Zda se velkym skokem prechod od zidovske otazky ve Spojenych Statech k zidovske otazce v Polsku, protoze vsak americti Zide obraceji se k propagacnim ucelum vzdy na Polsko, protoze dale je sem vrzeno 250 tisic polskych Zidu podle planu, sestaveneho zdejsimi bratry; konecne protoze polsky narod ziskal svych zvlastnich zkusenosti se svetovym programem, muze ovsem Polsko v tomto ohledu vypraveti mnohe Spojenym Statum. Tim spise, ze muzeme vziti do ruky sotva jeden americky casopis, aniz bychom nenarazili na protipolskou zidovskou propagandu, sledujici mimochodem ucel, aby odvratila nasi pozornost od toho, co se odehrava v pritomnu newyorskem. Kdyby zde ctenar namitl: "Prestante jiz stale hovoriti o Polsku; mluvme radeji o Spojenych Statech" - smysli jiz o Polsku tak, jak si Zide preji a tento zidovsky zpusob mysleni a chapani ucini jej neschopnym uplne rozumeti zidovske otazce v Americe. Jest nutno ohlednouti se jedenkrat po jednom milionu lidi, pristavajicich s takovou rychlosti u nasich brehu, abychom videli, co tam tropi a abychom zjistili, do jake miry jsou oduvodneny stesky do pronasledovani Zidu v Polsku.

Na tomto dokumentu spociva jiste tajemstvi. Ackoliv byl tisten k uverejneni, stal se zahy vzacnym, zda se, ze pres noc zmizel. Vytisk, z nehoz jsou vynaty dalsi udaje, mohl byt opatren jen s nejvetsi namahou. Spisovatel jeho, Morgenthau, hlava americke delegace, ktery se zdrzoval v Polsku od 13. cervence do 13. srpna 1919, jest americkym vyslancem v Carihrade, muzem znamenite osobni a verejne povesti. Vzacnost teto zpravy pry souvisi s tim, ze Zide nejsou ji prilis nadseni, protoze vypovida cistou pravdu o situaci Zidu v Polsku. Jich nazor na vec lze take zjistit jistymi prostredky.

Kdyz americka delegace opustila Polsko, prisla britska, za vedeni Zida Stuarta Samuela, a setrvala az do prosince. Bratrem zmineneho jest vrchni komisar palestinsky, Herbert Samuel. V jeho pruvodu byl jisty setnik Wright, ktery napsal take doplnek k Samuelove zprave. Obe byly odevzdany s doprovodnym dopisem Rumboldtovi ve Varsave. Ze vsech techto peti zprav dosla pouze jedna milosti v ocich americkych Zidu - zprava pana Stuarta Samueta. Tato objevila se v casopisech v plnem rozsahu, dokonce jako "prohlaseni" jisteho americko-zidovskeho kongresu; mozno ji obdrzeti v kazdem mnozstvi; ostatni nikoliv. Proc? Protoze ostatni ctyri zpravy pojednavaji o zalezitosti nestranne ze vsech hledisek. Kdyby tyto byly znamy, objevila by se propaganda ve prospech obrovskeho pristehovalectvi polskych Zidu ve zcela jinem svetle nez dosud.

Samuel pravi: Polaci jsou celkem vzato velkodusne povahy, a kdyby bylo pritomne drazdeni tisku potlaceno silnou rukou, mohli by Zide jako v uplynulych 800 letech ziti se svymi spoluobcany v Polsku v dobre shode. Zasluhuje pozornosti, jak lehce Samuel pise o potlaceni tisku. Ted konecne dosahl polsky tisk svobody, jiz pozival zidovsky tisk v Polsku jiz davno. Kdyz tedy pise svobodne o Zidech, Samuel navrhuje: Potlaciti pevnou rukou! Pro Anglii sotva by se odvazil uciniti tento navrh, kde tisk taktez pouziva svobody kritiky. - O tisku "Jiddisch" pise Israel Friedlander ve svem clanku "Problem polskeho Zidovstva": "Tisk "jiddisch" psany vyvinul se rychle v civilizatorsky zivel polskych Zidu. Rozsah tohoto vlivu lze posoudit ze skutecnosti - na kterou zvlaste s vytkou poukazuji Polaci - ze hlavni varsavsky "jiddisch" casopis mel jeste pred nekolika lety vetsi naklad nez vsechny polske casopisy dohromady."

"Jako Zide by pocitovali jako bezpravi, kdyby jako rasa byli odsuzovani, pro ciny jednotlivych souvercu, prave tak bylo by nespravedlivo odsuzovati polsky narod jako takovy za nasilnosti, jichz se dopustila nedisciplinovana vojska nebo mistni houfce luzy. Tyto vytrznosti nebyly zrejme pripravovany, nebot kdyby byly byvaly casti dobre promysleneho planu, byl by pocet obeti presahoval tisice, zatimco cinil pouze kolem 280. Tyto vytrznosti lze pokladati za vysledek siroce rozvetveneho antisemitskeho smysleni nepratelsky s polskym statem."

Setnik Wright pise: "Existuji ruzne pokusy o vysvetleni chorobne domyslivosti Zidu, ze jsou potlacovanym a pronasledovanym narodem... Toto tvrzeni jako teorie ma v sobe mnoho dobreho, mimo pravdivost. Pomyslime-li, co se v novejsi dobe prihodilo jinym "rasovym, nabozenskym a jazykovym mensinam (tot formulace versailleske smlouvy) v Evrope... nejevi se Zide jako nejpronasledovanejsi, nybrz jako nejhodnejsich vyhod pozivajici narod v Evrope."

Na jinem miste: "Jako vsechny svobodne vlady sveta, tak i Polsko jest vystaveno nebezpeci politicke a mezinarodni propagandy, vyvolane valkou. Zabarveni, vymysleni a potlacovani zpravy, podplaceni casopisu vsemoznymi prostredky a otravovani organu verejneho mineni tajnymi vlivy, zkratka, vsechny metody podle propagandy jsou ohrozenim, jimz trpi hlavne Polsko."

Stuart Samuel: "Pocet Zidu v Polsku a Halici cini asi tri miliony... Verejne mineni bylo proti nim postvano vyhlasenim prudkeho bojkotu. Tento datuje se z doby kratce pred volbami do dumy ve Varsave roku 1912... Obchodni vztahy mezi Polskem a Ruskem byly v minulosti velmi znacne a spocivaly vetsinou v rukou zidovskych a to nejen vzhledem k vyvoznimu obchodu, nybrz i pokud se tyka vyroby... Hnaci sila ve vsech obchodech jest skorem vyhradne monopolem zidovskeho obyvatelstva... Skoro vsichni agenti pro statky, pracujici pro polskou slechtu, prislusi k zidovske rase...Nutno venovati pozornost take skutecnosti, ze stredni stav v celku je utvaren vlastne jen Zidy. Nad nim stoji slechta, pod nim sedlaci. Jich vztahy k sedlakum nejsou neuspokojive. Mladi sedlaci nedovedou cisti noviny a jsou proto lehce svadeni k antisemitismu, kdyz vstoupi do vojska. Bylo mi receno, ze neni zvlastnosti, pouzivaji-li polsti sedlaci rozsudku zidovskych rabinskych soudu:"

Pokud se tyka jeho vyroku o zidovskem obchodnim monopolu, Rumboldt pravi: "Pan Samuel mohl by byti mylne chapan v odhadovani zidovske ucasti v predvalecnych obchodnich vztazich mezi Polskem a Ruskem a v postaveni, ktere Zide zaujimaji v prumyslu zeme. Spise se ma vec tak, ze vetsina zbozi, z Polska vyvezena, byla vetsim dilem prodavana Zidy, ale jen velice male procento tohoto zbozi bylo jimi take vyrobeno."

Pokud se tyka agentu pro statky, o nichz se Samuel zminuje, setnik Wright pise: "Polsko je rolnicky stat, avsak vychodni Zide na rozdil od Zidu zapadnich hraji ve venkovskem zivote velkou roli. Kazda vesnice, kazdy statek ma sveho Zida, ktery tam zaujima jakesi dedicne misto; prodava selske vyrobky a obstarava v meste nakupy pro sedlaky. Kazdy polsky statkar nebo slechtic mel sveho zvlastniho Zida, ktery obstaravat veskere obchodni zalezitosti za neho, spravoval kupeckou cast statku a opatrovat mu penize... Mimo to jsou skoro veskeri obyvatele malych venkovskych usedlosti Zide. Obchodnici obilim a kuzi, maloobchodnici, krupari, vetesnici a podobni."

O strednim stavu tyz setnik pise: "Je poucno predstaviti si, jak asi za stejnych podminek vypadala by Anglie. Pri prichodu do Londyna poznal by cizinec v kazdem druhem nebo tretim obyvateli Zida; skoro veskere chudsi ctvrti a postranni ulicky jsou obyvany Zidy; k tomu tisice synagog. V Newbury videl by, ze skutecne cele mesto jest zidovske, skoro kazdy stit navestni v zidovskych pismenech. Kdyby si vysel do Berkshiru, nasel by jako jedineho majetnika kramu ve vetsine malych ulicek Zida; trhy sestavaji vetsinou ze zidovskych bud. V Birminghamu byly by vsechny tovarny v zidovskych rukou, dva mezi tremi kramy nesly by zidovska jmena."

3. Vseobecna pricina nepokoju nasledkem valky.

Samuel pise: "Pribuznost jejich reci (roz. jiddisch - TP) s reci nemeckou vedla casto k tomu, ze byla Zidum davana prednost pri nemeckem obsazeni pred Polaky. Z toho duvodu byli Zide obvineni, ze byli v blizsich stycich s Nemci... Vlada neschvalovala verejne bojkotu, ale zda se, ze byli prece pri znovuumistovani opominuli nekteri, kteri slouzili za nemecke okupace. Shledavam, ze mnozi Zide, kteri takto slouzili, byli zbaveni svych mist a nebyli jiz umisteni; naproti tomu nemohu podati dukazu podobneho postupu vuci Polakum."

General Jadwin: "Za obsazeni Polska Nemci pusobil nemecky raz "jiddisch" nareci a ochota jistych zidovskych zivlu vstoupiti v primy vztah k vitezum, ze nepritel pouzil Zidu jako agentu pro urcite ucely, ze poskytl zidovskemu obyvatelstvu nejen zvlastni ochrany, nybrz dal i slib autonomie. Tvrdi se, ze Zide spekulovali zivotnimi potrebami, coz bylo umyslne podporovano okupacnimi vojsky, aby ulehcil vyvoz do Nemecka a Rakouska." - To znaci: Zide byli prostrednikem, jimz byla Polakum odnimana jejich potrava.

Setnik Wright "Avsak velkou dobou a zidovskym triumfem byla doba nemeckeho obsazeni. Zide v Polsku jsou silne zgermanisovani, a s nemcinou lze projiti celym Polskem, protoze Zide jsou vsude. A tak Nemci nasli vsude lidi, kteri rozumeli jejich reci a na nez mohli pusobiti. Spolu se Zidy Nemci zridili svou organisaci k vysavani Polska ve vsem, co melo. Ve spojeni se Zidy spravovali nemecti dustojnici a urednici posleze celou zemi. V kazdem spravnim okrese byli Zide nastroji Nemcu; chudi Zide stali se jako sluzebnici panu bohatymi a vznesenymi! Ale pres germanisace jest polske obvineni, ze Zide byli oddani Nemecku, neoduvodneno... Oproti Nemecku - ohnisku antisemitismu - nechovaji vice vernosti nez vuci Polsku. Vychodni Zide jsou Zidy a jen Zidy.

"Bojkot" zalezel v tom, ze se Polaci smluvili, obchodovati pouze s Polaky. Zide byli cetni, bohati a ovladali vsechny tepny obchodniho zivota. Ve skutecnosti vlastni, byt i ne podle jmena, veskere pozemky a stavebni parcely varsavske. Tento tak zvany bojkot - polske jmeno pro toto jest "spolecenstvi" - Zide lici jako "pronasledovani":

Rumbold: "Dluzno pripomenouti, ze pod vlivem hospodarskych zmen a vzhledem ke skutecnosti, ze Polaci od roku 1832 nesmeli jiz zastavati vladnich uradu, obratili se pozvolna k obchodu. Tim pocala konkurence mezi zidovskym obyvatelstvem a Polaky. Tento konkurencni boj zostril se, kdyz ruska vlada dovolila zrizeni mestskych a venkovskych druzstev v Polsku. Druzstevni hnuti nabyva stale vetsiho rozsahu a stane se nesporne dulezitou soucasti ve vyvoji hospodarskych pomeru v Polsku. Neprimo bude tim ovsem zasazeno postaveni zidovskych sprostredkovatelskych obchodniku.

Take pan Morgenthau vidi situaci ve spravnem svetle, jako jeho britsky souverec. Pise: "Dale zidovsti handliri spatruji v zrizovani druzstevnich kramu jisty druh ustrku. Zatim dluzno povazovati toto hnuti za zakonitou snahu zmensiti cinnost a s ni spojene zisky prostredkujicich handliru. Na nestesti byly doporucovany tyto konsumy pri svem zavadeni v Polsku jako prostredek protizidovskym handlirum. To mohlo privesti Zidy k domnence, ze zrizovani druzstev jest utokem na ne. At jiz hraly pri tom ulohu antisemitske pocity, druzstevnictvi jest formou hospodarske cinnosti, k jejimuz provozovani jest kazda obec naprosto opravnena." ,

Neni nesnadne utvoriti si obraz situace v Polsku dle nazoru a posudku techto peti muzu. Pred 800 lety otevrelo Polsko sve brany Zidum, po cele Evrope pronasledovanym. Sbihali se tam a pozivali plne svobody; bylo jim i dovoleno vytvoriti si "stat ve state", tim, ze meli samospravu ve vsech zidovskych vecech a vyjednavali s polskou vladou pouze svymi vlastnimi zvolenymi mluvcimi a zastupci. Polaci byli jim pratelsky nakloneni a nechovali proti nim nabozenskych ani rasovych predsudku. Pak Evropa prepadla Polsko a rozdelila je, takze prestalo existovati v seznamu narodu a zilo pouze v srdcich Polaku. Za teto doby polskeho ponizeni stali se Zide velkou mocnosti, ovladli Polaky az do jejich denniho zivota. Prisla valka, s ni slib osvobozeni a znovuzbudovani svobodneho polskeho statu. Zide nebyli priznive nakloneni tomuto znovuzrizeni; nebyli prateli Polska. To Polaci citili, a jakmile mohli po podepsani primeri volne projeviti sve city, nevahali tak uciniti. Nastaly mnohe politovanihodne, byt i ne prave nevysvetlitelne udalosti a jeste jednou Zide obratili se - tak vyslovne tvrdi Polaci - proti zemi jejihoz pohostinstvi pozivali po 800 let.