O SOUCASNE AMERICKE HUDEBNI TVORBE
Prave tak, jako se dostala americka scena a film pod panstvi niciveho zidovskeho handlirskeho ducha, stal se i obchod s "popularni hudbou" zidovskym prumyslem. Jeho vudcimi ciniteli jsou vetsinou rusti Zide, jichz minulost je prave tak podezrela jako minulost jistych zidovskych divade
lnich a biografovych podnikatelu.Zid nezpiva jiz, co miluje, nybrz co mu predzpevuji "velke hlasne trouby" v music hallech neustalym opakovanim az pocnou to nahodili mladi posluchaci opakovati na ulicich. Tyto hlasne trouby jsou placeny agenty jiddisch-tovaren na pisne. Nezidovska hudba zesmesnuje se jako "svatouskovska", najdeme ji pouze ve spolecnosti opravdu dobre.
Dabelska potmesilost, vytvarejici necista ovzdusi ve vsech tridach spolecenskych, nesmi byti prehlizena. Mame zde co ciniti s demonickou skod
olibosti.Proud tece dale, stava se stale spinavejsim, zneuctiva nezidovske obecenstvo a rozmnozuje zidovske bohatstvi.
Duchovni ucitele, reformatori spolecnosti, rodice, otreseni timto vzmahajicim se pustnutim lidu, jsou rozhorceni spatnymi jevy, vystupujicimi na svetlo. Vidi je, potiraji je, obzalovavaji mlade lidi, nachazejici zalibeni v techto dusivych vecech.
Ale to vse ma svuj pramen! Proc neproniknou az k nemu? Utocnym cilem ma byti pricina, ne nasledky. Jest bezucelne karati lidi. Ponechte alkoholove zaplave volnou cestu a v kratke dobe stanou se z lidu pijaci. Podlehl by jinym narkotickym jedum, kdyby smely byti prave tak volne prodavany jako nyni vyrobky fabrikantu popularni hudby. V takovych pripadech bylo by blahove, obzalovati obeti, zdravy roz
um zada, aby byli svudcove volani k zodpovednosti. Zdrojem mravniho zdivoceni jest jidischska skupina hudebnich fabrikantu, ktera ovlada veskerou produkci.Rozcilujici starost, aby byli stale "na vysi doby", vhani armadu majitelu samocinnych klaviru (tehdejsi technicky prostredek reprodukce hudby - TP) do hudebnich obchodu, aby videli, co nejvice tahne; zajiste jest to jiddischska hudba a tak nakaza postupuje dum od domu.
Po lidovosti ani stopy. Tak chude jsou tyto pisne duchem i citem, ze mohou miti jen kraticke trvani a pak, nepovsimnuty, zmiraji pres noc. Ale jiz jest pripraven novy slagr. A prestoze jest "nejnovejsi" a reklama pravi, ze jest slagrem, protoze najate "hlasne trouby" oznamuji, ze jej zpiva kazdy, stane se i on na kratky cas popularnim. A ta
k to jde rok za rokem. Jest to stary trik, "meniti styl"; aby se urychlil obrat a drazdilo ke koupi. Nic neni trvanlivym v zidovskem maklerstvi, v mode, ve filmu ani v pisnich. Musi byti vzdy neco noveho, aby proud penez byl sveden z kapes lidu do kapes hudebnich fabrikantu.Dluzno miti zretel ke dvema vecem: 1. ze "hudba pro lid" jest skorem vzdy neslusna a ze jest nejsilnejsi pricinou mravniho zbahneni; ne-li nejsilnejsi, tedy aspon v souhrnu s filmem. 2. ze jest temer vyhradne zidovskym vyrobkem.
Zide nestvorili lidove pisne, nybrz je zkazili. V temze okamziku, kdy se ji zmocnili, zmizelo i jeji mravni jadro. Lid je zpival a nemel, co by v ni skryval. Dnesni "popularni pisen" jest casto tak dvojsmyslna, ze prednasejici se musi predem ujistit urovni svych
posluchacu.Vkus obecenstva zada si toho, co jest mu nejcasteji predkladano; tento vkus jest zvykem. Chybi mu sily rozlisovaci a vezme, co se mu poskytuje. Verejny vkus podle hodnoty duchovni stravy se bud zlepsuje nebo zhorsuje. Ctvrt stoleti neruseneho pusobeni divadla, kina, popularni hudby, hospody a novin, k tomu zesmesnovani vsech mravnostnich protiopatreni - a verejny vkus jest zmenen k nepoznani.
Stare pisne vstipily se samy sebou do pameti, nevysly nikdy "z mody". Kdo si pamatuje nejpopularnejsi slagr minuleho mesice?
Nespokojen tim, ze vsude zasahuje do naseho zivota pocinaji zlatem, nezbytnym pro hospodarsky zivot, az po denni chleb, zidovsky vliv vnika, i do naseho obydli a urcuje; ktere pisne maji byt zpivany.
Kdyby bylo mozno opatriti znamkou "zidovsky" kazdou soucast denniho zivota, vystavenou zidovskemu vlivu, naskytl by se nam uzasny pohled.