Kdo sleduje tisk uzna, ze otazka nemravnych kusu nedochazi klidu. Ve vsech statech pripravuji se zakony o censure filmove; proti ni stavi se jen lide mravne sesli - primlouva se za ni cast slusneho obyvatelstva, probuzena nebezpecim. Za opozici vezi vzdy skryty tlak zidovskych filmovych firem.

Tento zjev zasluhuje nejvaznejsi pozornosti. Pozorovano samo o sobe, budilo by zdani, jakoby jisty zidovsky zivel byl obvinen z vedome, hrube nemravnosti. Avsak to situaci jeste nevysvetluje. Ve Spojenych Statech stoji proti sobe dva nazory; jeden panuje ve vyrobe filmu, druhy vladne, mozno-li to tak nazvati, ve verejnosti. Jeden jest orientalnim idealem: "Nemuzes-li jiti tak daleko, jak bys chtel, jdi tak daleko, jak muzes." Jest naklonen vsemu, co jest masem a jeho zobrazenim, a je mu blaze dle jeho sklonu pod smyslnymi vzruchy. Tento orientalni nazor lisi se nesmirne od nazoru anglosaskeho, americkeho - a jest si toho vedom. Tim se vysvetluje jeho odpor proti filmove cenzure. Nelze tvrditi, ze by filmovi tovarnici zidovskeho puvodu podporovali vedome nizke, sproste, a podle sveho rasoveho sklonu; vedi vsak dobre, ze jejich vkus a povaha lisi se od prevladajiciho druhu americkeho lidu. Kdyby byla nastolena cenzura, uplatnil by se patrne americky nazor, cemuz prave chteji zameziti. Mnozi z techto tovarniku ani nevedi, jak spinava jest jejich latka; je jim to zkratka prirozeno.

Snad zadnemu jinemu druhu zabavy nedostalo se tak jednomyslne kritiky jako filmovemu oboru, protoze vsude, do hloubi kazde rodiny, byla pocitovana jeho oplzle svudna a ucinna sila. Jsou dobre filmy, tohoto tvrzeni drzime se krecovite, doufajice, ze se stanou zachrannym zebrikem, po nemz unikneme z zumpy, v niz se zmenil nejrozsirenejsi druh verejne zabavy.

Tento stav se dosud stale zhorsoval. Filmy pretekaji pohlavni spinou, prekonavaji se v zlocineckych jednanich. K obhajobe uvadi se, ze filmovy prumysl jest na ctvrtem nebo patem miste mezi nejvetsimi prumysly Spojenych Statu a proto nesmi byti znepokojovan. Slusna veselohra vynasi snad 100 tisic dolaru, uspesny "pohlavni problem" dava 250 az 500 tisic dolaru vytezku.

Jisty Dr. Empringham napsal nedavno: "Zucastnil jsem se schuze majetniku kin v New Yorku; byl jsem jedinym krestanem. Ostatnich pet set byli Zide." Nema smyslu horovati proti filmovemu zlu a pri tom vedome zavirati oci pred hnaci silou za nim. Dluzno rozhodnouti se pro zmenu metody a smeru boje. Drive, dokud Spojene Staty tvorily vseobecne arijskou jednotu ducha a svedomi, stacilo zlo verejne jmenovati, aby bylo odstraneno. Tato zla byla jakymsi vykolejovanim, plodem mravniho otupeni nebo nedostatku dbalosti o sebe; verejne pokarani probudilo mravni citeni toho, jenz byl pokaran; jako prislusnik nasi rasy mohl byt vyhojen verejnou dutkou nebo alespon priveden k zodpovednemu jednani. Tato metoda jiz nepusobi, verejne svedomi jest odbyto. Lide, vyrabejici moralni spinu, jsou nepristupni dovolavani se jejich svedomi; neveri vubec, ze jest to spina a ze prokazuji kuplirske sluzby nakaze lidskeho zvrhlictvi. Nechapou vubec onoho rozhorceni, prohlasuji je za chorobne, za zavist, nebo - antisemitismu. Soucasny filmovy prumysl jest spinavosti, jest zidovskym. Kdo jej potira, "potira Zidy". Kdyby tito z vlastniho popudu odmitli sve neciste zivly, byli by usetreni poukazu na zivel rasovy.

Stav filmoveho prumyslu ve Spojenych Statech jest tento: devet desetin vyroby filmove jest v rukou deseti velkych tovarnich svazu v New Yorku a Los Angeles. Kazdy z nich disponuje jistym poctem podsvazu, prostirajicich se po cele zemekouli. Hlavni svazy ovladaji svetovy trh. 85 ze sta jest v zidovskych rukou. Maji nedotknutelnou centralistickou organizaci; tato rozdeluje sve vyrobky desetitisicum majetniku kin. Vetsina techto jsou Zide nizsiho druhu. Svobodne tovarny filmove nemaji takoveho strediska a museji se obraceti k volnemu trhu.

Mnohy bude se diviti, ze neni poptavky po dobrych filmech. Vec se ma tak: Tato se nedostanou vubec k obecenstvu. Jedna znama filmova spolecnost s vynikajicimi dily dramatickeho a vychovneho obsahu byla nucena likvidovati, protoze ji bylo nemozno, dati sva dila predvadeti. Mela maly, prechodny uspech, kdyz predala sve filmy zidovskym obchodnikum k provozovani; ale vzdy mela proti sobe obrovskou a tichou moc one semknute oposice, branici zrejme vstupu neceho slusneho a ciste radosti do divadelniho sveta.

Jak se veci utvareji, dava se prednost spinavym filmum, protoze jsou zhotoveny pecliveji a ohlasovany vetsimi reklamnimi prostredky. Nejnecudnejsi zajistuji si divactvo jiz tim, ze v oznamenich poukazuji na pojednavani o "moralnich problemech".

Vsude jsou pratele umeni, pouzivajici velkych prostredku, aby pozdvihli umelecky vkus, hlavne v hudbe; neprijdou vsak nikdy na sve utraty. Zpotvoreni verejneho vkusu vynasi zrejme vice. Tento obchod provozuji lide a spolecnosti,   jimz jest slovo "umeni" cizi. Tvrdi-li tito drze, poukazujice na spatny vkus: obecenstvo toho prece pozaduje, ceho poskytujeme, jest vec tim horsi a je treba pouziti tim duraznejsich, bezodkladnych a pronikavych leku. Take obchodnici kokainem mohli by pro svuj jed uplatniti poptavku po nem. Ale nikoho nenapada spatrovati v tom polehcujici okolnost pro kokainovy obchod. Totez plati o dusevnim jedu a viditelne spine obycejneho biografu - touha po nem i jeji ukojeni protivi se mravnimu zakonu.

Charles Lammle, jeden z prvnich filmovych tovarniku, a hlava "Universal Film Company" rekl v jednom kongresovem vyboru, ze poslal asi 22.000 majitelum biografu, kupujicim jeho filmy, obeznik: Ceho si prejete? Ocekaval, ze alespon 95 ze sta vyslovi se pro slusne filmy; ve skutecnosti vsak zadala vice nez polovina veci pikantnich, tedy neslusnych. Pan Lammle, Zid pochazejici z Nemecka, zapomnel pouze zjistiti, jaky podil meli na techto odpovedich jeho "souverci".

Kdekoliv a jakmile se cini pokus, zadrzeti zaplavu sprostoty, vylevajici se denne pres hlavy americkeho lidu, vznika ihned zidovsky odpor. Bezi-li napriklad o to, vzbuditi smysl pro dustojnejsi oslavu nedele, jako dne odpocinku - protivniky tohoto hnuti, nevolajiciho po donucovacich zakonech, nybrz chtejiciho probuditi svedomi, jsou Zide, a tito ospravedlnuji sve jednani zidovskymi ohledy. Jsou-li filmy pohnany k zodpovednosti pred zdrave verejne mineni, jsou jejich obhajci Zide. Ve zminenem kongresovem vyboru nazyvaji se pravnici, radici filmovym svazum: Meyers, Ludwigh, Kohn, Feund a Rosenthal. Ba i jeden rabin byl pozvan jako znalec a mluvil primo znamenite - okolo veci. Vypravoval, jak s pocatku byvali take Zide zesmesnovani ve filmech. "Organizovali jsme tedy spolecnost, nezavisly rad B'nai B'rith, nejvetsi to zidovsky bratrsky rad svetovy. Tento organizoval tak zvanou ligu proti pomluve (Anti-Defamation-League); a tato liga k ochrane zidovskeho jmena spojila se i s nekterymi lidmi katolicke cirkve ke spolecnosti Pravdy a ve spolecnosti Svateho Jmena a vyzvala vsechny filmove tovarniky, aby se neposmivali zidovskemu charakteru a zidovskemu nabozenstvi a tim nas nezesmesnovali. Nenamitali bychom niceho proti predstavovani zidovske povahy, nemuzeme vsak souhlasiti s predstavovanim karikatury. Kdyz jsme takto projevili tovarnikum sve mineni, jmenovali jsme v kazdem meste vybor, ktery mel zadati urady, aby zakazaly provozovani filmu, smerujicich k urazeni zidovskeho charakteru a zidovskych citu. Vysledkem bylo, ze nebylo potrebi jedineho zakazu, protoze se jiz biografy nezabyvaji takovymi filmy."

Bolavym mistem v rabinskem prohlaseni jest tvrzeni, ze zidovske nabozenstvi bylo by zesmesnovano. Bylo by zajimavo zvedeti, kdy, kde, jak a kym se tak deje. Ve skutecnosti skryva se za timto tvrzenim utajeny a svadejici nazor. Zid spatruje v kazde verejne cinnosti krestanskeho razu urazlive zasahovani do sveho nabozenstvi. Pouzil-li by napriklad president Spojenych Statu nebo guverner nektereho statu ve svatek dikucineni krestanskeho obratu, neb zminil-li by se o jmenu Jezisove, cinili by Zide proti nemu namitky jako jednani pohorslivemu, urazejicimu jejich city. Nejen ze by tak ucinili - ale jiz tak ucinili. Svazek dvacaty americko-zidovske historicke spolecnosti obsahuje tento telegram z Harrisburgu (Pennsylvanie) z 10. listopadu 1880: "Dulezita zmena nastala v proklamacich dne dikucineni. V posledni vete jsou zmenena slova "krestanska obec" ve "spolecnost svobodnych lidi." - Tato zmena byla zavedena na zaklade stiznosti vynikajicich Israelitu. Guverner Hoyt prohlasil, ze pouzil slova "krestanska" ve smyslu "civilisovana" a ne ve vlastnim smyslu konfesionelnim.

V casteji zminovanem kongresovem vyboru bylo precteno misto z dopisu jisteho pana Pierre, zvlastniho zastupce filmove spolecnosti Oliver Morosco, obchodvedouciho filmove obchodni komory: "Jak vy i ja vime, komory daly vyjmouti i obehu film "Zivot Spasiteluv", protoze se domnivaly, ze by mohl urazeti Hebrejce." Podle toho jest zidovska citlivost palicatym a rozmazlenym ditetem, takze ve skutecnosti toci se spor ne kolem udajne urazky Zidu, nybrz kolem potlacovanych prav nezidovskych. Zidovsti plnomocnici se ptaji, aby vaznost situace smazali: Jak mohou znamenati 3 miliony Zidu nebezpeci pro 110 milionovy narod? A nezidovsti nastrcenci ji opakuji s vyzyvavou prevahou. Na to by se dala poloziti protiotazka: Co znamena, zakaze-li se narodu 5

Jest vsak otazkou, dovedl-li by zidovsky filmovy tovarnik poskytnouti neceho lepsiho, nez podava dnes. Uvazi-li se puvod vetsiny z nich, musi byti pokladana vira v dobrovolne zlepseni temer za beznadejnou. Co vi Zid o zivote na venkove a o povaze sedlakove? Vidi jen hnojiste a tvrde palice "agrarniku", a smeje se jim. Jakou jinou predstavu Ameriky muze miti, nez predstavu obrovske, jim dojene kravy? Prave tak bez porozumeni stoji k domacimu zivotu Americanovu; nemuze ani vedeti, co jest americky rodinny zivot. Strujci filmu snad nahledli do vnitrnich prostoru, zajiste vsak nikoli do ducha, v nich vladnouciho. Jich predstavy o nem se zakladaji nejen na omylu, nybrz vykonavaji i na vysost nebezpecny vliv zvlaste na cizince, verici, ze spatruji ve filmovych obrazech skutecny zivot americky. Ale tyto obrazy jsou nebezpecny i pro masy, domnivajici se, ze co vidi v biografu, jest zivot "lepsich trid". Srovname-li skutecnou zivotospravu techto kruhu s predstavou, vladnouci o ni v lidu, pochopime politicke a socialni nebezpeci, vyrabene filmovymi tovarniky a jich bludnymi obrazy pro americkou spolecnost  a stat.  Zfalsovani, zlocinnost a puste haraburdi tvori spodni tony vetsiny filmu.

Americky zivot jest orientalnimu duchu bez puvabu a nudny. Jemu chybi smyslneho vzruseni, plneho pleticharstvi. Jeho zeny nezahravaji si stale a hystericky "sexualnim motivem". Ma svuj vyznam ve vnitrnich hodnotach: vire, nadeji a klidu. Tyto jsou ovsem smesne a k smrti nudne orientalnimu nadsenci. V tom spociva vlastni vysvetleni moralniho nezdaru filmoveho: neni naprosto americkym a jeho strujcove jsou vzhledem k sve rase neschopni zobraziti americky zivot pravdive v jeho rasove, mravni a idealisticke snazivosti.

Ceho dosahli nezide, damske kluby, ucitele, duchovni, lekari a rodice dorustajiciho pokoleni svymi narky a stiznostmi? Niceho. A v dalsim zivote necht dale spinaji rozhorcene sve ruce - nedosahnou zlepseni, nepohlednou-li do oci one neprijemne rasove skutecnosti, ze filmovnictvi jest zidovske. Neni jiz otazkou zda mravne ci nemravne - ta jest odbyta. Bezi o spravne jednani. Budou-li vsichni vedeti, kdo vykonava ten nepochopitelny vliv na biograf a co tento znamena, pozbyla jiz otazka sve beznadejne povahy.