Vnitřní nahlédnutí do NSDAP/AO

Následující článek od kamaráda Michaela Storma se objevil v červencovém/srpnovém výtisku THE NEW ORDER z roku 1992 (#99) v anglické verzi novin NSDAP/AO.

Kamarádi! Je dobré být zpátky!
Po strávení několika let mimo Spojené státy bylo dobré se vrátit a nahlásit se do služby. I když jsem v zámoří zůstal v dobrém kontaktu s NSDAP/AO, byl jsem mile překvapen rozsahem jejich pokroku. To je důvod, proč jsem se rozhodl napsat tento článek.
Ale nejprve několik informací o mé minulosti.
V Nacionálně Socialistickém boji jsem byl aktivní od roku 1973 a byl jsem v samotném centru monumentálního árijského povstání v Marquette Park (v Chicagu) v sedmdesátých letech. Tato zkušenost mi umožnila důkladné porozumění toho, co aktivismus znamená, včetně (Rockwellovy) Fáze 1, 2 a 3.
Marquette Park byla celobílá čtvrť osídlená tvrdě pracujícími, čistými lidmi, z nichž mnozí byli Litevci, kteří utekli před sladkým vítězstvím "demokracie" ve východní Evropě. Tito lidé přímo poznali rudý teror. Nepotřebovali žádné další vzdělání v židovské otázce.
Nicméně tito lidé chtěli být pouze dobrými občany své adoptivní země, Spojených států. Neustálé panování židovského teroru ve Spojených státech pro ně bylo velmi reálné, protože mnozí bojovali bok po boku s Německem proti židovským bolševikům. Mnozí čelili velmi reálnému riziku souzení jako "váleční zločinci", jelikož mnoho zdomácnělých občanů U.S. - Litevců, Poláků, Ukrajinců, Rumunů a samozřejmě Němců bylo zataženo do demonstračních procesů, při nichž jim bylo odňato občanství U.S. a byli deportováni do zemí kontrolovaných komunisty ke strávení zbytku života ve vězení.
Za těchto okolností nebylo divné, že na sebe a svou komunitu nechtěli poutat pozornost existencí aktivní nacionálně socialistické jednotky ve svém středu. A přesto jsme tam byli!
Ale nebyl to věčný Žid, kdo dohnal masy k zuřivosti bílé revoluce. Byli to podlidští černí divoši, kteří se doplazili do všech dříve bílých měst Ameriky. Pochopitelně byl ten černý mor vyživován Židy, ale ne otevřeně. Masy reagují pouze na to, co vidí, a tak to byla černá invaze, která radikalizovala lidi.
My, Nacionální Socialisté, jsme ozbrojili tuto energii a nasměrovali ji do bílé sebeobrany, v Americe dosud neslýchaného fenoménu. Udělali jsme to díky intenzivnímu aktivismu během mnoha let, kdy jsme každý den stavěli základy síly, ze kterých by se bojovalo. Ze začátku jsme to dělali stejným způsobem, jak je to populární i dnes.
* Samolepkové akce. Vlci samotáři a též skupiny lidí šly ven každou noc, aby polepily samolepkami blok za blokem dvakrát rychleji, než je stačili orgány sundat. Tyto samolepky velmi brzy zřetelně definovaly hranice hnutí a deklarovaly je jako Nacionálně Socialistické teritorium.
* Distribuce literatury. Šli jsme po práci od domu k domu, den za dnem, týden za týdnem a nakonec rok po roce. Naši lidé ručně distribuovali literaturu, kterou jsme vyráběli ve vlastních tiskařských lisech. Letáků a novin bylo na desítky tisíc při jediné akci. Masy začaly rozpoznávat nepřátele (negry) a jejich spojence protibílého židovského systému. Nakonec si uvědomily, že pouze my, Nacionální Socialisté, bojujeme za jejich práva, jejich domovy a samotné životy. Mezitím co se naše aktivity zvětšovaly, totéž učinil i náš nepřítel. Dostávalo se nám více publicity. Nejprve lokální a pak národní reportáže, dokud se to nestalo téměř denní událostí. Stalo se dokonce rutinou dávat rozhovory přes telefon. Můj oblíbený je ten, kdy jsem poklidně vysvětlil zpravodajovi, že mě nezajímá, kolik Židů údajně umřelo, ale kolika se podařilo utéct! Měli jste slyšet ten výbuch smíchu od Chicaga po Tel Aviv.
White Power srazy a demonstrace s našimi údernými oddíly v plných uniformách začaly být známé bílým lidem po celém městě. To způsobilo skvělé televizní záběry a nebylo zvláštností být v bedně několikrát týdně. To vyvrcholilo v prezidentskou tiskovou konferenci, kde hysteričtí židovští reportéři otravovali prezidenta Cartera ohledně "nacistů".
Politická mašinérie starosty Daleyho se nás pokusila zastavit, ale selhala kvůli naší popularitě. Poté, co v televizi slíbil, že "zavře nacistické velitelství", od toho nakonec upustil, protože mu jeho oblastní vedoucí řekli, že by ho to stálo příliš mnoho hlasů v jihozápadní části města!
Konečně byly masy připraveny na velký test: městské volby. Ve čtyřech městských odděleních jsme bojovali zuby nehty od domu k domu, limitováni pouze našimi finančními zdroji. (Pracoval jsem na plný úvazek třetí šichtu v továrně mezi tím, co jsem bydlel na velitelství a daroval celý svůj plat straně. Přitom jsem pracoval druhou šichtu bezplatně pro stranu a pokoušel se spát na té první.)
Teď už se pro nás stávaly i televizní pořady stále větší rutinou. Lidé v ulicích mi říkali: "Viděl jsem jednoho z vašich chlapců včera večer v televizi!" Byli šťastní. Volební den měl po tom všem některá milá překvapení.
Starosta Daley, "the King Maker" kontroloval svou mašinérii železnou rukou. A stejně se jeho lidé proti němu obrátili. Oblastní vedoucí řekli svým lidem "volte Daleyho za starostu a nacisty za radní."
Dostali jsme hromadu hlasů na nižším stupni, ale když byly poslány nahoru na počítání, tak byly vyhozeny. Jeden z našich členů a jeho rodina, stejně jako většina jejich sousedů, volili Nacionální Socialisty, ale když se hlasy sčítaly, tak jeho oblast vykazovala nulu nacistických hlasů!
Já jsem osobně jako volební kontrolor chytil profesionálního demokrata, jak volil sedmkrát v tentýž den. (Zaslechl jsem ho v nedaleké restauraci, jak své zneužívání při obědě vysvětloval jednomu z volebních soudců.) Později, když jsem legálně vykonával mou povinnost jako volební kontrolor, jsem byl eskortován ven černým policistou! Vedl jsem protiútok s dvěma speciálními antikorupčními agenty, kteří pohrozili volebnímu soudci (který vypadal "pouze lehce židovsky") a byl jsem znovu dosazen. Ale ten profesionální hlasovatel byl již dávno pryč.
Systém se nám rozhodl dát 15% z celkových hlasů v našem nejsilnějším oddělení (5 000).
Pravé číslo se již nikdy nedozvíme. Z lehčího pohledu na věc, ten druhý nezávislý kandidát byl černoch, který nám s brekem volal, že on byl též podveden a dostal oněch magických 15%. (30% oddělení bylo již zaplaveno negry.)
Po volbách jsme se rozhodli udeřit hydru do srdce s operací Skokie.
Publicita byla neustálá a podpora rostla mílovými kroky. Peníze přitékaly proudem - ne dostatečně, ale více než v minulosti. A noví muži se přidali k úderným jednotkám.
Reportéři se najednou stali přátelští v naději na získání lepší reportáže. Ale pochopitelně
nebylo vždy jen na růžích ustláno. Byli jsme u soudu každý den, jelikož proti nám systém stloukal jeden případ za druhým. Fyzické útoky proti našemu vedení a našim lidem
vzrůstaly, ale to pomohlo k vyhoštění slabých.
Pánové, to byly dny! Budu vždy vděčný za ty vzpomínky. To byl aktivismus chicagského stylu. Naučil jsem se mnoho, zatímco jsem rostl v hodnostech od podporovatele přes úderného vojáka po hlavního výkonného důstojníka a mluvčího.
Ale to bylo před 15 lety. A co nyní? Je tu aktivita dnes?
Ano! Je tu tolik aktivismu, že je zkrátka nemožné napsat o tom všem zprávu. Světový útok NSDAP/AO je přesně takový, aktivismus globálního měřítka, ať již legální nebo ne.
Nacionálně Socialistické hnutí se pohybuje opět vpřed.
Naše strana je podporována oddanými Nacionálními Socialisty, lidmi, kteří často pracují
na plný úvazek a pak doslova pracují na druhý plný úvazek pro stranu, rok co rok darují čas,
energii a peníze pro budoucnost naší bílé rasy.
Během mého znovu obeznámení se s operacemi strany jsem řekl kamarádovi Lauckovi, že chci vyzkoušet operace odspodu nahoru. Tak jsem začal na začátku: poštovní úřad a odtamtud do podatelny. (Omlouvám se předem každému čtenáři, kterému jsem zpackal objednávku.) Zkušený kamarád mi ukázal, jak zabalit a zpracovat objednávky novin. To není tak obtížné, když děláte The New Order. Ale co když máte devatery noviny v devíti jazycích? A samolepky? Zastavil jsem počítání, když jsem završil 25 sloganů v jedenácti jazycích. Musíš být systematický a opatrný.
Další přišly poštovní známky. Olízal jsem arch po archu známek - ne pro speciální, ale právě pro normální, denní poštu! Mnoho stoupenců si možná neuvědomuje náklady za poštovné. Stěžoval jsem si, že poštovní výdaje, především na zámořské objednávky předmětů, jako samolepky - ponechaly velmi málo na náklady tisku.
Kam šla všechna tato propaganda? Zrovna ten určitý den šlo hodně pošty do Jižní Ameriky, kde rychle přibývaly kontakty. A pochopitelně Severní Amerika a Evropa
dostávají zásilky denně. (I v neděli přišla faxem objednávka z Finska na 1000 finských samolepek.)
Poté jsem začal balit větší objednávky na spínací odznaky, pásky na rukáv, vlajky,
knihy atd. Moje oblíbená objednávka se skládala z velkého odebrání vzorků ze všech předmětů výše uvedených. To bylo docela běžné, ale místo určení pro mně bylo překvapením: Moskva (prostřednictvím nepřímé trasy)! Dokonce i tisk systému se zmiňoval
o "antisemitismu" v Rusku a já můžu potvrdit fakt, že bílí Rusové nenávidí Židy!
Balení objednávek samolepek se svastikou mě těšilo ještě více než balení novin. Svastika je jediný opravdový (árijský) mezinárodní symbol, protože si ji naši předci vzali s sebou na všechna svá celosvětová tažení! Představte si, že jsou dnes zasílány vlajky a pásky na rukávy se svastikami kamarádům v Kanadě, Brazílii, Španělsku, Norsku, Anglii a Austrálii. (Během jediného dne přišla pošta ze 16 zemí.) Některé vlajky, které byly ukázány v německé televizi, byly zpracovány přímo v pracovní stanici, kde jsem pracoval já.
Cítil jsem se připraven dát vše do perspektivy, jelikož narozdíl od Marquette Parku je světová ofenziva obrovská skládačka, kde má každá země mnoho malých částí. V jedné kanceláři je sada telefonů, kopírek, faxů, počítačů a tiskáren, které nás spojují se světem.
Jednoho dne přišel první balík, který jsem viděl z Argentiny a obsahoval velké německé denní noviny. Začal jsem v nich listovat. Nahoře na straně dvě jsem viděl naší německou samolepku "Wir Sind Wieder Da!" ("My jsme opět zde!") s naší adresou čistě viditelnou. Pod tím byl dopis od nějakého kamaráda. Zbytek stránky byl věnován osobnostem Třetí Říše, i když to nebyla publikace hnutí. Byly datovány minulým měsícem, což pravděpodobně vysvětlovalo alespoň nějakou tu zvýšenou poštu z Jižní Ameriky.
Pak jsem se pustil do hromady pošty z Maďarska, Španělska, Anglie atd. Žádosti o informace, oficiální podporovatelské aplikace, poplatky, příspěvky a zprávy o aktivismu z celého světa. Jaký aktivismus? Malé měřítko? Ano, některé akce byly samolepkovými akcemi a distribucí literatury. Ale také aktivismus velkého měřítka jako zatýkání a politické obvinění. (Přišel zvláštní dopis, ale o tom později.)
Vzhledem k časovým rozdílům přicházely faxy celý den a noc, sedm dní v týdnu. Tento den podávala hromada faxů zprávy o demonstraci toho odpoledne v Drážďanech v Německu. 1000 kamarádů protestovalo proti osvobození vrahů Rainera Sonntaga. (Kamarád Sonntag byl zavražděn za jeho hrdinské Nacionálně Socialistické postavení se proti židovské špíně a pornografii v jeho milovaných Drážďanech.) Ulice Drážďan byly lemovány sympatizující populací, zatímco naši kamarádi pochodovali za vlání vlajek. I policie sympatizovala, což dokazovalo faktum, že ani jeden z kamarádů nebyl ani zadržen ani zraněn. Drážďany jsou Nacionálně Socialistickou pevností!
Jiný fax od švédského kamaráda nás informoval o tom, že senzační dokument "Wahrheit macht frei!", který byl vysílán ve třinácti zemích - má teď pokračování "Wahrheit macht frei! - Part Two". Byl odvysílán ve Švédsku 12. dubna. Oba filmy jasně vykreslují Nacionálně Socialistický aktivismus a roli NSDAP/AO. (Škoda, že nedostáváme žádné honoráře z tohoto tak úspěšného seriálu!)
Najednou vytiskne fax další stránku od člena v Evropě: Je to oficiální! Alessandra Mussolini, kandidující za otevřeně fašistickou stranu, získala místo v italském parlamentu. Sláva Ducemu! Mezitím další kamarád zavěsil telefon. Diskutoval další (čtvrté) vydání maďarských novin Új Rend s maďarským kamarádem (na západě). NSDAP/AO dalo nedávno tomuto kamarádovi k dispozici počítač, aby mohl dělat maďarskou diakritiku.
Asistence tohoto dobrovolníka hrála velkou roli v rozhodnutí rozšířit maďarské noviny ze čtyř na osm stránek méně než rok poté, co se objevilo první číslo. Nacionálně Socialistická solidarita v akci dosahuje výsledků!
Poté přeložil ten speciální dopis, o kterém jsem předtím mluvil. Známka byla chorvatská. Neměl žádnou zpáteční adresu a nebyl podepsán. Autor oznámil, že je německý Nacionální Socialista sloužící v dobrovolném mezinárodním oddílu v Chorvatsku. Poté začal popisovat, jak jeho oddíl zničil dvě nepřátelská kulometná hnízda, když osvobozoval město. Říkal, že chce zdvojnásobit počet svého oddílu.
Během diskuze o tomhle dopise se naše konverzace přirozeně obrátila na Gottfrieda Küssela, který je stále ve vězení v takzvané demokracii v Rakousku. údajně kvůli sdělení, které prohlásil ve francouzské a americké televizi, ale doopravdy hlavně kvůli jeho práci v Chorvatsku.
Závěrem se podíváme na ty krásné dny v Chicagu. Ano, to byl aktivismus, pokrok a síla mas na ulicích. i přes naše limitované zdroje a přiznejme si to, mnohé chyby, kterých jsme se dopustili. Dnes je to pryč a nic podobného v dnešní době na severoamerické frontě neexistuje. Mnozí kamarádi - i ostřílení veteráni - byly odrazeni a vzdali se politického aktivismu během "mrtvých" 80. let. Ale NSDAP/AO pokračovala dál ve výstavbě propagandistické mašinérie potřebné pro léta 90. a další.
Nezoufejte! Politické klima v Žido S.A. se mění. Masy jsou znechuceny židovskými žvásty o švindlkaustu a unaveny negry.
A tentokrát není boj omezen na pár čtvrtí, jako jsou Marquette Park, Cleveland a South Boston. Tentokrát je to boj celosvětový!
Všude na celé zeměkouli vstávají stateční kamarádi a opět bojují. Čas je na naší straně, ne na straně nepřítele. Každým dnem rosteme, protože jsme jednotní. Vítězství v Evropě nebo Jižní Americe je vítězství pro nás pro všechny!
Dnes je vaše podpora potřeba víc než kdy jindy! Zapojte se do akce! Šiřte slovo! Rozšiřujte literaturu, shromažďujte se, sbírejte peníze a podporujte NSDAP/AO. Již nejsme sami, protože společně jsme silní!
Heil Hitler!