Kapitola 1:

IDEOLOGIE
Nacionální Socialismus je ideologie národně revolučního hnutí, které Blood and Honour reprezentuje. O tom by nemělo být ani pochyb ani diskuze. Proč? Protože toto je jediná ideologie, která nejen odráží věčné zákony přírody obecně a naše zájmy zvláště, ale také obsahuje energetickou sílu potřebnou k získání stoupenců v lepším případě vítězně, nebo přinejmenším tím, že si je vybojuje.
Samozřejmě to vyvolává nenávist a animozitu a zažehává zlý protiútok našich nepřátel v sionistické okupační vládě (Z.O.G.). Ale Z.O.G. bude sabotovat a snažit se zničit KAŽDOU hrozbu vůči své tyranské vládě, ať už je to Nacionální Socialismus nebo populistické vlastenectví. Když si vyberete druhou možnost, tak jistě vystoupáte rychleji, ale pád nejen že bude jistý, ale bude také mnohem tvrdší, ničivější a potupnější než cokoliv, co se stane nacionálně socialistickému táboru.
 
Nacionální Socialismus není jen správnou věcí, je také jedinou opravdovou alternativou, která zbývá a není odsouzena k porážce. Samozřejmě zapříčiňuje tvrdší boj. Ale také přitahuje tvrdší bojovníky. A jestliže chcete zamezit nevraživosti, vaší nejlepší volbou je lehnout si na záda jako člověk bojem a životním zápasem těžce zřízený - a poklidně… zdechnout.
 
Avšak existuje potřeba definovat Nacionální Socialismus. Vyhneme se pasti ideologické debaty. Bůh ví, že je dostatek knih a článků na toto téma. Postačuje říci, že žijeme na přelomu nového milénia (když toto píšu, vlastně už jsme vstoupili do roku 2000) ;/ překlad vznikal na konci roku 2001-pozn.překl./ v době zcela odlišné od dvacátých a třicátých let 20. století v Německu a čtyřicátých let v Evropě. Ačkoliv základní nepřátelé zůstávají, změnili své vystupování a stejně tak i taktiku. K tomu vyvstaly nové hrozby a noví nepřátelé - někdy nahradili druhé, ale většinou jsou přirozeným následkem starých nemocí. Moderní nacista se musí přizpůsobit moderní době. Tento termín má nepříjemnou chuť, já vím. Ale i tak je správný.
Fundamentalisté mohou být respektováni jako oddané legie věrných stoupenců, ale v reálném životě politického boje riskují, že se zjeví jako duchové oblečení do oděvů bohužel už příliš vzdálené minulosti - asi tak působivé, jako peří ptáka dodo a tak neobvyklé, jako je tento nešťastný pták. Všichni takto vyšňoření (ve starých uniformách apod. - pozn.překl.), kteří ale neví kam vlastně jít, mohou být vhodnou runou smrti pro všechny ty, kdo mechanicky opakují taktiku a strategii starou půl století. Mohu znít brutálně pragmaticky, ale snad se mohu přiblížit fundamentalistům tím, že jim připomenu, že Adolf Hitler sám měl jen málo času pro reakční nacionalisty své doby. Zbytky z Německé Říše (po 1. světové válce - pozn.překl.) byly přinejlepším tak přehlídky při Dni veteránů. Politicky vzato rychle zmizely z politické scény, ačkoliv její vůdci jako Hindenburg a Ludendorff zajisté měli osobní respekt Vůdce. Všechna pravidla mají své výjimky. Zatímco je Nacionální Socialismus potlačován po celém světě, vzrůstá počet zemí, kde je naše ideologie přímo zakázána. To přirozeně zapříčiňuje dilema. Měli bychom se zcela přidržet našich principů a opustit legalitu a začít podzemní politickou válku? Nebo bychom měli jednat jako vlci v rouše beránčím ( nebo ďáblové v přestrojení, jak by to popsali naši nepřátelé)?
Právě teď nemáme moc na výběr. NS hnutí v těchto nešťastných národech pseudodemokracie nejodpornějšího druhu nemají ani sílu ani zdroje potřebné pro vrcholnou válku násilného odporu. Zde doporučuji buď infiltraci už existujících legálních skupin nebo založení nových. Ačkoliv se to zpočátku může zdát jako protiklad k tomu, co jsem napsal v prvních řádcích této kapitoly, nacionálně socialistický vliv může vlastně oživit tyto skupiny a přinutit je vyrazit do skutečného boje. Skalní nacisté, kterým nevyhovuje oslabené demokratické organizování se, mají stále možnost použít odpor bez vůdce (leaderless resistance) a přímou akci. A jestliže se Z.O.G. rozhodne zakázat dokonce svou demokratickou opozici, pak nám nedají žádnou další volbu. (Bojových manuálů je spousta…)
Aspekty organizace se budeme přímo zabývat v další kapitole. Závěrem této mohu jen říct, že naše víra je Nacionální Socialismus. Je to živoucí a vyvíjející se věc v našich srdcích a v našich myslích - ačkoliv ne vždy může být v našich politických manifestech.