Roli, kterou hral "Moudry Nathan" na nemeckych jevistich, zastaval na anglosaskych "Ben Hur": Tento kus osvedcil se jako nejucinnejsi divadelni dilo ve prospech Zidovstva, byt i to ovsem nebylo umyslem spisovatele Lew Wallace.

Zda se skoro, jako by se spojily umeni a osud proti tendencnim kusum, jinak se da sotva vysvetliti neuspech nezakryte zidomilskych kusu. V zadne dobe mimo posledni nebyla silnejsi snaha, vnutiti divadlo ovladane Zidy, do sluzby opevovani Zidu. Avsak vsechny tyto pokusy, s jedinou vyjimkou, ztroskotaly pres nejhlucnejsi reklamu, priznive novinarske kritiky a prizen jistych urednich osob. Dokonce i jisty pocet Zidu ohradil se zjevne proti pokusu, pouzivati jeviste jako propagacniho mista, aby bylo Zidovstvo vychvalovano do neopravneneho vyznamu a obliby.

Nejprve jest znamo, ze drivejsi nezidovsti divadelni podnikatele umirali chudi; videli svou hlavni ulohu v tom, aby podporovali dobre umeni, a ne aby delali dobre zisky. Moderni divadelni Zide vsak naproti tomu chteji bezmerne zbohatnouti; dali divadlu raz vyhradne obchodniho podnikani. A ztrustovani divadel bylo jiz dokonano, kdyz prumyslove trusty lezely jeste v plenkach. Jiz roku 1896 divadelni trust kontroloval 37 divadel ve velkych mestech. Hlavnimi muzi byli Klaw a Elanger, Nixon a Zimmermann, jehoz puvod jest sporny. K nim pripojili se pozdeji Rich, Harris a Brookes, vsichni tri Zide. Svou kontrolou trust mohl zajistiti svym hereckym spolecnostem dlouhou sezonu. Proti tomuto zavodeni, hlavne proti tomuto vytlacovani, nemohly se udrzeti nezavisle spolecnosti. Jich konec slouzil jeste dalsimu zidovskemu ucelu: kinovy prumysl, podnik od pocatku zidovsky, vystoupil na obzor. Zde nebylo treba vypichovati teprve nezidy, protoze nikdy nebyli na veci zucastneni. Do divadel, porazenych trusty a prazdnych, vtahla kina - dve mouchy jednou ranou.

Veskeren vyvoj nemohl se odehravati bez protiobrany. Udatni muzove a zeny ze sveta divadelniho, novinarskeho a referentskeho, kladli odpor. Konce boje lezi nasnade. Pocatkem tohoto stoleti zidovsky trust opanoval pole. Ucinil z umeni pouhou penezni vec, pracoval s mechanickou presnosti dobre vedene tovarny. Potlacil umeleckou iniciativu a odvahu, zardousil kazdou soutez, vytlacoval neustale podnikatele a herce dobreho jmena, vyloucil kusy oduvodneneho vyznamu a podporoval popularitu pochybnych, obycejne zidovskych velicin. Hledel si nakloniti divadelni kritiky a tisk. S dramatickymi dily, s divadlem, s herci bylo zachazeno jako s tovarnim zbozim. Vse, co s nim souviselo, vzalo na sebe nizky, obchodnicky vyraz.

Co to vse znamena? - Scena jest dnes hlavnim vzdelavacim mistem pro polovinu obyvatelstva. Co vidi a slysi mlady clovek a pojima nevedomky jako vzdelavaci prvky; spolecenske chovani, mluvu, modu satu, zvyky a mravy jinych narodu, dokonce pojmy o pravu a nabozenstvi. Jeviste a kino poskytuji masam nazory na zivot a podstatu bohacu. Co jest takto Zidy umyslne ve falesnych predstavach a predsudcich sneseno z divadla do lidu, neda se prehlednouti. Casto se divi lide zmateni a zdivoceni mladsiho pokoleni: Uvedena fakta mluvi.

Nekdy pronikla do verejnosti ozvena boje pocestnych divadelnich kritiku proti uplatkarstvi, pak proti jejich strhani zidovskym trustem. S pocatku plny laskavosti vuci podnikatelum, hercum, divadelnim spisovatelum a kritikum, tento trust ukazal sve drapy, jakmile dosahl moci. Obecenstvo a miliony proudily k nemu - a o koho a o co se mel dale starati? Protivil-li se kritik jeho metodam, nebo poukazal-li na menecenny, surovy a sprosty raz prodavaneho pozitku, byl vyloucen z trustovych divadel. Majetnici novin byli pozadani, aby je propustili ze sve redakce. Casto mela uspech takovato prani, nebot za nimi kyvala hrozba, ze budou novinam odnata divadelni oznameni. Jeste v nejblizsi minulosti trust vydal cerne listiny nepohodlnych kritiku, aby zamezil jich umisteni u novin.

V rijnu 1920 stihla divadelni obchod velka pohroma. Ba i v New Yorku dopadla divadla tak spatne, jako nikdy od mnoha let. Vice nez 3 000 hercu bylo bez zamestnani. Uprostred teto krise dali rozhlasiti divadelni spekulanti Schubertove - syrakussti Zide, kteri se pripravovali jako vratni a prostrednictvim prymkarskeho obchodu pro sve postaveni divadelnich kralu - ze pouze v New Yorku by zridili sest novych divadel a dali napsat ctyricet divadelnich kusu! Snad nekolik z nich ma nejakou umeleckou cenu. O to se vsak Schubertove nestaraji. Do umeleckeho uspechu jim nic neni. Jich umyslem jest dati nadelati tolik novych kusu, aby se zurocily jejich kapitalove vklady v divadlech a v pozemcich k nim patricich.