Jest obvyklou stiznosti Zidu, ze nejsou chapani. Vzdy jsou pry "podezrivani" a "pronasledovani". Kdyby nezide konecne uplne chapali Zidy, kdyby na priklad se cirkve osvobodily od omylu, ze dnesni Zide jsou Zidy Stareho Zakona a kdyby nezide vedeli, co je psano v Talmudu, slo by zajiste "podezrivani" trochu hloubeji a dukladneji.

  Padu Ruska predchazelo - zidovskym tiskem a zidovskou diplomatickou sluzbou dlouho pripravovane - soustavne zkreslovani ruske narodni povahy. - Za zidovskeho vedeni bylo jmeno Polska v americkem tisku smykano bahnem; jest jedinym zlocinem Polaku, ze se chteji ubraniti Zidum. Takoveto "podezrivani, to jest zkreslovani, jest zidovskym prednostnim "pravem". Kdekoliv se vsak pozdvihl varovny hlas proti zidovskemu utoku na narody, nebo proti zidovske tajne vlade nad vsemi podminkami existencnimi, ozval se vzapeti narek nad "podezrivanim".

Zide se nikdy neblizi zadne otazce cestne a primo; jich bojovy zpusob zalezi v nepravdivem popirani a prekrucovani, dale ve snaze, vemluviti se do soucitu lidi a zaplesti jine do sveho vlastniho padu. K temto poslednim patri svobodni zednari, divajici se zajiste v udivu, jak v posledni dobe jejich jmeno je uvadeno v souvislost se Zidy. Znalci zidovskych metod tomu zajiste dobre rozumeji. Dvakrate v dejinach Spojenych Statu byl lid znepokojen pocitem pusobicich cizich vlivu; a dvakrate se podarilo tahacum dratku za kulisami, odvratiti od sebe pozornost k svobodnym zednarum; jednou za presidentstvi George Washingtona, pak opet za presidenta Adamse. Knihy byly psany, reci proneseny, tisk pocal hledati, ale nikdo neobjevil zidovskeho vlivu v pozadi. George Washington videl dobre, ze zradneho vlivu nelze odvoditi od svobodnych zednaru, ba nasel i stopy one tajne moci, ktera se pokusila pusobiti pod maskou svobodneho zednarstvi. President Adams nepronikl ani tak hluboko. Konecne vyslo z veci svobodne zednarstvi bez poskvrny, prokazalo nevinu na onech podzemnich pletichach. Tyto vychazely z jednoho francouzskeho pseudozednarstvi, ktere slouzilo atheistickym a podvratnym snaham; avsak lide videli jen cosi jako svobodne zednarstvi, aniz pozorovali, ze jsou zidovske ruce ve hre. Roku 1826 po druhe cinen pokus, svesti podezreni na svobodne zednarstvi. Od te doby zustala jeho povest cista az do nejnovejsi doby, kdy vudcove americkeho Zidovstva znovu se pokouseji skryti za jmenem zednarstvi. Necht vsak zvedi, ze se jim to tentokrate podari prave tak malo, jako stitem svobodneho zednarstvi odrazeti sipy a ostepy, smerujici proti jejich podvratnym cinum. Americke svobodne zednarstvo nezucastnilo se nikdy zidovskych pletich a planu.

Zde lezi jedna z mnohych shod mezi "ciny" a "protokoly": Tyto sice vyhlasuji valku svobodnym zednarum a Jesuitum, chteji vsak pouziti sluzeb obou, aby dosahly zidovskych cilu. Oba rady dovedou se priste chraniti, kdyz byly poznaly zidovsky zamer. O tomto tematu je po ruce mnoho latky, o niz svet niceho nevi; jest ponechano pozdejsimu studiu, zjistiti dejinne ony zidovske snahy k soucasnemu pouziti a zniceni svobodneho zednarstva. Takove studium ukaze, jak se mely drive k dilu zidovske vlivy, aniz bylo mozno poznati, ze vychazeji od Zidu. Lide utocili na to; co meli pred ocima; to vsak nebyl pramen zla. Znamena pokrok, ze svetovy plan zidovsky jest dnes poznatelny a ze bude poznan.

Pri charakteristice Sidonia Disraeli oznacuje Zidy jako mosaicke Araby; chtel jim tim vykazati zvlastni hodnost mezi narody. Na jinem miste nazyva je zidovskymi Araby. Dale projevuje mineni, ze ten, kdo jedna proti zidovske vuli, propadl soudu - tot nazor na "vyvoleny narod", zasahujici hluboko do krestanskych kruhu. "Strach ze Zidu" jest toho vymluvnym svedectvim a uziva se ho prilezitostne Zidy; pozdvihuji je takrka do sfery nabozenske - "chci prokliti ty, kdoz tebe proklinaji"- a osobuji si pravo pokladati kazdou kritiku o sobe za zlocin. Kdyby si Zide byli skutecne vedorni, ze jsou narodem Stareho Zakona, a kdyby si uvedomili sve poslani, stati se "pozehnanim narodu", musela by razem ustati vsechna jednani, kterymi jsou vsude kamenem urazu.  "Utoci-li se na Zida, nedeje se tak proto, ze jest Zidem. nybrz proto, ze rozsiruje smysleni a vlivy, jez povedou k zniceni veskere spolecenske mravnosti, nebude-li vyrazen.

"Pri uzavreni miru", predvidaje velkou financni budoucnost Evropy, spolehaje na plodnost sveho genia na sve hluboke nahledy do statnich financi a na svou znalost prirozenych pramenu pomocnych, tento Sidonia rozhodl se vystehovati do Anglie, s niz navazal jiz pred lety znacne obchodni vztahy. Pristal zde po miru parizskem se svym velkym kapitalem. Zucastnil se celym uverem velke Waterlooske pujcky, a uspech ucinil z neho jednoho z nejvetsich kapitalistu evropskych. Sotva se usadil v Anglii, priznal se verejne opet k zidovstvi..."

Zde Disraeli popisuje presne zidovskou metodu ve valce i v miru, jak cinili i jini. On tak cini zrejme ke chvale Judove, zatim co jini narodove meli prilezitost videti, co se deje za kulisami ve valce i v miru. - Sidonia pujcoval tedy penize vsem statum. Odkud je vsak vzal? Vzal je za valky tem, jimz je nyni v miru lichvarsky pujcovat! Byly to tytez penize; financnici valky a miru jsou take tiz mezinarodni Zide, jak dokazuje Disraeliho kniha k velebeni jeho rasy. Pokracuje:

Tento roman podava zvlastni zminky o zidovskem vnikani do radu jesuitskeho. "Mlady Sidonia mel stesti se svym vychovatelem, jehoz mu opatril jeho otec a jenz venoval ukolu vsechny prostredky sveho jemneho ducha a obsahleho vedeni. Byl pred revoluci jesuitou, pak jako liberalni vudce vyhnan; nyni jako clen spanelskeho parlamentu, Rebello byl a zustal Zidem. Shledal u sveho zaka onu predcasnou duchovni zralost, ktera jest znamkou "arabskeho ducha". Tak vedla Sidoniova zivotni draha take k duchovnimu ovladani sveta. Cestoval vsude, probadal vsechna tajemstvi a vratil se, maje svet takrka v kapse u vesty - muz, uplne nedotceny sentimentalitami neb hnutimi mysli. Nebylo jednoho dobrodruha v Evrope, s nimz by nebyval v dobrych vztazich. Zadny statni ministr nemel takovych styku s tajnymi agenty a politickymi spiony jako Sidonia. Udrzoval styky s veskerymi mazanymi vyvrheli clovecenstva. Seznam jeho znamosti mezi Reky, Armeny, Maury, tajnymi Zidy, Tatary, Cikany, potulnymi Polaky a karbonari vrhl by zvlastni svetlo na ony podzemni mocnosti, o nichz vseobecne lidstvo tak malo vi, a ktere vykonavaji prece tak znacny vliv na velike udalosti... Tajne dejiny  byly jeho konickem, a zpusobilo mu to mnoho radosti, srovnavati tajne hnaci sily udalosti s temi, ktere se odehravaly ve verejnosti."

Tot mezinarodni Zid, jak zije a tyje; muz "protokolu", jehoz prsty hraji na vsech strunach lidskeho mysleni a konani a jenz soucasne veli nejkrutejsi moci - penezum. Kdyby nezid vylicil Sidonia se vsemi presne vystizenymi znaky jeho rasy a jejich dejin - okamzite by byl vystaven vsem zidovskym natlakovym prostredkum, jichz pociti kazdy, kdo mluvi o Zidech pravdu. Disraeli smel tak ciniti otevrene a bez obalu, takze ztezi lze dospeti k myslence, ze chtel tim dati lidstvu vystrahu.

Toto spojeni vysokeho s nizkym jest zidovskou silou; Zid nezna ve svem okruhu niceho necestneho. Zadny Zid nebude vyloucen pro kteroukoliv vec, pokud tato smeruje proti nezidum; podle svych vloh najde sve misto a svou ulohu.

Potud pribeh vnejsi zivotni drahy Sidoniovy. Pak pocina hovoriti sam o sobe, coz se deje soucasne ke cti a slave Zidu. Zminuje se o ponizovani, jimz trpi jeho narod v Anglii - vsude totez: zatim co ruce sahaji jiz po nejvyssi moci, dovolava se jeste soustrastne "nebohych pronasledovanych Zidu"! - Roman jest psan roku 1844 a jeste dnes se hodi az do podrobnosti na dnesni pomery ve Velke Britanii ... Od doby, kdy nase anglicka spolecnost se pocala znepokojovati, stoji drivejsi loyalni Hebrejec naprosto v radach -politickych nivelleuru a latifundistu, rozhodnut, sam podporovati politiku, kde ocitaji se v sazce jmeni a zivot, misto aby se krotce podrobil systemu, ktery jej pokoruje." Nivelleury a latifundisty jsou mineny politicke a nabozenske tak zvane "liberalni" ideje, zaujimajici v "protokolech" tak vyznamne misto; ktere, aniz by byly schopny, staveti ze sve vlastni sily, dovedou jedno: zniciti stavajici poradek.

Posledne uvedena veta podava tez Disraeliho odpoved na zidovskou namitku: Proc by meli zide podporovati bolsevismus, kdyz pod nim trpi? Nebo: Kdybychom byli tak mocni proc bychom take trpeli nepokoji teto zeme? - Kazdy nepokoj jest dalsi prickou na zebriku zidovske moci; pro ni trpi Zid rad. Avsak prece Zide netrpi nikdy tak, jak museji trpeti nezide. Pro Zidy v Rusku sovety pripousteji pomoc do zeme. Polske "hladovejici valecne obeti" v masach mohou platiti nejvyssi ceny za prevoz do Ameriky. Sva pomerne nepatrna utrpeni snaseji u vedomi, ze kazde zhrouceni se lidske spolecnosti skyta jim prilezitosti prokopati se blize k centralnimu sidlu moci.

Jak podle navodu "protokolu" Zide vyvrati stavajici poradek pomoci "ideji", rika take Sidonia: "V jedne politicke krizi pozbyli Toryove duleziteho volebniho mista, protoze proti nim hlasovali Zide. Cirkev, znepokojena latifundarskou universitou, dovida, se s  ulevou, ze penize k ni potrebne se nachazeji; - tu Zid pujci prostredky a doda vybavu... A kazdym pokolenim dovedou se stati spolecnosti, smyslejici s nimi nepratelsky, nebezpecnejsimi a mocnejsimi." Od te doby preslo nekolik pokoleni. Kazdy nezidovsky spolecensky poradek Zid povazuje za nepratelskou organisaci; kterou nutno poraziti. Disraeli byl prorokem, jeho slova se naplnila: stali se vzdy mocnejsimi a nebezpecnejsimi. Stupen nebezpecnosti ukazuje kazdy pohled kolem nas.

Sidonia pokracuje: "Jiz jsem vam rekl, ze pojedu zitra do mesta protoze jsem si ucinil pravidlem, byti pritomen, bezi-li o statni zalezitosti. Jinak nestaram se o nic. Ctu v novinach o valce a miru, aniz bych se znepokojoval, vyjma dovim-li se, ze knizata potrebuji penez; pak vim, ze jsou monarchove v nesnazich." Sidonia nemel statniho postaveni. K tomu nenastal dosud cas. Ale dlouho pred tim, nez mohla byti ukojena snaha po moci, nepokryte provadene, stala se jiz ucinnou za jevistem: tata posledni, byla odedavna vetsi one, vystavovane verejne na odiv. Mozno cisti: cim cetnejsimi jsou Zide v statnich uradech, tim vetsi jest take jejich tajna moc.

"Pred nekolika lety obratilo se k nam Rusko. Avsak mezi dvorem v Petrohrade a mou rodinou nebylo nikdy, pratelskych styku; obycejne pomohli nasi holandsti obchodni pratele. Nase vytky  ve prospech polskych hebrejcu, nejcetnejsiho, ale nejopovrhovanejsiho ze vsech kmenu, nebyly carovi prave prijemny. Zatim pomery nalehaly na sblizeni mezi Romanovci a Sidoniovci. Chtel jsem sam jiti do Petrohradu. Pri svem prijezdu rozmlouval jsem s hrabetem Canorinem, ruskym ministrem financi: mel jsem pred sebou syna litevskeho Zida. Pujcka souvisela s udalostmi ve Spanelich. Musel jsem se tedy odebrati z Ruska do Spanel. Hned po svem prijezdu mel jsem slyseni u ministra Mendizabela: poznal jsem nasince, syna "novokrestana" aragonskeho Zida."

"Nespatrite nikdy v Evrope nejakeho velkeho duchovniho hnuti, na nemz by Zide nebyli zucastneni ve vysoke mire. Prvni jesuite byli Zide. Tajuplna ruska diplomacie, znepokojujici zapadni Evropu, jest Zidy organisovana a  castecne vedena. Mocny prevrat, pripravujici se prave v Nemecku, ktery se skutecne ma stati druhou a vetsi reformaci, o niz dosud v Anglii se tak malo vi, vyviji se uplne pod zidovskym vedenim."

Zide rikaji, ze protokoly jsou smyslenkou - jest ji snad take Disraeli?! Nepochopil snad sveho naroda? Nebo nemaji jeho popisy  nejvyssi zivotni podrobnosti? A co rika nam? Ze v Rusku, kde Zide, podle svych narku, byli nejvice utlacovani, maji nitky v rukou? Predpovedi revoluce v Nemecku, o niz nemel tenkrat zadny Nemec zdani, dokazuji, jak znamenite Zide rozumi technice prevratove. Jak to mohl predvidati? Protoze se revoluce pripravovala za tajneho vedeni zidovskeho a protoze Zid Disraeli vedel, ze byla svym puvodem, provedenim a cili veskrze zidovskou.