1. Uvedeno v : M. Weber, "'Nazi Hunter' Caught Lying," The Spotlight (Washington, DC), 26.říjen 1981, str. 9.
2. Výslech S.Wiesenthala z 27. a 28.května 1948 vedený Curtem Pongerem z vyšetřovacího a evidenčního oddělení úřadu komise pro válečné zločiny. Výslech č.2820. Soubor Národních archivů (Washington, DC), „záznamy výslechů Norimberského válečného tribunálu 1946-1949“, protokolová skupina 238, mikrofilm M-1019, kotouč 79, okna 460-469 a 470-476. Také citováno v : "New Documents Raise New Doubts About Simon Wiesenthal's War Years," The Journal of Historical Review, Winter 1988-89 (Vol. 8, No. 4), str. 489-503.
3. PCIRO (Mezinárodní komise pro pomoc utečencům, Rakousko) „program na pomoc“ rozšířený a podepsaný Wiesenthalem. Datováno 16.leden 1949. (Byla to doličná věc ve Walusově soudním jednání. Fotokopie v autorově vlastnictví.)
4. Simon Wiesenthal, The Murderers Among Us: The Simon Wiesenthal Memoirs. Vydal Joseph Wechsberg. (New York, McGraw Hill, 1967)
5. Výslech S. Wiesenthala, 27.květen 1948, str. 1-2.
6. The Murderers Among Us, str. 27.
7. The Murderers Among Us, str. 29-35. Tato verze není neslučitelná s jeho prohlášeními v letech 1948 a 1949; viz také : Simon Wiesenthal, Justice Not Vengeance (New York, Grove Weidenfeld, 1989), str. 7-9.
8. Výslech z 27.května 1948, str.2. V podepsaném protokolu 1945 Wiesenthal uvádí : „…18.října 1943 jsem utekl ze lvovského pracovního tábora, kde jsem byl držen dva roky jako vězeň a pracovník…a pak jsem se ukrýval až do 21.listopadu 1943, kdy jsem se přidal k židovským partizánům operujícím v této oblasti. Během bojů partyzánských skupin proti nacistům jsme shromažďovali a zakopávali do úkrytů značné množství záznamů…Když byli partyzáni Němci rozprášeni, utekl jsem 10.února 1944 zpět do Lvova a opět jsem se skrýval. 13.června 1944 byl prohledáván dům po domu a byl jsem objeven. Poté jsem byl okamžitě odeslán do známého tábora Lacki blízko města…“ Zdroj : Curriculum Vitae Ing. Szymona Wiesenthala. SHAEF, věc : Válečné zločiny, 6.červenec 1945. Protokoly USAEUR, oddělení válečných zločinů, Národní archivy (Suitland, Maryland), protokolová skupina 338, schránka 534, složka 000-50-59.
9. Wiesenthalovy údajné partyzánské aktivity jsou také popsány v Alan Levy, The Wiesenthal File (Grand Rapids, Mich., Eerdmans, 1994), str. 50-53.
10. Výslech z 28.května 1948, str. 1-2
11. Výslech z 28.května 1948, str.5
12. The Murderers Among Us, str. 35-37.
13. The Murderers Among Us, str. 37-38; výslech z 27.května 1948, str.2, a 28.května str.5; A. Levy, The Wiesenthal File (1994), str. 54.
14. The Murderers Among Us, str. 39-44; výslech z 27.května 1948, str. 2-3.
15. Interview se zahraničními novináři ve Vídni, 10.listopad 1975. Vydáno ve : War Wiesenthal ein Gestapo-Kollaborateur?," Profil (Vídeň), No. 47, 18.listopad 1975, str.16, 22-23; přetištěno v Robert H. Drechsler, Simon Wiesenthal: Dokumentation (Vídeň 1982), str. 215-218, 222-223; částečně citováno v A. Levy, The Wiesenthal File (1994), str. 349, a v S. Wiesenthal, Justice Not Vengeance (New York 1989), str. 7, 299. Kreisky nebyl jediný, kdo obvinil Wiesenthala z kolaborace s německým gestapem. Wim Van Leer, sloupkař anglicky píšícího deníku Jerusalem Post, prohlásil v květnu 1986, že vysoce postavený policejní úředník ve Vídni, citujíc důvěryhodné policejní záznamy, mu měl někdy na začátku 60.let říct, že tato i ostatní obvinění proti Wiesenthalovi jsou pravdivá. Zdroj : J. Bushinsky, "Nazi hunter sues over charges of links to Gestapo," Chicago Sun-Times, 31.leden 1987.
16. Simon Wiesenthal, KZ Mauthausen (Linec a Vídeň, Ibis-Verlag, 1946). Přetisk v : Robert H. Drechsler, Simon Wiesenthal: Dokumentation (Vídeň 1982), str. 64.
17. „Popravčí četa“, magazín Life, US edice, 11.červen 1945, str.50
18. M. Weber a K. Stimely, "The Sleight-of-Hand of Simon Wiesenthal," The Journal of Historical Review, Spring 1984 (Vol. 5, No. 1), str. 120-122; D. National-Zeitung (Mnichov), 21.květen 1993, str. 3.
19. S. Wiesenthal, KZ Mauthausen (1946). Viz také přetisk v : Robert H. Drechsler, Simon Wiesenthal: Dokumentation (Vídeň 1982), str. 42, 46. Toto „přiznání“ je poněkud pozměněná verze norimberského dokumentu NO-1973; nová edice Wiesenthalovy knihy 1946 byla vydána pod názvem Denn sie Wussten, was sie tun: Zeichnungen und Aufzeichnungen aus dem KZ Mauthausen (Vídeň, F. Deuticke, 1995). Jsem vděčný Robertovi Faurissonovi, že mě na to upozornil. V červenci 1995 zveřejnil, že Wiesenthal odstranil z tohoto nového vydání obě Ziereisova „přiznání na smrtelné posteli“, stejně jako svou kresbu tří Mauthausenských vězňů.
20. Podle Encyclopaedia Judaica ("Mauthausen," Vol. 11, str. 1138) byl maximální počet vězňů Mauthausenu a jeho satelitních táborů (včetně Hartheimu) za celou dobu jejich existence 206 000.
21. S. Wiesenthal, KZ Mauthausen (1946). Přetisk v : R. Drechsler, Simon Wiesenthal: Dokumentation, str. 47.
22. R. Faurisson, "The Gas Chambers: Truth or Lie?," The Journal of Historical Review, Winter 1981, str. 330, 361. Viz také : Hans Fritzsche, The Sword in the Scales (Londýn 1953), str. 185; Gerald Reitlinger, The Final Solution (Londýn Sphere, pb., 1971), str. 515; M. Weber, "The Nuremberg Trials and the Holocaust," The Journal of Historical Review, Summer 1992 (Vol. 12, No. 2), str. 182.
23. USA Today, 21.duben 1983, str. 9A.
24. The Murderers Among Us, str. 44.
25. Evelyn Le Chene, Mauthausen: The History of a Death Camp (Londýn 1971), str. 166-168 a 190-191.
26. "Mauthausen", Encyclopaedia Judaica (New York a Jerusalem 1971), vol. 11, str. 1138.
27. C. Moritz, ed., Current Biography 1975 (New York, H.W. Wilson, 1975), str. 442; Wiesenthalův výslech z 27.května 1948, str. 3.
28. Mark Weber, "Jewish Soap," The Journal of Historical Review, Summer 1991 (Vol. 11, No. 2), str. 217-227; viz také Robert Faurisson, "La savon juif," Annales d'Histoire Revisionniste (Paříž), No. 1, Printemps 1987, str. 153-159.
29. Der Neue Weg (Vídeň), No. 17/18, 1946, str. 4-5. Článek nazvaný "RIF" od "Ing. Wiesenth." (Simon Wiesenthal).
30. Der Neue Weg (Vídeň), Nr. 19/20, 1946, str. 14-15. Článek nazvaný "Seifenfabrik Belsetz" ("Belzec Soap Factory"), od "Ing. S.Wiesenth."
31. S. Wiesenthal, Sails of Hope (Macmillan, 1973).
32. Wiesenthalovy dopisy v Books and Bookmen (Londýn), duben 1975, str. 5 a v Stars and Stripes (evropská edice), 24.leden 1993, str. 14. Kopie dopisů ze Stars and Stripes v The Journal of Historical Review, květen-červen 1993, str. 10; Wiesenthal v roce 1986 lhal o své výpovědi v roce 1975. V dopise prof. Johnovi Georgovi z Centrální státní univerzity v oklahomském Edmondu (kopie v autorově vlastnictví) datovaném 12.květen 1986 Wiesenthal napsal : „Nikdy jsem neřekl, že na německém území nebyly žádné vyhlazovací tábory. Ta citace je vymyšlená, nikdy bych takovou věc neřekl.“
33. Například v dopise (datovaném 13.září 1993) publikovaném 29.září 1993 v The New York Times se Wiesenthal chlubí : „Úspěšně jsem dostal před soud množství nacistů, kteří v nacistické éře spáchali příšerné zločiny, včetně Adolfa Eichmanna, Franze Stangla, Gustava Wagnera ,…“
34. S. Birnbaum, "Wiesenthal's Claim on Eichmann Disputed by Former Mossad Head," Jewish Telegraphic Agency Daily News Bulletin (New York), 4.duben 1989. (Datum odeslání 3.duben).
35. J. Schachter, "Wiesenthal had no role in Eichmann capture," The Jerusalem Post, 18.květen 1991. Přetisk v Christian News, 27.květen 1991, str. 19. Viz také : Ruth Sinai, "Wiesenthal's role in Eichmann's capture disputed," Associated Press, The Orange County Register, 25.únor 1990, str. A 26; L. Lagnado, "How Simon Wiesenthal Helped a Secret Nazi," Forward (New York), 24.září 1993, str. 1, 3.
36. J. Schachter, The Jerusalem Post, 18.květen 1991. Přetisk v Christian News, 27.květen 1991, str. 19.
37. Arnold Forster, Square One (New York 1988), str. 187-189. (Forster byl generální rada Anti-Defamation League, přední sionistické organizace.).
38. J. Goldberg, "Top Spy Says Wiesenthal Lied About His Exploits," Forward (New York), 12.listopad 1993, str. 1, 4; R. Sinai, "Wiesenthal's role...," The Orange County Register, 25.únor 1990.
39. Michael Arndt, "The Wrong Man," The Chicago Tribune Magazine, 2.prosinec 1984, str. 15-35, zvlášť str. 23; Charles Ashman and Robert J. Wagman, The Nazi Hunters (New York, Pharos Books, 1988), str. 193-195.
40. "The Nazi Who Never Was," The Washington Post, 10.květen 1981, str. B5, B8.
41. "The Persecution of Frank Walus," Reader (Chicago), 23.leden 1981, str. 19, 30. Poté co byl Wiesenthal usvědčen z podobně nespravedlivého obvinění v obdobném případě v Kanadě, noviny Toronto Sun to ve svém úvodníku komentovaly : „Vypadá to, že materiál opatřený profesionálním lovcem nacistů je falešný, ale přesto stále dokola omílán [v médiích].“ (Uvedeno M. Weberem v The Journal of Historical Review, Spring 1984, str. 120-122.)
42. Gerald L. Posner a John Ware, Mengele: The Complete Story (New York, Dell, 1987), str. 220-221; Gerald Astor, The 'Last' Nazi: The Life and Times of Dr. Joseph Mengele (Toronto, Paperjacks, 1986), str. 202.
43. G. Posner and J. Ware, Mengele: The Complete Story, str. 220.
44. G. Posner and J. Ware, Mengele, str. 179-180; G. Astor, The 'Last' Nazi, str. 178-180.
45. Time magazine, 26.září 1977, str. 36-38. Citováno v : G. Posner and J. Ware, Mengele, str. 219.
46. "Hunting the 'Angel of Death'," Newsweek, 20.květen 1985, str. 36-38. Viz také : M. Weber, "Lessons of the Mengele Affair," Journal of Historical Review, Fall 1985 (Vol. 6, No. 3), str. 382. Ohledně překrucování skutečnosti v případu Mermelstein-IHR viz : M. Weber, "Declaration," Journal of Historical Review, Spring 1982 (Vol. 3, No. 1), str. 42-43; M. Weber, "Albert Speer and the 'Holocaust,"' Journal of Historical Review, Winter 1984 (Vol. 5, Nos. 2-4), str. 439.
47. Midstream, prosinec 1983, str. 24. Uvedeno v : G. Posner a J. Ware, Mengele, str. 219; Los Angeles Times, 15.listopad 1985, str. 2.
48. J. Schachter, "Wiesenthal had no role in Eichmann capture," The Jerusalem Post, 18.květen 1991. Přetisk v Christian News, 27.květen 1991, str. 19.
49. Tom Bower v The Times (Londýn), 14.červen 1985, str. 14. Uvedeno v : G. Posner and J. Ware, Mengele, str. 222-223.
50. G. Posner a J. Ware, Mengele, str. 222-223.
51. Betrayal od Eli M. Rosenbauma s Williamam Hofferem. Publikoval v roce 1993 St. Martin's Press (New York). Recenzoval Jacob Heilbrunn v The New York Times Book Review, 10.říjen 1993, str. 9.
52. Uvedeno v L. Lagnado, "How Simon Wiesenthal...," Forward (New York), 24.září 1993, str. 3.
53. The New York Times Book Review, 10.říjen 1993, str. 9; Forward (New York), 24.září 1993, str. 3.
54. "Was hat Wiesenthal zu verbergen?," D. National-Zeitung (Mnichov), 11.listopad 1988, str. 4.
55. David Sinai, "News We Doubt You've Seen," The Jewish Press (Brooklyn, NY), 23.prosinec 1988. Základ pro zprávu v izraelských novinách Ha'aretz, 16.prosinec 1988.
56. „Zpráva od Simona Wiesenthala“, odpověď : The Wiesenthal Center World Report, Winter 1992, str. 11.
57. Charles Ashman a Robert J. Wagman, The Nazi Hunters (New York, Pharos Books, 1988), str. 286; A. Popkin, "Nazi-Hunter Simon Wiesenthal: 'Information is Our Best Defense'," Washington Jewish Week, 29.říjen 1987, str. 2.
58. Uvedeno v : M. Weber, The Spotlight, 26.říjen 1981, str. 9.
59. Uvedeno v : D. National-Zeitung (Mnichov), 8.červenec 1988, str. 7, a v R. Drechsler, Simon Wiesenthal: Dokumentation (Vídeň 1982), str. 199.
Upozornění : U některých poznámek došlo ke špatnému číslování. Tento problém vzniknul již v originále a překladatel ani NSEC za něj nenesou zodpovědnost.