Zidovsti bankeri nemaji prece dosud plne financni vlady ve Spojenych Statech: bez veskere pochybnosti bazi po ni, v nekolika smerech ji skorem dosahli - ne vsak jeste uplne. Pres to jsou moci tak desnou, a tvori se svymi mezinarodnimi spojenimi jednotny politicky problem takoveho vyznamu, ze neni radno spatrovati duvodu k uklidneni v okolnosti, ze nedosahli dosud vrcholu.

August Belmont prisel sem roku 1837 jako zastupce domu Rothschildova. Jeho rodistem byl Frankfurt nad Mohanem. Jeho rodina pozdeji temer zapomnela sveho zidovskeho puvodu. Zabyval se mnoho politikou a byl v kriticke dobe od roku 1860 az 1872 predsedou narodne demokratickeho komitetu. Jeho zastoupeni zajmu Rotschildovych bylo tomuto domu velice uzitecne, i kdyz tehdejsi financni obchody se jevi pomerne male ve srovnani s dnesnim rozsahem.

Jakob Schiff jest dalsim zidovskym peneznikem, jimz byl svet obdaren ve Frankfurtu. Kdyz stravil ucebni dobu v kancelari sveho otce, jenz byl take agentem Rothschildovym, prisel roku 1865 do Spojenych Statu. Stal se jednou z hlavnich tepen, jimiz probihal zidovsko-nemecky kapital do americkych podniku; jeho cinnosti ziskaly mu postaveni v cetnych dulezitych oborech americkeho hospodarskeho zivota, zvlaste v zeleznicich, bankach, pojistovacich a telegrafnich spolecnostech. Ozenil se s Terezou Loebovou a stal se konecne hlavou firmy Kuhn, Loeb a Co.

Tak se Schiff zabyval politikou zidovskeho zabarveni a byl hnaci silou v politickem boji. jimz byli kongres a president roku 1911 nuceni, pro jednu ciste politickou otazku, ktere se dal obratne americky nater, prerusiti spojeni s tehdejsim spratelenym Ruskem. Prokazal Japonsku ve valce s Ruskem neocenitelne sluzby, byl pry vsak zklaman japonskou mazanosti, ktera jej zbavila velkeho protidaru za jeho sluzby.

Otto Kahn jest spolecnikem ve firme Kuhn, Loeb a Co. a jest mezinarodnim jeste ve vetsi mire nez oba predem jmenovani a zabyva se stale tajuplnymi vecmi mezinarodniho druhu, pravdepodobne pro svou znalost mnohych zemi. Narodil se v Nemecku, pochazi taktez z frankfurtske finacni skoly a ma spojeni s tamnim bankovnim domem Speyeru. Jedna jeho statni prislusnost jest jista - britska; je-li take nemeckym a americkym statnim obcanem, neda se zjistit. Jeste podivnejsim jest, ze Kahn zmenil svou viru; a prece se s nim nejedna jako s odrodilcem. Stalo se jeste znamym, ze v dobe, kdy se chystal vstoupiti do domu Kuhn, Loeb a Co., zabyval se myslenkou jiti do Anglie a uchazeti se o poslanecky mandat! V Parizi a vychode od ni se vydaval za mluvciho americke finacni aristokracie, jimz neni. Bude mluvcim skupiny, ktera na mirove konferenci prorazila zidovskym programem tak obratne, ze ve vychodoevropskych statech bylo vzbuzeno mineni, ze Spojene Staty americke jsou mocnou semitskou risi.

Paul Warburg jest ctvrtym clenem skupiny zidovskych financniku. Narozen v Nemecku roku 1868, prisel 1902 do Spojenych Statu a stal se roku 1911 americkym statnim obcanem. Prisel s vyslovnym umyslem do zeme, aby reformoval jeji financni system. Jsou dva druhy vyrobcu penez: jeden se prokopava danym systemem; druhy pohlizi na takovy system jako na umely utvar, ktery muze byt zlepsen, predelan nebo nahrazen jinym. Paul Warburg, ratolest dlouhe rady nemecko-zidovskych bankeru, patri k poslednimu druhu. Svou zivotni drahu vylicil v srpnu 1914 senatnimu vyboru pro banky a menu; z tohoto liceni jsou dalsi skutecne udaje.

Warburgove jsou jednou z mezinarodnich rodin, o jichz vyznamu az do valky nikdo niceho netusil a ani potom by nikdo niceho nezvedel, kdyby jejich internacionalismus nebyl vystoupil tak verejne na svetlo. Bylo velice zajimavou podivanou, videti bratry Warburgy na obou stranach bitevnich front na dulezitych poradnich mistech.

Bankovni dum Warburg v Hamburgu byl zalozen roku 1796. Zde v otcovskem dome Paul Warburg naucil se zakladnim pojmum bankovniho oboru. Pak se odebral na dva roky do Anglie do bankovniho domu Samuel Montague a Co. a byl tez jeste po dva mesice cinny jako bursovni makler. Pak byl v Parizi ve filialce Ruske banky pro zahranicni obchod, na to opet rok v Hamburgu. Pote procestoval Indii, Cinu a Japonsko. Jeho prvni pobyt v Americe byl roku 1893, pak se vratil do Hamburgu a stal se spolecnikem firmy. Roku 1895 ozenil se s dcerou pana Loeba v New Yorku, pobyl kazdeho roku nejakou dobu v tomto meste, prestehoval se tam roku 1902 definitivne a stal se spolecnikem bankovniho dobu Kuhn, Loeb a Co. (Jakob Schiff se ozenil take s jednou dcerou Loebovou, stal se tudiz svagrem Paula Warburga. Jeho bratr Felix, ktery taktez paril k firme, stal se opet zetem Jakoba Schiffa.) Americkym obcanem se stal roku 1911. ,

Kdyz prisel roku 1902 do Ameriky, nevedel jeste, prijme-li tam statni obcanstvi; k tomuto rozhodnuti dospel roku 1908 a provedl je roku 1911. Jen tolik vedel jiz roku 1902, ze je povolan k pretvoreni peneznictvi a kreditnich zalezitosti zeme. Otazku jednoho clena vyboru, proc tak dlouho vahal stati se americkym obcanem, zodpovedel upozornenim, ze byl "velice loyalnim obcanem" sve stare otciny; proto tak dlouho vahal. Teprve presvedceni o povinnosti, provesti penezni reformu Spojenych Statu, rozhodlo jej, ze vzdal se sveho dobreho postaveni v Nemecku Pozdeji pocitil, ze zde zapustil koreny a stal se soucastkou ameriekeho naroda. Uverejnenim sveho clanku seznamil se se senatorem Aldrichem, ktery byl u vlady vsemohoucim a bezohlednym zastancem bankovnich zajmu. Tento se poradil s Paulem Warburgem - ktery tenkrate byl jeste cizincem - a dostalo se mu skutecne rady.

O pusobeni Paula Warburga usuzuje profesor E. R. A. Seligmann z university Columbia: "Jen malo lidem je znamo, jak velke jsou zavazky... Federalni reservni zakon (Federal Reserve Act) zustane spojen se jmenem Paula Warburga v dejinach zeme." Tento zakon stvoril ustredni banku, Federal Reserve Board, jakou mely jiz Anglie, Francie, Nemecko. Nasledky tohoto zrizeni ukazuji Spojene Staty jako zemi nejtezsi hospodarske bidy, ktera ma sice prebytek vseho spotrebniho zbozi, nemuze ho vsak zuzitkovati a rozdeliti, protoze financni kanalovy system je ucpan.

Pri tomto vysetrovani v senatnim vyboru hralo take ulohu politicke stanovisko pane Warburgovo a jeho spolecniku ve firme Kuhn, Loeb a Co. Z jeho vypovedi vychazi najevo, ze patri k zidovske politice - snad i k politice velkych financnich firem ve vseobecnem smyslu - vsaditi na vsechny strany, takze zidovske zajmy jsou v kazdem pripade zajisteny, lhostejno, ktera strana nabude vrchu. Pri tomto vysetrovani vyslo tedy najevo: 1. Pan Paul Warburg byl nejprve republikanem, pozdeji obratily se jeho sympatie k Wilsonovi, z cehoz by se dalo soudit, ze se stal demokratem. 2. Jeho firma podporovala republikanskou stranu. 3. Pan Schiff osobne vyplacel prispevky pro demokraticke volebni tazeni Wilsonovo. 4. Pan Felix Warburg, bratr Pauluv, vydaval osobne castky na volbu republikanskeho kandidata Tafta. 5. Na otazku, ze tedy zadny z majetniku firmy Kuhn, Loeb a Co., nepodporoval financne tretiho kandidata, Roosevelta, Paul Warburg odpovedel: "To jsem tim nechtel rici." Tedy vsadil na priklad pan Kuhn, ze nemuze dati na pospas "obchodni" zajmy svych spolecniku a sve firmy.

Vysledek tohoto mnohostranneha politickeho zajmu byl, ze za viteze Wilsona obdrzel jeden clen firmy, Paul Warburg, postaveni, ktere mu propujcilo smerodatny vliv na finance Spojenych Statu. V dobe techto projednavani, dne 1.srpna 1914, v predvecer svetove valky, byl Paul Warburg predsedou americke ustredni banky (Federal Reserve Board), spolecnikem americko-zidovskeho bankovniho domu Kuhn, Loeb a Co. a - spolecnikem zidovsko-nemeckeho bankovniho domu M. M. Warburg a Co. v Hamburgu. On ovsem prohlasil: "Prave se chci zrici sve hamburske firmy, ackoli me k tomu zakon nezavazuje."

Panu Paulu Warburgovi bylo tedy urceno, aby jako cizinec vstoupil do nejvetsiho zidovsko-americkeho domu bankovniho a soucasne zjednal uznani bankovniho systemu, ktery se stal znamym pod jmenem Federalniho reservniho systemu. Americky lid vseobecne veri, ze ma pred sebou statni zrizeni: V tom se myli - zakon k zrizeni tohoto systemu jest sice statnim aktem, system sam jest vsak ciste soukrome povahy. Jest to system soukromych bank, zrizeny pod statnim dohledem s jistymi mimoradnymi vysadami. Tento omyl obecenstva byl ziven vsemi, kteri psali ve verejnosti o tomto predmete.

Tuto situaci nemuze nikdo poprit; ale jen malo lidi zna duvody, protoze nelze jich nalezti primymi cestami. Prirozene podminky dovoluji lehce konstatovati, neprirozene obklopuje tajuplny zavoj. Jak jest mozno: zde ve spojenych Statech, nejbohatsi zemi sveta, s obrovskym mnozstvim zbozi a hodnot, pripravenych k potrebe, okamzite zuzitkovatelnych, a prece jako spoutane, neschopne pohybovati se v kolejich - pro temne pikle v peneznictvi. ,

Spojene Staty nemely jeste nikdy presidenta, ktery by se byl vyznal v peneznictvi, museli vzdy choditi na radu v takovych vecech k peneznikum. Penize jsou nejrozsirenejsim zbozim, nejcasteji spravovanym a ovladnutym, a prece nema s tim vlada co cinit, vyjmouc, je-li prinucena, stejne jako lid, opatriti si penize od tech, kteri je ovladaji.

Pane Warburgova financni politika smerovalo k tomu, aby byla urokova mira v ruznych castech zeme ruzna. Kdyz toto objasnil bankerum, dobyl by si velike zasluhy, kdyby chtel pouciti take lid: Proc jedna trida lidi, ktera v zadnem pripade nepatri k vyrobcum hodnot, dostava uver pro sve obchody, zatimco stavy, hodnoty vyrabejici, jsou bankerum bublinou; proc pujcuji se v jedne casti zeme jistym lidem penize v urcite urokove mire, zatimco tyto lze v jine casti dostati ze sazeb zcela jinych?

Nektere vety z Warburgova pera ukazi nam jeho nazory a umysly stran peneznictvi: "...Vuci daleko rozsirenemu mineni, ustredni bankovni ustavy nejsou zpravidla majetkem vlady... Banka anglicka je provozovana jako privatni vydelkova spolecnost" "Plan penezni komise navazat na zrizeni Banky Anglicke. Jeji vedeni spociva uplne v rukou obchodniku a neponechava vlade ucasti na vedeni nebo kontrole... Tyto ustredni banky, trebaze dle zakona soukrome spolecnosti, jsou polovicnimi vladnimi organy potud, ze jsou opravneny vydavat bankovky... a potud, ze jsou uchovavaci skoro vsech reserv drahych kovu zeme a spravci vladnich penez. Nad to musi se vlada spolehnouti v otazkach narodni politiky na dobrou vuli a loyalni spolupraci techto ustrednich organu."

Warburg se stavi proti soucinnosti muzu vlady v peneznictvi z techto duvodu: "V nasi zemi - mysli tim Spojene Staty - kde kazdy diletant bez predbezneho vzdelani muze dosici libovolneho statniho postaveni, kde osobni pratelstvi nebo podpora - at politicka nebo financni - pri presidentske volbe predpoklada narok na politickou prednost... stalo by se prime vedeni vladou, to jest politicke vedeni, osudnym."

Zaslouzi pozornosti mezinarodni cinnost zidovske firmy Kuhn, Loeb a Co. Vlivy, ktere prinutily Spojene Staty, ze vypovedely roku 1911 obchodni smlouvu se spratelenym Ruskem, vychazely od Jakoba Schiffa. Tato zeme, zda se, byla ohniskem jeho politicke cinnosti. Jeho firma financovala Japonsko pro valku s Ruskem a pokousela se tak uciniti z neho pomocnika Judova. Chytri Japonci vsak prohledli hru a omezili sve vztahy k Schiffovi na veci ciste obchodni. Tuto okolnost nutno miti na zreteli pri dnesni daleko rozsirene propagande valecne proti Japonsku. Tytez hlasy ve verejnem zivote, ktere zvucely nejhlucneji pro vec zidovskou, jsou nejhorlivejsimi, bezi-li o vyvolani nalady Japonsku nepratelske.

Valka mezi Japonskem a Ruskem podporovala Schiffuv plan k podkopani Ruska, jak bylo potom zidovskym bolsevismem dokonano. On dal penezni zaklad, jehoz pomoci byly tenkrate rozsirovany mezi ruskymi valecnymi zajatci v Japonsku ideje, ktere jsou ted vseobecne znamy jako bolsevismus. Tito valecni zajatci se pak vratili jako apostolove prevratu do Ruska. Pro svou ucast na zniceni Ruska byl Schiff onoho vecera, kdy se rozsirila zprava o carove vzdani se trunu, predmetem bourlivych oslav newyorskeho Zidovstva.

Cela forma, o niz je v teto casti rec, jest zidovsko-nemecka a udrzuje spojeni s Nemeckem. Do jake miry trva toto spojeni pro dalsi udalosti, nelze zjistit.

Pracovnim polem Otto Kahna jest Velka Britanie a Francie. Prohlasuje ve francouzskem tisku, jako by byl americkym zplnomocnencem, co Amerika zamysli vuci Evrope. Jest dostatecne Britem, aby mohl pomysleti na kandidaturu do parlamentu. Ba vnika i dale do evropskeho Vychodu v oblasti vice zidovske, a po jeho prichodu a odchodu nastanou vzdy vzapeti jiste zmeny, od nichz vsak je jeho jmeno peclive vzdalovano.

Warburgove jsou tri. Felix Warburg jest druhym v Americe. Jest verejnosti malo vsiman, ackoliv jest clenem americko-zidovskeho komitetu. Byl ze zidovske strany pocten titulem cestneho rabina "haber" a je znam v zidovskem svete jako Haber Rabbi Baruch ben Mosche - jediny Zid v Americe, jemuz byl tento titul propujcen.

Aniz bychom vnikali do tohoto umeleckeho systemu, ktery ridi vsechny uzly mezinarodniho deni z jednoho strediska, uvedene postaci, abychom ukazali, jak jedna jedina bankovni firma skorem remeslne zasahuje do vsemoznych politickych udalosti narodnich a mezinarodnich. Rodina Warburgu na vrcholu financniho sveta dvou, jeste k tomu nepratelskych zemi. Taz rodina ze dvou stran pri vyjednavanich o svetovy mir a pri poradach o Svazu narodu. A opet rodina Warburgova ktera ze dvou stran radi svetu, ceho treba nejdrive vykonat. Vetsim pravem, nez snad obecenstvo tusilo, vyjadril jisty newyorsky casopis z mirove konference sve podezreni v clanku s nadpisem "Mejte se na pozoru pred Warburgy".

Pan Paul Warburg ma starost o to, jak se bude zachazet v pristi valce se soukromym majetkem ze strany nekterych valcicich mocnosti. Dovolava se jednoho francouzskeho bankere, ktery poklada za moznou anglo-francouzskou valku a predvida panicke ucinky, ktere by v tomto pripade nastaly vzajemnym vypovezenim vkladu a pohledavek bankeru obou zemi. Pan Warburg k tomu podotyka: "Myslim, ze nasi bankeri by meli tuto velice vaznou otazku peclive studovati. Pri nedbani prava soukromeho vlastnictvi nemame co ziskati, ale muzeme mnoho ztratiti, podporujeme-li takovou politiku. Staneme se pravdepodobne behem doby nejvetsimi vlastniky cizich hodnot, ktere by byly ohrozeny, kdybychom byli zapleteni do valky. Pro mne jest velikym zajmem, aby se nestalo nic, co by stalo v ceste ucinit ze Spojenych Statu zemi zalozniho zlata svetoveho. "

Naznacuje-li pan Warburg, ze mezinarodni Zide hodlaji preloziti svuj penezni a smenecny obchod do Spojenych Statu, nutno si rici s urcitosti, ze si toho Spojene Staty naprosto nepreji. Dejiny nas varuji prilis zretelne pred tim, co by to pro nas znamenalo. Spanelsko, Benatky, Velka Britanie a Nemecko musely si dati po rade libiti podezreni a nelibost za to, co zpusobili zidovsti peneznici.

Spojene Staty si nepreji, aby se "All-Jude" premistil sem. Nechceme trunit nad narody jako zlata telata. Chceme jim pomoci, ale realnymi hodnotami, nikoli ve jmenu zlata a znameni zla.

Mezinarodni povahu Warburgu nelze poprit. Fefix Warburg udrzoval spojeni s Hamburgem dele nez Paul; v obou pripadech se jevi preruseni styku velice povrchnim. - V teze dobe, kdy Felix vystoupil z hamburske firmy sveho bratra Maxe, opustil zde take pan Stern svou frankfurtskou firmu. Oba stali se na strane Dohodove velmi cinnymi a zaujimaji nepratelske stanovisko proti Nemecku s velkou horlivosti. Nemozno, reknou, kdoz veri, ze nemecky Zid jest Nemcem. Naprosto nemozne; zidovska vernost patri zidovskemu narodu. Zjisteni teto skutecnosti narazi vzdy v koupenem zidovskem tisku na nejvetsi rozhorceni: Pouze jeste jeden pripad: Kazdy si vzpomene na film pro valecne ucely propagandisticke "Berlinska bestia". Jeho vyrobcem a puvodcem byl nemecky Zid Karl Lammte. (Film s primitivne protinemeckou tematikou - TP) Jeho "nemecky" rod nebranil mu vytlouci penize z filmu a jeho film mu nebranil, aby nenavstivil kazdorocne sve rodne zeme.

Za valky prevzala firma Kuhn, Loeb a Co. pujcku mesta Parize. To bylo pricinou projednavani tisku v Nemecku. Zasluhuje tudiz pozornosti, ze v Hamburgu bydlisti a obchodnim miste Maxe Warburga, policejni reditel dal tento prikaz tisku: "Dalsi zminka v tisku o pujckach, poskytnutych firmou Kuhn, Loeb a Co. mestu Parizi, a nepriznive rozklady o tom, jsou zakazany."