviste ponekud vynikajicimu dramatikovi, toz pouze na kratkou dobu. Zatlaci jej elektricke svetelne a barevne hry, cetkami sotva zahalena tela; a v knihach protloukaji svuj zivot ti; kdoz jeste nezapomneli, cim by melo byti divadlo ve skutecnosti.
Treti radou zidovskeho ovladani americkeho divadelnictvi jest objeveni se systemu "star". Posledni leta videla mnozstvi techto "hvezd", ktere nikdy nevzesly, aby svitily, nybrz ktere byly vysoko vyveseny na reklamnich stenach divadelnich syndikatu, aby vstipily obecenstvu domnenku, ze sviti
tato mrkadla na nejhorejsim nebi dramatickeho umeni a dokonalosti: "Hvezdy" ze vcerejska, jez jiz dnes jimi nejsou, byly bud zenskymi oblibenci reditelu, nebo zbozi, vzate z masy a postavene do vykladni skrine, aby vzbuzovalo dojem "novinek". Zkratka zatim co drive dosahovali interpreti a interpretky slavy prizni obecenstva, urcuje ji nyni reklama majetniku divadel. "Znamka New York", ktera casto znaci umeleckou nulu, neni nicim, nez prizni, v jake prave tesi se u lidi, kteri maji divadlo v moci. - Prave proti teto "znamce N.Y." vzpira se ostatni zeme; hnuti ochotnickych divadel - ve stredni a zapadni Americe jest toho znamenim!Ve vsech vecech vychazi Zid na rychly uspech; tento nezda se mu dosti rychlym zborenim nezidovskeho divadelniho umeni. Vytvareti umelce stoji cas. Reklama to takto obstara, a jako drive potulny trhac zubu prehlusil svou mosaznou trubkou bolestne vykriky svych obeti, zidovsky reditel odvraci pozornost od dramaticke ubohosti tim, ze hazi na hlavy zarazenych divaku konfety, krajky a cetk
y.Tyto tri vysledky zidovskeho ovladani divadla daji se vysvetliti spolecnym ctvrtym duvodem: vse zcachrovati, vse promeniti v penize, co vezme Zid do rukou. Divadelni ohnisko se presunulo z jeviste do pokladny. Jest to vetesnicka moudrost: "dej lidem co by radi meli", coz se uplatnilo i u divadla od doby, kdy se ho Zid zmocnil.
Kolem roku 1885 zalozili dva cili Zide v New Yorku divadelni agenturu a nabidli se, ze odeberou reditelum v St. Louis, Detroitu, Omaze a jinde starost angazma znamenitych hercu pro pristi herni obdobi. Tato firma se nazyvala Klaw a Elanger; prvni byl Zid, ktery zacal studovati prava, pak vsak odbocil k povolani divadelniho agenta; Erlanger, taktez zidovsky vyrostek nepatrneho vzdelani, ale se zkusenostmi v peneznich obchodech. Nev
ynalezli systemu divadelnich agentu, nybrz vypujcili si tuto ideu od pana Taylora, ktery zridil jakysi druh divadelni bursy, kde se schazeli herci a divadelni podnikatele z venkova a kde mohli uzavrit angazma.Forma divadelnich agentur jest klicem k problemu rozpadu americke sceny. Stary system mel velkou prednost trvaleho osobniho styku mezi - podnikatelem a jeho spolecnosti divadelni a daval genialnimu herci cas a prilezitost k prirozenemu vzrustu a uzravani. Tenkrate nebylo jeste syndikatu a podnikatele
mohli dati vystoupiti sve spolecnosti a svym prvnim silam na jevistich ruznych majetniku a vyuzitkovati plne sezony. Ke konci sli pak spolecne na venek. Oba, podnikatel a spolecnost, byli odkazani na sebe, sdileli radost i zal, dobre i spatne casy.Agenturni obchod ucinil vsemu tomu konec.