AMERICKY PENEZNI HLAD POD ZIDOVSKOU FINANCNI KONTROLOU

Mezinarodniho bankere, ktery nema vlasti, nybrz sazi vsechny zeme do hry, a mezinarodni zidovsky proletariat, ktery se potuluje ze zeme do zeme, aby hledal pro sebe prijemnych podminek hospodarskych, mozno nalezti za vsemi problemy, znepokojujicimi dnes cely svet. Pristehovalecka otazka jest otazkou zidovskou. Taktez otazka penezni. Taktez zmatky svetove politiky. Taktez mravni otazka.

Reseni zidovske otazky jest v prve rade veci Zidu; neprovedou-li ji oni, rozresi ji svet.

Zid hlasi a potvrzuje sam vsude svou prislusnost k internacionalismu. Nemecky banker rekl: "Jsme mezinarodnimi bankeri. Nemecko prohralo valku (I. svet.- TP) - co na tom? To je vec armad. My jsme mezinarodni bankeri."

Tak se chovali mezinarodni zidovsti bankeri za valky. Narodove bojovali proti sobe - co na tom? Byl to boxersky zapas: veci bojujicich - "my jsme mezinarodni bankeri".

Nejaky narod je tezce poskozen umelym smenecnym diskontem; jiny tim, ze jsou mu vzaty penize z hospodarskeho obehu. Cim jest to mezinarodnimu bankeri? - on ma sve vlastni obchody a starosti. V bourlivych dobach spadne vice svestek nez jindy do nastavenych kosu mezinarodnich bankeru. Valky a doby nouze poskytuji jim bohate zne.

Projdete urednimi mistnostmi vlady, kde maji byti uchovana tajemstvi dani z prijmu, spolkovych bank, zahranicni politiky - a najdete vsude usazene Zidy, kde si toho preje mezinarodni Zidovstvo a kde se muze dozvedeti ceho chce.

Mezinarodnimu Zidovi jsou narodove - zakazniky v jistem smyslu. Zvitezi-li vojsko nebo je porazeno - oni vyhraji, at prohraje kdo chce.

Pro ne valka jeste neskoncila. Vlastni nepratelstvi a bida narodu byly pouhou predehrou.

Veskere hotove penize byly shrabnuty z celeho sveta. Nejake penize musely byti jeste ponechany venku jako valecne mzdy a dividendy; ty se vsak dostaly zpet zvysenim cen, umelym nedostatkem nebo vydrazdenim pozitkarstvi. Pak zmizelo posledni zlato.

Jako spatny vtip zni promyslene rozsirovane tvrzeni: "Spojene Staty maji vice zlata nez kazda jina zeme." Kde je? Od kdy videl jsi zlaty peniz? Kde vezi vsechno to zlato - snad ve sklepenich pokladoveho uradu? Nikoliv, nebot vlada jest predluzena, hledi zoufale sporiti, nemuze vyplaceti bojovnikum renty, protoze toho nedovoluji finance. Nikoliv; zlato jest v Americe, ale prece ji nepatri.

Americky rolnik a americky prumyslnik, ktere nedovedly zdolati triky mezinarodnich bankeru, ale kterym dochazi dech pri ubohem uveru, se divi, kde vlastne penize jsou. Evropa vezi v naprostem nedostatku a hledi k nam, hledajic pomoc. Dalsi kabelovy telegram vynaty z londynskych novin, vrha jakesi svetlo do teto temnoty: "Dozvidame se dnes, ze dalsi lodni naklady zlata v castce 2,8 milionu dolaru byly vypraveny firme Kuhn, Loeb a Co., s drivejsimi dohromady 129 miliony dolaru. V dobre zpravenych bankerskych kruzich se veri, ze cast nemeckeho zlata, kterou firma dovazi, pochazi z Ruska, nikoliv z Nemecka, jak se vseobecne ma zato."

Zidovsky mezinarodni bankovni system da se lehce popsati. Jest tu predevsim hlavni stan. Tento stan byl drive v Nemecku s odbockami v Rusku a Italii, Francii, Velke Britanii a.v.Jizni Americe (jihoamericke Zidovstvo pracuje zpusobem, jenz vzbuzuje obavy). Oba staty, Nemecko a Rusko byly vyhlednuty mezinarodnimi bankeri k potrestani, protoze se mely pred Zidy nejvice na pozoru. Ted jest po trestu; tento obchod jest odbyt.

V kazde zemi, ve Spojenych Statech, Mexiku a jihoamerickych statech, ve Francii, Anglii, Nemecku, Italii, Rakousku ba i v Japonsku jest jeden zidovsky bankovni zavod, jaky stoji v cele bankovni skupiny kazde zeme.

Paul Warburg byl vynalezcem, zdokonalitelem a reditelem systemu Federalnich bank ve Spojenych Statech. Nebyl pri tom Zidem jedinym, ale nejvyznacnejsim. Neni to spatne, pres skutecnost, ze se ponechavaji statni penezni a menove funkce soukromym financnim spolecnostem. Avsak podle posudku o veci to vyzniva v ten smysl, ze je spatne provadena. Zeme prosla sice s timto systemem valkou, prochazi s nim vsak spatne mirem; jak rikaji znalci, nasledkem prekazek toho systemu.

At jest zasoba zlata v zemi jakkoliv velka, jeji bohatstvi ve vecnych hodnotach jest jeste vetsi, jest vetsi veskereho zlata sveta; jiz rocni vynos zemedelskych vyrobku ji presahuje.

Ale za platneho dnes systemu musi prochazeti bohata hojnost narodniho zbozi uzkym kanalem uveru, a to zavisi opet na zlate. Kdo ma zlato, ovlada svet. Kdo sedi u kohoutu kanalu, urcuje pohyb vsech zivotnich potreb. Na tech zavisi blahobyt sveta. Zastavi-li se pohyb tohoto vecneho zbozi, zastavi se hospodarska cinnost veskereho sveta, onemocni hospodarsky.

Zavisi-li tedy nas blahobyt na dobre vuli jiste skupiny lidi, kteri maji penize v rukou, a nase bida na jejich zle vuli, a houpaji-li se bida a blahobyt nahoru a dolu jedine na zaklade rozhodnuti nekde ucinenych, jest zcela ,prirozena otazka: Kdo to dela? Zde je zbozi a zivotni potreby, tam nalehava poptavka po nem - kde jsou penize, prostredkujici vyrovnani?

Nektera z nejvetsich prumyslovych odvetvi jsou v rukou veritelskych vyboru. Hospodarske podniky se vydrazuji za stovky dolaru, kone se prodavaji za tri dolary kus. Vlna a bavlna v dostatecnem mnozstvi na sklade, aby se jimi mohl obleci cely narod, se kazi v rukou majitelu, kteri se jich nemohou zbavit. Vsechna vyrobni odvetvi, zeleznice, noviny, obchody, tovarny, stavitelstvi jsou v nesnazich   nedostatkem penez v zemi, ktera se povazuje za financni stredisko sveta.

Kde jsou tedy penize?

V New Yorku - diky Warburgovu systemu ustrednich Federalnach bank. Verejny urednik, ktery je informovan, podava guverneru Federalni reservni rady tuto stiznost.

Zatimco produkcni oblasti Zapadu a Severozapadu (USA - TP) trpi nedostatkem penez, nektere banky v New Yorku dostaly od Reservnich bank v jistem poctu pripadu vice nez 100 milionu dolaru; vicekrate obdrzela jedna jedina banka pujcku 145 milionu dolaru - dvojnasob tolik, kolik nektere Reservni banky pujcily vsem clenskym bankam sveho okresu dohromady. .

Jedna jedina newyorska banka vypujcila si sama 134 milionu dolaru, to jest o 20 mil. vice, nez Reservni banka v Kansasu mohla pujciti 1.091 clenskym bankam sveho okresu. Jina obdrzela 40 mil.; vice nez mohla kreditovati Federalni banka v Minneapolisu 1000 clenskym bankam. Treti bylo pujceno 80 mil., vice nez si mohly vypujciti vsechny banky tri statu Texasu, Louisiany a Oklahomy od Federalni banky v Dallasu. Reservni banka v St. Louis nemohla pujciti 569 clenskym bankam v sedmi statech onech castek, jez obdrzel jeden newyorsky bankovni zavod od newyorske Federalni banky.

Tak tedy vypada situace. Techto dvanact distriktnich federalnich bank, jichz ukolem by melo byti opatrovani penez rovnomerne vsem castem zeme, jest asi tak usazeno "spravni cestou", ze newyorska Reservni banka se stala skutecnou ustredni bankou Spojenych Statu v kazdem smeru, a slouzi spekulativnimu obchodu s miliony, zatimco produktivni hospodarstvi se odbyva tisicovkami! (zakonita podobnost s nasimi dnesnimi pomery - TP)

Dosla-li vec tak daleko, ze ctyri newyorske bankovni zavody mohou si vypujciti od newyorske Federalni banky tolik penez, kolik banky 21 statu Unie dohromady, vyzaduje tento jev vysvetleni.

Odkud prisly tyto penize, vypujcene v New Yorku? Z tychz casti zeme, kde panuje nejvetsi penezni nouze. V kvetnu 1920 bylo vydano po telefonu heslo: Patnacteho dne zacina veseni! - A patnacty den nastal. Kredity byly vypovezeny. Platy byly nalehave pozadovany. Proud penez, doslova vymackany z produktivnich oblasti zeme se pocal valit do New Yorku. Jinym zpusobem byly by zminene obrovske pujcky nemozny. Bylo to vydirani. "Penize byly odnaty legitimnimu obchodu v ruznych castech zeme, aby mohly byti pujcovany za lichvarske uroky ve Wallstreetu," pise jiz zmineny urednik.

"Jak bylo zjisteno, spekulacni banky dostaly sve penize za 6 procent a pujcovaly je za 20-30 procent."

Federalni reservni system stvoril umely nedostatek penez, jehoz vykoristuji spekulantske banky. Vynal penize z obehu; newyorsti je pujcovali na obrovske uroky, ktere musely zaplatit vyrobci, producenti, aby usly zahube nedostatkem penez.

V teto dobe darilo se Federal Reserve systemu tak dobre, jako jeste nikdy. V prosinci 1920 dosahly jeho zisky 45 procent, v cervenci 1921 uz 60 procent jeho kapitalu.

Warburguv system, urceny k tomu, aby vyrovnaval promenlive nahody penezniho obchodu, vyprazdnil zemi penezne. Neosvedcil se jako Federalni system, nybrz jako soukromy reservni system - ne k uzitku vseobecnemu, nybrz ve prospech zidovskych bankeru.

Mel slouziti k tomu, aby uvedl opet do sporadanych koleji obchodni zivot a pohyby cen - slouzil vsak k ochromeni hospodarskeho zivota v kritickem okamziku. Bylo to zvracene. Hospodarsky, logicky, komercne, ne-li zlocinecky zvracene!

Federalni reserva se honosi svymi vlastnimi reservami prave tak, jako by to bylo znamenim narodniho hospodarskeho zdravi. Trpi-li zeme, maji byti reservy nizke, nikoli tak vysoke: Vyse, jiz dosahly, jest meritkem hloubky narodni hospodarske deprese. Jen desetina z nich by stacila k oziveni krevniho obehu hospodarskeho. *)

Warburgu system pracoval spatne, bylo ho zneuzito a trpi jim cela zeme.

Situace se zhorsuje jeste tim, ze mnohym, kteri by mohli mluvit, jsou usta zamcena. Vysoci urednici museji mlcet s ohledem na volebni prispevky, jichz se zucastnuji vsechny financni zivly. Prilis mnoho muzu jest jim zadluzeno. Seznam soukromych dluhu nekterych techto lidi, kteri se uchazeli v poslednich osmi letech o presidentstvi, pusobil by hodne osvetlive, snad prave tak osvetlive jako jmenny seznam Zidu, do jichz domu zavitali pri sve predvolebni ceste nasi zemi. Muzove, kteri jsou tak vazani panujicim financnim systemem, nesmeji ovsem prozraditi co vedi.

Tento stav jest osvetlovan zvlastnim zpusobem vyrokem sekretare pokladu (asi jako ministr financi - TP) Cushinga Daniele, pronesenym pred jednim kongresovym vyborem. Tento ukazuje, jak daleko saha mocenska oblast soukromych spolecnosti, nazyvanych "ustrednimi bankami": .

"Kdyz jsme prochazel zavodem Bank of England, vykazal jsem se doporucujicim dopisem statniho sekretare Haye, a zastupce banky mne prijal velmi zdvorile. Provadel mne bankou a kdyz jsme se vratili do prijimaci kancelare, tazal jsem se, dovoli-li mi nekolik otazek. Kdyz prisvedcil, tazal jsme se, mohl-li by mi dati vykaz bankovniho stavu. "Nevystavujeme vykazu." "Coz nezada parlament nekdy vy- svetleni o stavu banky?" "Nikoliv" "Jak je vsak mozno, ze i tak zvani revolucionari v Dolni snemovne nevstanou a nepozaduji vysvetleni, co se zde deje?" "Oh, vetsinu z nich tvori znacni dluznici nasi banky - ti nam nepusobi potize..."

Konec