VLASTNI DOZNANI VUDCE RADU B'NAI B'RITH

Jeden z vynikajicich vudcu radu B'nai B'rith byl Leo St. Levi. Jako advokat dobre povesti. obdrzel predsednictvi tohoto mezinarodniho zidovskeho radu v roce 1900 a zemrel roku 1904. Zucastnil se mezinarodni politiky sveho naroda a byl pry spolupracovnikem statniho sekretare Haye v mnohych dulezitych vecech. Jeho projevy, dale uvadene, pochazeji z doby jeho predsednictvi B'nai B'rithu a byly vydany rok po jeho smrti radem v pametnim spise. Neni tudiz o jejich pravosti pochyby.

Nezidovsti obhajci Zidovstva maji ve zvyku rozcilovati se, kdykoli se poukaze na orientalni charakter jistych zidovskych cinu. Levi nepopira teto orientalni povahy, nybrz potvrzuje ji. Na strane 104 (zmin. pametniho spisu - TP) omlouva jiste zidovske spolecenske nedostatky tim, ze "Zid, pochazejici puvodne z Vychodu a nuceny dvacet stoleti ziti pouze mezi sobe rovnymi, zachoval si ve svych sklonech mnohe, co jest charakteristiky orientalni." Na strance 312 hovori o "orientalni prichylnosti k rodicum." Toto poctive priznani skutecnosti budiz doporuceno onem plazivym novinarum, kteri z hloubi sve nevedomosti o zidovske otazce spatruji v poukaze na orientalni puvod Zidu urazku a neklamny znak antisemitismu. . .

K zidovske otazce stavi se Levi takto (str.101 ): "Zdrzel-li jsem se dale u tohoto predmetu, ucinil jsem tak ponevadz musim doznati, ze bylo-li   Zidu odepreno mnohe, na co mel pravem narok, casto pozaduje vice, nez mu nalezi. Nejtvrdosijneji se opakuje veta, ze zidovska otazka neexistuje; ze Zid jest obcanem jako kazdy jiny obcan, a ze pokud vyhovi zakonitym narizenim a neprohresi se proti trestnimu ani civilnimu zakonu, nepodleha jeho zivot nejake verejne kontrole. Tento vyrok byl by zajiste dobre oduvodnen, kdyby Zid nezadal si dale niceho, nez ziti v klidu a pokoji; avsak zada-li si spolecenske rovnopravnosti, musi si dati libiti, ze cele jeho chovani bude podrobeno zkousce - nemel by byti v tomto ohledu precitlivelym. Nedostatku duslednosti a nevedomosti v zachazeni se zidovskou otazkou nenajdeme vzdy na strane tech, kdoz smysleji se Zidy nepratelsky... Od te doby pozdvihli zidovskou otazku k neodmitnutelnemu vyznamu bezenci z Ruska, Halice a Rumunska. Od te doby svita svetu poznani, ze jsme svedky druheho tazeni, ktere slibuje v kratke dobe zmeniti tvarnost Zidu na zapadni polokouli." (Strana 59)-

Levi zduraznuje opetovne, ze Zide jsou rasou a nikoliv nabozenskou obci; jednim narodem a ze slovo Zid ma se pojimati spise ve smyslu biologickem, nez theologickem.

"Jest jisto, ze rasa a nabozenstvi jsou vzajemne proniknuty, takze nikdo nemuze presne rici, kde zacina jedno a konci druhe." (Strana 116)

"Neni pravda, ze Zide jsou Zidy pouze svym nabozenstvim."

"Eskymak, americky Indian, mohl by z presvedcenim prijmout kazdou vetu zidovske viry, mohl by splniti, pokud se tyka nabozenstvi, Zidem. A prece by nenapadlo nikomu ani na okamzik, pocitati jej k Zidum jako k narodu... Neni pouze nutno, aby se verilo v zidovskou viru, nybrz aby clovek byl primym potomkem naroda, ktery mel kdysi svou svetskou vladu a vlastni zemi az do zniceni sveho druheho statniho zrizeni. Tato udalost vzala Zidum zemi a stat, rozptylila je po celem svete, ale nerozptylila narodni a rasove idey, ktera byla soucasti jejich prirozenosti a jejich nabozenstvi. Kdo smi tvrditi, ze Zide nejsou jiz rasou? Krev jest zakladem a symbolem rasove ideje a zadny narod .na svete nemuze se domahati naroku na cistotu a jednotnost krve s tak dobrym pravem jako Zide." (Strana 190-191) .

"Nabozenstvi samo neznamena jeste naroda. Jak jiz podotknuto, nestava se vyznavac zidovske viry touto skutecnosti jeste Zidem. Na druhe strane zustava Zid od narozeni Zidem, by  i se zrekl sve viry." (Strana 200)

Tehoz mineni jsou muzove jako Brandeis, clen nejvyssiho soudniho dvora Spojenych Statu. Pravi: "Vsichni chceme vyznavati, ze my Zide tvorime zvlastni narodnost, jejimz prislusnikem je kazdy Zid, at bydli kdekoliv a veri v cokoliv."

Levi zastava se tudiz zadane a provadene odloucenosti. "Zide sotva se zmenili pocetne ve 2000 letech. Neziskali privrzencu pro sve nabozenstvi. Privlastnili si umeni, literaturu a civilisaci mnohych pokoleni, ale vyhybali se krevnimu miseni. Profiltrovali svou krev do krve jinych narodu, ale od ostatnich narodu prijali velice malo krve do sve."

Smisene snatky mezi Zidy a nezidy nazyva Levi bastardovanim. "Zda se mi jasnym, ze Zide a nezide maji se vystrihati vzajemnych snatku z tehoz duvodu, jako se vyhybame snatku s nemocnym, se souchotinarem, s krticnatym nebo s cernochem." (Strana 249)

Primlouva se za verejne skoly pro nezidovske deti, nikoli vsak pro deti zidovske; "tyto maji byti vychovavany oddelene." (Str. 254)

"Jest nejen positivni a bezprostredni vyhodou, vychovame-li ze svych deti Zidy, nybrz jest toho nevyhnutelne treba i k nasemu zachovani. Zkusenost uci, ze nase mladez odvyka svemu narodu, obcuje-li bez rozdilu s nezidy." (Strana 255)

Uzasne poctivym jest Levi v priznani: "Protoze jsme daleci toho, abychom byli vespolek gentlemany, nemuzeme rozumne ocekavat, ze budeme jako trida prijati-do dobre spolecnosti. Zustanme tedy radeji mezi sebou. (Str. 260)

Pokud se tyce vytky, cinene Zidum stran nedostatku odvahy, pravi: "Fysicka odvaha  jest vidy jen pridavkem, nikoli vsak prvkem ,zidovske povahy. To mozno rici s malo vyjimkami o vsech orientalnich narodech. Pocit obavy pred nebezpecim jest u nich silne vyvinut, ale nenajdeme u nich onoho pestovani neohrozenosti, ktere vyznacuje velka narody zapadni Evropy." (Strana 205)

Prave teto starosti, aby usli nebezpeci, Levi pripisuje onen vyznam Zidu mezi narody. At tito bojuji, Zide mohou trpeti, a to jest vetsim. Necht se honosi jini narodove svou valecnou dobyvacnosti a triumfy; jejich vitezstvi pres rozmanite plody nebyla trvala; mozno rici pravem, ze narod,, jehoz velikost jest zalozena na udatnosti, jde vstric rozpadu pres stupne nesvornosti a zrudnosti... V ctnosti utrpeni maji Zide, myslim, ochranny prostredek proti rozkladu, ktery oznacuje dejiny vsech ostatnich narodu."

Zidovsti mluvci zprvu prudce popirali - dokonce i predpovidanou ucast zidovskou v nemecke revoluci roku 1848. v Disraeliho romane "Coningsby". Levi poznamenava k tomu: "Revoluce v Nemecku roku 1848 primela mnohe velmi vzdelane Zidy, aby se vystehovali do Ameriky... Netreba prechazeti k udalostem roku 1848, staci poukazati, ze bylo nemalo Zidu mezi revolucionari a ze znacny pocet jich, vladou pronasledovan, uprchl z bezpecnostnich duvodu do Spojenych Statu." (Str.181-2) Tito nemecti Zide jsou dnes vrchnimi financniky teto zeme. Nasli zde plnou svobodu, aby mohli vykoristovati lidi a narody, pokud jen chteli a mohli. Jeste dnes maji sva spojeni s Frankfurtem, hlavnim mestem mezinarodniho financniho Zidovstva

Kde se dostanou do rozporu logika s rasovymi pozadavky, Levi se poctive vzdava logiky. "Z mnohych duvodu Zide udrzovali svou odloucenost. Podle teorie nemeli by tak ciniti. Do svych spolecenskych organisaci meli bychom pripustiti kazdeho dobre smyslejiciho a vazeneho nezida, ktery nas pocti svou zadosti o vstup. ale co shledavame teoreticky spravnym, muze byti prakticky nespravne. Jest jiste bezpravim, vylouciti vazenou osobu pouze proto, ze neni nahodou Zidem. Ale na druhe strane: Kde by mela byti jinak vytycena rozhranicovaci cara?"

Leviho nemuzeme karati, ze tihne ke svemu kmeni. Pokarani zasluhuji patolizalsti nezide, kteri odpadavaji od sveho kmene a stavaji se zidovskymi prizivniky, rasove zrudy, ktere by byly cestnejsimi, kdyby mely jen jednu tisicinu zidovskeho rasoveho sebevedomi.

Proc se Zide drzi pohromade? Cim se lisi od ostatnich? Svym nabozenstvim? Necht si je podrzi neznecistene mezi ostatnimi. Svou rasou? Jestlize ano, musi za tim vezeti politicky ucel. Jaky? Palestina? Cteme o nem mnoho v novinach, napajenych prostrednictvim Associated Press propagacnimi depesemi zidovskych agentu. Ale dosud neni Palestina zidovskou.

Zidovskym politickym cilem jest svetovlada v materielnim smyslu. Jen toto a nic jineho vysvetluje jejich politicke, propagacni, revolucni a stehovave snahy.