Dve   techto organizaci, stejne pozoruhodne svym utajovanim a svou moci, jsou New Yorsky Kehillah a americky zidovsky komitet (American Jewish Comittee A.J.C.). Slovem "utajovani" ma byti oznacena skutecnost, ze pres znacny pocet prislusniku a pres to, ze hluboce zasahuji do americkeho zivota, vetsina lidi sotva tusi jich existenci a cinnost. Kdyby melo byti hlasovano mezi obyvateli New Yorku, kdo slysel jiz neco o kehillahu, zodpovedel by kladne sotva jeden ze sta A prece jest tato kehillah nejsilnejsim faktorem v politickem zivote newyorkskem, ktery ji uplne pretvoril. Uzije-li se ji nekdy v novinach, deje se tak pouze ve vyrazech zcela neurcitych a trva-li nejake mineni o jeji existenci, jest to nazor, ze jest zidovskou organizaci jako jakakoliv jina.

Newyorkska Kehiilah ma nejvetsi vyznam ze. dvou duvodu: nejen ze jest dokonalym a skutecnym prikladem "statu ve state", uprostred nejvetsiho americkeho mesta, nybrz tvori tez svym obchodnim vyborem XII. distrikt americkeho Zidovskeho komitetu. Tento opet jest ohniskem prosemitske a protiamericke propagandy. Jinymi slovy: Zidovska sprava New Yorku tvori podstatnou cast zidovske vlady ve Spojenych Statech.

Obe spolecnosti zahajily svou cinnost skoro soucasne. Podle aktu kehillahy bylo bezprostredni pricinou jeji organisace usporadani protestu proti tvrzeni generala Binghama, tehdejsiho policejniho presidenta newyorkskeho, ze polovinu vsech zlocinu ve meste provedli Zide. Vysetrovani vlady ve veci "obchodu s bilymi otroky" (obchod s devcaty) vyneslo na svetlo na vysost nepriznivy material proti Zidum a rozrusilo verejne mineni. Proti tomu bylo treba pracovati; brzy na to general Bingham musel ustoupiti z verejneho zivota; vysoce vazeny casopis, ktery chtel uverejnovati vysledek setreni ve veci obchodu s devcaty v rade clanku,  byl prinucen, upustiti od veci po prvnim clanku. To se stalo roku 1908. Americky Zidovsky Komitet byl zalozen jiz roku 1906 !!

Slovo Kehillah ma tyz vyznam jako "kahal" a znamena tolik jako "obec, shromazdeni" take "sprava". Kahal jest zvlastni zidovska formou vladni a spravni v diaspore: Od doby, co se Zide rozsirili po zemi, zridili vsude svou vlastni vladu a jeji organy, bez ohledu na vlady, dosazene goji. Jiz v babylonskem zajeti a jeste dnes ve Vychodni Evrope kahal tvori ochrannou moc, ve ktere cti zakonuverny Zid svou vladu a pravovernost. Mirova konference vyslovne pripustila kahal pro Polsko a Rumunsko. V New Yorku ma kahal svoje vlastni soudnictvi, vydava zakony, vynasi rozsudky ve vecech spornych, ,provadi rozhodnuti, a Zide davaji prednost temto soudum pred soudy zemskymi.' To se muze ovsem diti jen po vzajemnem vseobecnem dorozumeni.

Jisty zidovsky spisovatel pokousel se nedavno zesmesniti ideu, ze zidovsti podnikatele a delnici nemaji ani v nejmensim spolu co ciniti; pocital s neznalosti fakt o kehille. V teto korporaci shromazduji se skutecne vsechny skupiny a zajmy, stykajice se v ni jako Zide. Kapitalista a bolsevik, rabin a obchodvedouci, stavkujici delnik a podnikatel, proti nemuz stavkuje- vsichni se sjednocuji pod praporem Judovym. Zautocte na zidovskeho kapitalistu a okamzite prispecha mu ku pomoci zidovsky anarchista. Snad se prave nemiluji, ale silnejsi jest pouto spolecne: nanavisti k nezidum.

Kehillah jest svazkem; urcenym spise ke vzdoru nez k ochrane proti gojum. Vetsina jejich clenu jest politicky povahy velice radikalni. jsou to ony statisice na vychode mesta, kteri peclive  pripravovali a vyzbrojovali expedici, jez mela zrititi ruskou risi, a kteri dokonce zvolili i Zida, stanoveneho nastupcem ruskeho cara. Pres tento zakladni charakter stoji v cele Kehillahy muzove, jichz jmeno ma vysoky zvuk u americke vlady, v soudnictvi. v zakonodarstvi a ve financnictvi. Poskytuje velkolepeho pohledu rasove upevneneho naroda s zivou virou v sebe a ve svou budoucnost s vyloucenim vsech ruznorodosti, semknuteho v mocnou organisaci k materielni a nabozenske podpore sve rasy a vylukou vseho ostatniho. Kehillah rozdelila New York prave tak, jako Americky Zidovsky  Komitet rozdelit Spojene Staty pro sve ucely. Mesto ma 18 distriktu, ktere obklopuji vzdy 100 kehillahovych obci. Radove distriktu vedou spravu v souhlase s narizenimi a hledisky, vydanymi ustredni spravou.

Kazdy Zid v New Yorku patri jedne nebo vice lozim, tajnym spolecnostem, spolkum, radum, komitetum nebo svazum, jichz ucely a metody do sebe zasahuji, takze stoji vsechny verejne zalezitosti a kazdy oddil newyorskeho zivota nejen pod bdelym okem, nybrz i pod rychlym a pusobnym zasahnutim vnuceneho zarizeni, vyzkouseneho zkusenosti.

Prelidneni zidovskych ctvrti nesledkem prilivu rusko-polskych Zidu, kteri nechteji jiti dale, vysvita z faktu, ze tretina newyorskych Zidu, asi 570 tisic osob, bydli na jedna setine mestske pozemkove plochy. Kdyby byly vsechny domy tak huste obydleny, mohl by New York hostiti 95 milionu obyvatelu, tedy skoro veskere obyvatelstvo Spojenych Statu. Toto slozeni a utvareni se obyvatelstva musi nesti vzapeti udalosti, jez sotva najdou prikladu v dejinach civilisace. Lec prave z techto pomeru odvozuje se moc kehiliahy.

Kdyz byl vyhlasen utocne zahroceny program Kehiliahy, aby bylo z New Yorku vytvoreno zidovske mesto a tim ze Spojenych Statu zidovska zeme, prijali jej nekteri z konservativnejsich zivlu newyorskeho Zidovstva s obavou, ze by si to americky narod nemusel dat libit. Zda by to prijali Americane klidne, kdyby Zide zadali, aby byly vanocni pisne odstraneny ze skol jako "Zidy urazejici", aby z tehoz duvodu nebyly staveny vanocni stromky v policejnich kancelarich, aby byly velikonocni svatky zruseny a aby bylo vsude protestovano proti nazvu "krestansky gentleman" - vse proto, ze to urazi Zidy? Jini pochybovali, ze by newyorska Kehillah mohla vykonavat tutez autoritu, zalozenou na nasili, jako kahaly Stareho sveta.

Pres to prese vsechno vladne pocit pochybnosti o trvani tohoto mocenskeho postaveni. Ti, kdoz se ho zmocnili, ucinili tak bezpravne. Ani pravem vetsiny s vyssimi schopnostmi, ani pravem, jehoz propujcuje lepsi pouzivani moci, nemaji na ni naroku. Privlastnili si ji s nestydatosti, prohlasivse boj proti ni za rasovy predsudek. A na tomto zaklade se dosud udrzovali; on vysvetluje take dosavadni americkou shovivavost v tomto oboru, ba i pocit nejistoty v jejich dosavadnim postaveni. Nikdo z Americanu se neda obtizneji pohnouti k smysleni a jednani, ktera pochazeji z rasoveho neb nabozenskeho predsudku. I tam, kde jest v plnem pravu, je znepokojovan pochybnostmi, neni-li prece jen zaujat. To vysvetluje zdanlivy odpor k pousteni se do zidovske otazky a privadi Americany k tomu, ze podepisuji protesty proti "antisemitismu", jez ve skutecnosti nejsou, nez protesty, proti faktum, Zidum nepohodlnych. Nicmene byla by velkou chybou domnenka, ze se Americane smirili se skutecnosti zidovske prevahy v kteremkoliv oboru. Toho neucinili. Zidovsky vrchni vliv ve vecech americkych jest prave tak vzdalen zriceni jako bolsevicke panstvi v Rusku: oba mohou se pres noc zhroutiti. Prave vliv kehilly a americkeho zidovskeho komitetu uspisi pad. Zide mohou ziti mezi nami, nikdy vsak nad nas a nad nami.

To vse je Zidu lepe znamo, nezli nezidu, nebot zna zidovskou otazku lepe nez kdokoliv jiny a vi zcela dobre, kdy rana trefila do cerneho. Americti Zide protestuji nyni, pry proti "lzim"; byli by radi, kdyby to byly lzi. Ve skutecnosti zene je vsak strach pred moci pravdy k jich hlucnym protestum a vedi prilis dobre, ze pravda bojuje proti nim. Otazka netoci se kolem nasilneho vyhnani nebo obrany, nybrz kolem postaveni Zidu na uplne denni svetlo - nebot neni mocnejsiho nepritele tmy nad svetlo.

V Kehillaze meli Zide znamenitou prilezitost ukazati, co dovedou a rici svetu: "Vidite, to vykonava Zid k blahu mesta; ma-li volnou ruku." Maji spravu, policii a zdravotnictvi, skolni dozor, soudnictvi, finance, tisk - same prvky mocenske. A co dokazuji pri tom vsem? New York! Toto mesto jest skolnim prikladem pred ocima celeho sveta, co Zide dovedou, zmocni-li se vlady. Jest nemyslitelno, aby i samotni zidovsti chvalorecnici mohli obhajovati zezidovsteleho New Yorku. Mohl by byti ucinen pokus, zeslabiti za zady vyznam kehillahy namitkou, ze predstavuje pouze radikalni zivly, Zidy "odpadle". Oproti tomu svedci dalsi castecny seznam jich vedoucich muzu:

Pri hlavnim shromazdeni roku 1918 byli pritomni: Velkobanker Jakob G. Schiff; Louis Marschall, advokat a prezident americkeho zidovskeho komitetu, casty host ve vladnim sidle ve Washingotnu; Otto A. Rosalsky,  soudce General Session Court; Adolf S. Ochs, majetnik listu New York Times; Otto H. Kahn z bankovniho domu Kuhn, Loeb a Co., a Benjamin Schlesinger, vrativsi se nedavno z Moskvy, kde mel konferenci s Leninem. Dale Josef Schlossberg, generalni tajemnik Spojenych konfekcnich delniku americkych (177.000 clenu); Max Pine, taktez nedavny host bolsevickych vladcu Ruska; David Pinski, Josef Barondess, vudci delniku.

V ni jsou mimo jine zastoupeny: Centralni konference americkych rabinu, rada reformovanych rabinu vychodu, nezavisle rady B nai B'rith, , B'rith Solom, Volni synove lsraele, B'rith Abraham, Spolek americkych sionistu, ortodoxni a reformni Zide, "odpadlici". Assimilovani, bohati, chudi, zakonu verni a revolucni Zide. Adolf Ochs z velkych "New York Times" spolu s nejrozcilenejsim vydavatelem nektereho zidovskeho tydeniku, ktery krici po krvi a nasili. Jakob Schiff, pobozny Zid nejprisnejsiho smeru a Otto H. Kahn, z tehoz bankovniho domu, pokrteny - ti vsichni, ze vsech trid, spojeni v jednu dokonalou rasovou jednotu, jake zadny jiny narod nedosahl, vsichni spojeni "k ochrane zidovskych prav". Ochrana, proti cemu, proti komu? Kdo ve Spojenych Statech chce ubirati prav jinym? American ma to vedeti, nebot odjakziva zastaval se porusenych prav a ucini tak vzdy, at se tak stane s kterekoli strany. Proto chce vedeti proste neco blizsiho o techto tak zvanych porusenich prav a znati viniky.