Předmluva

Vcelku existuje už natolik obsáhlá literatura o Velké revoluci včetně pamětí téměř všech vůdčích osobností, které přežily až do Nové epochy, že by vlastně měla připadat zcela nadbytečná další kniha o dramatických událostech a okolnostech oné převratné epochy i následné obrody. Turnerovy deníky, dovolující nám nahlédnout do pozadí Velké revoluce, mají pro nás neocenitelnou hodnotu hned ze dvou důvodů:

1) Jde o značně detailní, průběžné denní zápisky událostí části roku bojů krátce před vyvrcholením revoluce. Proto jsou uchráněny zkreslení, k nimž tak často dochází při retrospektivě. A byť i samozřejmě známe také deníky a zápisky ostatních účastníků toho nesmírného střetu, žádné z již publikovaných nejsou tak přesné a úplné jako deníky Turnerovy.

2) Přestože jsou psány z pohledu prostého člena organizace a v důsledku toho podávají úzký zorný úhel, přesto představují zcela nezaujatý dokument. Na rozdíl od memoárů, které nám zanechali vůdci revoluce, nešlo autorovi o to, aby vešel do dějin. Četba následujících stránek nám více než jakékoli jiné prameny zprostředkuje lepší pochopení skutečných myšlenek a pocitů mužů i žen, jejichž boj a oběti zachránily naší rasu ve chvíli smrtelného nebezpečí,  a tím položili základy nové doby.

Earl Turner, který tyto deníky psal, se narodil r. 43 před novým letopočtem (pnl) v Los Angeles. Tak se tehdy nazývala velká oblast na západním pobřeží severoamerického kontinentu, která dnes zahrnuje města Eckartsville a Wesselton včetně rozsáhlých venkovských oblastí. Earl vyrůstal v oblasti Los Angeles a vyškolil se na elektrotechnika.

Po dostudování se usadil blízko Washingtonu, který byl tehdy hlavním městem Spojených států amerických, a pracoval ve výzkumném oddělení jedné elektronické firmy.

Práce v organizaci se poprvé zúčastnil v roce 12 pnl. V době, kdy naše deníky rokem 8 pnl (1991 podle starého letopočtu) začínají, bylo Turnerovi 35 let a neměl žádnou životní družku.

Deníky zahrnují necelé dva roky z života Earla Turnera, ale přesto nám umožňují dobře poznat muže, jehož jméno je zvěčněno v knize mučedníků. Již jen z toho důvodu by jeho slova měla pro nás mít největší význam, protože za svých školních let jsme měli za úkol naučit se nazpaměť jména všech mučedníků zanechaná nám našimi předky v posvátné knize.

Turnerovy deníky se nám dochovaly jako rukopis v podobě pěti zcela popsaných „hlavních knih“, vázaných v plátně, a několika stránek knihy šesté. Mezi listy jsou početné volně vložené přílohy a poznámky, které Turner zřejmě psal ve dnech své nepřítomnosti na základně a později je připojil k vlastním zápisům.

Turnerova zpráva byla objevena vloni spolu s množstvím dalšího historicky důležitého materiálu; nalezla je tatáž skupina historického ústavu pod vedením prof. Charlese Andersona, která již dříve odkryla východní velitelské ústředí revoluce v troskách města Washingtonu. Je tedy jen na místě, aby u příležitosti 100. výročí Velké revoluce byla zpřístupněna veřejnosti.

A. M.

New Baltimore

v dubnu 100